manga_preview
Boruto 18

NFFORPG - Kirigakure no Sato


.
Pokud má člověk... něco cenného, něco co chce chránit...
teprve tehdy se může stát opravdu silným...

.

Ochránci
Date Masamune

Pomocník Mizukage
Deri Hamushi






Nejlepší z nejlepších, ninja lovci, původně vycvičení k jedinému účelu, najít a zničit. Tyto jednotky ninjů jsou nejschopnějšími shinobi ve vesnici, jejich cílem je postarat se o vnitřní záležitosti Kirigakure no Sato a udržet tajemství tam, kde mají své místo. Nyní se z této organizace stala organizace spadající přímo pod Mizukage. Bez řečí přijímají její rozkazy a neptají se proč a kvůli čemu. Pouze vykonají potřebnou akci. Je ale dobré takto bezmyšlenkovitě jednat?

Volných míst: 1




Vrchní velitel


.

Tým Katsuo

Velitel

Oinini




Základní pilíře Kirigakure no sato. Klasické týmy jsou zde od toho, aby plnily mise všech druhů a zajišťovaly tak prosperitu vesnice. Od drobných úkolů jako výpomoc obdchodníkům až po stratigické vojenské operace. To vše je jejich práce.

Volných míst: 1


.

Tým A

Sensei

Studenti



.

Tým B

Sensei

Studenti





Tým C

Sensei

Studenti






Tým D

Sensei

Studenti






Tým G

Sensei

(500) - stan.com

Studenti





.


Bandité, žoldáci, nájemní vrazi to vše se v této skromné organizaci skrývá.
Yōhei se řídí jednoduchým pravidlem. Kdo dá víc, ten si zavázal jejich služby. Ninjové, kteří se nachází v této organizaci, jsou prostí lidé, kteří se snaží přežít. Alespoň tak tomu bylo, dokud nedošlo ke krvavé čistce a Yōhei nebyla donucena skrýt se ve stínech a popřít vlastní existenci. Z prostých žoldáků se tak ze dne na den staly přízraky minulosti, operující ze stínů, čekající na vhodnou příležitost ukázat se opět na světle světa.

Volných míst: 1



Ninjové



.
.
.

Zmražené postavy:




Aktuality, sdělení:


3.5.2016 - Přibylo nám pár volných míst u Klasiků Smiling


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Ne, 2017-12-10 21:48 | Ninja už: 409 dní, Příspěvků: 33 | Autor je: Pěstitel rýže

Ieyasu Kitabatake
Tým D

Trénink na ostří nože: Den druhý

Po doběhnutí prvního kolečka začínal Ieyasu pociťovat známky únavy. Dýchal mnohem rychleji než při startu a srdce mu bilo jako o závod. Přemýšlel, kde se teď asi tak můžou nacházet jeho kolegové. „Yuri to musí mít s tou nohou fakt těžký. Mavíc pochybuju, že ho sensei hodlá nějak šetřit,“ pomyslel si medik. Svým způsobem mu bylo Yuriho líto a chtěl se ho zeptat, jak se mu ta nehoda přesně stala. Tu myšlenku ale hodně rychle zavrhnul.
V poslední době sám sebe dost překvapoval. Nevyhýbal se kontaktu s ostatními – ať už vědomě či nevědomě – a navíc se k ostatním snažil být přátelský. „Asi má na mě tenhle tým špatnej vliv,“ ušklíbl se pod zadýchanými obvazy. Obvazy byly natolik mokré, že už to nevydržel a strhl si je z obličeje. Krůpěje potu stékající k bradě ho nepříjemně šimraly na kůži.
Když dorazil k obřím skaliskům, zpomalil, aby se se vydýchal. Poté se rozběhl a začal stoupat nahoru. V chození po zdech se už rapidně zlepšil a na jeho šplhu to bylo vidět. Z předchozího výstupu už měl navíc vytipovanou přibližnou cestu.
Po slézání hory následoval ještě dlouhý běh, který medika opět dovedl k táboru, kde napil a vydýchal. Neměl už moc času nazbyt, a proto se rozhodl běžet aspoň poslední, třetí kolečko.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-12-10 19:53 | Ninja už: 1021 dní, Příspěvků: 804 | Autor je: Propadlý student akademie

Shingo Kira
Tým C

Přístav
Shingo se díval do Seiichiho očí a čekal na odpověď. Chlapec se ale ale k odpovědi na jeho otázku moc neměl. Místo toho odsekl, sundal si čelenku a nakonec utekl pryč. Shingo nic neříkal, jen sledoval utíkajícího chlapce, pak pohlédl na čelenku. Povzdechl si, sehnul se pro ni a schoval si ji. Neměl zájem se hnát za chlapcem, neboť to považoval za zbytečné. Chtěl nechat chlapce, aby si urovnal myšlenky, aby se uklidnil a aby se posléze rozhodl, co udělá. Pak se otočil, a vrátil se pomalou chůzí do skladu. Během toho se snažil vytlačit myšlenky na Seiichiho útěk jinam, neboť teď bylo třeba si lámat hlavu tím, kam zmizely bedny. Když přišel, rychle přeletěl pohledem přes své tři žáky. Byl rád, že byli pohromadě, až že už nemusel nikoho shánět.
"Seiichi utekl pryč, takže tu na práci zbýváte jen vy tři a já. Miki, vysvětlil ti někdo, co v tuto chvíli děláme, nebo je potřeba ještě něco dovysvětlit ode mne?" zeptal se.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, So, 2017-12-09 12:32 | Ninja už: 1861 dní, Příspěvků: 1207 | Autor je: Recepční v lázních

Yuri Gateba
Tím D

Ostrov

Tréning na ostrie noža, deň 2.

Zostup zo skaly bol ešte ťažší. Nemohol som sa zdržiavať, tak som aj teraz nahromadil chakru do nôh aj rúk a ako pavúk liezol dole. Avšak, vyrušlo ma nejaké vypísknutie. Zľakol som a pošmykol.
Oh nie, pomyslel som si a začal som padať. Vo vzduchu som sa horko-ťažko otočil a na poslednú chvíľu som sa chytil skaly.
Presne podľa plánu, zaklamal som sám sebe. Ale aj keď nebol pád plánovaný, urýchlil môj zostup. Bol som už iba pár centimetrov od zeme, tak som zoskočil. Nestrácal som čas obzeraním a vyrazil som. Tak ako aj predtým som začal skákať po stromoch. Tí traja už boli určite dávno na začiatku. Nestrácal so čas obzeraním sa. Potreboval som sa napiť, no na to nebol čas. Smäd ma trýznil, no ja som si povedal, že sa napijem až keď dôjdem na začiatok. Po chvíli som už došiel na miesta, kde sa stromy už nelemovali, takže som musel dôjsť na začiatok po zemi. Uvidel som Kaijua ako kľukuje na zemi a hneď ako som tam ja došiel, on vyrazil. Vzal som si fľašu a celú som ju vypil.
Teraz... Aspoň... Ešte raz... pomyslel som si a na tvári sa mi zjavil bolestivý úškrn. Nezastavil som sa a rozišiel som sa smerom ku skalám.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


Markimoo rocks!


Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, So, 2017-12-09 10:27 | Ninja už: 687 dní, Příspěvků: 80 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov

Trénink na ostří nože - Den druhý

Zbylá část běhu kolem ostrova nebyla tak těžká. Tak běžel svým tempem, které ho nevyčerpalo. Nevšímal si okolí a jen běžel dál, tak jak byl zvyklí ze svého tréninku. Aby si to trochu znepříjemnil, tak sám sobě dal jedno pravidlo. Každých deset minut, udělá 50 kliků. 'Je to trénink a na tohle sem zvyklý, takže proč to nedělat i tady?' řekl si v duchu. Jak běžel, tak po zhruba deseti minutách se dal do klikování. Těch pár kliků ho moc nevyčerpalo, ale běh mu zpomalili. Takhle pokračoval kolem ostrova až do cíle. Tak se opět zastavil a začal dělat kliky před senseiem. Soustředil se na svůj cíl tak, že ignoroval všechno kolem sebe. Nakonec se dal do běhu a konečně stanul před skalisky. Pod nimi se napil z láhve a dal se do šplhu. Dal se do šplhu. Ranku na ruce už necítil, nebo ji spíš ignoroval co to šlo a tak mohl šplhat .

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, So, 2017-12-09 10:09 | Ninja už: 1471 dní, Příspěvků: 355 | Autor je: Propadlý student akademie

Anaka Kisho a Morio
Tým B
Domov > Cvičiště

Zelenovláska probudil první sluneční paprsek, který ho zašimral na nose. Nepatřil mezi osoby, které vstávaly na poslední chvíli za řezavého zvonění budíku a potom musely na sraz běžet s jednou botou a úplně prázdným žaludkem. Nejradši si nejdřív vychutnal pořádnou snídani a teprve potom byl ochoten se ztrhat námahou a vrhat se do šílených dobrodružství. Bez ranní snídaně byl akorát nevrlý a nepříjemný.
Potom, co se tedy pořádně nadlábnul a prohodil několik slov s dědečkem, se mu dokonce podařilo z peřin vytáhnout to líné pra-... tedy, svého líného kocoura, a vyrazil svižným krokem na cvičiště.
Než dorazili i ostatní jal se protahovat a prokřupávat si klouby tak intenzivně, že nezúčastněný pozorovatel by mohl mít pocit, že chlapec se musí každou chvíli rozpadnout na kousky.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Čt, 2017-12-07 20:03 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 530 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tenshi Wakiya, tým A

"Vy...vy jste sledovala náš trénink?!" zrudla od hlavy k patě. Jestli viděla trénink, byla tu vysoká pravděpodobnost, že viděla i to. Otočila se na patě a vydala se ke kajutě.
"Jen si pro něco dojdu." pronesla do vzduchu. Myšlenkami byla u tréninku. Co asi všechno viděla? Třeba odešla dřív, než se to stalo. Než praštila Taka a to předtím... zatřepala s hlavou a vstoupila do kajuty. Rozhlédla se po místnosti. Nešla za ničím určitým, jen se potřebovala projít. Zhluboka se nadechla a vydechla, poté opustila kajutu. Otevřela pusu, že něco řekne sensei, ale ta zmizela. Užuž zase málem ječela na celou loď, ale stihla se zastavit. Další kázání nepotřebovala slyšet. Proč se takové věci musely stávat převážně jí. Chytla si vlasy a vydala hrdelní skřek a vydala se pátrat po svém týmu.
Po pár minutách a x náhodných setkání s různými lidmi se konečně dostala na palubu, kde našla její tým. Zdáli se, že mají příjemnou chvilku. Potichu se k nim přikradla a uvelebila se vedle Taka. Nic jiného.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2017-12-06 22:02 | Ninja už: 1188 dní, Příspěvků: 419 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Tako Jahiro
Tým A

Plavba lodí
Chlapec jen sedel na přídi a odpočíval. Pokaždé, když vyčerpal tolik chakry vypadal nemocně. To byla nejspíše nějaká rodinná genetická vada, kterou jeho pokolení mělo, ale nebylo to nic s čím by si čas nedokázal poradit. Proto ho ani nepřekvapilo, když se k němu přidala Mikayo, která u něho poklekla a jako starostlivá nemocniční sestřička se mu pokusila změřit teplotu rukou. Tako se jen mile pousmál. Mikayo byla vždy odměřená a chladná, jako by si nikdy nechtěla nikoho pustit do svého života, ale to, že se právě dotýkala jeho čela a pokoušela se žertovat naznačoval, že si mezi sebou pomalu utvářejí nějaké pouto.
"Ty pokročilé lékařské techniky stojí hrozně moc chakry i když se dělají správně, takže takhle dopadnu skoro pokaždé, když se je snažím zlepšovat, ale není to tak hrozné, jako posledně, Mikayo-sensei."
Dokonce použil její opravdové jméno a pronesl ho tak vděčně, jak jen mohl. Chtěl jí nějak poděkovat, ale nijak přímo. To neměl ve zvyku. Chtěl jí tím dát najevo, že si váží její starosti a i to, že je rád, když za ním přišla.
"Představte si, že jsem nikdy nechtěl být lékařským ninjou. Chtěl jsem být šermířem, ale kupodivu, geny jsou geny, takže jsem neměl na vybranou. Jenomže to bych nebyl já, abych si alespoň částečně neprosadil svou, takže teď máte v týmu Lékařského šermíře, což zní opravdu pitomě, když si vezmeme v potaz, že jako Medik bych se neměl nechat zasáhnout a jako šermíř musím k nepříteli blíž."
Mírně se pousmál nad vtipností osudu, ale v jeho řeči nezazněla ani jedna stížnost. Tako nebyl jeden z těch, kteří by fňukali nad nespravedlností osudu. Prostě je bral tak, jak chodili. Však ono to jednou ponese ovoce, když se k tomu bude správně přistupovat.
"A co vám Mikayo? Splnil se vám nějaký sen z mládí? Pokud vám teda nevadí, že se ptám."
Prohodil k ní konverzačním tónem lidí, kteří spolu náhodou sedí pod krásnou hvězdnou oblohou a kdyby nebyla Mikayo jeho sensei, určitě by jí vyjmenoval hned několik souhvězdí i s příběhy, které se k nim vázali. Na tohle holky vždy letěli, ale protože to byla jedna z jeho balících technik, nechal to raději plavat. Alespoň se o to nemohl pokoušet hned.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2017-12-06 18:14 | Ninja už: 3803 dní, Příspěvků: 1641 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mikayo Yuki
Sensei týmu A
Moře
Mikayo si povzdychla. „Já váš trénink sledovala a Tako odešel v pořádku. Je ve svojí kajutě, tak ho nechci rušit.“
„Mikayo?“ ozvalo se od vchodu do podpalubí.
Modrovláska se otočila a vzhlédla k mladému námořníkovi. „Ten tvůj žák se vypotácel ven a je bledej jak stěna. Víš, co se děje?“
Dívka povytáhla obočí a vydala se na palubu. „Díky, žes mi to řek,“ pravila ještě k mladíkovi a namířila si to rovnou k Takovi. Snažil se vydýchávat, ale opravdu vypadal vyčerpaně a bíle. Kunoichi si k němu přiklekla a opatrně mu položila ruku na čelo. „Hej, Tako, to jsem nevěděla, že trpíš mořskou nemocí,“ popíchla ho trochu, aby nemyslel na to, jak je mu špatně.


Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Ne, 2017-12-03 21:15 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 530 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Satsuki Min, tým D

Běžela a běžela a běžela. Konečně míjela místo startu. Nikdo nemohl říci, že by se tvářila nějak nadšeně. Měla před sebou další kolečko nebo i dvě a k tomu se přidávaly skaliska, která se je snažila zabít. Povzdechla si. Tohle opravdu neměla zapotřebí, ale aspoň kluci byli na stejné vlně, dokonce i jednonožka.
Běžela svým tempem a občas se i pokochala krajinou. Sensei jí nic na tohle nemohla říci, klidně by se začala s ní hádat, jen aby si uhájila svoje. Avšak na druhou stranu se nechtěla proletět. Mezitímco přemýšlela nad různými scénáři, které se asi nikdy nestanou, doběhla k nejhorší části. Pohlédla na obry z kamene a utrousila pořádnou nadávku. Měla tohle opravdu zapotřebí, ztrhat se z kůže, být celá od potu a ještě určitě další věci. Pohlédla znova na skály. Chtěla se otočit a vybodnout se na to, ale musela pokračovat, přeci nemohla být horší než ti bužikničemové. Protáhla si ruce, sykla bolestí, jelikož zapomněla na to, že si idiotsky rozřízla ruku, a pustila se do dalšího zdlouhavého nenáviděného šplhání.

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, So, 2017-12-02 09:42 | Ninja už: 816 dní, Příspěvků: 90 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/ prístav

Nijako ho neprekvapilo že ho sensei tak jednoducho našiel, veď sa ani neskrýval len chcel byť chvíľu sám. Mal sklonenú hlavu a ani sa neodvážil na senseia pozrieť keď k nemu hovoril. Snažil sa s formulovať odpoveď na to čo sensei rozprával. "Nikto Vás o to nežiadal aby ste po mne pátrali" odsekol ako odpoveď, nemohol si pomôcť a urobil to už automaticky. Pohľadom zablúdil ku dlahe na ruke a následne na malú chvíľu na tvár senseia. Aj keď to bolo len pár sekúnd mohlo byť na jeho tvári vidieť smútok. Jeho okolie malo pravdu, on sa nikdy na ninju nehodil. Nech sa snažil akokoľvek vždy s toho vyšiel ako ten najhorší. Začínal rozmýšľam nad tým že urobil chybu že chcel byť ninjom. Zdravou rukou si dal dole čelenku a nechal ju dopadnúť na zem. To muselo stačiť ako odpoveď keďže sám už jej nebol schopný. Rozbehol sa smerom preč z prístavu s úmyslom ísť domov. Po tvári mu tiekli slzy, bolelo ho že opúšťa svoj sen. Snažil sa sám seba presvedčiť že im bude bez neho lepšie. Nemyslel na dôsledný ktoré by mohli nastať jeho rozhodnutím.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Pá, 2017-11-24 22:39 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 530 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tenshi Wakiya, tým A

Tenshi bloudila chodbou sem a tam a hledala sensei. Zastavila se na chvíli a hleděla do útrob lodě. Přemýšlela, kde by ji mohla nalézt. Přece nemohla z mizet, třeba mohla jít nahoru. Naštěstí se Suzume objevila sama od sebe, ale nevypadala zrovna šťastně, ani posádka za ní.
"O-mlouvám se! Nechtěla jsem být tak hlučná!" pořádně se uklonila. Opravdu nechtěla udělat takový rozruch. Občas prostě platilo pravidlo, že co je malé není vidět, ale je slyšet.
"Jen, že máme hotovo a...no, já jsem Taka tak trochu sejmula, ehm...stala se totiž nehoda, no a jestli se na něj radši nekouknete...jako on se léčil, ale kdyby to bylo, um, závažnější, tak aby jste se na něj možná koukla..." celou dobu se zakoktávala a u slova nehoda dokonce i zrudla. Vyloudila ze sebe úsměv a pozorovala sensei s rukama spojenýma za zády. V tu chvíli vypadala jako pejsek, který čeká, až ho páníček poplácá po hlavě a řekne mu, že je hodný kluk, v tomhle případě holka.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Pá, 2017-11-24 16:54 | Ninja už: 409 dní, Příspěvků: 33 | Autor je: Pěstitel rýže

Ieyasu Kitabatake
Tým D

Pomalu našlapoval na strmý povrch skaliska. Nechtěl, aby se mu zase kvůli jeho zbrklosti stala nějaká nehoda. Hlavu měl úplně prázdnou, protože byť sebemenší ztráta koncentrace mohla znamenat obrovský průšvih. Když medik dorazil asi do čtvrtiny své cestu dolů, uslyšel vedle sebe zapraskání lámajícího se kamene. Prudce sebou trhnul a svůj pohled upřel na Kaijua. Ten už visel na kunai zabodnutém v jedné z štěrbin skalnatého masivu. „Hlavně se nepřizabij,“ řekl naprosto vážným hlasem.
Když se Ieyasu ujistil, že je jeho kolega v pořádku, pokračoval ve slézání. Čas od času si akorát otřel zpocené čelo hřbetem ruky a pomalu, zato však jistě a bezpečně, se přibližoval písčité zemi.
Neskutečně se mu ulevilo, jakmile došlápnul na pevnou zem. Bylo příjemné zase stát na stabilním povrchu. Trochu se uvolnil a asi minutu odpočíval. Teď velice litoval, že zapomněl na čutoru, poněvadž měl ohromnou žízeň. S trochou přemáhání se opět dal do běhu. Třeba na cestě narazí na nějaký potok. S touto myšlenkou se rozeběhl směrem do stínu blízkého lesa.
Nejbližší potůček našel až po dlouhé cestě. V klidu si opláchnul zpocený obličej a řádně se napil. Na krátkou chvíli běžel podél tohoto uzoučkého vodního toku, když si nakonec uvědomil, že stojí u malé studánky nedaleko jejich tábora. První okruh měl téměř za sebou. „Tak ještě aspoň dvě kolečka,“ zamumlal si sám pro sebe a dal se na cestu.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Čt, 2017-11-23 10:57 | Ninja už: 527 dní, Příspěvků: 67 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Fun Kotoshi
Tým C
Sklad

Když se, samozřejmě zbytečně, otočil hlavou směrem k Miki a otevřel pusu s úmyslem začít nadšeně rozebírat pár posledních dnů, kdy už byli geniny a dál se nepotkávali na akademii, přerušil ho Shingo svým klidným hlasem. Po vyslechnutí senseiova úkolu tiše písknul a zatvářil se, jakoby vzpomínal.
Mezitím, co Shingo mizel vztříc Seiichimu, Fun se v klidu opřel o nejbližší ze sloupků podél cesty vedoucí kolem skladu, zhluba se nadechl a spustil.
‎"Od včerejška máme misi typu D." Začal a z jeho hlasu byla cítit nechuť z toho, jak se doposud všechno vyvíjelo.
‎"Nosili jsme do tmy bedny z jednoho skladu do druhýho, ale v noci jich pár z jednoho ze skladů zmizelo. Byl zamčenej a tak..." Pokusil se o stručné shrnutí.
‎"Zatím jsme na nic nepřišli." Dodal a tiše zašeptal, jakoby mluvil jen sám pro sebe. "Akorát jsem stihl vykoupat jednoho rybáře..."

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2017-11-22 22:45 | Ninja už: 3803 dní, Příspěvků: 1641 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mikayo Yuki
Sensei týmu A
Moře
Mikayo byla samozřejmě zvědavá, takže i když opustila místnost, zůstala stát za dveřmi a nenápadně po-zorvala své svěřence skrz okénko ve dveřích. Takův postup byl velmi dobrý a díky němu se Tenshi mohla efektivněji soustředit na své chyby.
Zanedlouho tak trénink dokončili.
Během závěrečných minut se však mladík vysvléknul a modrovláska sebou trhla, jak si uvědomila, že si ho prohlíží.
Až příliš pozdě si všimla, že Tako opouští místnost, a tak jen odskočila od dveří a dělala, jakože nic, div si nehvízdala. „Uh… Jo,“ kývla a nechala ho projít. Ještě chvilku sledovala jistou část jeho těla, než zabočil za roh.
Když se oba žáci uklidili do kajut, Mikayo se odebrala na palubu, kde pozorovala moře. V její hlavě běhaly ale naprosto jiné myšlenky. ‚Seš jeho sensei!‘ vynadávala si v duchu. ‚Neměla by na něj koukat jináč než jako na studenta. Pět let je sice málo, ale zkušenostní rozdíl je markantní. Uvědom si to!‘[/i]
Její myšlenkové pochody přerušil až šílený řev. Dívka prudce otevřela oči a rozeběhla se za hlasem.
Jakmile se ocitla na chodbě, spatřila Tenshi, které výkřik patřil. Byla naprosto v pořádku!
Stejně jako modrovláska se polekala i část posádky, která naklusala do podpalubí v obavách, že někde prasknul plášť a teče do lodě. Velmi rychle pochopili, že malá kunoichi způsobila planý poplach a šklebě se se zase vrátili na svá místa.
Mikayo si povzdychla a založila si ruce na prsou. [b]„Tenshi, na lodi se takový poplachy nedělaj. Můžeš udělat katastrofu,“
napomenula ji. „Co potřebuješ a kde je Tako?“


Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Po, 2017-11-20 16:39 | Ninja už: 687 dní, Příspěvků: 80 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hisayo
Team D
Ostrov

Trénink na ostří nože - Den druhý

Kaiju po těch skaliscích postupoval opatrně, aby si opět něco neudělal. Zrovna, když si myslel, že to horší být nemůže, uviděl před sebou skálu.
,,To si ze mě děláte p****, ne?" zakřičel hoch. Bohužel mu nic jiného, než to vylézt nezbývalo, tak se dal do pohybu. Teď musel být extrémně opatrný, protože jediná chyba mohla znamenat jeho smrt a on si nemohl dovolit umřít, ne tady a ne teď. Doma má sestřičku, která čeká na jeho návrat. Začal pomalinku šplhat. Šplhal pomaleji než ostatní, protože nechtěl spadnout. Když se blížil ke čtvrtině skály, uslyšel něco pod sebou. Pevně se uchopil a podíval se pod sebe, uviděl tam toho medika. Nevěnoval mu moc pozornosti a tak se otočil zpět a pokračoval ve šplhání. Čím víš byl, tím víc opatrnější byl. Šplh mu šel zatím dobře, blížil se k vrcholu. Když měl položenou ruku nahoře, uslyšel zvuk, který slyšet nechtěl. Zkontroloval všechny čtyři body, kterých se držel rukama a nohama, ale žádný nepraskal. Podíval se pod sebe a spatřil to. Medikovi se utrhl jeden kámen a málem spadnul dolů. Ale jen málem. Kaiju vyšplhal nahoru a rozhlédnul se.
Nebyl dost vysoko, aby viděl na druhou stranu ostrova, ale mohl si udělat menší obrázek toho, jak je ten ostrov velký. Nechtěl se dívat pod sebe, protože by se mu tam nechtělo, ale i tak se tam podíval. Viděl Satsuki, šplhající dolů a tak bělovlásek na nic nečekal a vydal se za ní.
Nyní byl ještě pomalejší, než při šplhu nahoru. Neustále se někde zastavoval, aby zkontroloval cestu a mohl si odpočinout. Když se dostal do tři čtvrtě skály, Satsuki byla již dole, šlphal velice pomalu a opatrně. 'Ať si říkají co chce, sem opatrný, nechci umřít.' řekl si v duchu. Když to dořekl, kousek skály se mu pod rukou ulomil. Začal padat volným pádem a neměl se o co zachytnout. Vytáhnul z kapsy kunai a zapíchnul ho do skály. Což ho zastavilo a oddálilo to jeho smrt.
,,Tohle bylo ochlup." oddechl si. Nezajímal se, jestli ho někdo viděl, zajímalo ho jenom to, že je v pořádku. Chytnul se nějaké skály, aby mohl pustit kuani. Pokračoval směrem dolů a teď ještě opatrněji. Další volný pád zažít nechtěl. Trvalo mu dvacet minut, než byl dole, na pevné půdě.
Došel k vodě a opláchnul si obličej. Když se opět kouknul do vody, uviděl tak trochu krve. Podíval se na své ruce s všiml si malá ranky, kterou si tam někdy způsobil. Té ovšem nevěnoval sebemenší pozornost. když se napil z láhve, pokračoval v běhu kolem ostrova.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, So, 2017-11-18 13:34 | Ninja už: 1188 dní, Příspěvků: 419 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jahiro
tým A

Loď

Obrázek uživatele Miki-san
Vložil Miki-san, Pá, 2017-11-17 20:39 | Ninja už: 274 dní, Příspěvků: 9 | Autor je: Recepční v lázních

Miki Yuki
Přístav
Když tam tak stála jeden kluk co si ji všiml jako první hned se k Miki hlásil. Někde sme se už potkali, ale nemůžu si vzpomenou kde. zapřemýšlela a trochu zamžourala na Funa,ale jen tak malinko k nerozpoznání. "Eh ahoj...no už to tak vypadá"pousmála se. Další červenovlasý klučina ani nepozdravil či se představil a kamsi utekl. "Hmm co to?..."podívala se za ním když utekl dál, aby ho nebylo tolika vidět.Poté promluvil brýlatý pán nejspíš sensei týmu.Potvrdil taktéž,že jsou tým C. Červenovlasá dívka byla dvakrát utvrzena, že dorazila na dobré místo kam byla poslána. Áááh takže Fun-san se jmenuje, trochu si vybavila klučinu z akademie.Hned potom chlápek odešel hledat zbylé dva členy týmu. "Ještě dva členy? Náš tým je čtyřčlenný? Já myslela že tými byvají obvykle po třech členech plus sensei"podivila se nad tím co řekl sensei. Za nějakou chvíli dorazil další klučina. No páni já jsem snad v klučičím týmu či co. Ale neva třeba bude lepší sranda., prolítlo jí hlavou a trochu se ušklíbla. "Ahoj já jsem Miki a byla jsem přiřazena do týmu C tedy vašeho týmu.No je to možný že jsme se už setkali"opětovala představí se, když se jí představil Isamu. "No estli to nejsou ti zbývajicí členové našeho týmu tak takový brýlatý pán asi sensei šel je vyhledat" obrátila se na Isama.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, St, 2017-11-15 21:21 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 530 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Satsuki Min, tým D

"Si ještě rozmyslím." počastovala ho úšklebkem. Prohlédla si znovu skály. Moc se jí do toho nechtělo, ale možná více se nechtěla proletět. Spolka nadávku a vydala se na pospas svému osudu. Nelezla nejrychleji, ale bezpečně ano. Občas si vypomohla rukama a někdy se zapřela o výklenek a vytáhla se. Po dnešním dni bude spinkat jako zabitá, teda pokud je nechá Mia vůbec se vyspat. Lezla dále a jen počastovala kluky pohledem. Povytáhla obočí, když spatřila budižkničema s dřívkem místo nohy. Musela uznat, že se snažil, nebo ho sensei vypeskovala a prostě musel jít běhat. Uchechtla se a pokračovala dále. Vyhoupla se na špičku a sedla si na chvíli. Výhled byl úchvatný, jen škoda, že se musela pokračovat. Skočila na nižší výklenek a shlédla dolů. No, tohle se jí nezamlouvalo. Výšky úplně nemusela, naštěstí se jí nedělalo z nich špatně. Zaslechla nějaké prasknutí a koukla nahoru. Evidentně si Ieyasu rád zahrával se životem. Protočila oči a pustila se do sestupu. Nebyl úplně nejlehčí, možná by radši zase šplhala nahoru. Sestupovala dál a dál. Jednu nohu sem, druhou tam, ruka se pustí a noha podklouzne. Vypískla a rychle chňapla po nějakém výčnělku. Sice se chytla, ale stáhlo jí to pár kapek krve a rozříznutá ruka. Porozhlédla se kolem sebe. Když našla něco, kam si mohla stoupnout, skočila. Dopad byl jako kdyby člověk dopadl na skálu. Prohlédla si ruku a zaklela. Tohle opravdu nepotřebovala. Ránu nechala ránou a radši pokračovala. Měla neblahý pocit, že její vypísknutí pánové slyšeli a budou si z ní utahovat. To by ale museli být totální idioti a nesměli by mít rádi svůj život. Usmála se pro sebe, jejich strach jim to nedovolí.
Konečně se dostala na místa, kde jen mohla skákat ze skály na skálu, konečně něco bezpečnějšího. Dole se napila vody. Přes ty skály musela lézt hodiny, hodinu určitě. S vědomím, že za hodinu a něco je spatří znova se rozeběhla vstříc svému osudu.

Tenshi Wakiya, tým A

Když mlha zmizela, zjistila, že kouká úplně někam jinam, než stál Tako. Otočila se na něj a jen zářila. Chlapec na ní ukázal povzbudivé gesto a odešel. Mávla mu zatím na rozloučenou. Pohlédla na své mokré oblečení a odfrkla si. S myšlenkou na suché a teploučké oblečení se vydala do kajuty, cestou sebrala ještě ponožky a boty. Aspoň něco zůstalo mimo dosah vody.
V kajutě se svlékla a chvíli se tam pohybovala nahá, než vyndala suché oblečení a ručník. Převlékla se a upravila si vlasy. Vlasy, ty ji zase budou schnout hodiny. S povzdechem si sebrala mokrou hromádku a srovnala ji přes opěradlo židle. Další věc, která bude schnout hodiny. Sedla si na postel a nazula si boty. Co teď? Najít sensei?" Promnula si oči, načež se vytáhla na nohy. Pokrčila rameny a vyšla z kajuty.
"Senseii!" zvolala do útrob lodě.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2017-11-15 20:49 | Ninja už: 1188 dní, Příspěvků: 419 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Mise plná pomerančů

Tako Jahiro
Tým A

Loď
Tako se pobaveně zašklebil, když se Mikayo odvrátila a musela párkrát cuknout hlavou, aby ze své profesionální tváře vytřásla city. Bylo opravdu zábavné pozorovat, jak ledová královna roztává a hned zase tuhne, jako by v sobě měla zabudovaný samo-ochlazovač. Tako, ale věděl, že ten mají v těle zabudované všechny ženy a není ani tak daleko od vražedného módu. Mikayo nadále pokračovala a Tako jen přikývl. Bylo jasné, že pokud tady nikdo neovládá Genjutsu, nemůže se proti němu ani nijak naučit bránit.
'Akademie by měla přehodnotit výuku...' Projelo Takovy hlavou, když si uvědomil, jak se tam toto odvětví zanedbává, nebo alespoň obrana proti němu. Teoretický základ je v reálném boji opravdu slabou útěchou. Mikayo pokračovala a Tako se nedokázal ubránit dalšímu úšklebku. Tréning kontroly chakry bylo nejtrénovanější odvětví jeho života a i když bylo i nadále dost důležité na tréning, nebylo potřeba mu to připomínat.
"Každá moje technika vyžaduje stoprocentní kontrolu mé chakry, takže bych řekl, že v tom nejsem zrovna amatér, ale průběžný tréning nic nezkazí. Na druhou stranu, rád pomohu tenshi s chůzí po vodě..."
Mírně se odmlčel, když viděl, kam se to dostali a jeho koutky mírně cukly nahoru, jako kdyby jeho zvrhlé představy neměli nikdy konce.
"Alespoň se budeme moct důvěrněji seznámit...s našimi dovednostmi, samozřejmě."
Opět se mírně ušklíbl, i když se snažil tvářit seriózně, což mohlo vyvolat skoro mylný dojem.
"Ty máš teda štěstí, Kawai-chan. Mě to sensei-jiji donutil trénovat na smradlavé močce, ve staré plovárně."
Mírně se uchechtl nad svou vzpomínkou. Na starého senseie vzpomínal s jistým pobavením, i když ho tenkrát nenáviděl. Takovo ego a senseiův masochismus nešli spolu zrovna ruku v ruce, ale i tak to dalo chlapci výcvik, který potřeboval. Škoda, že to tentokrát nedokázal ocenit. Mírně sebou cukl, jako kdyby se vytrhl z nějakých myšlenek a pohlédl na Tenshi.
"Tak se do toho dáme?"
Přátelsky se usmál a rukou ji pokynul, že má přednost.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Ne, 2017-11-12 17:30 | Ninja už: 3803 dní, Příspěvků: 1641 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Mikayo Yuki
Sensei týmu A
Moře
Mikayo věnovala Tenshi dost otrávený pohled. Nerada se opakovala. „Poslouchej…,“ načala, ale naštěstí se do vysvětlování pustil Tako a byl více než dobře informovaný, o tamní politicko-náboženské situaci, čímž modrovlásku dost překvapil.
Překvapená zůstala, dokud si neuvědomila, jak ji oslovil. „Jo, máš recht,“ otočila se k němu zády a párkrát poklepala hlavou, aby vyhnala červeň ze tváří. „A přestaň mi vymejšlet takový psí ména.“
Mikayo si povzdechla a když si byla jistá, že se ovládla, obrátila se zpět. „A teď ty tréninky. Tako, techniku pro zrušení silnějších genjutsu sice umim, ale neumim ty silnější genjutsu. Začátkem by ale moh bejt trénink kontroly chakry. Takže poďte za mnou.“
Zastavili se až v podpalubním prostoru, který představoval menší lázeň. „Tady bys moh pomoct Tenshi naučit se chození po vodě. Co ty na to?“


Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, So, 2017-11-11 21:04 | Ninja už: 1861 dní, Příspěvků: 1207 | Autor je: Recepční v lázních

Yuri Gateba
Tím D
Ostrov

Tréning na Ostrie Noža, Deň 2.

Už som čakal, že sa preletím cez ostrov a tým pádom ho aj obkrúžim, no to sa nestalo. Nerad som sa nechal spomaľovať svojím handicapom, no snáď keď sa dostaneme do Suny sa ten problém aspoň z časti vyrieši, alebo možno úplne. Obrátil som sa, no nikto tam už nebol, museli vyraziť. Vyrazil som aj ja. Preskakoval som zo stromu na strom v lese, aby som ich dobehol čo najrýchlejšie. Nakoniec som došiel až ku skalám, ktoré spomínala Mia. Ieyasu ju už zdolával. Nečakal som ani sekundu a pripojil som sa k nemu. Je pravda, že takýmto tempom sa rýchlo vyčerpám, no nemohol som čakať. Uvoľnoval som konštantné množstvo chakry do nôh aj do rúk a začal som liezť na horu. Po pár minútach som sa pozrel dolu. Strašidelný pohľad, ak by som spadol, pravdepodobne by som bol na fašírku. Malý moment môjho pozorovania okolia a započul som praskanie skaly. Ieyasu musel zle stúpiť, alebo čo, no po chvíli sa zotavil.
,,Dávaj si pozor, určite sa chceš dožiť poobednajšieho tréningu," zakričal som naňho, čím som ho aj informoval o tom, že toto ani zďaleka nieje na dnešok všetko. Zabralo to nejaký čas, ale nakoniec som sa na horu dostal a tam už bol aj Ieyasu. Ani tam som nestrácal čas a ihneď som začal šplhať dole.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


Markimoo rocks!


Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Pá, 2017-11-10 19:52 | Ninja už: 1669 dní, Příspěvků: 304 | Autor je: Pěstitel rýže

Trénink na ostří nože

-Den druhý
Mia Sashikizu
Už se chtěla vydat pryč,když uslyšela Yuriho jak na ní volá."Heh co se zase stalo..."Pomyslela si trpce Mia a upřela na svého studenta kyselý pohled.Ten se o chvíli později změnil na dosti zmatený pohled,když jí Yuri začal líčit svůj plán na misi ve skryté písečné."Ehmm...aha no....uvidím co se dá dělat."Zamumlala Mia v odpověď.
Zmatená tvář se zkřivila v škleb,když ji mladík objasnil své obtíže s dřevěnou nohou a během."A to budeš nepříteli co tě doběhne též vysvětlovat ,že potřebuješ víc času?Takhle to nefunguje,každý má svoje znevýhodnění...ať už to je noha či chorá mysl."Odvětila stříbrnovláska ,ale pak smířlivě pokrčila rameny."No dobrá ty humle,pro tentokrát ti trochu slevím ,protože chci ,aby jsi byl schopný odpoledního tréninku.Ale čtyři hodiny si strč ke svým červotočům,to by zvládla i tvoje babička."Uzavřela rozhovor a popohnala mladíka ať už konečně vyrazí.
"To vážně pohlaváři z mlžné schválili misi v suně pro geniny?Heh když jsem teď sensei,možná bych se měla zajímat i o podobné kravoviny no hurá..."Pomyslela si nakonec ,když Yuri zmizel z dohledu.


Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, St, 2017-11-08 22:21 | Ninja už: 548 dní, Příspěvků: 92 | Autor je: Prostý občan

Isamu Kenji
Tým C

přístav

Za svůj život neviděl podobnou kancelář. Maximálně pracovnu Mizukage. Dokázal si to ale přibližně vybavit z toho, jak si to představoval a jak to už dříve viděl. Tokiharu mluvil o nějakém klientovi, který na něj měl čekat. To je divný... Ten chlap tu měl být. Možná se někde zdržel. Nebo čeká jinde. To je jedno. "Jasně, určitě vám to vrátíme. Děkuju moc," řekl a vydal se ven. Pak mu jen mávl na pozdrav a zmizel pro něj v mlze.
Něco tu nehraje. Ale něco, co je tak moc očividné. Třeba nám tyhle papíry pomůžou zjistit, kdo všechno by to mohl být. Nic nebylo vidět. Mlha ho trochu mátla, a tak se snažil jít, jako celé své životy chodili občané Kirigakure no Sato, pomocí svých instinktů a jiných smyslů. Dorazil na místo, kde byla mlha řidší. Bylo to molo, kde předtím odpočívali, když nosili bedny. Zaslechl Funa, jak se zase něčemu smál a něco vyprávěl. "Našel jsem nějaké dokumenty, které by nám mohly- Ahoj, řekl, když dorazil před sklad, kde stál Fun a Miki. Ta holka chodila na akademii do souběžného ročníku, to jsem si jistej. Přece jen, Funa jsem tam takhle potkal taky. "Ahoj," řekl trochu nervózně vzhledem ke své povaze člověka, co se "prvního" kontaktu bojí, "já jsem Isamu, jsem členem týmu C. My se asi známe jen od vidění, že?" Oni ji k nám teda přeřadili... Co by tu jinak dělala, když jí Fun doteď něco vysvětloval...?
Už od počátku svého života žil převážně ve vnitřním světě, a tak měl v hlavě dost otázek. Vyprazdňoval ji od nich pomalu.
"Kde je Shingo a Seiichi?," zeptal se jich.
Musel se opět dostat do obrazu. A už měl něco, podle čeho mohli možná pokročit.

Awakening
To all we were and all that we've become
Apathy
Your vain in desperation
Hail to the thief
The cavalcade of victims interfaced
To revere the hate, the orchestration
Say oh can you see the manipulation
I have a dream of liberation

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, St, 2017-11-08 21:34 | Ninja už: 1021 dní, Příspěvků: 804 | Autor je: Propadlý student akademie

Shingo Kira/Tokiharu
Tým C

Přístav
Tokiharu šel do zpátky do své kanceláře a cestou se bavil s Isamem. Když došel do své kanceláře, přišel ke stolu a začal se probírat dokumenty. Po chvilce hledání našel, co potřeboval. Jakožto jeden z hlavních správců přístavu Kirigakure no Sato měl přístup k seznamu jmen těch, kteří měli k dispozici klíče k tomuto skladu. Vytáhl papír hustě popsaný jmény a profesemi osob, které měly možnost se dostat do skladu, a podal ho Isamovi.
"Prozatím vám to nechám, ale prosil bych poté vrátit," řekl Tokiharu a pomalu vyprovodil Isama ven z kanceláře. Koukal se, jak mizí v mlze a chvíli stál ve dveřích. Už se chystal zpátky, když ale zaslechl vzdálené upadnutí něčeho na zem. Možná se mu to zdálo, možná to bylo skutečné, ale něco v něm hlodalo a říkalo mu, aby se na to šel podívat. Chvíli přemýšlel, a nakonec se vydal to zkontrolovat.

Shingo poslouchal Seiichiho a přemýšlel, jak mu odpovědět, když tu se náhle zezadu ozvala dívka. Shingo se otočil a pozdravil ji, ovšem Seiichi se rozhodl utéct. Shingo za ním nijak nepospíchal.
"Ano, pokud hledáte tým C, tak je to opravdu tento tým," řekl jí a chvíli se na ni zamyšleně díval.
"Fune, udělěj mi laskavost a vysvětli tady Miki, co právě děláme. Já jdu najít zbylé dva členy," řekl a vyšel ze skladu. První, co potřeboval vyřídit, byl Seiichi, a tak se ho vydal hledat. Neměl zrovna chuť bloudit přístavem, tak provedl proměnu ve psa, a vydal se po jeho pachové stopě. Když ho našel, přeměnil se zpět a rázným krokem k němu přistoupil.
"Poslyš, já nepochybuji o tvých schopnostech - kdyby jsi žádné neměl, tak bys tady se mnou nebyl. Nejsi méněcenný. Vezmi si Funa, který trpí slepotou, a stejně je schopný se jí vyrovnat. Ovšem nyní, a je to nepříjemná pravda, tě opravdu musím považovat za přítěž. Ovšem nikoli kvůli tvé ruce, ale kvůli tvému přístupu. Ano, jsi zraněný. Ano, v tuto chvíli pravděpodobně nepodáš výkony, které jsou rovny výkonu zdravého člověka. Ale to neznamená, že nic nedokážeš. I když dovedeš udělat jen málo, i to je přínos. Co ale není přínos je, když musím pátrat, kam jsi se ztratil, a tím odkládat hledání beden, což je momentálně prioritou. Proto potřebuji vědět jedinou věc: chceš s námi i při svém stavu pracovat nebo si místo toho chceš odpočinout a zotavit se? Máš dvě možnosti, a chci slyšet jen to, jak jsi se rozhodl."

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, St, 2017-11-08 21:15 | Ninja už: 409 dní, Příspěvků: 33 | Autor je: Pěstitel rýže

Ieyasu Kitabatake
Tým D

„Heh, doufám, že mě nenaprášíš Mie-san,“ uchechtl se medik a obdařil Satsuki širokým úsměvem. V duchu si několikrát za sebou řekl, co musí dělat, aby nespadl ze skály. Když si byl jistý, že vše pečlivě překontroloval, pomalu se rozešel naproti kamennému masivu. Jakmile nohu položil na vertikálně položenou překážku, uchytil se na ní svými chodidly za pomoci neustálého uvolňování téměř konstantního množství chakry. Asi deset metrů vysoko šplhal pomalu a nejistě, poté se však osmělil a dal se do pomalého výklusu po strmé překážce.
Zhodnotil situaci a uvědomil si, že šplhat v tuhle dobu je vlastně ideální. Žhavé slunce totiž nelítostně pálilo vše, co nebylo ve stínu obřího skaliska. Ieyasu byl velice rád, že právě nemusí běžet po rozpáleném písku kolem skal. Tak jako tak se ale hrozně potil, což se nedalo považovat úplně za příjemné. Už se nemohl dočkat, až se někde vykoupe. V myšlenkách na krátký moment zabloudil k horkým pramenům v Kiri. Vždycky byl schopný ležet v teplé vodě dlouhé hodiny a jenom tak přemýšlet nad úplně nepodstatnými věcmi. Ano, to by se dalo považovat za jednu z mála aktivit, při které uměl prostě „vypnout“ a jen tak si užívat pohody a klidu.
Z přemýšlení ho vytrhnul nepříjemný zvuk lámajícího se kamene a pocit ze skály sklouzávající nohy. Genin však nemeškal a okamžitě znovu nabyl stability pomocí přitlačení chakrou nabitých dlaní na povrch horniny. V tu chvíli, co z něho odpadnul šok, se znovu rozeběhl směrem na vršek hornatého velikána.
Na samotné špičce skaliska se na chvilku zastavil a prohlédl si okolní krajinu, kterou tvořil hustý les, mořem obklopené písčité pláže a občasné mýtinky a paloučky. Výhled to byl zkrátka vskutku nádherný. Ieyasu ale neměl moc času se kochat nádherami přírody, takže okamžitě začal lézt dolů. Právě ho čekala druhá náročná část lezení.

Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Po, 2017-11-06 15:33 | Ninja už: 687 dní, Příspěvků: 80 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hisayo
team D
ostrov

Trénink na ostří nože - Den Druhý

Dnešní den začal lehkou rozcvičkou na rozehřátí. 'Tohle nebude všechno, co na nás vytasí dneska?' položil si sám sobě otázku. Po chvíli začala jejich Sado-Maso sensei vysvětlovat první trénink. V tu chvíli Kaiju spíš poslouchat, než aby se zahříval. Když se jeden po druhém rozešli, Kaiju místo toho, aby utíkal, rozešel se a v duchu si opakoval slova jejich senseie. 'Takže běhat okolo ostrova a jedno kolo za 2 hodiny? Jak je ten ostrov k**** veliký?' proběhlo mu v mysli. Když se otočil, uviděl jednonoháka jak mluví se senseiem. V tu chvíli se pomalinku rozeběhnul, aby to stihnul v určitém čase. Doběhnul ke skaliskům, o kterých jim říkala Mia. Na jejich začátku uviděl druhýho hocha, který tam jen kouká a nic nedělá. Proběhl kolem něj a začal zpomalovat, aby se mu něco nestalo. Satsuki viděl kousek před sebou, ale zatím ji nechtěl nijak dohnat, kdyby spěchal, mohl si něco udělat, proto postupoval pomalu.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Čt, 2017-11-09 06:50 | Ninja už: 1188 dní, Příspěvků: 419 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Mise plná pomerančů

Tako Jahiro
Tým A

Loď

Tako jen protočil oči a vrhl po Kawai-chan vyčítavým pohledem, jako kdyby nechápal, co důležitějšího mohla dělat, než poslouchat Mikayo.
"Jedeme do země pomerančů ve které vládne Hierokracie. To je specifické odvětví Teokracie, což znamená, že jejich politický systém zastávají duchovní. V případě Země Pomerančů jsou to kněžky. A my máme chránit jednu z kněžek, která má nějakým rituálem obnovit pečeť, která chrání vstup do jiných dimenzionálních sfér. Což je místo, kde žijou démoni. Takže bych řekl, že je naše mise dost důležitá, když vezmeme v potaz, že jen jediná kněžka umí ten rituál. Říkám to správně, Umi no kaze-sensei~?(“Mořský vánku”)"
Odvykládal trpělivě, jako když profesor opakuje již potřetí dávno probranou látku a oči mu u toho pláli nadšením pro věc.
“Dokonce mám dojem, že tam mají Polyteismus, ale nejsem si tím tak jistý. Je to už nějaká doba, co jsem si pročítal informace o okolních státech.”
Dodal jen tak pro informaci a při pohledu na Kawai-chan dodal vysvětlivky.
“Mnoho-božství.”

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Ne, 2017-11-05 20:05 | Ninja už: 1687 dní, Příspěvků: 530 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Tenshi Wakiya, tým A

Naslouchala pozorně sensei, ale již u slova teokracie se stihla ztratit. Sice pojem byl dobře a srozumitelně vysvětlen, mozek maličké shinobi to prostě nepobral. Jak je u Tenshi zvykem, začala o teokracii jako o pojmu přemýšlet, tudíž zbytek vysvětlování vůbec k ní nedošel. Z transu ji vytrhlo oinknutí a letící Bunchan.
"Bunchane?!" vypískla a snažila se chytit létací prasátko. Sice byla malá, ale přeci na tom hrudníku něco měla, tudíž Bunchan měl celkem slušné měkké přistání. Usmála se na prasátko a pořádně jej podrbala na hlavičce mezi oušky. Takovi věnovala pohled, který sliboval, že úlovek zůstane u ní.
Radost z chyceného prasátka nevydržela nijak dlouho, neboť si uvědomila celkem rychle, že nemá ponětí, co je jejich misí. Nasadila omluvný výraz.
"Ehm, Mikayo-sensei, mohla byste zopakovat, co je naší misí? Jaksi jsem byla zabraná do jiných věcí." Neodvážila se říct, že neví nic o teokracii.

Satsuki Min, tým D

Protahovala se dále, mezitímco sensei vykládala další část jejich tréninku. Měli běhat. To by nebyl žádný problém, až na pár věcí. První, jedno kolečko jim bude trvat něco málo přes dvě hodiny; druhá, jsem tam skaliska a útesy přes které budou nějak muset přelézt neznámo jak vysoká a dlouhá; třetí, měli na to pouhých šest hodin. Čistě teoreticky by mohla dát tři kola, nebo by mohla běžet pomaleji a dát dvě, ale ty tři byly výzva. Mezitímco uvažovala si stihla dojít pro vodu a připravit se na běh. Než vyběhla všimla si, jak Yuri cestuje za sensei. Jen si odfrkla, něco takového předpokládala, ale aspoň jedno kolečko si mohl dát, bude muset si zvyknout běhat a dělat podobné věci s jeho pirátskou nohou.
Vyběhla. Nasadila takové tempo, aby se moc neunavila, než dorazí ke skalám, přeci nevěděla, jak vypadají. Na obzoru se již zračila skaliska. Polka a pokračovala dál.
"Nemáš se flákat, menší skalisko." spiklenecky mrkla na Ieyasua a pustila se do menších skal. Pochopila, proč jedno kolo jim bude trvat něco jako dvě hodiny, protože hodinu budou lézt přes skalnatá monstra.

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, So, 2017-11-04 07:04 | Ninja už: 816 dní, Příspěvků: 90 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/ prístav

Na to čo povedal sensei len sklonil pohľad k zemi a zosmutnel, takže je na príťaž ako sa obával. Snažil sa v hlave si sformulovať najlepšiu odpoveď a o chvíľku aj skutočne začal hovoriť. "Dávno tu nejde o to či chcem hľadať alebo nie, keďže ste nás nechali samých tak to dopadlo takto že preskúmavali lode aj keď nemali" hovoril potichu, vedel až moc dobre že by ho inak hlas zradil. Ranilo ho že sensei pochybuje o ňom a tom že chce hľadať. "Ste môj sensei takže sám musíte vedieť čo bude najlepšie urobiť" snažil sa už hovoriť trochu hlasnejšie. Stále mal pohľad sklonení k zemi, nechcel aby ho prezradili oči že mu to nie je všetko jedno. Nemal čo povedať iné a tak mlčal. Keď počul nejaké dievča ktoré hľadalo svoj tým mu hlavou blyslo že asi jediný tým sú tu oni ako tým C. Nevedel si predstaviť ako bude ich tým fungovať keď v ňom bude dievča. Keď sa ozval Fun a pozdravil to dievča, vystrelil zo skladu ako najrýchlejšie toho bol schopný. Ani nevedel prečo presne to urobil ale nemohol si pomôcť. Nedošiel nijak ďaleko len kúsok od skladu. Aby ho zakryla hmla a bol aspoň na malú chvíľu sám. Len ho to utvrdilo že bude lepšie keď im pôjde z očí.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2017-11-01 08:44 | Ninja už: 1188 dní, Příspěvků: 419 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Mise plná pomerančů

Tako Jahiro
Tým A

Na lodi
Tako mírně přikývl, poposadil si Bunchana v náručí a se zájmem poslouchal. První polovinu Mikaina líčení mlčky přitakával, jako by byl seznámen s tamní vírou i s geografickou stránkou země pomerančů. Jeho zájem se zvýšil, když Mikayo začala mluvit o démonech a hlavní kněžce, kterou měli ochránit. Kdyby u své sensei neviděl ten výraz, nejspíš by si myslel, že jde jen o nějakou náboženskou pověru. Od toho ho také odrazovalo setkání s tvorem, kterého na jeho poslední misi povolal neznámý ninja, který Taka skoro zabil. Démoni tedy opravdu existovali a žili v jiných sférách. Hlavou mu proběhla myšlenka, jakou slávu a uznání by si zajistil, kdyby dokázal porazit hordu démonů a zahnat je zpět do sfér sám se svým Kidličem. Úplně se mu to lesklo v očích. Bunchanovi bylo ihned jasné, o co Takovi jde, protože tenhle pohled u něho neviděl poprvé a pokaždé byl známkou kupy nepříjemností.
"Oink, Oink!"
Zaprotestovalo prasátko a kouslo Taka do ruky.
"Jau! No tohle...Bunchane!"
Vylekal se a zamával bolavou rukou ve vzduchu. Protože stále držel prasátko v náručí, Bunchan vyletěl do vzduchu a to přímo k Tenshi. Za letu ze sebe Bunchan vydal jen překvapeně oinknutí, protože kdo kdy viděl, aby prasátka létala.
“Každopádně to bude alespoň zajímavá mise. Jsou nějaká podezření, že by někdo měl v plánu Kněžku napadnout při rituálu, nebo tam budeme jen tak pro jistotu?” jeho tón byl již opět vyrovnaný a s velkým zájmem.