manga_preview
Boruto 13

NFFORPG - Kirigakure no Sato


.
Pokud má člověk... něco cenného, něco co chce chránit...
teprve tehdy se může stát opravdu silným...

.

Ochránci
Date Masamune

Pomocník Mizukage
Deri Hamushi






Nejlepší z nejlepších, ninja lovci, původně vycvičení k jedinému účelu, najít a zničit. Tyto jednotky ninjů jsou nejschopnějšími shinobi ve vesnici, jejich cílem je postarat se o vnitřní záležitosti Kirigakure no Sato a udržet tajemství tam, kde mají své místo. Nyní se z této organizace stala organizace spadající přímo pod Mizukage. Bez řečí přijímají její rozkazy a neptají se proč a kvůli čemu. Pouze vykonají potřebnou akci. Je ale dobré takto bezmyšlenkovitě jednat?

Volných míst: 1




Vrchní velitel


.

Tým Katsuo

Velitel

Oinini




Základní pilíře Kirigakure no sato. Klasické týmy jsou zde od toho, aby plnily mise všech druhů a zajišťovaly tak prosperitu vesnice. Od drobných úkolů jako výpomoc obdchodníkům až po stratigické vojenské operace. To vše je jejich práce.

Volných míst: žádné


.

Tým A

Sensei

Studenti




.

Tým B

Sensei

Studenti





Tým C

Sensei

Studenti






Tým D

Sensei

Studenti






Tým E

Sensei

Studenti





Tým G

Sensei

(500) - stan.com

Studenti





.


Bandité, žoldáci, nájemní vrazi to vše se v této skromné organizaci skrývá.
Yōhei se řídí jednoduchým pravidlem. Kdo dá víc, ten si zavázal jejich služby. Ninjové, kteří se nachází v této organizaci, jsou prostí lidé, kteří se snaží přežít. Alespoň tak tomu bylo, dokud nedošlo ke krvavé čistce a Yōhei nebyla donucena skrýt se ve stínech a popřít vlastní existenci. Z prostých žoldáků se tak ze dne na den staly přízraky minulosti, operující ze stínů, čekající na vhodnou příležitost ukázat se opět na světle světa.

Volných míst: 1



Ninjové


.
.
.

Zmražené postavy:




Aktuality, sdělení:


3.5.2016 - Přibylo nám pár volných míst u Klasiků Smiling


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Čt, 2017-06-22 08:09 | Ninja už: 516 dní, Příspěvků: 62 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hisayo
Team D
Brána > Loď > Les na ostrově.

První den týdenního tréninku.

Sensei vypustil jen poznámku, že by měli vyrazit. Kaiju nic nenamítal a tak šel jako poslední za ostatními. Snažil se držet od sado-maso sensei co nejdále to šlo. Cestou myslel na svou sestru, jestli ty sama zvládne. Sice sám věděl, že to zvládne, ale i tak o ní má strach. Sensei nabral celkem rychlé tempo, které černovláskovi nevadilo. Po chvíli došlo do přístavu. Zastavili se u dvou zarostlých mužů a její kocápky. Kaiju nasadil zaražený výraz. 'Tímto poplujeme?' položil si otázku sám pro sebe a než si stačil odpovědět, zbytek teamu se naloďoval. Chlapec je v klidu došel a vyrazili. Jen sledoval, jak si všichni našli své místo, kde přečkají plavbu. Kaiju to vymyslel jednoduše a zalezl do podpalubí, kde si našel to nejtemnější místo a uvelebil se tam. Občas zaslechl nějaké zvuky z paluby, ale nevěnoval jim pozornost. Seděl v temném koutě a snažil se přijít na to, co s nima ta sado-maso sensei zamýšlí. Na to bohužel nepřišel. Po chvíli ať už vědomě nebo nevědomě usnul. Vzbudilo ho až menší houpnutí a hlas senseim. Kaiju se zvedl a vyšel na palubu. Když tam vyšel, viděl jak už ti čtyři sestoupili z lodi a tak je Kaiju doběhnul. Rozhlížel se kolem, aby si zapamatoval cestu zpět. Sem tam uviděl nějaké zvíře, které hned uteklo, jakmile je zahlédlo. Na mýtině, na které zastavili, jim Mia žádala první úkol, rozdělat tábor, načež zmizela. Zlodějka s klukem, se kterým Kaiju nepromluvil, šli nasbírat dřevo. Zůstal tam Kaiju a poslední člen teamu, ten který se mu zdál nejsympatičtější. I on zadal Kaiju i úkol. Jelikož neměl stejně co dělat, tak jen kývnul na souhlas a zmizel mezi stromy. Chodil po lese a jakmile něco uviděl, jakoby zkameněl. Pomalu vytáhnul kunai. Byl to bílí zajíc, o kterém mluvil hlídač našeho tábora. Vytáhnul ještě jeden kunai a tím prvním přinutil zajíce vyskočit a tím druhým ho ve skoku zabil. Došel si pro kunae a ten druhý očistil. Koukal na zajíce a to se mu zdálo málo. Chytil ho za uši a pokračoval v hledání. Došlo mu, že když tu byl jeden, musí tu být i druhý. Proto začal hledat. Nevěděl jak dlouho hledá, ale nakonec uviděl i druhého. Zabil ho stejnou fintou. Pak ho jen sebral a vydal se zpět do tábora. Nevěděl kolik je hodin, ale když se vrátil, byly všichni zpět a oheň už hořel. Položil oba zajíce k ohni a dál se o ně nestaral. Nic ani neřekl. Jen popadl svůj batoh a šel si najít místečko, kde bude v noci spát.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, St, 2017-06-21 16:11 | Ninja už: 1690 dní, Příspěvků: 1190 | Autor je: Recepční v lázních

Yuri Gateba
Tím D
Brána--->Loď--->Ostrov

Zavrel som batoh a nasledoval Miu. Takéto zamračené rána som miloval. Mal som šťastie, že žijem v Kirigakure no Sato, tu takéto počasie bývalo často. Došli sme do zátoky a Sensei nás priviedla k lodi, kde čakali dvaja muži. Už od pohľadu som si myslel, že to sú námorníci. Loď nebola v najlepšom stave, no hádam, že nás privezie na miesto. Prinajhoršom, chodiť po vode už dokážeme. Nalodili sme sa a ja som sa postavil ku kraju lode a sledoval vodu. Vyplávali sme. Počas cesty som sa kochal výhľadom a počúval ako sa bratia hádajú. Ja som nikdy súrodenca nemal, nevedel som aké to je. Potom som sa prešiel po lodi. Uvidel som Satsuki, ktorá spala. Potom som prešiel na druhú stranu a ako som prechádzal, ozvala sa rana. Nevedel som, čo to bolo, ale potom som uvidel Ieyasua s ohoreným plášťom. Radšej som sa na to nepýtal. Prišiel som opäť ku kraju a cez hmlu som už videl pevninu. O pár minút sme zastavili a vyšli na ostrov. Prešli sme po mostíku a Mia im povedala, že nás majú vyzdvihnúť o týždeň.
Týždeň? Ak sa tu teda navzájom nepozabíjame, pomyslel som si. Sedem dní sa nezdá ako dlhá doba, ale je.
Yuriho deník, deň prvý. Hlásim, že mi si zatiaľ nejdeme po krkoch nijak zvlášť. Kanibalizmus zatiaľ neprepukol a ani ma neukrižovali, čo je pozitívne. Naviac si na lodi nikto neuťahoval z mojej pirátskej nohy. Heh, podával som si imaginárne hlásenie v hlave. Mia nás zaviedla do lesa, kde sme narazili na čistinu. Mia niekam zmizla a Satsuki s Ieyasuom sa vybrali na drevo.
,,Počkajte!" zastavil som ich, ,,mali by sme si dohodnúť nejaký signál keď sa pôjdete späť... Keď tu budete, trikrát zaklopte rukoväťou kunaia o strom," povedal som im to šeptom. Malo ma to napadnúť ešte predtým, ako Mia zmizla, ale stalo sa to príliš rýchlo. Potom som sa otočil na Kaijua.
,,Ja ich tu teda počkám a budem držať hliadku. Ty skús niečo uloviť, alebo tak... Keď sme sem išli, videl som nejakého bieleho zajaca..." povedal som mu. Držanie hliadky bola ale iba výhovorka aby som si mohol odpočinúť. Vyliezol som sa hrubší strom a sadol som si tam na jeden konár a vak zavesil naň.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Út, 2017-06-20 22:28 | Ninja už: 850 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Shingo Kira
Tým C

Přístav
Shingo seděl v jakémsi přístřešku s Tokiharem nad několika po stole rozházenými papíry a netvářil se zrovna nejvlídněji. Tokiharu nebyl zrovna nejšikovnější člověk, když si totiž šel pro vodu, aby se napil, klopýtl se skleničkou v ruce a polil téměř vyplněná úřední lejstra, takže se muselo začít odznova. Shingo se krátce podíval z okna a pak se poněkud otráveným pohledem vrátil k papírům. Tokiharu mu kladl hloupé otázky typické pro vyplňování úředních dokumentů. Možná ani nebyly hloupé, ale Shingovi přišlo, že je té byrokracie nějak moc. Když tedy Tokiharu dokončil úřední zprávu, Shingo vstal, protáhl se, došel ke dveřím a otevřel je. Pak zůstal stát - nebo to tak alespoň vypadalo. Ve skutečnosti skládal šestici pečetí. Jakmile složil poslední, začal se zmenšovat a měnit se v dravého ptáka. Tokiharu se na to díval s jistým překvapením - byla to přeměna, ale nějaká jiná. Ten pták před ním vypadal opravdu jako exemplární příklad z učebnice přírodopisu. Opravdu dokonalá přeměna v ptáka i s těmi nejmenšími detaily, jakou snad nezvládali ani mnozí Jouninové. Při přeměně se ani neobjevil obláček. Tokiharu neznal nikoho, kdo by přeměnu takto používal - ninjové, se kterými se běžně stýkával, ji brali jako akademickou techniku, kterou většinou k ničemu nepotřebovali.
Pták se vznesl a kapky deště se mu tříštily o křídla a o hladké peří. Po tom dlouhém papírování si Shingo připadal poněkud otupěle a potřeboval si pročistit mysl. Párkrát zakroužil nad přístavem. Pocit, že se mohl vznášet, že mohl ovládat ptačí let, na něj působil uklidňujícím účinkem. Přeletěl nad několika loděmi a pak si všiml, že se blíží jeho žáci. Přistál nedaleko od nich a proměnil se zpět do lidské podoby.
"Ten déšť jen tak nepřestane. Chcete ještě pokračovat, nebo budeme pokračovat až zítra?" zeptal se stařec svých žáků.

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Út, 2017-06-20 22:04 | Ninja už: 238 dní, Příspěvků: 25 | Autor je: Pěstitel rýže

Ieyasu Kitabatake
Tým D
brána Kirigakure no Sato -> loď -> mýtina v lese

Jakmile Ieyasu zjistil, proč se na něj Satsuki mračí, hodil po ní omluvný pohled. Měla pravdu, do jejích věcí mu nic nebylo. Medik si vyslechnul Miin proslov a na její rozkaz se vydal s týmem k pobřeží. Bylo brzo ráno a všude se to už hemžilo životem. Ptactvo vesele zpívalo, vítr ovíval tváře a mraky zatažené slunce vrhalo mírné paprsky. Ty se poté lámaly na kapkách ranní rosy a vytvářely tak doslovnou symfonii barev.
Když dorazili k molu, medik se zhrozil. „Tímhle se jako budeme plavit? To jsem si mohl s sebou vzít necky a pádlo a navíc by to bylo bezpečnější…,“ pomyslel si a na jeho tváři se objevil náznak obav.
Po nalodění Ieyasu popadl svůj batoh a zalezl do podpalubí. Tam na starém polorozpadlém dubovém stole rozložil svůj svitek s kanji znakem pro „jed“ a otevřel svůj zápisník. Oblékl si svůj laboratorní plášť a začal míchat z náhradních chemikálií známou substanci, kterou vymyslel – Moumoku.
Bratři se hádali jako o závod a zrovna když skončili, ozvala se z podpalubí mírně tlumená rána a následně rozhodně netlumená nadávka. Ze dveří vyšel Ieyasu s doutnajícím pravým rukávem pláště a značně naštvaným výrazem. Přitom nahlas zavrčel: „To nemůžou ti bezmozkové v laborce vymejvat to laboratorní sklo pořádně?“ Plášť pečlivě uhasil a než vyrazil po sobě uklidit, omluvil se.
Zbytek cesty strávil už jen teoretizováním a bezdůvodným kráčením po palubě. Ulevilo se mu, když uviděl pevninu a řekl si, že jejich bezpečný příjezd musel být naprostou náhodou vzhledem k současnému stavu lodi. Sensei neváhala a rychle čtveřici geninů dovedla až na mýtinu uprostřed hustého lesa. Ieyasu si nebyl jistý, jestli by byl schopný najít cestu zpět na písčitou pláž. V horkém vzduchu byla znát vysoká vlhkost. I tak se ale medik rozhodl nenasazovat svoji masku zbytečně. Možná ji bude co nevidět potřebovat.
Mia svému týmu nakázala rozbalit tábor a první, kdo se ujal iniciativy, byla Satsuki. Vybídla je, ať jí jdou pomoct se dřívím. „No, jestli tam s ní půjde Yuri nebo Kaiju, bude nás nejspíše rázem o jednoho méně. Proti mně snad nic nemá,“ pomyslel se medik. Shodil ze sebe batoh a mlčky vyrazil za dívkou, která se už rozešla do neprostupného lesa.

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Út, 2017-06-20 19:49 | Ninja už: 1516 dní, Příspěvků: 507 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Satsuki Min, tým D

Zavřela rychle vak a počastovala nemilým výrazem všechny, kteří se rozhodli nakouknout do jejího vaku. Hodila si vak znovu na záda a jen mlčela a vyčkávala, dokud se nerozešli k zátoce. Na bárce už byli dva muži. Jak podotkla sensei, byli ji známi jen obličeje, ale že by si pamatovala jejich jména to úplně ne. Nalodila se na bárku. Ještě vyslechla poslední připomínky Mii, pak se zašila co nejdále ode všech.
Sedla si do tureckého sedu, vak si uložila vedle sebe a opřela se o dřevo. Konečně měla klid, teda pokud nepočítala hádku bratrů. Protočila oči v sloup. Takové věci určitě potřebovala slyšet. Povzdechla si, tohle bude dlouhá plavba. Zavřela oči a během chvilky usnula. Aspoň jednou vypadala, že je milá a nechce nikoho zavraždit. Ona milost ve tváři, bohužel, vydržela jen do doby, dokud nenajeli na mělčinu. Promnula si ospalé oči a protáhla ruce, načež se zvedla na nohy. Hodila si vak na záda a vydala se z lodě. Týden? našpicovala uši, aby slyšela toho co nejvíce, avšak nebylo mnoho řečeno. Vydala se potichu za sensei a rozhlížela se kolem sebe. Les se jí moc nezamlouval, i když v duchu si přála, aby jeden z těch pak zakopl a udělal si něco, čím by byl indisponován na hodně dlouho dobu. Pousmála se pro sebe a kráčela sebevědomím krokem dál. Z jistého kroku ji vyvedl bílý zajíc. Trochu sebou trhla, ale nedala na sobě jinak nic znát a vrátila se do rytmu. Když dorazili na mýtinu, pořádně si ji prohlédla. Mia jim dala nějaké ty rozkazy, pak se vydala kamsi pryč. Než hodila vak na zem, vytáhla z něj flašku a napila se.
"Stůjte chvíli." složila pečetě a před ní se vytvořila obří bublina, která začala stoupat k zamračenému nebi. Po chvilce bublina praskla a na blízké okolí i kluky dopadli kapičky vody. Jediný, který nemohl nic vědět o její technice, byl Kaiju.
"Půjdu pro dřevo, někdo se mnou?" sice se optala, ale vydala do lesa pro dříví. Část doufala, že někdo s ní půjde. Přece byla dívkou a pánové by mohli jednou vyjít i jí vstříc.

Obrázek uživatele Miki-san
Vložil Miki-san, Út, 2017-06-20 17:46 | Ninja už: 103 dní, Příspěvků: 5 | Autor je: Recepční v lázních

Miki Yuki
Tým E
Jižní cvičiště
Miki se od sensei dozvěděla,že právě probíhal zkušební rénink ve stížených podmínkách "Tak to se omluvám,že jsem Vám ten trénink překazila",poškrábala se na zátylku.
Jako první se představování ujala černovlasá dívka.Jen o pár centimetrů menší než ona,ale rozhodně o nějaký ten rok mladší. Ehm dobře Sora Mizuki spíše ninjutsu, opakovala si v duchu,aby si to zapamatovala.Navenek jen přikývla.
Jako druhý se začal představovat mnohem vyšší mladík. Páni ten je vysoký
, byla první věc co si pomyslela,když si ho prohlédla. Takže Kasumi Hisoka a požívá spíš genjutsu, zopakovala si opět v duchu a přikývla.
"Tak teď je asi řada mě"pousmála se dívka a podívala se na oba členy týmu. "Ráda vás poznávám. Já se jmenuji Miki...Miki Yuki.Mou silnou stránkou je ninjutsu plus klanové techniky,které využívám spolu s taijutsu.Těším se na naši spolupráci"Představila se jako poslední Miki a podívala se na sensei co se bude dít dál.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Čt, 2017-06-15 17:40 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, St, 2017-06-14 21:27 | Ninja už: 645 dní, Příspěvků: 68 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/ prístav

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, St, 2017-06-14 21:12 | Ninja už: 1498 dní, Příspěvků: 288 | Autor je: Pěstitel rýže

Trénink na ostří nože

-Den první
Mia Sashikizu
brána vesnice-zátoka-paluba lodi Tanso kin-kdesi v zemi vody
"Dobře dobře tedy..."Zamumlala si pro sebe Mia ,když prohlížela batohy.Na Ieyasovu otázku poznamenala "Až později...Myslím ,že můžeme vyrazit."Okamžitě nasadila ostré tempo a za chvíli dorazili do zátoky,kde na ně už čekala šalupa s šedými plachami,u které seděli dva zarostlí muži.
Jakmile uviděli pětici vyskočili na nohy a s Miu se formálně přivítali."Pulci tohle jsou bratři Hiro a Jiro a jejich kocábka Tanso kin,která nás dopraví do naší cílové destinace.Vlastně...Satsuki a Yuri se s lodí i bratry už znají od sokolovny."Zahlaholila s úsměvem Mia a na to se zatvářela trochu rozmrzele."Teda zna-li by ,jenže Yuri byl vlastně v bezvědomí a Satsuki v šoku,takže...no to je jedno hejbněte se na tu loď."Zavelela a pokynula vyššímu z bratrů,který vytáhl hákovitou kotvu zaražnou do břehu a vydrápal se na palubu.Druhý z bratrů mezitím bidlem odrazil loď a ta vyplula na širou vodu obestřenou mlžným mlékem.


Když loď najela na mělčinu,jeden z bratrů zabodnul hákovitou kotvu hluboko do písku a druhý vysunul dřevěný můstek."Dejte nám týden ,než nás tu zase vyzvednete."Řekla Mia bratrům a popohnala čtveřici z lodi."Jí se to řekne,jenže všechny tyhle ostrovy vypadají v mlze úplně stejně.."Zamumlal starší bratr v dostatečné vzdálenosti."Ty by si ho nepoznal ani za jasného počasí!"Zasyšel druhý bratr a hádka začala nanovo.Mia mezitím vedla tým hustým temným pralesem.Byl to přesně ten typ nebezpečné přírody,kde mohl nezkušený člověk umřít hnedka na několik způsobů zároveň.Vzduch byl plný vlhkosti a byl cítit po tlejícím listí.Ve stínech obřích stromů tu a tam něco zasyšelo či zasuštilo,ale jediné co uviděli byl sněhově bílý zajíc utíkající do houští.Stříbrnovláska je dovedla na prostornou mýtinu ,kde zarazila svou šavli do země."Tu si zbudujeme tábořiště ,na kterém začnete teď pracovat,než se vrhneme na trénink."Oznámila jim a zadívala se na zamračené nebe,ze kterého nešlo nic vyčíst."Zbývá tak hodinka...dvě do oběda tak se snažte ,já si jdu něco obhlídnout."Dodala a pak ze vteřiny na vteřinu zmizela a nechala po sobě jen pár chomáčů mlhy,které se rychle sloučili s okolní masou.


Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, St, 2017-06-14 18:13 | Ninja už: 356 dní, Příspěvků: 38 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Fun Kotoshi
Tým C
Kiri

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Út, 2017-06-13 21:49 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

Isamu Kenji
Tým C

přístav

Poslouchal Funa, zatímco si hrál s mincí. Plaval v myšlenkách. Jak se to vyvine? Kam se vydá náš tým? Otočil se na Seichiho, který už pomalu odcházel, a také na Funa, který běžel pryč. Trénink bude fajn. Jen musíme stihnout tyhle bedny. A to potrvá... Zandal minci a upravil si čelenku. Snad abych šel. Práce nepočká! Isamu se vyvalil překvapeně oči a rozběhl se. "Jdu s tebou, vydrž!," řekl vážněji než dříve. Pohazoval vlasy za běhu a pomalu se narovnával. Všude to klouzalo a bylo to sem tam nepříjemné. Všude okolo něj se zem měnila v blátěnou kaši, která zde sloužila akorát tak k smělému pádu do ní nebo k zašpinění oblečení. Isamu měl už i tak trochu ošuntělá a špinavá kolena u kalhot, a tak mu to nevadilo. Užíval si déšť.

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, Út, 2017-06-13 21:29 | Ninja už: 645 dní, Příspěvků: 68 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/ prístav

Trochu mu zamrzol úsmev na tvári keď sa aj Isamu pridal na stranu Funa a takmer úplne zastavil. Úplne z neho opadla tá prvotná nadšenosť s toho čo robili, aj keď bol živel ktorí často robil hlúposti a nepočúval ostatných trochu ho to mrzelo že tak jeho nápad zavrhli. Pozrel na Isamua len na malú chvíľu, než pohľad stočil na Funa a následne k zemi. Už predtým nad tým premýšľal ako sa s nimi má zblížiť, toto mu prišlo ako dobrý nápad. No potom to si už nebol vôbec istý či to chce. Zobral svoju katanu do rúk a privrel oči na chvíľu, spomienkami sa vrátil do dňa keď dostal od svojho učiteľa katanu. Na tvári sa pohrával s úsmevom. Keď sa pozrel na Funa, katanu si vrátil na chrbát a rozbehol sa. Nemohol predsa zradiť dôveru ktorú v neho vložil jeho učiteľ. Nemienil sa už ani s jedným z tymových kolegov dnes rozprávať.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Út, 2017-06-13 20:12 | Ninja už: 356 dní, Příspěvků: 38 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Fun Kotoshi
Tým C
Kiri

"Hmmm...Hmmm, jasně... Jak chcete." Reagoval na odpovědi a návrhy svých kamarádů a mezitím si vymačkával vodu ze svého copu. Jeho technika nebyla dokonalá, takže neviděl zřetelně jejich výrazy a nemohl poznat, co si myslí, ale už byl stejně odhodlaný udělat, co si zamanul. Jen tak zběžně, během dvou vteřin si protáhl kotníky, otočil se zády ke kamarádům, zvedl ruku na výšku ramen jakoby se loučil a vyběhl vpřed. "Je mi fuk jestli budeme soutěžit. Prostě se těším na zítřejší trénink a nenechám si ho ujít. Jestli mi nehodláte pomoct i tak to udělám a s běháním to bude rychlejší." Od bot mu cákala voda, jak to bral kaluž, nekaluž a své šedé tričko měl přilepené ke kůži jak bylo nacucané vodou.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Út, 2017-06-13 18:53 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

Isamu Kenji
Tým C

přístav

Stále sledoval hladinu vody. Když však začal Fun mluvit, otočil se k němu. Ale ne... Nesnáším soutěže. Potažmo závody. Člověk se musí předvádět před ostatními... Ale jako... Bylo by to rychlejší. Hm.... Chvíli poslouchal oba dva, ale pak se zděšeně zarazil. Ne... Tohle... Z jeho výrazu bylo trochu poznat, co si myslí. "Hele... Já úplně soutěžím neholduju, promiňte, ale můžeme to i přesto udělat tak, jak jsi řekl, Fune. Mně se to líbí víc," řekl Isamu trochu plaše a podíval se na ně. Po chvíli se doplnil: "Ale klidně vás pozvu na večeři já. Ještě mám nějaký peníze, řekl bych dostatek." Protáhl se a vytáhl si svou minci. Začal si s ní hrát, jako měl ve zvyku, ale u toho byl pořád v obraze. "Takže tak... Ale nemám vůbec nic proti tomu, abychom to dneska stihli, vrhneme se na to co nejdřív, co říkáte?," vyřkl po nějaké době Isamu.

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, Ne, 2017-06-11 21:34 | Ninja už: 645 dní, Příspěvků: 68 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/ prístav

Zaiskrylo sa mu v očiach a usmial sa, bola to pre neho výzva a sensei ani nemohol vedieť čo dokážu, veď je len päť hodín takže majú času viac než dosť. Vypočul si oboch a zamyslel sa. Tak jemu to bolo jedno či budú závodiť, aj tak nehodlal sa snažiť vyhrať ale ako nápad to bolo fajn aspoň nami motiváciu sa snažiť. "Ja som za, aj keď by bolo asi spravodlivejšie ak by platil len ten posledný za ostatných" navrhol zas on a pozrel na oboch svojich kolegov. Mal aj tak v pláne ich nechať vybrať ten takzvaný závod. Patrilo to už k nemu a sám vedel že to tak bude najlepšie aspoň bude s kamarátmi niekde. Veľa ich nemal lebo len málo ktorý dokázal prekúsňuť jeho povahu.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Po, 2017-06-12 11:26 | Ninja už: 356 dní, Příspěvků: 38 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Fun Kotoshi
Tým C
Kiri-mise

"Nestihneme? To bych se na to podíval! Ještě se budeš divit šéfe..." Pomyslel si Fun. Poté, co sensei zhodnotil situaci a popsal vzdálenost, bylo potřeba něco vymyslet. Ostatní už vyšli ven a tak nechal senseie senseiem, ať si řeší korespondenci a vydal se za nimi.
Pak mu to docvaklo. "Hele... co kdyby jsme si dali o něco závod? Pokaždé, když poběžíme odsud do skladu pro další bednu, ten, kdo bude první si přičte bod. Ten, kdo bude mít nakonci mise bodů nejvíc, tak vyhrál. Jen teda nevím co by vyhrál..." Podíval se zamyšleně do nebe a pak zpět na kamarády. "Zítra by jsme šli na večeři a za vítěze by platili ostatní, ne?" Usmál se, protože mu to připadalo jako fér nápad.
"No a vždycky, když poneseme krabice, si tak odpočineme a novej běh začneme zase až budeme všichni tři na místě."

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Ne, 2017-06-11 20:11 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

Isamu Kenji
Tým C

přístav

Podíval se na Funa. Hm, trénink... To by byla fajn záležitost. Ale všechno hezky popořádku! Zamyslel se a nenápadně na něj kývl. Nečekal, že to projde, ale přišlo mu to jako zajímavý nápad. "Pět hodin... To bychom mohli ještě zvládnout několik beden, co říkáte?," otočil se na své týmové kolegy a zeptal se. Vyčkával na senseie, ale ten, sotva chystaje se s nimi odejít, se protočil na podpatku. Chudák sensei. To papírování musí být na této práci nejhorší. Isamu pomalu vyrazil a sledoval příchozí lodě. Zachytil, jak Shingo podrážděně poslouchal Tokihara a znuděným tónem mu odpovídal. Po příchodu k molu nahlédl do vody. Trochu špinavá. Ale po dešti není divu.

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-06-11 19:47 | Ninja už: 850 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Shingo Kira
Tým C

Přístav
"Je dobré, že jste odhodláni tuto práci splnit co nejdříve. Ale vzhledem k tomu, že je nyní zhruba pět hodin, ke vzdálenosti přístavu a skladiště a k nemalému množství beden a zbraní bych řekl, že to dnes pravděpodobně nestihnete," poznamenal Shingo.
"Ovšem můžete to zkusit," řekl a chtěl opět vyrazit.
"Moment!" zarazil Shinga Tokiharu, "Když už jsme tady, co kdybysme ještě sepsali a probrali pár detailů ohledně mise? To víte, byrokracie..."
Shingo přivřel oči a zastavil se. Pomalu se otočil.
"No dobrá. Jděte beze mne, zkusím vás pak dohnat," řekl Shingo poněkud podrážděně a následoval Tokihara, který se vypravil někam dál do přístavu.

Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Ne, 2017-06-11 19:07 | Ninja už: 516 dní, Příspěvků: 62 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hayo
Team D
Brána Kirigakure

Kaiju stál ve stínu, kde ho očividně nikdo neviděl. 4ekal na přichod senseie, který se zničeho nic ozval nad ním. Kaiju sebou škubnul a zvedl hlavu a odskoučil kousek stranou. Přeci jen ji neměl moc rád a tak když se mu zjevila nad hlavou, lekl se ji. Pak jen koukal, jak ostatní na rozakz senseie jdou k nim. Kaiju se na nikoho ani nekoukl. Jen si vyslechl rozkazy svého sado-maso senseie. 'Loď? To jako někam poplujeme?' a pak nahodil trochu jiný výraz. Nakonec se ti tři, kteří přisli po Kaijuovi ukazovat věci, co si vzali. Měla jistou poznámku, kterou Kaiju ignoroval. Nakonec přišla řada na Kaijuovi, který měl ukázat své věci. Vyndal jen Deku a polštář a v Batohu něchal jen nějaké jídlo. Ukázal to senseiovi. Když si to prohlédla, uklidil to a batoh si položil k nohám. Celou dobu mlčel, jelikož neměl co říct. Bylo mu upřímně jedno, o si o jeho vybavění myslela sensei. Po tom co předvedla, by musela udělat hodně, aby ji odpustil, stále byl na ní naštvaný a nehodlal jí brát doslova.

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, Ne, 2017-06-11 14:34 | Ninja už: 645 dní, Příspěvků: 68 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia/prístav

Začal si potichu spievať nejakú melódiu, ktorú počul ešte keď bol doma. Premýšľal nad tým ako dlho sa mu bude chcieť robiť to čo chce ich sensei. Hneď ako uvidel že sa pán Tokiharu vracia s nejakým ešte mužom len sa pousmial a pozrel na ostatných členov tímu. Len potichu odložil obe krabice k ostatným a pozrel na senseia. "Tak bude rozhodne lepšie ak to urobíme ešte dnes, som toho názoru že je lepšie urobiť veci hneď a nie ich odkladať na neskôr" pozrel na týmových kolegov a usmial sa od ucha k uchu. Páčila sa mu predstava toho že by ešte nemusel domov, aj tak tam by sa len nudil a začal by robiť hlúposti.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Po, 2017-06-12 11:28 | Ninja už: 356 dní, Příspěvků: 38 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Fun Kotoshi
Tým C
Kiri

"Konečně!" málem vykřikl Fun, ale těsně se zarazil, když viděl senseie, který měl zřejmě stejný názor... Nebylo třeba to ani vyslovovat nahlas.
Tokiharu byl zpátky, nevapadalo to, že by se chystal omluvit za potíže, a tak se prostě Fun vydal v patách senseie s bednami v náručí a opatrně je uložil na místo.
Už už se chystal vydat na cestu pro další várku, když uslyšel senseie, ptát se, jestli chtějí dneska pokračovat... Zarazil se a otočil se k ostatním. "To jako fakt? Přece neztrávíme celej život nošením beden? Chci taky nějak pokročit..." Šibalsky se usmál a nenápadně mrknul na jeho dva společníky. "Sensei? Co kdyby jsme se dohodli? My dnes odnosíme všechny bedny a vy nás zítra naučíte novou techniku (neherně: aspoň něco s chakrou Sticking out tongue). To je fér ne?" Zvedl obočí.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Ne, 2017-06-11 12:57 | Ninja už: 1690 dní, Příspěvků: 1190 | Autor je: Recepční v lázních

Yuri Gateba
Tím D
Brána

Vyčkával som príchod Mii. Triedil som si v hlave myšlienky, no z toho ma vyrušil jej hlas. Otočil som sa za ním a uvidel som Miu a aj skrývajucého sa Kaijua.
Ako sa sem dostal? Bol tam celý čas?! premýšľal som a išiel som k nim. Pri slove loď som sa trocha pozastavil.
Loď? Hmm, kam to asi ideme? hlavou mi behali myšlienky a potom som sklonil zrak na svoju drevenú nohu Asi by som sa mal pripraviť na salvu vtipov na môj účet. Pamätám si na jednu mangu o námorných ninjoch, pirátoch. Tam jeden chlapík tiež nemal nohu a namiesto nej mal drevenú. Mia nás potom vyzvala aby sme ukázali čo si berieme zo sebou. Obzrel som sa po ostatných a Satsuki ukázala obsah svojho batohu ako prvá. Potom Ieyasu. Satsukin ma nezaújmal, ale zaújmalo by ma čo si berie Ieyasu. On predsa vie pečatiť veci do zvitkov, videli sme to pri boji s klonmi. Nevenoval som tomu veľkú pozornosť. Potom som zošuchol svoj batoh z ramena a otvoril ho. Bolo tam nahádzané jedlo, voda, obväz, nejaké mastičky na nohu a na vrchu toho všetkého sa lemovala čiapka, ktorú som vybral a nasadil si ju na hlavu, pretože obloha bola zatiahnutá a bolo aj dosť chladno.
,,Potom mám už iba svoje zbrane, ktoré mám v puzdrách," zahlásil som a ukázal som na puzdrá, ktoré sa mi lemovali na nohe a na rukách.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Ne, 2017-06-11 19:50 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

Isamu Kenji
Tým C

přístav

Déšť mu stékal po vlasech. Nijak mu to nevadilo, měl vodu rád a na to, že je každou chvíli mokrý, si zvykl. Byl přece z Kirigakure no Sato. Vzpomněl si na to, když mu bylo pět let a jednou byla velká bouře. To bylo byl docela silný déšť. Už to je tak dávno, co mí rodiče umřeli... V tu dobu jsem se trochu bál, ale oni mě ochránili. Povzdechl si. Jak se asi teď daří dědečkovi? Oklepal si vlasy a pořád sledoval okolí. Jakmile se objevil nový muž, Isamu trochu pozvedl obočí, ale raději rychle přešel na původní výraz. Co se děje? Souběžně s hromem pomalu vcházeli dovnitř. Černovlásek pomalu sledoval Tokihara, který byl ze senseie vylekaný. Uložil bednu po vzoru Shinga a čekal na další rozkazy. Na otázku Tokihara odpověděl: "No, já... Určitě bych zvládl ještě několik krabic."

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, So, 2017-06-10 20:38 | Ninja už: 850 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Shingo Kira
Tým C

Přístav
Shingo nehnutě čekal a díval se po Tokiharovi, který zmizel. Jemu a jeho žákům pršelo na hlavu dobrých deset minut, než se Tokiharu vrátil s jiným člověkem, nesoucím deštník. Měl otrávený výraz a díval se po Shingovi a jeho žácích docela nerudně. Ani nepozdravil, jen si cosi bručel pod vousy a odemkl skladiště. V dálce zahřmělo. Tokiharu mezitím nervózně pokukoval po Shingovi, který se mračil.
"Ono tohle, jako, jen se chci omluvit za-" začal nervózně Tokiharu a úplně zapomněl na bednu, kterou předal Seichiimu.
"Jdeme," odsekl Shingo a vešel do skladiště jako první. Tam pečlivě uložil bednu, kterou držel v rukou, a otočil se na své žáky.
"Jste schopni sem přenést ještě jednu krabici, nebo se tomuto úkolu budeme dále věnovat zítra?"

Obrázek uživatele Kitabatake
Vložil Kitabatake, Pá, 2017-06-09 15:30 | Ninja už: 238 dní, Příspěvků: 25 | Autor je: Pěstitel rýže

Ieyasu Kitabatake
Tým D
brána Kirigakure no Sato

Ieyasuovi se hned od začátku nezamlouvalo to, že jim Mia nejspíše neříká všechno. Nenáviděl neúplné informace. Upřeně hleděl do země a mírně se zamračil. Miin proslov o pečetění vybavení věcí do svitků mu však na koutcích jeho úst vytvořil nepatrný úsměv. „Kupodivu to pečetění některé naučili, sensei,“ pomyslel si.
Satsuki na pobídnutí od sensei zareagovala první a otevřela svůj malý batoh. Nijak ho nezajímalo, co u sebe má, ale vzhledem k tomu, že stál vedle ní, uviděl něco málo z jejích věcí. Vzala si v podstatě to, co by každý čekal. Medikův zájem však upoutal především malý pytlíček z černé tkaniny. Ieyasu naklonil hlavu na stranu, jak to dělával, když přemítal o různých věcech, a přemýšlel o jeho obsahu. „Hmm, že by peníze? Nebo snad drogy? Ne, nemusíš za vším vidět chemii, ty hlupáku. Ale léky by to mohly být,“ sváděl Ieyasu vnitřní monolog.
Z jeho myšlenek ho vytrhnul až Miin pohled, který se ubíral směrem k němu. Pokývnutím hlavy mu dala najevo, že má taky ukázat svou výbavu na tuto misi. Rozepnul svou krosnu, která byla o dost větší než Satsukin batoh. Uvnitř se nacházely dvě tmavě hnědé deky, maskovací plášť, laboratorní plášť a náhradní oblečení. Vše bylo samozřejmě úhledně složeno. Pohled sensei však nejspíše upoutaly tři svitky v přihrádkách. Každý z nich nesl svůj vlastní kanji znak - protijed, jed a jídlo.
Jakmile batoh otevřel, natáhl ho k sensei, aby se mohla podívat. Když si však na něco vzpomněl, položil ho opatrně na zem. Zašmátral v náprsní kapse své šedé vesty a vytáhl svitek s kanji znakem pro „jehlu“. Pohlédl na sensei a nezaujatým, ale ne neslušným tónem pravil: „Chcete vidět i to, co mám po kapsách, nebo tohle stačí? Věci, ke kterým chci mít rychlý přístup, do svitků nedávám.“

Obrázek uživatele Noemyska
Vložil Noemyska, Čt, 2017-06-08 21:12 | Ninja už: 1516 dní, Příspěvků: 507 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Satsuki Min, tým D

Klukům na pozdravy pouze kývla, včera s nimi mluvila víc, než bylo třeba, a v tichosti vyčkávala na příchod sensei. Během chvíle se ozvala Mia a Satsuki vyšla za hlasem, předtím si hodila na záda batoh. Na Kaijuem jen ohrnula nos, neboť ošidil tým a její velikost, a zaměřila se na sensei a její podrobnosti o misi. Trochu doufala, že jim řekne něco více a nejn, že se budou kamsi plavit. Pokrčila rameny a znova jimi pokrčila, když byla zmíněna pečetící technika. Batoh ji zase tak nevadil, byl pohodlný a beztak nic moc sebou netáhla. Na vyzvání otevřela batoh jako první, nezapomněla obdařit chlapce nehezkým pohledem, který sliboval pouze utrpení. V batohu se toho nacházelo opravdu málo, na dně menší šedá deka, nějaké to spodní prádlo, náhradní oblečení, jedny sušenky, vodu a mezi oblečením něco připomínající černý váček. Nic víc, ani nic míň.
"Tohle je vše, co mám sebou."

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Po, 2017-06-05 16:49 | Ninja už: 1498 dní, Příspěvků: 288 | Autor je: Pěstitel rýže

Mia Sashikizu
sensei týmu D
brána vesnice
Mezitím co se okolí probouzelo za pomalu mizející ranní mlhy,Mia pozorovala zamračenou oblohu nad zašedlým panorama vesnice a souběžně s tím svou senzibilskou čakrou i své svěřence.Trio šťovík-zakuklenec-jednonožka se mezitím zdravilo a nováček,který tu byl ze všech nejdéle stál opodál ve skrytu pro běžné oko."Táááákže..."Ozvalo se přímo nad Kaijuem."Dobré ráno... zbytek pulců pojdtě sem."Pronesla Mia hovící si na vrcholu zdi.
"Jedna,dva,tři,čtyři?Páni v plném počtu a nikdo neutekl,že by konečně skupina co má koule?Mno uvidíme."Při těch slovech mrkla na Kaijua a ladně seskočila."Jak jsem včera povídala,míříme na několikadenní trénink mimo vesnici.Loď na nás čeká asi půlhodiny odtud.Jako první bod dneška mi ale ukážete, co si berete sebou."Oznámila jim stříbrnovláska a zamračila se ,když uviděla jejich batohy.Čtveřice si mohla všimnout ,že sama kromě pár kapsiček na zbraně a šedého pláště má jen brašnu se svitkem."Proč se s tím tak taháte?To vás na akademii neučí pečetit?"Zeptala se jich,ale podle jejich výrazů si sama vzápětí odpověděla."Aaaha no nevadí!Tak to bude další bod tréninku....tak šup!Ukažte co jste si vzali."


Obrázek uživatele Sadista
Vložil Sadista, Po, 2017-06-05 12:55 | Ninja už: 516 dní, Příspěvků: 62 | Autor je: Prostý občan

Kaiju Hayo
Team D
Jižní cvičiště > západní cvičiště > domov > brána Kirigakure

Kaiju klečel na koleni a jen slyšel, jak Mia něco zakřičela. Následně se zvedl vítr a sebounesl toho malého černovlasého chlapce. Než stihl cokoliv udělat, byť jen pohnout rukou byl ve vzduchu a vlál tam jako vlajka na stožáru. 'Tak tohle přehnala, ta mrcha jedna. Copak se takhle zachází s podřízeným?' pomyslel si Kaiju ve vzduchu. Vítr s ním házel na všechny strany a Hyao nic nedělal. Sám věděl, že s tímto nic nezmůže. Po chvíli jen viděl, jak padá k zemi, teda spíš do vody. Načež šplouchnul do vody. Pakliže se snášel ke dnu, nebyl vůbec s tou chutí vyplavat ven. Jenže měl důvod, důvod jenž ho přesvědčil, aby vyplaval. Odrazil se od dna a vyplaval na hladinu. Tam vylezl na břeh a lehnul si do trávy, aby si oddechl. Za pouhých pět minut si sundal věci a začal je ždímat. Přeci jen nechtěl jít domů celý promáčený a tak se chtěl zbavit alespoň trochu vody. Když byl zhruba v polovině ždímání, vyrušil ho někdo. Černovlásek se otočil a zjistil,že to je někdo z jeho teamu. Sledoval ho s jistým nezájmem. Poslouchal ho, jak se zastává té sado-maso ženský a dal mi informace o zítřejším tréninku. Když domluvil, hned odešel a kaiju ho chvíli sledoval. 'S ním bych si mohl i rozumět. Ale to že se zastal té ženské, to sem nepochopil. Vždyť ona s tím vším začala a argumentovala to tím, že já můžu za to, co se stalo.' pomyslel si při pohledu jak odchází. Dal se do ždímání zbytku věcí. Když byl sušší, tak si je opět oblékl a vydal se domů.cestou mu věci skoro uschly, ale boty měl stále mokré. Proto si je sundal před dvermi, společně s ponožkami a domu šel bos. Boty odnesl do koupelny, kde je dal pod topení a odešel do kuchyně, kde už seděla jeho sestřička. Stál ve dveřích a opíral se o futra, přičemž se lehce pousmíval. Než si ho sestřička všimla, trvalo to zhruba pět minut. Taktéž se na něj pousmála a řekla mu, ať si najde něco k jídlu. Když kolem ji prošel, dal jí pusu na temeno. Vzal si jídlo a vklidu se najednou u stolu, naproti sestřičce. Právě zapomněl na to, co se stalo při tom tréninku.
,,Ehm, sestři. Budu pár dní pryč s teamem, tak tu na sebe dávej pozor. Odcházím zítra ráno a nevím kdy se vrátím." sáhl do kapsy a vyndal z ní svoji peněženku. ,,Tady máš nějaké peníze, kdyby jsi měla málo, ať nemusíš někam na brigádu." dodal. ,,Neboj se bráško, o sebe se postarám. Hlavně se mi vrať zpět. Nevím co bych si tu bez tebe počala." odpověděla a pokračovala v psaní domácích úkolů. Kaiju odešel do svého pokoje a přichystal si to nejdůležitější. Ačkoliv to už měl u sebe, tak si do batohu přidal jednu deku s polštářem. Batoh dal ke zdi a odešel se vykoupat do koupelny. Tam se zdržel deset minut. Vrátil se k sobě do pokoje a tam zalehl do postele. Kouknul na hodiny a už bylo pomalu 7 hodin večer. Spát se mu nechtělo, ale nevěděl, co by mol dělat. Proto se otočil na bok a přemýšlel, co se bude dít zítra. Ačkoliv si to vůbec neuvědomil, najednou mu začal zvonit budík. Kouknul na hodiny a bylo 6 hodin ráno. 'Já usnul?' pomyslel si. Nakonec si sednul na kraj postele a koukal na svůj batoh. Uběhlo několik minut, než se odhodlal si stoupnout a převléknout se. Než však odešel, zašel za sestřičkou do pokoje, ji zkontrolovat. Potichu se s ní rozloučil a dal ji pusu na rozloučenou, na tvář. Potichu se vyplížil z jejího pokoje a ze svého si vzal batoh. V lednici si vzal něco málo k jídlo, co by mu mohlo stačit na pár dní. Odešel z bytu a k bráně došel jako první. Nestoupnul si k bráně, ale stoupnul si kus od ní, aby tam viděl, ale nikdo pokud možno neviděl jeho. Stál tam a pozoroval, jak postupně všichni přichází. Jako první došla zlodějka, následovaná dalším klukem z teamu a jako poslední došel ten, jenž dal Kaijuovi inforamce, v kolik tu má být. Už chyběl jen sado-maso sensei, kterého Kaiju nenáviděl. Stále stál stranou od ostatních, chtěl se jim ukázat, až tam budou všichni. Nevěděl proč, ale chtěl vidět výraz senseie, že on tam nedorazil a pak i výraz, když se jim ukáže a řekne, že tam stojí nejdéle ze všech.

Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, Ne, 2017-06-04 19:18 | Ninja už: 1690 dní, Příspěvků: 1190 | Autor je: Recepční v lázních

Yuri Gateba
Tím D
Južné Cvičisko-->Západné Cvičisko-->Domov-->Brána Kiri

Sledoval som dianie medzi Kaijuom a Miou. V konečnom dôsledku mi ho bolo ľúto. Chcel iba robiť to, čo považoval za správne. Tiež sa mi dvakrát nechcelo ísť po jedlo a zmoknúť, no Miine úlohy vždy mali nejaký zmysel. A takisto som chápal, že vyžaduje rešpekt. Síce ho nemusela tak zmlátiť. Chcel som sa Kaijua zastať, nech sa to celé skončí, no keď som videl Miin výraz, tak som si to radšej rozmyslel. Mia ho potom odfúkla svojou technikou a mňa zmietlo na zem. Moc som toho nevidel, ale videl som ako Kaiju zmizol zo scény niekam na západ. To trvalo pár chvíľ, než vietor prestal a bol som schopný znovu vstať. Na hlave sa mi zjavila svetoznáma imaginárna kvapka.
Pánečku, nikdy som ju nevidel tak naštvanú. S ňou by som sa teda nechcel dostať do konfliktu, pomyslel som si stále s vystrašeným výrazom. Mia si potom otvorila jedlo a ponúkla aj nás. Strach potom mierne opadol a ja som sa pousmial. Dal som si iba trochu chobotnice, niesom veľký fanúšik sushi. Satsuki potom odišla a stalo sa niečo nečakané. Ona nám dokonca kývla!
Ja neverím, svoje prekvapenie som na vonok nedával najavo, iba som odkývol. Kaiju mi pred odchodom ešte povedal, že moja protéza nohy nebude do zajtra hotová. Na to som úplne zabudol.
,,Iste, chápem, to je v poriadku," povedal som. Ieyasu tam nechal odkaz pre Kaijua na strome. Na ten som sa zahľadel.
,,Tak zajtra," odzdravil som sa mu. Na cvičisku som ostal už len ja. Vybral som sa preč, ale nie domov do hotela. Mieril som na západné cvičisko, kde Kaiju dopadol. Aj tam stále bol a žmýkal si veci. Prišiel som k nemu.
,,Hej, ahoj... Umm, ospravedlň prosím Miu, viem, že dokáže byť..." poškriabal som sa na zátylku a hľadal správne slová, ,,Svojská... Počul som, čo si jej hovoril. Ver mi, Mia ti dokáže dať silu na to, aby si svoju sestru ochránil. To s tým jedlom... Dalo by sa to považovať za tréning... Tréning na zohnanie koristi. Vieš... Stačí jej veriť a veci budú fungovať... Zajtra máme byť o 7:00 pri bráne, budeme preč niekoľko dní, tak si zabaľ nejaké veci, ale nemáš so sebou brať celý kufor... Tak zatiaľ," dopovedal som a ústa som mierne skrivil do niečoho, čo mal byť letmý úsmev a potom som odišiel z cvičiska. Kráčal som do hotela, kde som býval. Vošiel som do svojej izby, ktorú už niekoľko dní, týždňov, rokov trebalo upratať, no nikdy som sa k tomu nedostal. Dal som si sprchu, prezliekol som sa a išiel som spať.
Ráno som sa zobudil už zavčasu, o piatej ráno. Zbalil som si iba nevyhnutné veci, vodu, jedlo, ktoré sa skladalo prevažne z instantných ramenov a zbrane. Na seba som si obliekol čierne tričko, čierne nohavice , sandále a samozrejme svoju ikonickú hnedú bunud, ktorú som koniec koncov nosil stále, lebo je pohodlná a užitočná. Svoje dva signifikantné nože som dal do puzdier a pripevnil na ruky, s červenou rukoväťou na pravú a s čiernou na ľavú. Do batohu som si pre istotu zbalil aj čiapku. Potom som sklonil pohľad na svoje kvety. Dve orchidey, dve begónie a jeden kaktus. Zabudol som povedať Ade nech ich polieva. Skontroloval som čas a zistil som, že sa ešte môžem zastaviť v bývalom rodinnom sídle, kde som nechal žiť Adu. Vzal som lístok a načmáral naň "Idem preč, kvety tak ako minule, kľúče sú stále pod rohožkou - Yuri. Stručné pokyny. Došiel som pred sídlo a papier hodil do medzery pre poštu. Nechcel som ju budiť a nechcel riskovať, že bude mať výhrady. Takto budem môcť povedať, že som sa na ňu spoliehal. Snáď ale nenechá úbohe kvety umrieť. Ešte som skontroloval ako sa o sídlo stará. O dvor nebolo snáď nikdy lepšie postarané, nebol tam neporiadok a tráva bola pekne udržiavaná a pokosená. Už bol ale najvyšší čas vyraziť. Došiel som tam tesne pred siedmou a Ieyasu a Satsuki tam už boli.
,,Dobré ráno," povedal som nezaujato a postavil som sa k nim. Vyčkával som Miu a aj či sa objaví Kaiju.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, Ne, 2017-06-04 11:38 | Ninja už: 645 dní, Příspěvků: 68 | Autor je: Pěstitel rýže

Seiichi Oshitari
Tým C
Misia

Šiel primerane rýchlim krokom a sledoval deti čo okolo nich behali, až moc dobre si pamätal že to nebolo ani dávno čo aj on robil podobné veci. Bol dieťa čo si mohlo robiť čo chcelo bez toho aby niesol nejaké následky. No vedel že mu to rodičia dovolili len preto že je ich jediné dieťa, takže ho dosť rozmaznávali a dosť vecí mu odpúšťali. Trochu sa zasmial keď začalo zas pršať, jemu samému to nejako nevadilo. Prikývol že chápe a nechal ho aby mu pán Tokiharu dal aj jeho krabicu, začal si prezerať okolie pokiaľ čakali pokým sa vráti.