manga_preview
Boruto 22

NFFORPG - Svět Shinobi


Volných míst: 1-3

Tým Saito





Tým Goku






Tým Tamaki






Tým Kuro







Tým Nekomi






Tuláci













Aktuality, sdělení:

2.9.2015 - Kolonka „Úspěchy, výjimečné výkony" byla nahrazena dvojicí nových kolonek, a to sice „Veřejně známé věci" a „Veřejnosti neznámé věci".
Smyslem této změny je umožnit postavám proslavit se nebo se jakoliv jinak dostat do povědomí světa kolem nich a jeho obyvatel.
„Veřejně známé věci" jsou, jak název napovídá xD, známé všem, tudíž potká-li se někdy vaše postava například s někým, kdo má v této kolonce napsáno, že sám porazil obávanou bandu hrdlořezů, ví o něm tento fakt i vaše postava (také nemusí, pokud je to ignorant xD).
„Veřejnosti neznámé věci" jsou pro změnu věci, které o vaší postavě veřejnost neví. Jaké věci se do této kolonky dostanou bude dost záležet na situci a oné věci. Obvykle to budou věci, které vaše postava provedla nějak anonymně nebo tajně.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2018-04-10 08:57 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
městečko Hama -> lázně

Její spánek, který přípomínal spíše hodně hlasité kóma, se ozýval i přes zavřené dveře pokoje. O to nepochopitelnější bylo, když sebou plavovláska náhle prudce trhla a vystřelila z postele do vzpřímeného postoje, z něhož do ní před pár hodinami upadla.
"Tou-chan!" vypadlo z ní s žárovkou svítící nad vrcholem hlavy, načež se na patě otočila a s hlasitým prásknutím dveří zmizela z pokoje. Přes chodbu, schodiště i vstupní halu se prohnala jako vítr, za nímž zůstaly na pečlivě uklizené podlaze další hromádky bahna a prachu a vyběhla ven na setmělou ulici. Na okamžik se zastavila na místě, prudce se rozhlédla do stran a stejně svižným tempem vyrazila vstříc neznámým uličkám.
"Tou-chan!" vběhla do jedné a rozhlédla.
"Tou-chan!" vrazila do dveří hlučné hospody.
"Tou-chan!" vyděsila ženy i návštěvníky v tamním nevěstinci.
"Tou-chan! Tou-chan! Tou-chan!" pobíhala od jednoho místa ke druhému přes celou vesnici, hledajíc obrovskou horu svalů.

Yuki Ryuu
Tým Kuro
lesní mýtina

Ryuu s očividnou zručností, kterou získá člověk pouze praxí, obvázal vyhojenou nohu od chodidla až pod koleno a podložil ji svým vakem doneseným Jinem.
"Teď nic neucítíš, ale bude to v pořádku. Odneseme tě někam, kde ti pomohou víc," zadíval se na pobledlou dívku, která mlčky přihlížela tomu, co se s ní dělo. Poté se nad ní sklonil a položil jí dlaň na čelo, jako by kontroloval teplotu.
"Teď potřebuješ odpočívat," hlesl tiše s tváří blízko té její, zatímco skrze dlaň vpustil do jejího těla trochu chakry. Během toho, co jeho zlatavé duhovky upřeně hleděly do jejích očí, víčka hnědovlásky ztěžkla jako kámen. Ryuu vztáhl ruku zpět k sobě a narovnal se, vzápětí vstal a přešel k ohništi za Jinem.
"O život nepřijde, ale nohu jí úplně vyléčit nedokážu," posadil se naproti fialovláskovi, takže je dělily jen plápolající plameny.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Po, 2018-04-09 15:47 | Ninja už: 3717 dní, Příspěvků: 3060 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Taichi Yarui
Kdesi v lese
Taichi sledoval s rukama založenýma na prsou a zajíci přes ramena blížícího se medvěda, nikterak vzrušeně. Neměl pochyb, že by se jich to zvíře ani nedotklo, kdyby nechtěli. Zpozorněl až tehdy, když chlupáč zabořil čenich Fujiko do dlaní, protože tehdy by ji kousnout mohl lehce. Medvěd jí ale pouze zhltl nasbírané lesní plody a měl se k odchodu.
„Ugh...“ díval se za ním Taichi se směsicí nepochopení, co mělo tohle celé být, a znechucení z toho, jak u toho zvíře slintalo a funělo.
Fujiko to viděla ale naprosto opačně a celá okouzlená popadla Taichiho uslintanýma rukama za ramena.
„F-Fuu-chan! Máš totálně voslizlý ruce! Zaprasíš mě bundu!“ zděsil se modrovlásek, ani v nejmenším nesdílející dívčino nadšení, a snažil se z jejího sevření vykroutit jako slimák, posypaný solí.

Zabiják Chiro, Goku
Země Čaje, městečko Hama
Chiro ale zarytě mlčel a civěl někam do strany, a tak se mu dostalo toho, co mu Tenno v duchu přislíbil.
„Aaah!“ zaúpěl mladík, když schytal tvrdou ránu pochvou, načež do svého soka zabodl neústupný výraz, že se tak lehce nevzdá.
„NEŘVĚTE MI TADY!“ zahromoval však zpoza skalní stěny na dvojici vzápětí Goku, který při tom praštil do kamení za sebou pěstí, díky čemuž se země i balvany okolo citelně otřásly a z pár prasklin okolo uniklo trochu páry.
Chiro zůstal na stěnu, zpoza které křik přišel, chvilku vyjeveně zírat, načež si vzpomněl na to, co se mu vlastně před chvíli stalo, a na sucho polkl. Uvědomoval si, že z něho Tenno nakonec dostane, co chce, a tahle podivná situace, která se zvrátila v Chirův neprospěch, tomu nijak nepomáhala...
„... Fajn... Menuje se Sa... Sakata Kyou, dobre? Ale bejt tebou, tak to zafe rychle zapobenu...“ pohlédl na Tenna zpod ofiny Chiro, snažící se s potlučenou tváří jakž takž artikulovat.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, So, 2018-04-07 17:25 | Ninja už: 2674 dní, Příspěvků: 710 | Autor je: Prostý občan

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2018-04-06 21:29 | Ninja už: 3937 dní, Příspěvků: 1718 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Chata
Tamaki musel Razakiho poplácat po rameni. „No tak, nemluv tak sklesle, já to přece tak nemyslel,“ pokoušel se ho uklidnit úsměvem.
Nechal Hikari domluvit a pak přikývl. „Shouta nemá důvod přede mnou utíkat. On moc dobře ví, že nejsem ANBU, takže nemám důvod po něm jít. A já fakt nemám důvod po něm jít. Tedy, neměl jsem. Ale to se k němu nedonese dřív, než ho pořádně chytím za límec,“ zazubil se.
Krátce se odmlčel a pokýval hlavou. „Uděláme to, jak navrhla Hikari-chan. Vyrazíme zítra ráno, až poklidíme chatu. Teď bychom měli jít spát.

Fujiko Yarui
Les
Fujiko fascinovaně hleděla na přicházejícího medvěda. Ano. To, co cítila, nebyl strach, ale úcta. Nádherné zvíře se k ní majestátně přiblížilo a pak jí vrazilo čumák do dlaní. Nekousl ji. Prostě jen sežral ostružiny a otočil se k odchodu.
Dívka ignorovala fakt, že jí z rukou div neodkapávají medvědí sliny, a okouzleně civěla za šelmou. „Na viděnou!“ vyhrkla najednou a hluboce se uklonila.
Pak přiskočila k Taichimu a čapla ho oslizlýma rukama za ramena, aniž by si to uvědomila. „Ten byl nádherný! Viděls to? On mi jedl z ruky!“

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2018-04-04 22:37 | Ninja už: 2674 dní, Příspěvků: 710 | Autor je: Prostý občan

Masamoto Tenno
Tým Saito
Země Čaje, městečko Hama

Muž se konečně probral a Tenno tak mohl začít svůj výslech. Rozhodl se začít přátelsky. Ale žádná přetvářka. Přeci jen, oba dva byli stejní. Tenno a on. Oba dva plnili jen svůj úkol a on ho nehodlal vinit za to, že ho málem zabil. To byla Tennova vina. Měl se lépe chránit. To mu připomnělo, že bude muset svému zachránci ještě jednou pořádně poděkovat.
"Přejdu rovnou k tomu důležitému. Kdo tě poslal?" usmál se na svázaného muže upřímným a nefalšovaným úsměvem. Až teď si všiml, že ho posadil do louže, což mu asi na pohodlí moc nepřidávalo. Doufal, že se mu tady nepomočí.
Samozřejmě předpokládal, že chlapík bude navzdory Tennově přívětivosti klást odpor a nebude tak sdílný, jak by bylo potřeba. Proto byl připraven ho při odpovědi, která by se významově blížila "Omlouvám se, pane, ale tyto informace vám nemohu sdělit," přetáhnout pochvou katany přes holeně a následně otázku položit znovu.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, St, 2018-04-04 13:33 | Ninja už: 1432 dní, Příspěvků: 391 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Okami Inuzuka
Shiho trojka

Shiho tajná lokalita

Dále jsem pokračovala v tréninku a soustředila jsem se na svou chakru, abych jí mohla měnit na blesky. Po nějaké době jsem si na chvíli dala pauzu, protože jsem začínala být unavená. Na chvíli jsem se posadila pod strom a napila jsem se vody. Podívala jsem se na Yami, která chodila po okolí a něco zkoumala. Jen jsem se trochu usmívala.
Po chvíli jsem se zvedla a vzala jsem do ruky opět kunai a začala jsem do něj vpouštět raiton. Následně se pomalu začaly objevovat blesky, ale moc jich nebylo. ‘To přece nemůže být tak těžké, pustit do kunaie několik blesků, to přece zvládnu,‘ řeknu si pro sebe a následně se začnu soustředit ještě více. Úplně ignoruju okolí a soustředím se jen na svou chakru a přeměnu do blesků.
Následně začnu chakru vypouštět do kunaie a postupně se kolem něj začíná objevovat více a více blesků. ‘Super, že bych na to konečně přišla,‘ pomyslím si a spokojeně se usměju. Ještě nějakou dobu pokračuju v tréninku, než začínám cítit, že na mě jde únava a tak se rozhodnu toho nechat a odpočinout si s tím, že v tréninku budu pokračovat zítra, pokud Shi nebude mít jiné plány.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Po, 2018-04-02 00:25 | Ninja už: 3717 dní, Příspěvků: 3060 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Hikari
Tým Tamaki
Chata
Tamakimu její odpověď naštěstí stačila a tak z dívky trocha napětí opadla.
Hnědovlásek jim poté objasnil, co je čeká, při čemž vyslovil své obavy z odhalení. Způsob, jakým zmínil Razakiho, ji donutil se zamyslet, co tím mohl asi myslet. Se svou omezenou možností vnímání neměla pocit, že by na chlapci bylo něco na první pohled nápadného, takže muselo jít o něco, co její metoda nepokrývala. Možná nějaké jizvy nebo znaky na rukou, týkající se té jeho divné techniky s natahováním paží? Bude na sobě muset zapracovat. Věděla, že má na víc, než byl jen obrys osoby s několika málo hrubými rysy...!
Oč šlo jí ale objasnila slova samotného Razakiho. Začínala chápat, co Shiori myslela tím, že se chlapcovo chování může ze vteřiny na vteřinu změnit.
„Oči...?“ pozastavila se nad tím slovem černovláska krátce. Co měl s očima...?
Když se vyjádřila i Shiori, ujala se slova Hikari.
„Slepců chodí po světě dost a já se dovedu jako jeden chovat,“ odvětila na Razakiho starost, aby nepoutala zbytečně pozornost právě ona, načež natočil k chlapci hlavu.
„Promiň, jestli se mýlím, Razaki-kun, ale není ten golem jen ninjutsu? Proč ho prostě nezrušíš?“ zeptala se černovláska, načež se zamyslela nad problematikou velikosti jejich skupiny a obecně nad tím, jak to celé provést co nejnenápadněji.
„Mohli bychom se rozdělit,“ navrhla nakonec, „pokud nebude mít nikdo nic proti, šla bych s Tamakim-san navštívit jeho bratrance, zatímco byste nám vy dva kryli záda,“ natočila hlavu postupně ke každému z těch tří.
„Díky tomu nebudeme tolik nápadní a se zálohou budeme mít na své straně i prvek překvapení, bylo-li by ho třeba,“ objasnila ostatním své myšlenky.


Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Čt, 2018-03-29 16:15 | Ninja už: 1321 dní, Příspěvků: 442 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jin Fu-kei
Tým Kuro

prozatimní tábořiště
Fialovlasý chlapec přikývl a pomalu došel zpět k batohu. Tento úkol nebyl pro jina zrovna snadný, ale zdržovat Ryuua jen kvůli tomu, že nevěděl, co je to gáza, nechtěl. Proto nahlédl do batohu a když zjistil, že se všechno uvnitř může jmenovat gáza, přinesl batoh k muži a postupně vytahoval různé věci a když Ryuu kývnul, podal mu gázu a odnesl batoh zpět. Jinova neznalost běžných věcí byla zjevná a Jin se za ni trochu styděl. Pravda byla ale taková, že v tuhle situaci nebyl na stud čas. Dívka byla v ohrožení života a jen proto, že Jin neznal nějaký slovo, nehodlal ji nechat trpět. Ryuu nakonec promluvil a Jin přikývl.
"To je dobře."
Pronesl a usmál se na dívku.
"Já jsem ji jen našel Ryuu-sama. Bez vás by nejspíš umřela."
Pravil skromně a sklopil pohled, jako kdyby tady byl ten nejpodřadnější prvek v lese. Vnitře ho ale naplnil úžasný pocit. Přesně ten pocit, když se tehdá objetoval, aby pomohl Soře utéct. Pokud tohle byla odměna za dobré skutky, byl Jin rozhodnut jít po téhle cestě.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Čt, 2018-03-29 12:29 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Medvěd
Tým Kuro
les

Zavětřil jsem sladkou vůni lesního ovoce od natažené pracky. Zatřepal jsem hlavou, abych zahnal sliny, co se mi začaly v tlamě hromadit. Ládovat se ovocem nebylo dobrý. Zima byla ještě daleko, takže dělat si tukový zásoby na zimní spánek bylo ještě moc brzo. A tahat pomalu metrák už od teď by byla vážně námaha. Jenomže ta namodralá jezinka mi ho pořád nabízela a ono tak vonělo!
Znovu jsem natočil hlavu do strany a zamručel. Pár kousků mě přece nezabije. Víc tam toho stejně neměla a po tom všem medu bude ovoce zdravý. Pomalu jsem vyšel jejich směrem, s co nejmajestátnějším výrazem a hrdě pohupujícíma se bokama. Těsně u těch nedochůdčat jsem se zastavil, dlouze natáhnul vůni ovoce a zarazil jí čumák do dlaně. To nic, co tam měla, ve mně zmizelo na dvě polknutí. Na oplátku jsem jí tam nechal aspoň pořádnou dávku slin.
Opět jsem zvednul hlavu do výšky a zavětřil, nic kromě pár zdechlin a pošlejch králíků jsem ale necítil. Proto jsem sklonil hlavu zase dolů, otočil se a stejně důstojně vyrazil pryč.
"Dík," zamručel jsem na rozloučenou.

Yuki Ryuu
tým Kuro
lesní mýtina

"Vyndej ještě gázu," pokynul Jinovi, když vedle něj postavil kotlík s vroucí vodou a pokračoval dál v hojení. Čím delší dobu to trvalo, tím méně bolestivé zranění bylo, až přestalo být cítit úplně. Stejně jako celá noha od lýtka po prsty.
Dorostlé svalstvo, zatažené vazy i šlachy, nakonec srostla zpět i potrhaná kůže. Na místě zůstalo jen pár obkrouhlých a promodralých jizev po ocelových zubech pasti. Záře vycházející z Ryuuových dlaní pomalu zmizela a černovlasý jounin se nad dívkou napřímil.
"Přežije. Přinesl jsi ji včas," pokývnul hlavou na souhlas a otočil tvář k Jinovi.
"Zachránil jsi jí život."

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Čt, 2018-03-29 10:45 | Ninja už: 871 dní, Příspěvků: 31 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Chata

Trpělivě a se zaujetím naslouchala všemu co Tamaki řekl. Při zjištění, že jim k přečtení svitku stačí jen klíč a nikomu svitek nemusí ukazovat, jí uniklo z úst chápající: „Aha.“ Nic o tomhle netušila a byla ráda, že se dozvěděla nové věci. Následně se trochu začervenala nad Tamakiho prohlášením. Na tohle nebyla zvyklá, jelikož jí tohle nikdo neříkal. Bylo to, ale příjemné a Shiori to uvnitř zahřálo.
„Máte oba pravdu,“ potvrdila jejich domněnky. „O Hikari bych se tolik nebála, ale vás určitě někdo pozná. Co když mu někdo dá vědět, že jste ve městě a on vezme do zaječích? Mohli bychom počkat do noci a ta nás lépe skryje, i když nevím,“ pronesla nerozhodně. „Město, kde bují zločin bude spíš živější v noci,“ hádala. Pohlédla na Tamakiho. „Taky záleží na tom, jestli za ním půjdete sám nebo počítáte i s námi. Nebo bychom mohli počkat někde poblíž,“ dokončila svoje myšlenky Shiori.

Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Ne, 2018-03-25 22:58 | Ninja už: 2159 dní, Příspěvků: 631 | Autor je: Recepční v lázních

Chika Kokumotsu
Tým Kuro
v lese

Z nějakého důvodu se jí zmocňoval pocit, že bude zvracet. Nevěděla, jestli to je tou nohou, nebo léčbou, jen nehybně ležela, netušíc, co jí to přesně dělá. Vnímala jejich hlasy a raději měla znovu oči zavřené, protože se tak cítila líp. Ten muž se jí zdálo se, snažil pomoct. Nechápala, proč se nemohla probrat až ta bolest odezní, ale muselo se to stát už teď. Krom pocitu zvracení, si taky uvědomovala, že se trochu třese, jednoduše byla v šoku.
"D-dobře..." Odpověděla tomu muži. Právě tohle nebyla chvíle, kdy by se cítila na jakýkoli další hovor a dotazy kdo vlastně jsou, nebo jak ji našli. Jestli ovšem přijdou na to, že je nukein, dozajista se odtud jen tak nedostane, proto tohle téma nechala raději stranou, nebyla si ani schopná vymyslet nějakou věrohodnou lež.
"Zeptal se jestli budu žít? Je to tak strašné, že můžu umřít?!" Pomyslela si, když slyšela hlas druhého z nich a prudce v ní hrklo.
"Ovšem že budu žít! Nemůžu to tady zabalit!" Proletělo jí hlavou, snažila se zhluboka dýchat a alespoň v mysli vítězit nad tou palčivou bolestí, než onen muž skončí.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Ne, 2018-03-25 20:06 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
městečko Hama -> lázně

Toriko jen pokrčila mlčky rameny na otázku, jak vlastně dokáže přimět tanečnici k tanci. Mistr přeci nikdy neprozrazoval svá tajemství, to jí nikdo neřekl?
Jakmile se majitelka lázní vzdálila, otočila se Toriko na patě k dívce, co jí měla být k ruce.
"Klíče," natáhla jejím směrem nekompromisně dlaň, aniž by ve tváři měla nějaký konkrétní výraz. Přeci jen už bylo docela pozdě a Toriko strávila většinu dne pobíháním po vesnici sem a tam. V dešti. A taky vyřezáváním. Byla přecpaná knedlíky dango a svoje povinnosti za dnešek měla splněné, což začínalo způsobovat značnou apatii. Sotva se jí tak ve dlani zaleskl klíček ke společnému pokoji, rázným krokem zamířila ze sálu zpátky do vstupní haly, kde se prohnala po schodišti jako Drákula až do patra. Na dlouhé chodbě mezi pokoji po ní zůstala jen cestička ze směsi zaschlého bahna a pilin až ke dveřím jejího pokoje.
Toriko nejprve rozsvítila tlumené osvětlení ložnice, která tvořila s koupelnou celý pokoj, a krátce se rozhlédla. Kara ani pes tam nebyli. Nebyl tam ani Goku. A ani ten malej, uvztekanej skrček.
"No jó, ninjové..." došlo Toriko při tupém civění na ustlanou postel přímo před ní, do níž vzápětí padla přesně tak, jak byla. Špinavá, smradlavá, obličejem napřed. Ani ne za dvě vteřiny se po pokoji rozneslo zachrápání tlumené dekou.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, So, 2018-03-24 19:57 | Ninja už: 3717 dní, Příspěvků: 3060 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Madam Miyano, Zabiják Chiro, Goku
Země Čaje, městečko Hama
Když produkce loutky skončila a ona se vrátila zpátky do miniaturního zákulisí, kde Toriko seděla, zůstalo obecenstvo na prázdné pódium užasle zírat, dokud se na něm neukázala sama blondýnka.
„To bylo úžasné děvče! Jak jsi to u sta horkých pramenů udělala!?“ pochválila ji uznale majitelka lázní, zatímco jí společně se svou asistentkou a vrchním ve stoje zatleskali.
„V sobotu s tebou počítám jasné!? Budeš můj zlatý hřeb večera! Atsuko-chan, postarej se, aby tady- slečna umělkyně měla vše co bude potřebovat, ano? A ty už se teď běž hezky umýt a odpočinout si děvče~“ přispěchala madam Miyano k Toriko, načež se obrátila na svou asistentku, kterou okamžitě zaúkolovala dbát o její nový poklad, pohladila blondýnku po vlasech, a odešla, otírajíce si dlaň od špinavých a umaštěných vlasů nenápadně do kapesníku.
„Proč jsou ti umělci vždy tak divní?“
Tenno se mezitím postaral, aby mu Chiro nikam neutekl, až se a jestli se probere, načež ho začal křísit.
„Mchmgh...“ vyšlo z chudáka s rozmlácenou tváří cosi, co mělo být zamumláním, ale s pár chybějícími zuby a opuchlou pusou to tak moc neznělo, načež černovlásek vzhlédl a přes monokl zamžoural na postavu před sebou.
„Ghi!?“ zděsil se, když v něm rozeznal svého soka, ale hned na to nasadil vzpurný výraz a uhnul pohledem. Netušil, co se to vlastně stalo a jak se ocitl svázaný a zmlácený, ale nehodlal si jen tak pošlapat čest, ani zradit ostatní.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Pá, 2018-03-23 02:13 | Ninja už: 2674 dní, Příspěvků: 710 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Chata

Jak tam tak seděl a poslouchal, začal se cítit stále nejistěji. Jednak se už proti němu vyjádřili dva lidi, Tamaki dokonce s úsměvem a jednak si nebyl jistý, že chápe všechno, co tu bylo řečeno. Bál se, že začne být na obtíž, protože nebude vědět, co má dělat.
"Kamarád se lépe oblékne a nebude k poznání od normálních lidí. Já se také obléknu a skryju své jizvy. Stejně tak jako brýle s černými nebo zrcadlovými skly mohou zakrýt mé oči. Ale jsme velká skupina," rozmluvil se o tom, co ho zrovna napadlo. Nebyl rád, že způsobuje problémy a doufal, že takhle by mohl být užitečný.
Při jeho proslovu se navíc zase trochu změnilo jeho vystupování. Teď mluvil neuvěřitelně chladně. Jako kdyby to dítě v něm umřelo a veškeré emoce s nimi. Nebylo to nějak děsivé, spíš teď někdo mohl mít pocit, že by s Razakim mohla být řeč jako s dospělým člověkem.
"Navíc mám pocit, že s vaší minulostí a s Hikarinýma ovázanýma očima tam budete nejnápadnější spíš vy dva," podíval se střídavě na oba přítomné.

Masamoto Tenno
Tým Saito
Země Čaje, městečko Hama

Nakonec bylo bezpečnostní opatření zbytečné. Ten chlapík, kterého pronásledovali, si tam hezky hověl a po tváři mu stékala krev. Vlastně, nejen po tváři.
Společnými silami ho během pár chvil dovlekli ke kameni a přivázali ho k němu ocelovým lankem. Pořádně překontroloval, jestli vše drží a pustil se do "oživování".
Neuvěřitelně ho všechno bolelo. Měl naražené části těla, o kterých vůbec netušil, že je vůbec má. Nevypadalo to, že by měl něco zlomeného, ale podrobnějším zkoumáním se hodlal zabývat, až dokončí svou práci. Teď bylo potřeba probudit toho parchanta.
Házel mu na obličej celé hrsti vody z louže a čekal, až se probudí. Měl pro něj pár otázek a musel na ně rychle znát odpověď. Klon tvořil takovou malou zálohu. Schoval se za kámen. Pokud by se náhodou pouta uvolnila, nebo měl chlápek v rukávu jinou techniku, kterou by Tenna překvapil, klon čekal na povel. Tenno vážně doufal, že k tomu nedojde, ale nehody se stávají.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2018-03-22 02:56 | Ninja už: 3937 dní, Příspěvků: 1718 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Chata
První kámen se srdce mu spadl, když nikdo nezačal vyšilovat, že je Tamaki ANBU. Tyhle děti už si určitě lecčíms prošly, a navíc se ani on neprojevoval nějak nebezpečně. Ne, že by se musel přemáhat. Během své služby Konohagakure vsázel právě na svůj bezelstný vzhled.
Svýma mírnýma očima se podíval na Hikari. „Chápu,“ kývnul. „Zatím mi ještě nemůžeš natolik věřit. Tahle informace zatím stačí.“
Obrátil se na Shiori. „Shouta vede svoji živnost na sever odtud v bývalé Zemi blesků v městě Naganohara. Je to město, kde dost kvete podsvětí, takže je tam jak ryba ve vodě. Má svůj vlastní krámek, kde se dá zastihnout poměrně často. Teda, tohle je půl roku stará zpráva, od tý doby jsem o něm neslyšel, protože nebylo jak. Má dost zákazníků, to jo, ale krk by za něj nedali. To je problém lidí, co jsou na prachy. Nemůžeš jim moc věřit, protože se vždycky může najít někdo, kdo zaplatí víc. Ale on se o sebe umí postarat sám, takže chůvy ani bodyguardy nepotřebuje. Město znám moc dobře a prachy… ty nebudou třeba. Jak už jsem řekl, mám na něj páky. A svitek mu přečíst nedám, nejsem tak úplně blbej. On nám sežene klíč, to je všechno.“
Zahleděl se na sochu a povzdychl si. „Razakiho kámoš není jedinej problém. To město je navrch hezký a malebný, ale uvnitř pěkně zkažený. Když se tam budu promenádovat s třema mladýma ninjama a dvěma hezkýma holkama k tomu, mohl by z toho být průser. Nemluvě o tom, že na Razakim je jeho zaměření vidět na sto honů.“ Musel se na chlapce usmát, aby věděl, že ho kvůli jeho vzezření nijak neodsuzuje. Pak pokračoval.
„Nějaký nápady?“

Fujiko Yarui
Les
„Měl jsi utéct!“ vyjekla fistulí dívka. Medvěd se však vrátil na všechny čtyři a Fujiko zmateně zamrkala.
Byl to samec, takže by nebránil medvíďata. Kromě toho ani nebyl čas mláďat. Mohl si tedy chránit teritorium? To by je ale dávno rozsápal.
Taichi ale uhodil hřebíček na hlavičku. Modrovláska k němu natáhla hrsti s ovocem. „Nebo máš chuť na sladké?“ zeptala se opatrně. Ona raději zvířeti nabídla. Byla by nerada, kdyby si dal je.
„Chová se dost krotce,“ konstatovala, načež přimhouřila oči. „Taichi, medvěd není pes.“

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2018-03-20 12:56 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
městečko Hama -> lázně

Zatímco přihlížející personál a paní Miyano sledovali s údivem pohybující se loutku, Toriko bez většího vzrušení dál seděla v tureckém sedu na dřevěné podlaze pódia a jediné, na co se soustředila, byl pohyb jejích prstů, kterými panenku ovládala.
I když v sále nehrála žádná hudba, baletka se pohybovala pravidelně a ladně, jako by měla svůj vlastní rytmus a hudbu uvnitř sebe.
Devant, arabesqua, pirueta, demi-plié, devant... Toriko ani nepotřebovala skutečnou hudbu. Pořád měla v živé paměti tklivé tóny šamisenu z jediného tanečního představení, které kdy viděla. A kterého by se bývala i účastnila, kdyby její tanec nepřipomínal poskakování žáby.
Plavovláska se nikdy příliš nesoustředila na dění okolí, ani se o něj nezajímala víc, než bylo nutné. Spoustu věcí také ihned z mysli i paměti vypustila, pokud jí nebyly k ničemu dobré nebo ji nezaujaly. A to dokázaly skutečně málokteré. Ty si však dokázala zapamatovat mimoděk jakoukoliv vlastní snahu. Stejné to bylo i s bývalou umělkyní, která se na stará kolena vrátila do rodné vesničky hledat nové talenty, jimž by mohla předat svůj um a nadále tak přiživovat zašlou slávu. Ani Toriko se nevyhla dřevěným pantoflím s vražedně klouzavými podrážkami, uplým kimonům nebo piškotům s nařasenými sukýnkami trčícími ještě víc, než její vlasy. Ale přestože Toriko tanec opravdu zaujal a ani přes veškerou ženinu snahu z ní nedostala víc, než pohyby hodné tancujícího indiána před ohništěm. Místo špiček podupávala na patách, otáčela se kolem svojí osy jako hrací káča a doskoky otřásaly celou podlahou. Pro tanec vlohy prostě neměla, což jí však nijak zvlášť netrápilo. Vypadal sice hezky, ale tolik lámání, ohýbání a nakrucování přišlo Toriko úplně zbytečné. Když ale seděla mezi ostatními na lavičce a sledovala, jak ostatní ladně a půvabně tančí za zvuku melodie, uvědomila si, že si všechny kroky pamatuje tak dobře jako oni. A že jedna část jejího těla není zase takové poleno na pohyb.
Pas de chat, rond de jambe, plié a póza. Tím pohyb dřevěné tanečnice ustal. Následovala úklona, než odkráčela stejně jako přišla. Toriko dřevěnou loutku sbalila zpátky do svého postroje, který si navlékla na záda a s heknutím se zvedla na nohy.
"Takhle stačilo?" vylezla vzápětí ze svého úkrytu do středu podia a zamžourala přes světlo na majitelku lázní.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Ne, 2018-03-18 00:24 | Ninja už: 660 dní, Příspěvků: 78 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Ari Shigeru
Tým Nekomi
raiton

Slunce letělo po obloze a i přesto připadalo Arimu jakoby ještě vůbec nic nestihl. Nechápejte to špatně, nebyl zoufalý. Ani z daleka! Ale při těchto aktivitách byl i navzdory své povaze poněkud zatrpklý. Šlo v podstatě jen o malinkou úpravu jeho již zvládnuté techniky nebo si to aspoň každou chvíli opakoval, jakoby se o tom chtěl přesvědčit.
Obvykle se ničím takovým ani trochu netrápil a nakonec nechal všechno na momentě, kdy se o to postará Botan, ale dnes měl zvláštní pocit. Buď nechtěl Botana ukázat proto, že se bál jaký to udělá dojem nebo se možná chtěl sám předvést a dokázat jim, že to zvládne taky... Že je nejlepší. "Jo! To bude ono..." Pomyslel si.
Znovu se rozhlédl kolem, zazubil se na každého, který o něj zrovna v tu chvíli zavadil pohledem a vrátil se zpět k práci.
Nejdřív nashromáždil chakru, vytvořil jakousi chabou verzi techniky, kterou mu předtím předvedl Shi a poté co ji vrhl před sebe - Jako vždy - okamžitě zmizela...

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, So, 2018-03-17 17:56 | Ninja už: 3717 dní, Příspěvků: 3060 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Madam Miyano, Zabiják Chiro, Goku
Země Čaje, městečko Hama
„Žádnou nemáme, ale v sobotu tu bude, tak si ji teď prostě představ,“ odvětila Toriko madam Miyano stroze s pažemi založenými na prsou a pobídla ji dlaní, aby si pospíšila a dala se do představení, načež pošeptala své asistentce, aby zařídila úklid pódia po té malé špindíře.
Když se ale Toriko usadila a vytáhla svou panenku, která se vzápětí jako živá rozešla doprostřed pódia a započala svůj taneček, spadla majitelce lázní brada.
„J-Jak to dělá!?“ opřela se o stůl před sebou, aby se mohla naklonit co nejblíž. Sice viděla cosi jako tenoučké, namodralé provázky, které se různě mihly po těle loutky, ale to ji v chápání, jak se může ten kus dřeva sám od sebe takhle hýbat, aniž by nad ním někdo stal a tahal mu za provázky, nijak nepomáhalo.
Ani její asistentka nebo číšník si nevěděli rady a jen s vyraženým dechem sledovali dívčino představení.
V horách se mezitím situace víceméně uklidnila.
Když mu mladík slíbil, že se žádná vražda nechystá, Goku mu jen mlčky prázdnou flaškou pokynul, ať si dělá, co chce, aniž by jemu nebo jeho klonu věnoval nějakou přemíru pozornosti.
Tennův klon přeskočil kamennou zeď a zůstal celý. Aby také ne, když se Chiro válel opodál s rozmláceným obličejem v bezvědomí a jak se zdálo, nějakou chvilku tak patrně zůstane.

Taichi Yarui
Kdesi v lese
„Hele já za to nemůžu jo!? Lovil sem králiky a ten šoumen se tu prostě zjevil!“ bránil se Taichi, když se na scéně objevila jeho sestra. Medvěd se ale zničehonic uklidnil a na všech čtyřech cosi zabručel a natáhl se k dvojici tlapou.
„Hm?“ zamrkal Taichi nechápavě, o co zvířeti jde, načež těkl pohledem ke králíkovi na svém rameni.
„Chceš toho ušáka? Tak to máš smůlu kámo, toho sem si ulovil já jo!? Běž si procvičit kostru a chyť si vlastního!“ založil si modrovlásek odmítavě ruce na prsou a přenesl váhu z nohy na nohu.
„Oi, Fuu-chan, ten medvěd začíná bejt vopruz. Co s nim? Nechci aby za náma šel až k vostatnim,“ koukl se založením paží v bok Taichi po své sestře otráveně a poškrábal se na zátylku.

Hikari
Tým Tamaki
Chata
Tamaki se naštěstí rozmluvil a situaci jim o něco víc přiblížil. Fakt, že budou čelit bývalému ANBU, s Hikari nijak znatelně nepohnul.
Následující dotazy Shiori byly na místě, takže je černovláska nijak nekomentovala ani žádný vlastní nepřidala. Počítala s tím, že se důkladně připraví a vše naplánují, než se za Shoutou vypraví, takže necítila potřebu se ptát na věci, které považovala za něco, co stejně bude muset zaznít, aby byl jejich plán co k čemu.
Co ji zarazilo byl až Tamakiho dotaz na ni.
Hikari sklopila hlavu a lehce zatnula pěsti. To, na co se ji ptal, bylo dost nebezpečné. Mohla mu věřit dost na to, aby mu dala odpověď? To poslední co si přála bylo, aby ty, po kterých šla, někdo varoval. Nechtěla za sebou nechávat stopy. Žádné stopy.
„Hledám dva nukeniny z Konohy...“ pravila černovláska, „nevím, jak se jmenují, ale vím, jak vypadají. Vzali mi něco, co je pro mě moc důležité, Tamaki-san. Neptejte se mě ale prosím, co to je. To vám nemůžu říct...“


Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Út, 2018-03-13 13:41 | Ninja už: 871 dní, Příspěvků: 31 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Chata

Shiori souhlasila s Hikari. Pokud mají přežít se zdravou kůží potřebují toho vědět co nejvíce. S očekáváním naslouchala, co Tamaki řekne. První věty ji překvapily. Cože? Bratranec? A překupník? Tohle se jí nelíbilo. Hlavou jí v tu chvíli prolétlo několik scénářů se špatným koncem. Ve vesnici znala pár lidí, kteří se dokázali chovat jak neviňátka a pak vám v klidu bodli nůž do zad. Přece jen Tamakiho znala jen dva dny. Přesvědčovala svoje vnitřní já. No, tak. Rozhodla jsme se mu věřit. Od něho nic nehrozí.
Horší to bylo po dalších větách. Shiori se roztáhly zorničky strachem a zbledla. ANBU! To si dělá srandu! Klídek holka. Pár úderů srdce jí trvalo, než se uklidnila. Nechtěla, aby ji viděli vystrašenou. Odhodila vlasy na záda. Zkřížila paže na hruď a jednou rukou si začala mnout bradu. Potřebovala se zamyslet a přemoct vnitřní hlásek, který ji našeptával, že může kdykoli odejít. Dobře. Oba jsou vycvičení zabijáci. Pousmála se, když si připomněla Tamakiho poznámku, že byl lepší. Na tohle, ale nemohli spoléhat. Shiori se vybavil minulý souboj kde Tamaki dostal pěknou ránu. I když je anbu je možné, že vyšel ze cviku. Otázka je, jak je na tom ten druhý.
S pohledem upřeným do plamenů pronesla svoje myšlenky: „Souhlasím. Každá informace budě nápomocná. Bude zapotřebí probrat i další věci. Kde Sakamoto Shouta přebývá. Ve městě, vesnici, jinde?“ Otočila se na Tamakiho: „Pokud to bude město či vesnice pamatuješ si rozložení? Já sama tuhle končinu moc neznám. A když se něco zvrtne potřebujeme vědět kam zdrhat, abychom nepadli do slepé ulice.“ Znovu se zahleděla do ohně: „Navíc nic není zadarmo. Za informace může chtít peníze. Jaký je tvůj bratranec charakterově? Hmmm vsadím se, že nebude pracovat sám. Takže to bude potřebovat plán zahrnující víc nepřátel. Taky je tu otázka, co se stane, až nám přečte svitek. I on bude vědět co tam je. Pokud tam bude jméno či kontakt může dotyčného kontaktovat, než se k němu dostaneme. „A další věc,“ podívala se na Razakiho, „jestli půjdeme do města či vesnice co uděláme s tou sochou?“

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Út, 2018-03-13 18:38 | Ninja už: 1321 dní, Příspěvků: 442 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jin Fu-Kei
Tým Kuro

Někde v lese
Když se oheň rozhořel, chlapec si na chvilku sedl a zahleděl se do plamenů. Nebyl si tak úplně jistý tím, jestli udělal správně, když dívku zachránil. Udělal to naprosto automaticky a bezmyšlenkovitě, jako kdyby ani jiná varianta neexistovala, ale nyní měl čas se nad tím zamyslet. Potulovat se světem a zachraňovat náhodné pocestné znělo sice dobře, ale také to mohla být past. Třeba něco jako iluze a on by do ní suveréně vkročil a nechal se chytit. Na druhou stranu byla chycena v ocelovém chřtánu pasti, v čemž viděl sám sebe a to v něm vyvolávalo ten nenáviděný symbol otroctví. Muselo to tedy být správné. Tak jako tak bylo velice pravděpodobné, že dívka zemře. Jin sice nechtěl podceňovat Ryuuovo schopnosti, ale tahle rána vypadala velice ošklivě a Ryuu-san byl nejen po tuhém boji, ale navíc už vynaložil chakru na léčení toho mladíka. Musel tedy jen doufat.
Z hloubání ho vytrhl bolestný výkřik a dívčini zoufalé žadonění o stavu její nohy. Proto vzhlédl a tiše sledoval situaci. Jediné, čeho se dočkal byl rozkaz a tak se jej jal splnit, jako dobře vycvičený pes.
"Hai."
Pravil s důrazem, zvedl se na nohy, došel k ruksaku a po chvilce pátrání nalezl jak kotlík s dřevěnou poklicí, tak čutoru s vodou. Vzal je tedy k ohni a přelil obsah čutory do kotlíku. Poté si jen přeměřil kotlík a ohniště zkoumavým pohledem. Nebyl si zcela jistý, jak dostat kotlík na oheň, aby ho nerozlil a nápad, že by ho celou dobu držel v ruce mu nepřišel jako dobrý. Bylo potřeba vytvořit nějaké uchycení, na které by kotlík zavěsil nad oheň, proto poodešel blíže k lesu a cestou ze země sebral tři vhodné a silné klacky, které svým rozvětvením šli použít k pevnému zaklesnutí do sebe. Nápad, jak to udělat dostal prakticky okamžitě, jak klacky zahlédl. Přinesl si je tedy k ohni, kde je každý zabodl do země, aby nebyla šanci, že se rozjedou vahou kotlíku a naklonil nad oheň tak, aby se do sebe pevně zaklesli. To, že byli klacky tři, vytvořilo pevnou základnu pro kotlík a ten na ni jen zavěsil. Nebylo to sice nejdůmyslnější, ale pro aktuální potřebu to stačilo. Nyní jen musel počkat, až voda začne vřít. To naštěstí netrvalo dlouho, protože chlapec přikryl otvor kotlíku dřevěným víkem a pára díky tomu cirkulovala a sama o sobě vodu ohřívala.
Po chvilce začala voda bublata, což bylo krásně slyšet a tak chlapec chvilku počkal, načež kotlík sundal a přinesl ho k Ryuuovi, kde kotlík položil na zem a přidřepl k nim.
"Tady je ta voda."
Promluvil klidným hlasem a pohlédl dívce do očí. V tu chvíli by dal chlapec všechno za to, aby mohl její bolest cítit za ní. Při tom pohledu se mu sevřeli vnitřnosti a mladík semkl rty v soustrastné grimase.
"Přežije to?"
Vypadlo z něho, aniž by si to prvně promyslel. Své fialové oči však upíral stále na dívku.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Po, 2018-03-12 22:58 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Yuki Ryuu
Tým Kuro
lesní mýtina

Zatímco se Jin věnoval zapalování ohně, Ryuu se zcela soustředil na léčbu poškozené tkáně. Šlachy, svaly i žilky se postupně obnovovaly a zacelovaly, takže rána přestávala krvácet a pomalu se začínala zacelovat. Obnovit však plně její funkčnost v jeho silách nebylo. Tím se však Ryuu v tuhle chvíli nezabýval. Nejdůležitější bylo nohu zachránit a s ní i zraněnou dívku.
Jakmile se hnědovláska začala probouzet, jounin částečně zpozorněl, ale s léčbou neustával.
"Zůstaň v klidu a nehýbej se," promluvil k dívce mírným hlasem ve chvíli, kdy přišla úplně k sobě. Na její následující výkřik pouze pokynul hlavou.
"Bolest brzy odezní," ujistil ji ještě. Fakt, že s bolestí patrně odejde i veškerá citlivost, ale nezmínil. To teď nebyla důležitá informace a větší prioritou bylo udržet tu dívku klidnou.
"Jine, ve vaku mám malý kotlík a lahev plnou vody. Dej ji na oheň převařit," promluvil po chvilce opět na fialovlasého chlapce u ohniště.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele ʭSasuke Uchihaʭ
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, Po, 2018-03-12 21:26 | Ninja už: 2159 dní, Příspěvků: 631 | Autor je: Recepční v lázních

Chika Kokumotsu
Tým Kuro
v lese

Upadla do bezvědomí a zůstala tak ještě dlouho, první věc kterou pocítila, když začala přicházet k sobě, byla neuvěčitelná palčivá bolest. Byla tak strašně v šoku, že vůbec nic neříkala, noha bolela jako čert - no hůř než čert, dokonce byla tak moc zmatená, že ji nějakou chvíli ani nenapadlo přemýšlet, co jsou ti dva zač a to jeden z nich vypadal hodně nebezpečně.
"To příšerně bolí!" Zapištěla.
Lidem se vyhýbala, zvlášť když je měla potkat někde v lese, teď ale neměla ani možnost jim utéct, takže raději zůstala v klidu a soustředila se víc na to, co má s nohou.
"Budu chodit? Budu že jo?" Třeštila oči, když si uvědomila, že by mohlo dojít na nejhorší, protože o rozsahu zranění neměla ponětí a popravdě se bála podívat, nebo už jen pohnout. Ten starší na ni působil dost děsivě, takže ani vzápětí ji napadlo, že se neměla ptát, ale na tom teď nejspíš nezáleželo, pokud jí budou chtít ublížit, jen tak se z toho nedostane.

- povídky, fanart, cosplay

Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Ne, 2018-03-11 21:46 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Medvěd
Tým Kuro
les

"Říkals něco, dvounohá užovko?!" zaryčel jsem, když ta holá věc místo toho, aby se se brala a klidila se mi z cesty, začala něco nesrozumitelného frflat. Sežeru ho! Prostě ho roztrhám na cimp campr, aby si pamatoval, že se mi nemá plést do cesty, když mě načuří včela! A aby toho nebylo málo, to růžové holátko si zavolalo na pomoc druhý takový neochlupený cosi.
Znovu jsem si tlapou přejel neohrabaně přes pulzující čumák a udělal dva kroky vpřed. Ve stejný okamžik se však dostavila neskutečná úleva, až jsem dopadnul zpátky na všechny čtyři a chvíli si těch dvou koster přestal všímat. Žihadlo bylo pryč a s ním i ta bodavá, ostrá bolest. Veškerá zlost a rozmrzelost mě opustila stejně rychle jako palčivost v čenichu. Znovu jsem se zadíval na tu ochlupenou borůvku a druhou, co vypadala jako velbloud naruby. To bylo ono, cítil jsem borůvky. A když jsem zdvihl čumák do vzduchu a zavětřil, tak i ostružiny. Nahnul jsem hlavu do strany a tlapou hrábnul jejich směrem ve vzduchu.
"Dej mi," zamručel jsem na ně.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Ne, 2018-03-11 17:49 | Ninja už: 2674 dní, Příspěvků: 710 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Chata
Tým Tamaki

Seděl na zemi s překříženýma nohama, lokty opřené o kolena a rukama si podpíral bradu. Sedělo se mu takhle pohodlně a nehodlal na tom nic měnit. Když se spustila na nebývalá salva otázek, pochopil, že v následující debatě moc platný nebude. On sám na Tamakiho moc otázek neměl a teď si nedokázal vzpomenout ani na jednu z těch několika, které měl.
Na druhou stranu ho zajímalo, co se bude dít a jak se k tomu všichni z týmu postaví.
*A jak se zachovají ke mě, až mě nebudou potřebovat? Potřebují mě vůbec? A jak dlouho to bude trvat?*
V těch otázkách nebylo nic depresivního. On zatím neměl žádný jiný cíl, než hledat, získávat a učit se. Jen tak se mohl vrátit. Jen tak ho přijmou.
Tiše naslouchal jak otázkám, tak odpovědím. Bylo to zajímavé a jak to tak vypadalo, bude to ještě zajímavější.

Masamoto Tenno
Tým Saito
Země Čaje, městečko Hama

Všechno se seběhlo neuvěřitelně rychle. Opět. Vůbec si neuvědomil, jak nevyzpytetelné mohou ty výbuchy být. Neměl s nimi moc zkušeností. Pokud ho jednou něco zabije, tak tohle. Budoucí události naštěstí naznačovaly, že to dnes nebude.
"To nechci. Potřebuju ho," otočil svůj zrak na svého zachránce. Byl zvláštní. Kdo se sakra koupal oblečený? To si jako pral oblečení? Navíc to vypadalo, že nebyl tak úplně střízlivý.
Co nejrychleji se posbíral ze země. Našel svou katanu, kterou během pádu pustil z ruky.
"Pak se můžeme vyrovnat. Teď musím zajistit, aby neutekl a ideálně mluvil," usmál se.
Poskládal pečetě, vytvořil klona, který skočil přes zeď. Tenno ho následoval. Nechtěl riskovat, že skončí s nějakou zbraní v břiše on. Klony byly v tomhle mnohem vhodnějšími kandidáty.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2018-03-05 15:20 | Ninja už: 3937 dní, Příspěvků: 1718 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Chata
Tamaki kývnul na Shiori a Razakiho, že mají dobrý nápad. Déšť nádobí odmoří a ráno půjde dobře umýt.
Pak se otočil na Hikari. „Ten chlap se jmenuje…,“ mladík si povzdychl. „Sakamoto Shouta. Je to můj… bratranec, kterej jednoho dne prostě zmizel. Byl to ninja, ale dezertoval a teď je hledanej. Momentálně si vydělává jako překupník, ale já už ho nějak nemám právo nahánět, když nedělám pro Konohu. Nicméně jsem se o něm nedávno dozvěděl, ale netušil jsem, že se mi to bude hodit. Komplikace by mohly nastat, protože…“ Znovu si povzdychl. Musel s pravdou ven. Třeba je nevyděsí. „Oba jsme bejvali ANBU. Naštěstí pro tebe, Hikari-chan, já byl silnější, i když jsem byl mladší, ale netuším, jak je na tom Shouta teď. Celý vyjednávání může proběhnout v klidu, ale taky se může zvrtnout. Abych tomu mohl zamezit, potřeboval bych vědět, proč jsi po tom svitku šla, Hikari-chan,“ vzhlédl k dívce a bezstarostnost z jeho očí naprosto zmizela. Takhle vážného ho mohl vidět jen málokdo.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, Čt, 2018-03-01 21:36 | Ninja už: 1321 dní, Příspěvků: 442 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Jin Fu-Kei
Tým Kuro

Kdesi v lese
Jin sledoval černovlasého šéfa a nezaujatě pozoroval jeho práci. Léčit jen pomocí chakry bylo vyslovené kouzelnictví a dívka byla moc pěkná. Taková trochu jiná, než ostatní. Pobledost mohla být z vysílení a ztráty krve, ale i tak. Ryuu pak udělil rozkazy a Jin se poslušně narovnal.
"Hai!"
Odpověděl a dal se hned do práce. Přešel ke polovině suchého stromu, kterou přitáhl a začal ji lámat na menší kousky, které by se dali použít třísky, podpal a nakonec větší kusy na oheň. Všechno začal skládat do úhledných hromádek podle velikosti. Pracoval poměrně rychle, takže měl brzy hotovo. Proto se sehnul k zemi a nabral si do rukou jemné kamíny, kterými si začal mnout ruce, aby se zbavil smoly, která mu potřísnila obě ruce. Bylo zvláštní, kolik praktických věcí Jin uměl, aniž to bral jako nějaké znalosti. Arény, ve kterých bojoval byli i o přežití a proto dokonce věděl, jak rozdělat oheň, proto rukama vyhloubil ohniště, naskládal do něho třísky na podpal, které navíc pokryl smolou, které v kmeni bylo docela dost a utvořil z nich malé týpí. To pak obeskládal středním a větším dřevem, aby udělal hranici. Poté vzhlédl k Ryuuovi, který stále pracoval a tak vzal kus dřeva a klacík, nahrnul suché klestí se smolou na drebo a odepl si okovy na rukou. Byl po boji sice oslabený, ale na rozdělání ohně to mohlo stačit. Klacík přiložil doprostřed klestí a rchlostí začal třít klacík o dřevo, než se z něho nezačalo kouřit. Poté nahrnul klestí se smolou ke kouřícímu místu a foukáním rozdmýchal oheň. Ten pak opatrně přenesl k táboráku a podpálil ho. Nakonec si opět nasadil okovy a začal si opět čistit ruce od smoly. Nyní mohl jen čekat a udržovat oheň, než Ryuu nedokončí léčení.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Čt, 2018-03-01 12:20 | Ninja už: 3502 dní, Příspěvků: 547 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
městečko Hama -> lázně

K velkému zklamání plavovlásky za dveřmi nenašla jídlo, které by jí potěšilo podstatně víc než brunátný obličej majitelky lázní. Toriko přejela očima po rozlehlém salóně se spoustou stolů a hostů u nich, než se s nimi vrátila zpátky k robusní ženě a už podruhé za posledních deset minut si prohlédla svoje oblečení. Co s tím pořád všichni měli? Byla to jen trocha pilin. A skvrn od zaschlého bláta. Toriko místo odpovědi pokrčila rameny.
"Třeba," odpověděla jednoslovně a kolem podia zamířila ke schůdkům, které vedly nahoru.
"Chtělo by to nějakou muziku," poznamenala přitom k madam Miyano. Ve stínu, jež po okrajích poskytovala roztažená opona, prošla až na samotný konec, kde si jednoduše kecla na dřevěnou podlahu, z ramen shodila cestovní plášť a ze zad si stáhla látkový postroj, v němž měla vyřezanou loutku.
Nejprve si panenku krátce prohlédla, než se jí dotkla bříšky prstů. Ke dřevu se okamžitě přilepila tenká chakrová lanka, Toriko položila loutku na zem a pouhými pohyby prstů nechala panenku dojít až do středu podia, kde ji pod přímým světlem rozhýbala v plynulém, ladném tanci jako baletku.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2018-02-28 16:28 | Ninja už: 3717 dní, Příspěvků: 3060 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Hikari
Tým Tamaki
Chata
Když se Tamaki nadechl, Hikari soustředěně čekala, co řekne. Místo nějakého plánu, rozdělení rolí či úkolů, a briefingu ohledně jejich plánované návštěvy onoho informátora, co jim měl pomoci přeložit ukořistěný svitek, jí ale prakticky jen zopakoval, co už věděla. Na to, o jak zkušeného shinobiho patrně šlo, byl tenhle muž v jistých ohledech vážně zvláštní.
Shiori se naštěstí zeptala na detaily, které Hikari také zajímaly, a tak černovláska jen přikývla a přidala se s vlastními dotazy.
„Jak se ten muž jmenuje? Jak vypadá? A kde ho najdeme? Očekáváte nějaké komplikace, Tamaki-san? Máte nějaký plán?“ zajímala se v naději, že se hnědovlásek vytasí s něčím specifičtějším.

Madam Miyano, Zabiják Chiro, Goku
Země Čaje, městečko Hama
„J-Jídelny?“ zamrkala slečna recepční zmateně. Než ale stihla Toriko poradit, že by se měla jít opravdu nejprve umýt, blondýnka se prostě sebrala a zamířila si to pryč.
Dveře, které si vybrala, do jídelny skutečně vedly, jenže kromě jídla a kuchaře se v ní právě teď nacházela i madam Miyano, sedící se svou asistentkou za stolem co nejblíž k pódiu, kde obvykle hrála živá hudba, a s číšníkem, co ji udržoval dobře zásobenou jejím oblíbeným čajem.
„To je dost! Kde jsi byla tak dlouho!?“ vynadala Toriko hned, jak se dívka objevila ve dveřích.
„Tak šup, do toho, už jsem celá zvědavá,“ vybídla dívku mávnutím dlaně, aby spustila své představení, a usrkla opět z šálku, načež se zarazila.
„A kde ses stihla za tu chvilku tak nehorázně zaneřádit!? To má být součást tvého představení nebo co!?“ prohlédla si dívku zhrozeně a ohrnula nad jejím zevnějškem nos.
Drama, odehrávající se na hoře nad městem, bylo ale přeci jen o pár tříd dramatičtější.
„Kuso!“ zaklel muž, když se jeho pronásledovatel rozdvojil a jemu se do zad vrhl žralok spolu s chakrovou čepelí, „kai!“ složil urychleně pečeť a dvojici výbušných lístků, které předtím po Tennovi hodil, odpálil.
To mělo za následek protržení skalní stěny a parní explozi, která vymrštila do okolí hromadu kamení a hlíny, a nejen to. Spustilo to menší lavinu a to přímo pod Tennovýma nohama. Zatímco mu jeho cíl zmizel z dohledu kvůli páře a valícímu se kamení s vodou a jeho klon se po zásahu kamenem rozpustil zpátky na vodu, musel se mladík činit, uhýbat a skákat, aby ho lavina neutloukla.
Nebezpečný sesuv neměl ale naštěstí dlouhého trvání. Zastavil se o kamennou stěnu, která se mu zničehonic postavila do cesty.
Lavina se tak prudce zastavila a Tenno byl kvůli setrvačnosti vymrštěn přes okraj stěny, co se jí postavila do cesty, načež skončil v malém, termálním jezírku.
Když se dostal nad hladinu, kromě pravidelné zdi, které působila víc než nepřirozeně, si mohl všimnout muže, který byl také takovou menší horou. Seděl naproti němu v onom jezírku, mokrý od hlavy k patě, což by nebylo tak divné, kdyby nebyl i oblečený. Na hladině před ním se při tom vznášela prázdná láhev od saké.
Černovlásek se tvářil dost zabškle, ale pohled, kterým Tenna sledoval, nepůsobil nepřátelsky, ani nebezpečně. Spíš podrážděně a přiopile.
„HAHÁ! CHCÍPNI!“ vyskočil zničehonic zpoza kamenné stěny Chiro, který hodlal využít situace a dorazit svého soka svým kopím, které vytáhl ze svitku. Než jím stihl Tenna ale proklát nebo alespoň ohrozit, spráskl neznámý svalovec ruce v pečeť a z kamene nad Tennem vystřelila kamenná pěst, která nejenže zlomila Chirovi jeho kopí ještě v rukou, ale také mu zasadila tvrdou ránu přímo mezi oči a poslala ho tak zpátky za zeď, zpoza které vyskočil.
Muž po tomto zákroku ruce jednoduše zase rozpojil a chvilku si Tenna ještě prohlížel, načež sklouzl pohledem k láhvi se saké.
„Jestli ho budeš chtít jít dorazit, dostaneš přes tlamu jako druhej,“ oznámil mladíkovi, zatímco vytáhl láhev z vody a obrátil ji dnem nahoru, aby se přesvědčil, že v ní vážně už nezbyla ani kapka.


Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Út, 2018-02-27 21:30 | Ninja už: 871 dní, Příspěvků: 31 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Chata

Pomalu si vychutnávala jídlo. Nikam se teď nespěchalo, a proto nechala na sebe působit tu pohodovou a klidovou auru. Která byla náhle přerušena díky Hikari. Shiori se na chvilku zamračila. Chápala, že má Hikari strach a pospíchá, ale právě teď stejně nic dělat podle všeho nebudou. Vždyť prší a pomalu se stmívá. Odhadovala, že je Tamaki vyburcuje až ráno, takže na vše byl dostatek času. A jak předpokládala, tak se i stalo.
Shiori s talířem v ruce přemýšlela nad jeho pronesenými slovy. Ona jen hledala někoho schopného, kdo by ji naučil víc porozumět její síle a naučil ji nové věci. A Tamaki zatím perfektně vyhovoval. Pokud by se teď rozhodla odejít a vyhledat jiného učitele. Ne. Zde bylo hodně neznámých. A navíc neustále počítala se scénářem, kde je ti tři otrapové pořád pronásledují a pokud teď odejde byla by dobrý cíl. Povzdechla si. No co, když jsem do tohohle skočila po hlavě tak to i vydržím.
"No. Co se týče mě. Nemám žádné jiné plány. Tak jsem klidně pro, abychom šli za tím překupníkem," v klidu odpověděla. Pak se otočila na Razakiho. "V pohodě, až dojíme ukážu ti jak na to." Načež se vrátila k Tamakimu. Nu co, když se to tu už rozebírá. "Řeknete nám, co nás bude čekat? S jakým nebezpečím máme počítat a tak. Abychom se připravili, kdyby něco."

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Ne, 2018-02-25 22:21 | Ninja už: 2674 dní, Příspěvků: 710 | Autor je: Prostý občan

Tenno Masamoto
Tým Saito
Země Čaje, městečko Hama

Ten kluzkej parchant utíkal dál a Tennovi už docházela trpělivost. Plýval tu energií, zatímco sensei čekal. Nechtěl ho nechat čekat. Bylo to neslušné.
Tenhle souboj začal v opravdu špatnou dobu. Byl to druhý den tréninku, zanedlouho měl jít spát. A zrovna tuhle chvíli si pravděpodobně vybrali. Normálně by je asi nechali jít. Ale museli zjistit, kdo po nich vlastně jde.
Letící kunaie naštěstí uviděl včas. Možná by se jim dalo vyhnout i jiným způsobem, ale vybavení těhle lidí nechtěl podceňovat. Protože poslat někoho na jejich tým vyžadovalo značnou dávku odvahy. Nebo hlouposti.

"Mizu bunshin no jutsu!"

On sám se vrhl šikmo vpravo a přitom vytasil katanu.
Jeho vodní klon šikmo vlevo. Jeho ruce okamžitě poskládaly pečetě. Horké prameny zajišťovaly spoustu vody a pára v ovzduší přinášela další výhody. Tenhle boj byl jeho.
"Suiton: Suikoudan no Jutsu!"
Z jednoho z pramenů se vynořil obří žralok, kterého klon nasměroval tak, aby zezadu srazil prchajícího muže. Tenno mezitím vpustil chakru do své katany a vyslal chakrové stří vodorovně, lehce nad úrovní žraločí střely. Předpokládal, že se nepřítel bude snažit uskočit a chtěl ho dostat alespoň tímhle. To ho naučí utíkat a nemluvit.

Razaki Oyasumi
Chata
Tým Tamaki

"Díííííííííík moc!" s nadšením sledoval, jak před ním přistává další jídlo. Vůbec si neuvědomil, jaký má hlad. V chatě bylo příjemné teplo a on si celou scénu vážně užíval. Hlavu od jídla zvedl jen když slyšel své jméno. Na to jen pokýval, otočil hlavu k Hikari a pak se zase věnoval jídlu. Už vůbec nevěnoval pozornost tomu, že mu sjely rukávy a odhalily tak jeho stehy.
"Misky sem, já tam to nádobí dám!" zvolal Razaki, když zhltl poslední sousto, načež se zazubil na Tamakiho: "Jenom mi prosím řekněte jak, páč já ho tam asi vážně jenom položím tím špinavým nahoru," přiznal svou neznalost.
Byl zvědavý na výměnu názorů. Jestli už Hikari změnila svůj odmítavý postoj. Co se jeho týkalo, půjde tam, kam půjdou oni. Jeho úkolem a cílem bylo sbírat a učit se. A přesně to dělal.