manga_preview
Boruto 20

NFFORPG - Konohagakure no Sato

HOKAGE ZÁSTUPKYNĚ STARŠÍ STARŠÍ
       
 Hiroko Satsuma  Yuhi Shinzare  Fumiko Abe Tsutomi Itou 


Konoha Keimu Butai neboli Jednotky Konožské vojenské policie je speciální útvar zabývající se jak prací pořádkové policie, tak i vyšetřováním shinobi.

VELITEL ZÁSTUPKYNĚ
Taterou Sarutobi Kotoka Hyuuga

Volných míst: 0

Tým 1
Sensei

Studenti

Tým 2

Sensei

Studenti

Tým 3

Sensei

Studenti

Tým 4

Sensei

Studenti

Tým 5

Sensei

Studenti

Tým 11

Sensei

Studenti

Tým 12

Sensei

Studenti

Zmražené postavy

Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!

Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám. Kakashi YES

2. 2. 2018 - Nový vzhled místnosti.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Po, 2018-02-19 18:54 | Ninja už: 3656 dní, Příspěvků: 3040 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Město Kasugawa
„Chmpf!“ založil si Takuya se zabručením ruce na prsou. Kumaru měl možná pravdu, ale to nic neměnilo na tom, že ho nemohlo chování toho nabručeného policisty štvát. Přece jen tu nastavovali svůj krk, ne!? Tak moch taky prokázat trochu vděku.
„Já du s váma!“ protestoval černovlásek, když jim jejich sensei rozkázal, ať se vrátí na stanici, nebera při tom ohled na svá poranění. Nebyl přeci žádné ořezávátko a nehodlal to zabalit, zatímco jiní se dál snažili!


Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2018-02-19 17:06 | Ninja už: 3876 dní, Příspěvků: 1685 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Suzume Tachibana
Týmu 5
Jezero
Suzume už viděla mnoho věci, ale tohle byla novinka. Žena vyvalila oči a dokonce vyprskla, protože jejich změnu chování vážně nečekala. Velmi brzy se však musela zase začít soustředit. Z vody po ní vyrazily dva proudy, které se vzápětí přeměnily na Akihira a zaútočili na ni kunaii.
Zrzka hbitě uskočila vzad. Demolovat vodní klony by ji nenapadlo ani ve snu. Technika vodního vězení, které by mohlo následovat, byla více než profláknutá, a ona by se nedivila, kdyby ji někdo tak zkušený jako plavovlásek ovládal. Navíc šlo o jednu z poutacích technik, která nešla překonat hrubou silou, což bylo velmi nepříjemné.
Náhlý úskok ji však donutil přerušit techniku, takže měli Naoko s Mikim volný postup.
Žena se bojovně zakřenila. „Hezky, Aki!“

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Pá, 2018-02-16 10:31 | Ninja už: 3384 dní, Příspěvků: 1321 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy

"Hmm...docela ho chápu. Takovéhle věci vrhají na policii špatné světlo, navíc jako kapitánovi to jde všechno na jeho triko a radní ho mohou kdykoliv odvolat. Také by jste nechtěli přijít o práci. Pro člověka jako je kapitán Ueda by to mohla být katastrofa." Vysvětlil Kumaru.
Navíc nebyla tak docela pravda, že policie zvládla houby. Seržant údajně Bestii probodl mečem skrz na skrz v boji jeden na jednoho. Ten muž utekl s mečem v hrudi a druhý den ho seržantovi vrátil čistý a nabroušený u něj doma. Všechno ohledně Bestie bylo prostě znepokojující.
Navíc ani po prvním střetu nebylo vůbec jasné, proti čemu to vlastně stojí.
"Hmmm...vy dva se vraťte na stanici a sežeňte nám něco na spaní. Já ještě pomůžu těm hasičům, než shoří polovina čtvrti."

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Čt, 2018-02-15 12:32 | Ninja už: 3441 dní, Příspěvků: 527 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
hospoda

V márnici...
Proč je ještě nepohřbili? Vždyť už to bylo od první smrti spoustu dní. To proto, že tu nebyl nikdo z místních?
Hanako výřily hlavou další a další otázky navíc, aniž by se jí zodpověděly některé z těch starších. Otazníků přibývalo, ale informací bylo stále stejně málo. Bloudily v kruhu, ze kterého ne a ne najít cestu ven.
Rudovláska pohlédla koutkem oka na svou kolegini hned vedle.
"Musíme do té márnice zajít," špitla k Akane tiše. Sice si nebyla jistá, co chce na rozkládajících se mrtvolách vlastně vyzvědět, ale žádný lepší nápad ji nenapadal.
"A vy- vy byste nám na některou z našich otázek odpověděl dokázal?" vzhlédla poté s patrnými obavami k hostinskému. Ten muž jí přišel ze všech ostatních tady asi nejděsivnější už proto, jak nemile je ve svém podniku zprvu přivítal. Proto těkala pohledem všude kolem jeho obličeje, jen aby se vyhnula přímému očnímu kontaktu, z něhož by patrně v mdlobách spadla pod stůl.
"Víte něco o vašem starostovi nebo proč se tu domy opravují? A kdy tu byl někdo z místních obyvatel naposledy?" vykuňkala ze sebe jako žabka na kluzkém kameni, která by při sebemenším neopatrném pohybu spadla do jezera pod sebou.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2018-02-14 01:29 | Ninja už: 3656 dní, Příspěvků: 3040 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Ren Kurogami
Tým 2
Vesnice Izumizaki
Zatímco dělníci zděšeně pozorovali muže na vrcholku stavby a Natsuko nechápala, proč se tak chovají, namísto aby se radovali, Ren dál mlčky brnkal na svůj shamisen, jako by si umanul, že přece nepřestane hrát uprostřed písně, děj se co děj.
Muž na vrcholku stavby ještě párkrát praštil kladivem do hřebíků v trámu, načež si otřel čelo, odložil kladivo a s úsměvem, věnovaným jeho kolegům dole na ulici, se poté prostě sebral, seskočil z lešení na střechu sousedního domu, a zmizel.
Chvilku na to skončila i Renova píseň, on se všem okolo poklonil, i když ho už nikdo neposlouchal, posbíral drobné ze svého slamáku a nasadil si ho zpátky na hlavu.
„Pojďme na ten ramen, Natsuko-chan~“ usmál se na dívenku hnědovlásek a za brnkání písně nové si to zamířil do hospody, kde mezitím zpovídaly Hanako s Akane dělníky.

Takuya Riko
Tým 11
Město Kasugawa
„KUSO!“ zaklel Takuya vztekle, když bylo definitivní, že jim nepřítel upláchl.
Díky tomu se ale alespoň už neměl k tomu se dát okamžitě do pronásledování a kecl si podrážděně na zem, takže ho Kumaru s Onigiri mohli ošetřit.
„Fajn... díky,“ zabručel nejprve černovlásek s pohledem zabodnutým do země, když mu jeho kamarádka sdělila, co se s ním chystá provést. Nakonec se na ni ale přeci jen obrátil a pousmáním jí poděkoval. Přeci jen byl rád, že ji ten granát neublížil.
Když se dívka pustila do šití, byla patrně tou, která si z toho dělala nejvíc. Takuya ji celou dobu sledoval při práci, jako kdyby vůbec o nic nešlo, čímž jí patrně moc nepomáhal, ale to si neuvědomoval, protože on vlastně jen tak koukal do prázdna, zatímco ho ti dva ošetřovali.
Když se na střechu přiřítil policejní oddíl s kapitánem Uedou, který okamžitě utrousil kousavou poznámku na účet týmu 11, Takuya zatnul pěsti.
„Tak hele-!“ chtěl se začít vztekat, ale protože mu Kumaru akorát utahoval obvaz kolem hlavy, jen sebou v sedě škubl.
„Co si vo sobě ten chlap sakra myslí!?“ rozčílil se mladík, když policisté opustili střechu a Onigiri s Kumarem skončili s jeho ošetřováním.
„Sami proti tomu týpkovi zvládli houby a navíc ho příště už tutově dostanem ne!? Tse!“ máchal při tom pažemi kolem sebe jako nějaký zapálený rétor, načež nakopl už poškozenou ventilaci a založil si ruce vztekle v bok.


Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Po, 2018-02-12 19:52 | Ninja už: 1371 dní, Příspěvků: 388 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Ayame Hyuuga
Tým 12

Senseiův dům

Dívám se na ně, a tak trochu čekám, co se bude dít dále. Když následně chce sensei připít na náš tým, tak vezmu do ruky skleničku a lehce se usměju. „Na budoucnost,“ řeknu potichu. ‘No záleží, jak dlouhá bude, pokud to bude jako s našim předchozím senseiem, tak to asi moc dlouhé nebude,‘ pomyslím si a pak se podívám na ty dva.
Chvíli je ticho, které přeruší sensei s tím, že má nějakou hru. Zvědavě jsem se na něj podívala. No když řekl o co se jedná, tak jsem jen zaraženě zamrkala a rychle jsem se podívala na ty dva. Vůbec, ale vůbec jsem nevěděla co říct, nad tím jsem nikdy nepřemýšlela.
Mezitím co jsem se snažila něco vymyslet, tak jsem poslouchala i ostatní a pořád mě nic nenapadalo. Po chvíli jsem se začala zoufale dívat na zem. Poté co dojde řada na mě, tak se po ostatních nejistě podívám. „To nejlepší na mě je asi, to že když něco chci, tak neustoupím a ještě asi to, že lidé, kteří mě berou takovou jaké jsem tak pomůžu, ať se děje cokoliv,[/i] řeknu a pak už se jen podívám na senseie, protože jsem vůbec netušila, jestli jsem to řekla dobře, přece jen jsem kdo jsem.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2018-02-12 00:15 | Ninja už: 3876 dní, Příspěvků: 1685 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Smrt na stavbě

Natsuko
Tým 2
Muži dávno přestali vnímat hudbu a zděšeně ustoupili vzad. „To není možný!“ vykřikl jeden téměř hystericky. „Já ho viděl mrtvýho! On nemůže bejt živej! Co je to za blbost!“
Natsuko se zamračila. „P-proč?“ zamrkala. „Proč nejsou rádi, že jejich kamarád žije?“

Hospoda
„Co já vim?“ pokrčil rameny dělník. „Jsem placenej, abych makal, ne abych se zajímal.“
Barman vzhlédl od utírané sklenice a kývl. „Já ano. Jsem tu, abych nakrmil hladový krky, slečinko.“
Zedník chvilku pozoroval nervózní Hanako a trochu posmutněl. „Na zdejším hřbitově v márnici. Tam ležej.“

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Ne, 2018-02-11 20:54 | Ninja už: 1759 dní, Příspěvků: 537 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Miki Hakumei, tým 5

Držel se svého sloupu a odmítal se jakkoli pustit. Byl to teď jeho sloup a chraň ruka kohokoli, kdo by chtěl tento sloup zabrat si pro sebe. Našel si hezkou a stabilní polohu, u které nesjížděl dolů a tvářil více než spokojeně. Jenže tento stav dlouho netrval. Super. Nejenže musel být svému týmu pro smích, teď si s ním ještě museli házet. Tohle mělo znamenat jako co? Hoď si s Mikim?! Už viděl, jak tohle bude vyprávět babi. Ale to víš, první den super, nejdřív mi málem upadly ruce, pak si se mnou házeli nový kolegové, celkem fajn den... Tohle neměl vůbec zapotřebí. Akimu snad nic neudělal, nebo si aspoň na nic nevzpomínal. V letu ho chytla Naoko nebo její klon. Nebyl si tím jistý a to ho vyvádělo z míry. Stáli v objetí na kůlu a Miki se odmítal pustit stínového klonu. Jestli zase měl sletět do vody, musel vzít někoho sebou, přeci ve dvou to jde líp.
Nechal si poradit od Naoko a udržoval rovnováhu pomocí rukou. Po pravdě, neměl zas takový problém s rovnováhou, spíše ho štvalo, že ti dva provokují sensei, aby jim přitížila a on, chudák, to odnáší nejvíc. Povzdechl si. Tahle věc ho opravdu mrzela. Chápal, že trénink nebude procházka růžovou zahradou, ale doufal, že si z něj nebudou dělat míč. Usmál se na Naoko.
"Jsem v poho, klidně můžeš jít s Akim dál provokovat sensei." mrkl na dívku a na důkaz svých slov skočil na další sloup své barvy, na kterém ustálil rovnováhu.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2018-02-11 02:36 | Ninja už: 3656 dní, Příspěvků: 3040 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky


Železo na prodej


Jeho Tsuga začínala být o poznání pomalejší a kratší.
Exploze dvojice výbušných lístků ho z rotace skutečně vyhodila. Bez svého psa se musel spoléhat i na ostatní smysly než jenom na čich.
Hned, jak se zastavil, vrhla se na něho Kasumi a začala ho zasypávat jedním úderem za druhým.
„Kh!“ snažil se výpady Tatsuma se zatnutými zuby blokovat, jak nejlépe dovedl. Midori a jejího Shouteie si všiml jen tak tak.
„S TIMHLE MĚ NEPORAZÍTE, SMRADI!“ rozkřikl se na obě dívky a rozmáchl se pravačkou v širokém výpadu kolem sebe, jako by od sebe chtěl obě dívky odhodit. Prostý, ale surový útok. A také dost otevřený.


Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2018-02-08 21:24 | Ninja už: 3876 dní, Příspěvků: 1685 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Onigiri Ueda
Tým 11
Kasugawa
„P-prohodíme?“ vyhrkla a zděšeně si převzala jehlu s nití. ‚Ale já v životě člověka nešila!‘ Onigiri se rychle napomenula. Musela se tvářit, že ví, co dělá, jinak by vyděsila Takuyu.
Obrátila se na kamaráda a usmála se. „Teď ti vyčistím rá-ránu, umrtvím kůži a budu šít, d-dobře?“ předvedla křečovitý úsměv. No dobře, tohle se nepovedlo.
Během čištění a natírání znecitlivující masti si vybavila stehy, které se učili na akademii. Všechny si je dobře pamatovala, ale chyběla jí praxe. Zkoušeli je jen na panně.
I přesto navlekla nit na jehlu a začala. Díky umrtvení Takuya nemohl cítit vůbec nic, zato tmavovláska si uvědomovala každý průtah ostrého předmětu lidskou kůží.
Nakonec šití dokončila, očistila okolí a zaopatřila nohu obvazem. „Až se vrátíme do Konohagakure, stehy ti vyndají a ošetří tě lépe,“ řekla už uvolněněji, zatímco si sundávala gumové rukavice. Dokázala to. Opravdu to dokázala!
Veškerou radost zkazil dorazivší Akinobu s ostatními policisty. Onigiri zatnula ruce v pěst a mlčela, dokud kapitán nezmizel. Celou scénu vlastně vůbec nekomentovala a raději se věnovala kamarádově hlavě. „Kumaru-sensei…,“ pípla nejistě. „Já bych mu to s dovolením trošku upravila,“ pravila opatrně a hned celé ošetření upravila, takže Takuyovi nehrozilo, že se o něco zachytí.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, St, 2018-02-07 17:02 | Ninja už: 1742 dní, Příspěvků: 312 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 12
Senseiův dům
"Na budoucnost..."Zopakoval v ozvěně Shin ,když o sebe ťukly sklenky.Hovor se pak stočil na Tokuneho klony,načež se sensei vytasil s jakousi hrou na odpovědi."Heh jak mám vědět co je na mě nejlepší,když jakýkoli úkol co jsem dostal šel do kopru,nebo se z něho vyklubala bouda..."Pomyslel si trpce Shin.Sensei,který jim zrovna říkal o své nejlepší stránce, se mu zdál jako rovný chlap,takže ho nechtěl hned při první příležitosti odmítnout."No tak,na něco přijdeš Shine!Vzpomeň si na sklep nebo bitvu u muničního skladu!Teda na to,než tě tam ten mlžňák ztřískal do bezvědomí."
Další byl na řadě Tokune,který zmínil svou spravedlnost.Shin byl zabraný v myšlenkách ,takže mu chvíli trvalo ,než si všiml,že je řada na něm.Vstal a zhluboka se nadechnul."Ehm to nejlepší na mě je,že..."-Krátká odmlka-"Že tak snadno neustoupím a jen tak se nevzdám,i když..to občas může být i má nejhorší stránka."Hlesl Shin a posadil se.


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2018-02-07 10:05 | Ninja už: 3441 dní, Příspěvků: 527 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Torashi Hanako
Tým 2
hospoda

Podobně jako její kolegině zůstala po mužově odpovědi strnule sedět na místě a přemýlat si jeho poslední slova stále dokola.
'Místní tu už nebyli.'
Co se to tady dělo? Copak nebyl ve vesnici jediný původní obyvatel? Ale kde tedy všichni byli? A proč vůbec odešli? Bydlel tu předtím vůbec někdo? A co byl tedy jejich starosta zač?
Hanako se pomalu na židli natočila bokem k opěradlu a zdvihla pohled k hostinskému. Ten přeci musel být místní, když tu pracoval. Nebo snad ne?
"Vy ale jste zdejší, ne?" hlesla k němu se skomírající jiskřičkou naděje a koutkem oka pohlédla zpět na postaršího muže.
"Nevíte alespoň, kde jsou teď uložena těla vašich mrtvých kolegů? Pohřbili jste je už?" šoupla se na židli zase zpět a potící se dlaně si položila na kolena.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Ne, 2018-02-04 18:52 | Ninja už: 1260 dní, Příspěvků: 430 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Železo na prodej

Kaito Sarutobi
Tým1

Kdesi v lese
Chlapec sledoval vyvíjející se situaci a zpracovával získané informace, protože to byla jediná možnost, jak účinně přispět do boje. Jeho vlastní útoky neměli žádný velký vliv, pokud by je neprovedl přesně v tu chvíli, kdy Inuzuka vypadne z víru, protože mu trvalo zhruba vteřinu, než se vzpamatoval a to byla přesně ta chvíle, kdy by ho mohl zasáhnout a dorazit jedinou ranou. Kaito se pohyboval tak, aby byl stále v dobrém postavení pro zásah Fuuma Shurikenem a jen čekal na tu pravou chvíli. Jen co ho jedna z dívek vyhodí z víru, zaútočí. V tu chvíli byl připraven zasáhnout a dát do toho všechno.
‘Díky jeho zranění útočí bezmyšlenkovitě a stále stejně..předvídatelně. Tak pojď ty parchante! Udělej další chybu...pojď!.’

Tréning na Jezeře

Naoko
Tým 5

Jezero
Naoko doskočila na jeden z kůlů a tam zůstala stát v reakci na Suzumina slova.
‘Ona prostě neví kdy přestat. Co mám co dělat s nějakým nováčkem, když ani neumi stát na nehybném kůlu?! Co se tak má asi Miki naučit, když mu bude furt někdo pomáhat?!’
Dívka si odfrkla, jak jí myšlenky proběhly hlavou a otočila se. Čekala lecos, ale když spatřila Mikiho, jak se zoufale drží rukama i nohama kůlu, málem z kůlu spadla sama. Mohla se otočit a pokračovat bez nějakého zájmu, ale jak Naoko věděla, tohle byl zase jeden z těch testů s názvem “Jste dobrý ninja?” a i kdyby si mohla myslet cokoliv, musela test splnit. Alespoň bude mít Suzume radost a navíc je to dobrý druh tréningu. Stále se jednalo o to, jak dostat někoho, kdo byl neschopný, na druhou stranu.
Už se chystala vyrazit Mikimu na pomoc, když se kolem ní mihl Akihiro v Shunshinu. Naoko ho sledovala očima a už v tu chvíli ji bylo jasné, co se bude dít. Naoko nadzvedla obočí a rozpaženýma rukama si srovnala rovnováhu kvůli zemětřesení.
‘Ten musí mít dobrej komplex, když se tak předvádí. Ani tu nešlo o něj a stejně je do toho zase hrr. Tak dobře. trochu se mi vrátila chakra, takže zvládnu další stínovej klon.’
Pomyslela si a sledovala, jak je Miki odtrháván a vyhazován jejím směrem a na okamžik ztuhla, když Akihiro vytvořil vodní klon a zaútočil na Suzume.
”Co to sakra dělá?! Takže hrajem asi o čas. Humpf...fajn no. Jdeme na to. Kage bunchin no Jutsu!”
Klon se objevil na dalším kůlu vedle, v podřepu, kdy se rukama dotýkal dřeva a zahleděl se na letícího Mikoho.
“To je všechno? To je teda geniální plán.”
Řekl klon uštěpačně, odrazil se, v letu chytil Mikiho a dopadl na jeden z kůlů. Naoko chytla tik do oka, protože takovouhle poznámku jí ještě její klon nikdy neřekl a bylo to něco, co opravdu nečekala. Navíc ten klon předně věděl, jak zasáhnout do živého.
”Teď se opatrně postav na kůl a vyrovnej rovnováhu rukama. Kdyby něco, já ti pomůžu. Hlavně zhluboka dejchej a věř si.”
Pošeptal klon, když se v objetí s Mikim pokoušel srovnat rovnováhu a plánovala, hned jak po Miki postaví pevněji na své nohy, odskočit stranou. Pravá Naoko se držela před Mikim s Klonem a sledovala jak je, tak situaci s Akihirem a Suzume. Nemohla dovolit, aby je Sensei nějak zaskočila.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Ne, 2018-02-04 09:58 | Ninja už: 1933 dní, Příspěvků: 1210 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Dom Senseia

Večer pokračoval a sensei potom predniesol prípitok. To bol čas na to aby som zrušil svoje klony. Už som si bol na sto percent istý, že je to bezpečné.
,,Tak, aký ste mali deň?" spýtal som sa po chvíli ľudi pri stole. Sensei sa ma potom opýtal na klony. S pohárom pri perách som sa pousmial.
,,Nemyslím si, že bolo nutné, aby ste ma posielali na akadémiu. Tie klony som spravil pred vaším oknom naschvál. Mojim cieľom bolo zistiť, že či je toto nejaká pasca. Chcel som spozorovať vaše reakcie na všetko, sensei. Ak by ste naozaj mali zlé úmysly, počítal som s tým, že moja 'pripravenosť' vás vyplaší a znervózniete a nakoniec spravíte niečo radikálne. Vy ste sa ale nemali čoho báť. Preto som sa celý čas snažil pôsobiť tak pokojne, tváriť sa, že mám všetko pod kontrolou. Pričom to boli iba obyčajné bunshiny, nie kage bunshiny. Jasné, nebol to úplne dokonalý plán a tá technika sa takto zvyčajne nepoužíva, ale musíte využiť situáciu, prostredie a aj protivníkov plán vo svoj prospech," hovoril som a potom som jedným dúškom dopil svoj pohár, ,,A to nám niekedy možno zachráni život," položil som pohár a stále s optimistickým úsmevom som venoval pohľad senseiovi. Dal som si ešte pár koláčov, ktoré boli na stole a potom prišiel Danno s nápadom. Dal nám názornú ukážku, ale každé slovo, ktoré povedal pôsobilo pravdivo. Vstal som a dal som si ruku na hruď.
,,Najlepšie na mne je, že vždy konám a snažím sa konať morálne a spravodlivo," povedal som a znovu som sa posadil. Trochu som ale znervóznel, nerád o sebe moc hovorím.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, So, 2018-02-03 12:30 | Ninja už: 2613 dní, Příspěvků: 700 | Autor je: Prostý občan

Danno Yamanaka
Sensei týmu 12
Dům Danna Yamanaky

Nervozita postupně odpadávala. Začala, když se představoval první a zmizela úplně, když domluvila Ayame. Danno se jen spokojeně usmíval. S neskrývaným překvapením, díkem a úklonou přijal dárek od svého nového nejoblíbenějšího studenta. Nakonec si také sedl zpátky ke své skleničce.
"Tak. To bychom měli formality a představování za sebou. Jste můj první tým. Nedělám si iluze, že si všichni ve všem budeme vyhovovat, ale snažte se o to, prosím. Tým je vaše druhá rodina. Dělejte prosím všechno, abyste ji ochránili a pomohli ji růst. Takže," pozvedl skleničku k přípitku, aby tohle veselí mohlo začít: "na budoucnost!" Přípitek pro něj vždy znamenal stvrzení něčeho, dalo by se říci, že šlo o navázání pouta. No a kdy jindy, než teď.
Celou dobu si je pozorně prohlížel. Vnímal, jak reagují, jak se tváří při jednotlivých situacích. Jestli jsou stále ještě podezřívaví, nebo jestli mu už důvěřují. Všehovšudy věděl o senseiování kulový, mohl jen předávat zkušenosti a snažit se, aby nikdo z těch tří nepřišel k vážnější úhoně.
"Mimochodem, Tokune, technická otázka. Zrušil jsi už ty klony, které jsi vyvolal? Můžu jen hádat, proč jsi to udělal a nechci tě kvůli tomu vracet na akademii."
Podal to jako žert a pošťouchnutí, ale věděl, že se za tím skrývá víc. Umět nějakou techniku, byť jen tuhle základní, byla jedna věc, ale umět ji využít, to byla věc druhá. Pokud budete elektrické techniky používat pod vodou, jde v podstatě o přirozený výběr.
Nechal svým hostům trochu času, snažil se vést nevázanou konverzaci a když čas trochu postoupil, zlomyslně se usmál.
"Fajn, teď bych si s vámi rád zahrál hru. Jmenuje se "To nejlepší na mně je..." začal a nechal jim chvilku na zpracování informace a na případné vznesení námitek.
"Ta hra spočívá v tom, že si stoupnete, dáte si ruku na srdce a prohlásíte: "To nejlepší na mně je, že jsem třeba nápomocný v jakékoliv situaci, jsem upřímný, dokážu přiznat svou chybu, cokoliv. Třeba takhle," vstal a položil si ruku na srdce.
"To nejlepší na mně je, že udělám vždy maximum pro to, abych dosáhl cíle, který si vytyčím. Že nikdy nezapomínám na lidi, kteří stáli při mě. A že jsem věrný věcem, kterým věřím."
Uvědomil si, že má celou dobu teatrálně zavřené oči. Kývl na dalšího z nich. Byl vážně zvědavý, jak tahle hra nakonec dopadne. Tohle totiž byla jen první část.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Pá, 2018-02-02 15:30 | Ninja už: 3384 dní, Příspěvků: 1321 | Autor je: Prostý občan

Bestie z Kasugawy
Kluk se cítil v pořádku, ale to jen proto, že si na ránu neviděl.
Dívka navrhla postup ošetření a dala se do práce. Kumaru se skepticky zahleděl na své obrovské dlaně a široké prsty. Předměty jako jehla a nit do nich zkrátka nepatřily.
"Hmmm...myslím, že se prohodíme." Prohlásil Kumaru a vzal si raději bandáže.
Na požárním schodišti zaslechli kroky a o chvíli později na střechu vběhl celý oddíl policistů s Akinobuem v čele.
Kapitán byl celý rozcuchaný a na tváři měl šmouhy od sazí. Zbytek policistů vypadal dost podobně.
"Nechtě mě hádat, zdrhnul vám, že jo?!"
Zněl opravdu naštvaně a nikdo na střeše mu to nemohl mít za zlé. Tohle se prostě nepovedlo.
Kumaru neodpověděl a dál se věnoval Takuyově hlavě.
"Ksakru!...Ksakru!" Klel Kapitán a policisté za ním začali s rozpaky ve tvářích couvat.
"Seržante! Chci okamžitě uzavřít celé město! Nikdo se nedostane dovnitř ani ven dokud toho parchanta nedostaneme!"
Seržant Moki udělal krok vpřed.
"Ale pane, na něco takového nemáme kompetence...starosta..."
"Zpochybňujete mé velení, Moki?!" Řekl Kapitán tiše. V jeho hlase bylo varování, možná v tom byla cítit i výhrůžka, každopádně seržant sklonil hlavu a pokynul policistům, aby se vydali ze střechy dolů.
Akinobu se ještě naposledy obrátil na ninji.
"A s vámi si to ještě vyřídím..." Zavrčel naštvaně a vydal se za ostatními.
"Hmmm...udělali jsme vskutku dojem." Prohlásil Kumaru s u něj nečekanou dávkou sarkasmu v hlase.
Poodstoupil od chlapce aby zhodnotil svoji práci. Chudák chlapec vypadal, jako by si na hlavě v jakémsi chaotickém systému snažil sám umotat turban jako lidé ze země Větru. Bandáže trčely do všech světových stran a dokonce to vypadalo, že má obvaz více konců než dva.
"Hmmm...myslím, že takhle je to přijatelné." Zabručel jounin a vážně vypadal s ošetřením spokojen.

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, St, 2018-01-31 19:58 | Ninja už: 1543 dní, Příspěvků: 361 | Autor je: Propadlý student akademie

Sugawara Akane
Hospoda
Tým 2

Mužova odpověď zněla zprvu jednoduše neuspokojivě. Super, takže ten dědula nám zase neřekl nic kloudného... proběhlo červenovlásce hlavou a měla co dělat, aby nepohoršila kolem sedící otráveným protočením panenek, kterému zabránila jen tak tak. Jenže potom muž dořekl poslední větu a dívka jakoby rázem zmrzla.
"Místní už tady nebyli?" zopakovala mužova slova a pronesla tak nahlas otázku, která jí okamžitě vytanula na mysli. Možná je úplně hloupá a přehlédla něco naprosto jasného a samozřejmého. Ale přesto si nemohla pomoci. "To jako starosta nechal vystěhovat vesnici a potom si zavolal cizí dělníky, aby ji zvelebili?" zakroutila Akane nechápavě hlavou.
Pořád měla pocit, že je úplně hloupá a uniká jí něco zjevného, ale vskutku netušila, co tím chlápek u stolu myslel. Opravdu kromě starosty a dělníků nepotkaly žádné místní, ale až dosud to kunoichi nepřišlo nijak podezřelé. Pokud si všimla, domy byly v opravě jen zvenku. Co tedy bránilo obyvatelům ve vesnici zůstat a vesele se povalovat ve svých domech?

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Út, 2018-01-30 15:03 | Ninja už: 1371 dní, Příspěvků: 388 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Ayame Hyuuga
Tým 12

x-tá ulice, dům číslo YY

Když jsme byli všichni tři pohromadě, tak jsem si vyslechla jejich slova. „Proč mám takový pocit, že to bude něco, co se týká našeho týmu, nezdá se vám to,“ zeptám se jich a následně se zastavím přede dveřmi.
Chvíli nervózně čekám, až se otevřou dveře, nebyla jsem si jistá, co bych mohla čekat. Najednou se otevřely dveře. Objevil se tam nějaký muž, který asi nebyl o moc starší než my. Rychle jsem si ho prohlédla a pak jsem se podívala na ty dva. Poté co ti dva vešli dovnitř, tak jsem vešla za nimi.
Následně jsem vešla do obývacího pokoje a podívala jsem se okolo. Poté jsem si sedla a koutkem oka jsem pozorovala i ty dva. Následně se mu oba dva představili, a tak přišla řada na mě. V duchu jsem si povzdechla a následně jsem začala mluvit. „Já jsem Ayame Hyuuga. Jsem genin. Mojí specializací jsou hlavně klanové techniky, taijutsu a taky trochu ninjutsu. Ovládám Fuuton,“ řeknu trochu nervózně, zatím co se dívám na senseie. Poté se podívám na ty dva a následně na stůl. Nějak moc jsem o sobě nechtěla mluvit, tak jsem řekla jen něco málo. Nevím ale prostě nikdy jsem o sobě moc nemluvila už kvůli toho, kdo jsem.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Po, 2018-01-29 14:30 | Ninja už: 1742 dní, Příspěvků: 312 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
tým 12
Xtá ulice,dům číslo YY
Když si ho Tokune všimnul vypadal trochu překvapeně,na to však Shin nedbal a s úsměvem zahlaholil."Podle toho jak ses vyšvihl hádám ,že jdeš taky na to tajemné přátelské setkání."O chvíli později dorazila i dívka,která se,pokud si Shin dobře vzpomínal,jmenovala Ayame.Tokune to všechno krásně shrnul slovy "že to nemůže být náhoda" v čemž mu blonďák dal za pravdu,když se najednou otevřely dveře.
Ve dveřích stál jakýsi mladík,který je pozval dál.Shin vešel dovnitř,sundal si boty a vydal se za hostitelem do obývacího pokoje,kde si vybral nejpohodlněji vypadající křeslo.Muž,který se o chvíli později představil jako jejich nový sensei,jim dal volnou ruku v okupování připraveného jídla a pití.Shin nejistě položil na stůl vedle ostatních dobrot své koláčky,něco zamumlal a vzal si z chladícího boxu limonádu.Ne že by přestal být do jisté míry podezřívavý,ale nechtěl bojovat a přitom se kroutit žízní.
Po Tokuneho představení a předání dárku,převzal Shin iniciativu a začal."Já se jmenuji Shin Mizukin,taktéž genin, specializuji se na ninjutsu plus něco z genjutsu a kenjutsu.Jsem taktéž uživatel suitonu."Na chvíli se odmlčel,loknul si limonády a pokračoval."Co se týče mě jako člověka,tak mám rád přírodu,zvířata,dobré jídlo a nesnáším lhaní a přetvářku."Dokončil své představení a kývnutím dal signál Ayame,že může začít.


Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Ne, 2018-01-28 11:08 | Ninja už: 1933 dní, Příspěvků: 1210 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Dom senseia

Ako som tak čakal pred domom, tak som niečo započul.
Shin? Čo tu asi tak robí?... z premýšľania ma prerušila ďalšia osoba. Ayame. Všetci sme stáli pred dverami. Oboch som pozdravil.
,,Počúvajte, toto nemôže byť náhoda, že sme tu práve my traja. Prosím, všimajte si-" šeptom som začal rozprávať smerom k nim, no potom ma prerušilo otvorenie dverí. Tam stál mladý muž, nie o moc starší ako my a privítal nás. Nevyzeral nijako podozrivo. Pozval nás dnu a povedal nech sa posadíme a ponúkneme sa niečim. Jedlo a koláče na stole vyzerali lákavo. Jeden som si dal. Potom sa predstavil ako náš nový sensei. Niečo mi tu nehralo, bol tak mladý. Rozhodol som sa ale nič nehovoriť, zatiaľ. Na mojej tvári bolo ale vidieť prekvapenie. Obzrel som sa po Shinovi a Ayame.
,,Volám sa Wakamuro Tokune. Som gennin, špecializujem sa na genjutsu a ninjutsu a moja chakrová podstata je blesk. Mojim cieľom je byť užitočný ninjom pre Konohu. Čo sa týka mojich záľub, mám rád mangu a ramen od Ichiraku, takže ak ma tam budete chcieť pozvať, nebudem sa brániť," pri posledných slovách som sa pousmial. Takmer som zabudol na tašku, ktorú som mal v ruke.
,,Ano, uh, ešte... Toto je pre vás, malý dar," povedal som sa podal som Dannovi tašku s knihou. Nuž, nedávam darčeky všetkým senseiom, no zatiaľ ma ani jeden nepozval na oslavu. A Danno sa stal o mnoho sympatickejší než ten predtým.

Obrázek uživatele Akihiro
Vložil Akihiro, Ne, 2018-01-28 00:32 | Ninja už: 3665 dní, Příspěvků: 375 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Akihiro Kazuki
Tým 5
Konohagakure - Jezero za Konohou

Co zase ten kluk vyvádí... Prolétlo Akihirovi hlavou. Bylo mu jasné, že to, co se jemu a Naoko mohlo zdát jako jednoduché, tak pro Mikiho je to překážka, kterou jen nelehce překonává. V duchu však doufal, že zrovna s tímto se popere lépe.
Asi bychom mu měli pomoct... Přičemž Akihiro zabloudil pohledem k dívce, která si i přes zemětřesení vedla dosti dobře. Mohlo jej napadnout, že se nebude jednat jen o pouhé překonání kůlů. Nikdy to nebylo tak, jak to na první pohled vypadalo. To se už za těch několik let v různých týmech mohl naučit. Když se k tomu navíc pak přidala i Suzume, tmavovláskova teorie byla potvrzena. Sám zmiňovaný nebyl, ale kdyby něco neudělal, zase by to měl od senseiky na talíři.
Akihiro pokrčil ruky v loktech, až se skoro hlavou dotkl kůlu, načež prudce švihl nohami, které také nejprve pokrčil a obloukem se přenesl o pozici zpět, čelem k Suzume. Při svém manévru však ještě stačil zvolat;
"Naoko, připrav se!" počítal s tím, že jeho kolegyně bude dosti pohotová, aby stačila zareagovat. Poprvé se v podstatě rozhodl věřit někomu z jeho týmu.
Jen se ale lehce dotkl povrchu dřeva jednou nohou, v šustivém zvuku na malou chvíli zmizel. Objevil se až těsně za zády Mikiho, přibližně o metr výše, jelikož i samotné kůly měly různou velkost. Použil techniku problesknutí.
Akihiro už nestačil Mikiho nějak varovat nebo mu něco říci. Jednalo se zde o sekundy, takže v jednu chvíli hocha zkrátka chytil za límec a vší silou s ním v letu mrštil za sebe, přičemž byl směrován mírně do vrchu jakoby do obloučku. I jako shinobi začátečníkovi by mu nemělo dělat větší problém nabrat alespoň nějakou stabilitu.
Normálně by se asi Miki proletěl, ale jelikož se přidržoval, část síly se přenesla na jeho odtrhnutí a zbytek až na samotný hod.
"Naoko, chytej!"
Náš iniciátor mezitím sám už doletěl ke svému kůlu a stačil se ještě levou rukou zachytit vršku a následně se na něj vyhoupnout.
Bylo hodně věcí, na které musel Akihiro při tomto manévru spoléhat. Na deduktivní schopnosti své kolegyně, která je již párkrát projevila a že pochopí, o co se snaží. Tedy aby Mikimu pomohla se přesouvat z kůlu na kůl, kdy se na tom svém alespoň na chvíli zachytí, než se společnou silou zase posunou dál. Bylo totiž dosti pravděpodobné, že kdyby oba dva přistáli na jednom kůlu, sesune se dolů. Některé přesuny ale mohl Miki zvládnout i sám a Naoko mohla dělat jen jakousi oporu v nouzi. Blonďák však nesměl začít po hodu extrémně panikařit, což byla další věc, na kterou Akihiro spoléhal. Nepochyboval ale o tom, že mladík není hloupý a že mu to snad dříve nebo později dojde. Lépe pro něj, když dříve. Tím vším se teď tmavovlásek však zabývat už nemohl. Vše naráz by sám nezvládl.
Už při zachycení Akihiro na pravé ruce měl složenou jednoduchou pečeť tygra, přičemž po vyhoupnutí již jen aktivoval techniku.
"Suiton: Mizu Bunshin"
Přímo před Suzume z vody vyrazily dva proudy vody, jejichž jedna část se v letu změnila na vrchní polovinu těla jejich tvůrců. Každý z klonů držel v ruce jeden kunai, kterým mířil přímo na senseiku. První letěl zprava a držel kunai v pravé ruce a druhý letěl zleva a držel kunai v levé ruce. To byl teď Akihirův úkol. Získat trochu času a alespoň na chvíli donutit Suzume přerušit techniku nebo přivést ji k jiné akci. Bohužel již první fáze zabrala několik málo sekund, takže hned ta následující už mohla být očekávána. Tak i tak, i kdyby se senseika připravila nebo se dala do pohybu, její prioritou bylo udržení techniky a pokud měla i jiné plány, Akihiro byl na ni připravený. Ve své podstatě by to totiž stejně splnilo svůj účel, získání alespoň trochu času pro ty dva, načež se on sám mohl pomalu posouvat dopředu.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Pá, 2018-01-26 14:59 | Ninja už: 2613 dní, Příspěvků: 700 | Autor je: Prostý občan

Danno Yamanaka
Sensei týmu 12
Doma

Nedočkavě vyhlížel z okna své nové studenty. Nemohl se dočkat, až je pozná. Představoval si, co jim řekne, jak se budou chovat, co jsou vůbec zač...
První postava, která se blížila k domu, mu nepřišla ničím zajímavá. Tedy dokud nevytvořila dva klony, které rozmístila na "strategické pozice".
"Co to k čertu vyvádí?" vytřeštil Danno oči a dál nechápavě zíral, jak se k první postavě přidávají dvě další. Kluk a holka.
Sedl si, nalil si saké a nekolikrát usrkl. Když uslyšel klepání, zvedl se a šel ke dveřím.
Nádech...výdech...otevřít.
"Zdravím. Pojďte dál."
Jeho přívětivý úsměv na tváři nenapovídal, že by měl o čemkoliv podezření. Jen ty tváře mu připadaly povědomé. Alespoň některé z nich. Nechal je, ať se s pozváním dovnitř vypořádají, jak chtějí a sám zamířil přes chodbu zpět do obývacího pokoje, kde už čekal stůl s občerstvením a chladicí box s nápoji.
"Posaďte se kam je libo a neostýchejte se cokoliv si nabídnout" přejel rukou přes křesla a prostornou sedačku.
Počkal, až se zují, odloží si a usadí se, nebo alespoň dojdou do obývacího pokoje.
"Mé jméno je Danno Yamanaka a jsem vaším novým senseiem. Vítejte v týmu 12. Pozval jsem vás sem, abychom se poznali, než spolu vůbec začneme něco podnikat" usmál se a v klidu vysvětlil celou situaci.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2018-01-25 17:36 | Ninja už: 3656 dní, Příspěvků: 3040 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Ren Kurogami
Tým 2
Vesnice Izumizaki
Ren, sedící v tureckém sedu, se dál jen usmíval a hrál na svůj shamisen, sledující Natsuko tančit a zpívat. Jejich produkce jim už vydělala na rameny alespoň tři, ale protože se to tolik líbilo jak jejich posluchačům, tak jim, nepřestával. Ani když se pozornost dělníků začala obracet k muži na lešení.
Když ho na něj upozornila i dívenka, Ren jen mlčky vzhlédl, ale hrát nepřestal.
Postava na lešení se při tom chovala, jako by nikdy mrtvá nebyla a jednoduše jen přišla do práce, jako kterýkoliv jiný den. Dokonce se na muže pod lešením i usmála a od práce jim zamávala.


Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2018-01-24 15:48 | Ninja už: 3876 dní, Příspěvků: 1685 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Smrt na stavbě

Natsuko
Tým 2
Natsuko vesele poskakovala a zpěvem doprovázela Renovu melodii. Zedníci tleskali a vhazovali drobné do slamáku. Všeobecné veselí však pomalu utichalo a muži okolo začali jeden po druhém zděšeně ukazovat vzhůru na lešení.
Dívenka se zarazila a ohlédla se, načež vyvalila oči. „Ren-san!“ vyhrkla a rozzářila se. „Ten pán neumřel! On žije!“ zajásala.

Hospoda
„Samozřejmě, že můžeš, jouchan,“ zavrtěl se muž na židli jako puberťák. Otázka ho donutila vzhlédnout ke stropu, jako by tam byla napsaná odpověď. „My nejsme vocaď. Přišli jsme sem z hlavního města a tahle vesnice není tak velká, abysme o ní něco věděli. Takže ani nevíme, jak je na tom pan starosta se zdejšíma. Koneckonců, ty už tady nebyli, když jsme dorazili,“ pokrčil rameny.

Onigiri Ueda
Tým 11
Kasugawa
„Kuso,“ pípla dívka a stiskla ruce v pěst. Probral ji Kumarův dotaz. Dívka se zahleděla na Takuyu a zbledla. „To tedy nejsi!“ vyhrkla a čapla ho za ruku, čímž ho zastavila. „Máš velkej kus něčeho v noze a krvácíš!“ vynadala mu.
„Sensei, Takuya bude potřebovat šití!“ zavolala na muže a z lékárničky vytáhla desinfekci, sterilní jehly a hedvábnou nit, které jouninovi připravila. „Zašijete ho, prosím? Já mu zatím ošetřím zranění na hlavě!“

Umeko Okazaki
Sensei týmu 4
Radnice, kancelář hokage > Ulice Konohagakure > Cvičiště
„Téda, na to, že jsem tvoje sensei, se ke mně chováš dost familiárně, nemyslíš?“ drcla do něj loktem. To všechno, co jí vyjmenoval, ji však donutilo překvapeně zamrkat. Povzdychla si, znovu si založila ruce za hlavou a vzhlédla k nebi. „Víš, prvotřídním ninjou se nestaneš jen tak, ale budu se snažit, heh. S ohnivou technikou ti můžu pomoct, ale sharingan budeš asi muset nechat na někom z tvojí rodiny. Vím o něm jen to, co se učí na akademii, víc mě k němu váš klan nepustil, čemuž se ale nedivím. Je to vaše technika. Přesto by se ale dost hodilo, kdybys mi řek i ty věci, co ti nepřijdou tak důležitý. Pomůže mi to tě líp poznat, však víš,“ mrkla na něj.
Když domluvila, právě procházeli vchodem na cvičiště, kde se Umeko zastavila naproti chlapci. „A tady si tě přezkouším,“ zazubila se.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Út, 2018-01-23 20:37 | Ninja už: 2003 dní, Příspěvků: 687 | Autor je: Tsunadin fackovací panák

Midori Hyuuga
Tým 1
Kdesi v lese

"Tak jo, byla to hloupost..." Dostala dívka náhlou chuť si vlepit, když jí oslovil titulem, který jí právem náleží. "Jistě, že ho to nevyvedlo dostatečně z míry... A teď je pro mě konec..."
Vnímala, jak se napřahuje k úderu čepelí a v duchu si zanadávala, že už pravděpodobně musí být opravdu unavená, že jí taková možnost vývinu událostí ani nenapadla. Těžko říct, kdo byl překvapenější že neskončila vejpůl. Jestli Inuzuka se zlomenou zbraní, nebo samotná Midori, ale nad slunce jasné bylo, kdo byl nadšenější. A dokonce dvojnásobně, když její úder trefil zamířený cíl. S nepříjemně zadostiučiněným pocitem sledovala, jak jej Shotei odmršil směrem vzad a nespouštěla ho z očí. Možná už tak nějak čekala, že to vzdá, nebo tak něco, ale vlastně jí ani nepřekvapilo, že se hned zvedl a znovu po nich zařval.
"Třeba už jede jen na hněv... jak moc pravděpodobné to je? Ono totiž ty dvě rány co teď schytal musely zanechat nějakou škodu, ne?" Zoufalým pohledem sledovala jeho počínání a už si z urážek ani nic nedělala. Bylo to automaticky vyhodnoceno jako zbytečné plýtvání energií, která byla potřeba.
"Ale no tak, proč zase já?" Stihla si jen povzdechnout a všimnout si počínání Kasumi, načež se připravila k rychlému úskoku stranou a umínila si, že pak Kasumi poděkuje, že nemířila přímo na ni.
Pokud vše klapne, neplete se do cesty jejímu útoku, ale pomaličku se připravuje na další ránu Shoteiem, pokud by se jí naskytla příležitost. "Už asi nemám na plnou ránu, ale... taky už na něj musí působit únava jako na nás... teda snad... A Hakke Sanjūni Shō by ho mohlo zastavit alespoň na dobu, abychom měli já i Kaito šanci na zásah. Pokud není úplně nezastavitelný, to by byl opravdu problém..."

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Út, 2018-01-23 12:19 | Ninja už: 1371 dní, Příspěvků: 388 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Ayame Hyuuga
Tým 12

Domov>ulice Konohy>Dům neznámé osoby

Už to bylo nějakou dobu, co se stala ona událost s monumentem a já jsem se raději zdržovala doma, i když ne vždy to šlo. Doma jsem trénovala a přemýšlela jsem, co by se s našit týmem mohlo stát, jakou šílenou misi nebo další ponížení by mohlo ze strany senseie přijít.
Jednoho dne jsem našla nějakou pozvánku, tak jsem jí vzala do ruky a začala jsem jí číst. ‘Danno Yamanaka, hmm, kdo to asi je, takovou osobu vůbec neznám,‘ pomyslím si. No jelikož to bylo pozvánka, tak jsem tam musela dorazil, přece jen by to bylo neslušné.
Část dne jsem trénovala, než jsem se začala chystat, abych tam nepřišla pozdě. Vzala jsem si nějaké slušné oblečení a kolem páté hodiny jsem vyrazila. Celou dobu mi hlavou vrtalo, kdo je to asi a proč zve zrovna mě.
Pomalu jsem se blížila k ulici, na které měl být dům. Když jsem zahnula za roh, tak jsem si všimla dvou známých osob. Zvedla jsem ruku a zamávala jsem na ně. Oba dva už byli skoro u dveří, tak jsem k nim došla a podívala jsem se na oba. Celkem mě zajímalo, co si o tom myslí. „Ahoj,“ řeknu jim jen.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Po, 2018-01-22 08:28 | Ninja už: 1742 dní, Příspěvků: 312 | Autor je: Pěstitel rýže

Shin Mizukin
Tým 12
Shinův dům-ulice Konohagure-Xtá ulice,dům číslo YY
Když Shin našel ten dopis přede dveřmi,myslel si ,že je to nějaký omyl,protože ani on ani jeho sestra s tetou neměli o nějakém muži jménem "Danno Yamanaka" ani ponětí."Jen tam běž,třeba se mu taky líbí Hokage-sama a budete si rozumět hehe."Poznamenala jeho sestra a usmála se od ucha k uchu.Zrudlý Shin po ní hodil kyselý pohled a šel si radši pro něco k jídlu.O počmárání monumentu přirozeně do dalšího rána věděla celá vesnice,takže byl Shin i zbytek týmu 12 cílem občasných žertů na toto téma a Shinova malá sestra se postarala o to,aby na to jen tak nezapomněl.Nakonec se však Shin rozhodl ,že alespoň zjistí o co jde a v den konání se vydal na zmíněnou adresu.
Svou katanu nechal opřenou o postel doma,ale jinak si vzal celý svůj bojový arzenál,kdyby se ukázalo,že to byla past.Posledních pár dní ho naučilo jisté...nedůvěře.Svou výbavu však obohatil o sáček koláčků plněných ovocem,kdyby se ukázalo ,že to skutečně není omyl ani past,i když tomu moc nevěřil.
Cestou přemýšlel jestli na něj budou čekat ostny pod rohožkou nebo výbušný zámek u dveří a po chvíli došel na začátek ulice,kterou hledal.Když uviděl ,kdo už stojí před domem uchechtl se.Tokune,který zrovna dokončil své klonování, se dneska vyšvihl a vzal si na sebe hnědý oblek a dokonce i kravatu.Shin na okamžik zaváhal,načež vyrazil a cestou kývnutím ruky pozdravil Tokuneho klona ,který se schovával v křoví před domem."Aha tak ani ostny ani výbušný zámek."Pomyslel si blondák a písknul na Tokuneho,který zrovna klepal na vchodové dveře.


Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Pá, 2018-01-19 21:07 | Ninja už: 1933 dní, Příspěvků: 1210 | Autor je: Recepční v lázních

Tokune Wakamuro
Tím 12
Hotel--->Dom neznámeho muža

Bolo to už pár dní od toho fiaska s hokage monumentom. Chvíľu som aj rozmýšľal, či sa neodsťahovať, nezmeniť si meno na Raito Gateba, alebo niečo podobné a nezačať sa živiť farmárstvom, ale o dobytku toho moc neviem, tak som ten nápad zavrhol. Išiel som do kuchyne a dal som si instantný ramen. Vonku som sa teraz moc ukazovať nechcel, ľudia o nás stále hovorili. Už mi ale dochádzalo jedlo. Najedol som sa a išiel som do kúpelne. Obzrel som si ranu na mieste, kde bývalo moje ucho. Už to bolo viac menej zahojené, ale aj tak som si ho radšej zakrýval obväzom. Rana bola iba ďalší dôvod prečo som priťahoval pozornosť. To, hokage incident a moja minulosť, ktorá ale našťastie nebola ľuďom známa. Prešiel som k dverám a na zemi bol nejaký list.
Pošta?! Od koho asi bude? pomyslel som si a obzrel som si list. Potom som ho otvoril.
Pozvánka! skrikol som v hlave, Danno Yamanaka? Nikoho takého nepoznám, asi preto napísal "budúci priateľ", premýšľal som. Niečo na tom liste mi nesedelo. Bol až príliš priateľský. Žeby to bol nejaký krutý žart? Nie, málokto vedel kde bývam, navyše pochybujem, že niekto z Yamanaka klanu by sa znížil na takúto úroveň a keby to bol niekto, kto sa iba vydáva za niekoho z klanu Yamanaka, vedenie by o tom vedelo a určite by mu to zatrhli. Je to pasca?
Počkať, sensei je predsa z klanu Yamanaka! Je toto nejaký test ako to s tým monumentom? svitlo mi. Nuž, odmietnuť som nechcel, nebolo by to slušné, ale určite som tam nechcel ísť nepripravený. Obliekol som si hnedé spoločenské nohavice, hnedé sako, červenú kravatu a bielu košeľu. Pod sako som si ale dal pás s shurikenmi na ramená. Nebol to žiadny ultra-elegantný oblek, ale bolo to to najlepšie, čo som doma mal. Nikdy som ho ani nevyužíval, kedže som na spoločenské akcie nechodil. Čas plynul. Odbilo päť hodín a ja som vyrazil. Po ceste som sa ešte zastavil v obchode s knihami. Kúpil som knihu Stratení na Ostrove. Bol to román o piatich ľudoch, kapitánke lodi, ktorá má temnú minulosť a vlastných démonov, ktorí ju prenasledujú, sadistka, ktorá sa nedokáže s nikým zo stroskotancov zniesť, jednonohý pirát, ninja-medik-génius a muž, ktorému už neostalo na svete nič iné iba jeho dcéra, ktorú chce ochrániť. Je to plné zvratov a tak. Napadlo ma, že by to bol vhodný darček pre hostiteľa. Kúpil som ju a pokračoval. Došiel som na adresu. Ešte predtým som ale zložil pečate na Bunshin no jutsu. Vedľa mňa sa zjavili dve moje kópie. Nechal som ich vonku a skryl, keby náhodou. Potom som prišiel k dverám. Chvíľu som zaváhal a potom zaklopal.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Pá, 2018-01-19 20:58 | Ninja už: 3656 dní, Příspěvků: 3040 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Takuya Riko
Tým 11
Městečko Kasugawa
„To je dobrý, Oni-chan! Nejdřív musíme dostat toho týpka!“ procedil Takuya skrz zatnuté zuby, rozhlížející se po okolí, jestli někde nezahlédne jejich nepřítele nebo alespoň stopu, co by k němu vedla.
„Kuso! To jako ten srab zdrhnul!?“ zavrčel černovlásek naštvaně, když se k nim přidal i Kumaru.
„Sem v pohodě, Kuma-jiji!“ trval si na svém, když se začal muž starat o jeho stav, a přejel si hřbetem pravačky po spánku, aby si z něho setřel krev, která mu tudy tekla z rány o něco víš. Šrapnel, co mu čouhal zezadu ze stehna a díky kterému stékala chlapci krev po noze až na zem, také nevypadal zrovna dobře.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Čt, 2018-01-18 13:40 | Ninja už: 2613 dní, Příspěvků: 700 | Autor je: Prostý občan

Danno Yamanaka
Sensei týmu 12
Dům Danna Yamanaky

Obývací pokoj jeho domu zel ještě před několika dny prázdnotou. Teď už do něj přibyla prostorná sedací souprava, rozkládací stolek, několik židlí, poličky, obrazy a další věci, které dělaly prostor veselejším. Přibylo i několik ozdob, to kvůli tomu, co chystal. A samozřejmě květiny, přímo z květinářství jejich klanu. Fialové, modré a rudé.
Dům už se konečně dal nazývat domem. Měl v něm zařízenou ložnici, pracovnu, kuchyň a obývací pokoj. Trvalo to dlouho a Dannovi už všechno to shánění a zařizování lezlo na nervy.
Aby se uklidnil, udělal si večerní procházku po městě. Při té příležitosti roznesl pozvánky. Doufal, že všichni budou mít čas.
*Budou muset. Kdo by odmítl pozvání?*
Následující den nakoupil všechno možné. Dával si na všem záležet. Jídla i pití muselo být dost, přeci si neuřízne ostudu. Nic extra nóbl, prostě uvítací párty pro pár přátel.
Tři dny po odeslání pozvánek měl nastat den D. Byl nervózní. Blížila se čtvrtá hodina. Hosté měli přijít sice až v šest, ale on ty hodiny na zdi kontroloval už snad po šedesáté.
Seděl v obývacím pokoji a upíjel z šálku zelený čaj. Čas se táhnul. Začínal doufat, že se objeví dřív.