manga_preview
Tlumočení B19

Nováčci

Je čas se podívat o trochu zpět do minulosti…

Malá Kushina přišla v doprovodu dvou elitních ninjů do Konohy, aby se stala příští Jinchuuriki Kyubiho. Tento úkol byl tajný, věděla o něm jen hrstka. Procházeli vesnicí a Kushina byla u vytržení, museli ji donutit ráznými gesty, že nebudou všude kvůli ní stavět, aby obdivovala kdejaký dům nebo prostého občana. Tudíž za chvíli našli svůj cíl, dům Uzumaki Mito. Byl velkolepý, jak se sluší a patří na manželku Shodaimeho. Mohl se rovnat dvorům samotných daimyó. Mito je s vlídností přivítala.

5
Průměr: 5 (1 hlas)

V nemocnici měli spousty práce s ošetřováním, nejhorší bylo, když viděli zemřít Hinatu i Nejiho, oba vůdce klanu Hyuuga. Alespoň je pokračování klanu zajištěno jejich potomky. Mise Fuu byla zrušena, dostali nemilou odpověď Fuu, co viděla v kataně a Naruto zase poznal, o kom se mu celé dětství zdálo. Stála ta informace vůbec za to? A dá se zničit neporazitelné? ptal se zoufale Hokage sám sebe...

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Už před několika lety mi došlo, že mír mezi pěti velkými národy má asi takovou šanci na dlouhou životnost jako láhev saké ve stolu alkoholika. My ninjové jsme totiž od malička cvičeni k jedinému cíli, a to k boji. Co si pamatuji, tak odjakživa měl náš klan nějaké nepřátele, proti kterým jsme museli bojovat, a přátele, kterým jsme nemohli věřit, protože jak je známo, situace na bojišti se mění každým okamžikem, a tak se z přátel často stávali nepřátelé a naopak.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Když si byl král jistý, že je Kakashi dost daleko a opravdu nic neuslyší, šel se podívat na "sušenky", které se mezitím vzpamatovali a snažili se zdrhnout.
"Ale, ale, copak to tu vidím? Snad ne snahu o útěk."
"Vy, kdo jste a co po nás chcete?!" řval Naruto.
"Já jsem se ptal první."
"Nebuďte hloupej, je snad očividný, že se snažíme zdrhnout, ne?"
"Stejně tak je očividný, co po vás chci."
"Ne, to teda není očividný!"

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

„Nejdříve bych vám všem chtěl poděkovat, že jste se dostavili na toto setkání. Jsem rád, že konečně můžeme projednat naše problémy. Zejména jsem rád, že se konečně k problému postavily čelem všechny vesnice. I když se toho posledním roce stalo hodně, a některé věci už nelze vzít zpět, tak vás vyzývám, abyste nemysleli pouze na sebe, ale na celé vesnice a národy, které zastupujete.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

„Vítáme vás v Zemi železa, už jsme si mysleli, že nedorazíte, Hokage-sama,“ řekl starý samuraj s bílými vlasy v zeleném brnění, který nás přišel přivítat k hlavní bráně pevnosti.
„Děkujeme za vřelé přijetí, bohužel nás zdržela sněhová bouře, která tudy v posledních dnech prošla,“ poděkoval za přivítání Hashirama. Domluvili jsme se, že o příhodě s bandity a Osmiocasým pomlčíme. Na setkání musíme vypadat silní jako nikdy předtím, a nemyslím si, že by tomu poslední události nijak zvláště pomohli.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Únos Himawari

(Listová)
„Tak co, Shikadai, sudé nebo liché?“ zeptala se Chouchou.
„Ach bože, Chouchou, proč jsem vlastně s tím souhlasil, že si s tebou zahraju kostky, to je taková otrava,“ odfrkl si Shikadai.
„Radši bych pozoroval mraky a odpočíval,“ prohlásil.
„Hele, to tvoje pozorování mraků nás pak dovedlo do velkého průšvihu,“ řekla rychle.
„Co ti myslíš?“ zeptal se nechápavě.
„Ty si nevzpomínáš?“ řekla a hlavu si opřela o svoji ruku, pak se znuděně na něj podívala.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kakashi rychle běžel za ostatními. To slovo mu neustále hrálo v hlavě: "...nepřežije!". Mohlo to znamenat cokoliv. Buď někdo chystal nějakej útok, nebo se to týkalo nějaké neškodné dětské srandičky. Ovšem to bylo nepravděpodobné. Ještě tu také byla třetí možnost, která souvisela s jejich misí najít a ochránit vyvolenou.

"Hej, vstávejte, vy lemry!" budil je Kakashi.
Odpovědí mu bylo jen jejich převalení na druhý bok.
"Tss, myslíte si, že na mě vyzrajete?" usmál se Kakashi, došel pro kýbl a naplnil ho vodu. "Tak koho první?"

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

„Ty ještě nejsi hotový?“ řekl jsem bratrovi, když jsem se přemístil mu na pomoc.
„Čekal jsem na tebe, je nuda pacifikovat ocasého démona, když k tomu člověk nemá žádné fanoušky,“ odpověděl mi Hashirama, na kterém už taky byla vidět únava. Doufám, že to vydrží, jinak jsme všichni v kelu.
Mezitím se asi sto metrů od nás bili Osmiocasý a bratrův golem. Osmiocasý měl kolem krku a pravé ruky omotaného dřevěného draka, hlavní golemovu zbraň, démon zase na oplátku měl kolem golema omotaná svá chapadla a snažil se ho roztrhat na kusy.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Stál jsem tam. Před osobou, před kterou bych si v životě nedokázal představit, že budu stát a o něco ji prosit. Před osobou, kterou jsem nenáviděl velkou etapu svého života. Asi si myslel to stej... Vlastně bych se ani nedivil, kdyby mě přivítal tím, že čekal, až jednoho dne dorazím.
„Naruto-kun, to jsou k nám ale hosti. Nebo bych měl spíše říct Nanadaime?“ pousmál se, jako by mě již očekával.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

Malá holka se probudila na trávě, spala zde, protože se jí tu líbilo a hlavně tráva byla krásně měkoučká, po úplném probuzením se vydala směr nejbližší vesnice. Vstoupila do ní, na první pohled ji zaujaly tři hlavy Hokage, ty monumentální skalní útvary, hleděla na ně se zájmem, ale bez respektu. Klidným tempem procházela vesnicí, než dorazila k sídlu Hokageho. Procházela budovou dokud nenašla správné dveře. Znala to tu jako by tu už někdy byla nebo bude? Zaklepala, vyčkala vyzvání ke vstupu. Za pár okamžiků se z místnosti ozvalo očekávané: „Vstupte.“

5
Průměr: 5 (1 hlas)

"Co to je? Co to je?" řval Naruto,"To bude určitě ta příšera, o které jste mi povídali!"
"Ehm, jo jasně..." zamumlali Sai a Sakura.
Když viděli, jak se za Narutem blíží Kakashi, trochu se usmáli a sledovali, co se bude dít.
"Čau!!!" zařval Kakashi.
"Aaaaa, apokalypsa, zubáci jsou tady!" řval Naruto a chtěl utéct, ale při jeho pokusu zakopl o kořen a spadl. Otočil se, aby viděl příčinu jeho budoucí smrti, a když viděl, kdo to byl, zrudl vztekem. "Kakashi-sensei?!" začínal se vztekat a pomalu si stoupl.

5
Průměr: 5 (5 hlasů)

„Rozbiješ to ty, nebo já?“ prohlásil bratr, když jsme stáli před červenou bariérou, která nám bránila v cestě dál. Tráva, stromy, i naše klony, které jsme použily jako pokusné králíky, všechno, co se dotklo bariéry, shořelo na popel. Tu zevnitř držela čtyři podivná černá monstra, která měla místo tváří barevné masky. Celý les uvnitř bariéry byl vypálený, uprostřed bariéry sedělo v kruhu šest banditu, a koncentrovali čakru, zbylí dva šli pomalým krokem k nám.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

*crrr*
„Zatracenej budík!“ zamumlal unaveně a naštvaně Naruto a vší silou bouchl do budíku, který se od úderu rozbil. „Tak, a je klid,“ vzdychl a snažil se znovu usnout.
Po dvaceti minutách to vzdal.
„Tak nic, no. Jdu si alespoň vyčistit zuby,“ řekl a naštvaně vstal. Po vyčištění zubů si šel dát ledovou sprchu, aby se probral a po sprše se šel nasnídat.
Na dnešním dnu mu něco nesedělo, něco se mu zdálo divné, ale asi po minutě přemýšlení o tom, co je špatně, to vzdal, radši se oblékl a šel ven.

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

V noci jsem nemohl spát, pořád dokola jsem si procházel plán, co jsme večer, po tom co jsem zjistil, že Hashirama utekl nahánět bandity a nechal tu pouze svůj dřevěný klon, vymysleli. Snažil jsem se v něm najít slabá místa a připravit se na to, co budeme dělat, když v některém z nich selže.
Samotný plán byl jednoduchý, až Hashirama dostihne bandity, osvobodí Toutovu rodinu a pokusí se chytit alespoň jednoho z banditů živého, aby ho mohli v Konoze vyslechnout. Já zatím půjdu dál po cestě do Země Železa společně s Hashiramovým klonem, prostřednictvím kterého spolu budeme ve spojení. Až bude po všem, dá mi bratr vědět a já se za ním přemístím hned potom, co označím místo, kam dojdeme, svou značkou. Až budu s bratrem, pošleme s našimi klony zajatce naproti Asumovi a ostatním, my se zatím přemístíme na označené místo. Bude to pro mě sice dost náročné, ale pořád je to lepší, než aby bratr používal ty pečetě, co vzal z mé laboratoře.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Půlnoční měsíc v úplňku svítil na lesní cestu. V jeho svitu se třpytil bílý sníh, který padal celý den. V bílé pokrývce byly vidět stopy srnek, zajíců, lišek a dalších lesních zvířat. Normálně by zde byly také stopy koní, povozů a lidí, ale ty zde dnes chybí. Pod jedním ze smrků u cesty hledala liška něco k jídlu, i když v tomto téměř po celý rok zmrzlém údolí se podobný úkol zdá nemožný. Najednou nastražila uší, zježila kůži a utekla schovat se zpět do temnoty lesa, ucítila totiž pach toho nejděsivějšího nepřítele všech zvířat.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

"Hokage-sama, přivedla jsem ho. Čeká na chodbě."
"Dobře, pošli ho sem!"
"Dobře," řekla jenom Shizune a šla na chodbu. "Můžete jít dovnitř."
Muž nic neřekl, jen kývl a šel dovnitř.
"Hokage-sama, co se děje tak důležitého, že to nemohlo počkat až domedituju?"
"Nebuď hned protivný."
"Fajn, co se děje?"
"Jde o Měsíc. Podívej se sám!"
"Dobře," povzdychl muž a přistoupil k oknu. "Hmm, to je divné. Jak je možný, že jsem si toho nevšiml."
"Tak co s ním je?" ptala se netrpělivě Tsunade.
"Nemám ponětí."

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

stažený soubor.jpg

V Listové vesnici byla vyhlášena mise pro začínající Jouniny. Byla to mise, která byla u Písečné vesnice, šlo v ní o záchranu významného obchodníka s vzácnými svitky.
„Co kdybych vytvořil vlastní trojčlenný tým?“ řekl si mladičký Asuma Sarutobi.
Jako první ho napadl jeho dobrý kamarád Hatake Kakashi, tak se vydal k němu domů. Když dorazil, tak zaklepal na dveře, ale po chvilce čekání nikdo stále neotvíral.
„Třeba se šel podívat ke Kushině za mistrem,“ zamyslel se.

5
Průměr: 5 (2 hlasů)

Je večer. V televizi právě začíná oblíbený pořad Sakura, který drží několik rekordů ve sledovanosti. Dnes není hostem žádná populární herečka ani zpěvák, ale muž, který učinil velmi zajímavý archeologický objev.

„Dobrý večer, dnes zde máme výjimečného hosta, pana doktora Hoshiho Makashimota. Myslím, že ho nemusím více představovat.“

„Dobrý večer i Vám, děkuji za vaše vřelé přivítání.“

„Prosím, posaďte se. Pane doktore Makashimoto…“

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

40 let před útokem devítiocasého liščího démona, v době, kdy byly skryté vesnice teprve nově zakládány a svět ninjů ještě nepoznal hrůzu velkých válek, se odehrál příběh…

Ve vesnici skryté v Listí začínalo nové ráno. Sluníčko vylézalo nad obzorem, který sestával z nebývale vysokých listnatých stromů táhnoucích se, kam až oko dohlédlo, a svým příjemným teplem, které věnovalo každému bez rozdílu stejnou měrou, příjemně hřálo obyvatele vesnice, probouzející se do nového dne.

5
Průměr: 5 (3 hlasů)