manga_preview
Boruto 13

NFFORPG - Svět Shinobi


Volných míst: 2

Tým Saito





Tým Goku






Tým Tamaki





Tým Kuro







Tým Nekomi






Tuláci











Aktuality, sdělení:

2.9.2015 - Kolonka „Úspěchy, výjimečné výkony" byla nahrazena dvojicí nových kolonek, a to sice „Veřejně známé věci" a „Veřejnosti neznámé věci".
Smyslem této změny je umožnit postavám proslavit se nebo se jakoliv jinak dostat do povědomí světa kolem nich a jeho obyvatel.
„Veřejně známé věci" jsou, jak název napovídá xD, známé všem, tudíž potká-li se někdy vaše postava například s někým, kdo má v této kolonce napsáno, že sám porazil obávanou bandu hrdlořezů, ví o něm tento fakt i vaše postava (také nemusí, pokud je to ignorant xD).
„Veřejnosti neznámé věci" jsou pro změnu věci, které o vaší postavě veřejnost neví. Jaké věci se do této kolonky dostanou bude dost záležet na situci a oné věci. Obvykle to budou věci, které vaše postava provedla nějak anonymně nebo tajně.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Út, 2017-06-20 22:55 | Ninja už: 2369 dní, Příspěvků: 658 | Autor je: Prostý občan

Masamoto Tenno
Tým Saito
Tábořiště

Už čekal ránu za drzost, když se sensei pustil do vysvětlování.
"Já jsem al..." nasucho polknul, když se mu objevila čepel před obličejem. Nezmohl se na nic, než na pomalé, opatrné přikyvování. Dál poslouchal senseiův výklad a vyprávění.
Vše, co to Tennovi dalo, bylo mrazení v zádech a úvahy o bezvýznamnosti života. Protože pokud se k nim blížilo stvoření, kterého se bál i sensei, přestávalo mít cokoliv význam.
*Jestli je to ještě lepší, než Saito, pak jsme v seriózní p****i!* konečně shrnul celou tíhu svých myšlenek do jedné věty.
Uvolnil se jen při zmínce a vzpomínce na akci, při kterém přepadli sídlo samurajů. Jediná černá skvrna na celém tom dokonalém papíře byl spolužák, kterého na krátkou dobu dostal.
*Jak, k čertu, fungovaly ty jeho kruhy?*
Co si vzpomínal, byl v nich jen těžko porazitelný. Tahle spolužačka na druhou stranu vypadala nadějně. Nebyl to žádný psychopat, blázen a idiot.
Tenno se vrátil zpátky právě včas, aby zachytil informaci o bushidu a nezapomenutelných chvílích, které je pravděpodobně s jejich domnělým pronásledovatelem čekají.
"To abychom začali trénovat." podotknul prakticky.

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Po, 2017-06-19 18:14 | Ninja už: 2560 dní, Příspěvků: 443 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Černovláska si nahlas povzdechla, když se konečně dostala na čerstvý vzduch. Po celém tom hloupém a nešťastném dni mohla mít konečně klid bez toho, aby musela neustále čuchat vůně všech těch jídel, které se po nemalé chvilce pomalu ale jistě měnili spíše v nepříjemný zápach.
"Doufám, že nebudu moc smrdět." Brblala si tiše Kara pro sebe, načež se k ní Otenba zezadu tiše připlížil a čumákem nasál vůni jejího oblečení.
"No jasně, neměl jsi dost zbytků?" Rýpla si Kara při pohledu na pejskův rozzářený úsměv a věnovala pohled Gokuovi. Vypadalo to, že to s alkoholem vcelku přehnal, což šlo poznat už jen z faktu, jaký problém mu nadělalo slézt ze stoličky v hostinci. Přesto se však na její tváři objevil malý úsměv. Bylo milé, že s ní strávil celý den v tom příšerném hostinci i přes to, že by nejspíš bylo daleko lepší dávat pozor na Tekua. Ten kluk byl jeden problém za druhým. Když však uslyšela Gokuovu poznámku o svém zadku a jeho slabikování jejího jména, strnula na místě a pár vteřin se nehýbala. Nakonec se ale jen mile usmála a naklonila k hromotlukově uchu.
"Chceš zem-řít?" Napodobila černovláska Gokua a vypadala při tom až podezřele nevinně. V tom však zachytila jakýsi pach, který ihned identifikovala jako Tekuův. Nebylo to však jediná, co cítila.
"Ty idiote, co jsi to udělal?!" Zakřičela Kara na černovláska až se jí vlasy naježily. I Otenba, který povětšinu času zůstaval v klidu se najednou za tichého kňučení schoval pod nohy své páníčky.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Po, 2017-06-19 10:34 | Ninja už: 567 dní, Příspěvků: 13 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Shiori nehodlala do boje hned skočit. A teď, když tam viděla tu sochu, která mlátila kolem sebe, měla na to ještě menší chuť. Ty jo půjdu tam, a ještě jednu schytám.
Podívala se na Razakiho a následně jí projel mráz po zádech. Byl úplně uchvácen bojem. Kdyby k tomu přidal smích bude z něho úplný šílenec. Hlavou jí projel děsivý obrázek. Brrr, to radši ne.
Soustřeď se! Jeden golem dva protivníci, bude to jen chvilka, kdy ho zničí nebo jeden z nich se na ně vyřítí.
Sáhla do pouzdra a stiskla kunai s výbušným lístkem následně si připravila i svou techniku. Jen si pro nás pojďte.

Obrázek uživatele Tobicek
Vložil Tobicek, Ne, 2017-06-18 21:38 | Ninja už: 3148 dní, Příspěvků: 946 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Saito Hashu
Tábořiště
Saito se v klidu usadil kousek od místa, kde Kazuko rozdělávala oheň a začal věnovat svoji pozornost Egaovi, který svým přikývnutím zjevně souhlasil se začátkem tréninku.
"Jak jsme se bavili dopoledne, napuštění kožichu chakrou je pro tebe asi úplný základ, jelikož velká část technik bude tohle vyžadovat a tak doporučuji s tím začít hned. Efekt poznáš jednoduše, prostě zkus pomocí chakry naježit chlupy." Na ukázku si Saito sám vyhrnul rukáv kimona a pomocí koncentrované chakry naježil tu trochu chlupů co měl na ruce.
"Ani zdaleka tak efektivní nebo efektní jako to bude u tebe, ale snad chápeš v čem je princip. Jakmile zvládneš tohle, přesuneme se k samotné práci s chakrou, která pak pro tebe vytvoří... chlupatou zbroj?" Saito se sám musel pousmát nad termínem který použil, ale lepší ho prostě v danou chvíly nenapadl. Poté, co se ujistil, že Egao vše chápe, se konečně otočil k Tennovi, který zjevně trochu vyšiloval.
"Je dobré, že chápeš 'neadekvátnost' svých činů. Příště zkus nezabíjet bezbranné, když existují lepší způsoby." Sotva to dořekl, Saitova ruka vystřelila od pasu s než stihl Tenno mrknout, ucítil chlad oceli těsně vedle oka. Zjednodušeně řečeno, Saito dokázal tasit katanu tak nelidskou rychlostí, že se vítr pohnul až poté, co se čepel zastavila necelý milimetr od Tennova spánku. "Kdybys používal henge, dokázal by sis ho v téhle situaci udržet? A kdyby ano, opravdu bys potřeboval henge na někoho jako ty?" zeptal se klidným hlasem, zatímco pomalým, skoro rituálním pohybem vrátil katanu do pouzdra. "Existují lepší způsoby jak odhalit přeměnu než zabít. Minimálně morálně lepší. Co se týče onoho pronásledování... Ne, nevím jestli nás někdo pronásleduje, ale bojím se toho a i když to nevím, je velká šance, že jsi se trefil ve 2 ze 3 případů. Můj osobní odhad je samozřejmě samuraiové, napadli jsme jejich velitelství v Zemi Železa, těžce zranili jejich vrchního velitele a usekli, nebo spíš já jsem usekl, hlavu jednomu ze tří vlků." Jak to Saito říkal, musel se sám pousmát. Ne že by se chlubil, ale ono useknutí hlavy vlka byla jeho osobní pomsta a on to považoval za obzvláště ironické.
"Druhá trefná poznámka je, že to nejspíš bude někdo z mojí minulosti. Jednoduše řečeno, pokud se v posledních čtyřech letech neobjevilo v řadách samuraiů nějaké monstrum a jelikož já porazil jejich vrchního velitele, existuje jen jediná osoba, kterou by se odvážili za mnou poslat: Tanaka Koru, můj bývalý učitel." Při vyslovení toho jména Saitovy přeběhl mráz po zádech a z jeho hlasu čišel strach, strach stejně tak ze jména jako z osoby, která ho nesla a která právě teď možná kráčela v jejich stopách, aby ho našla.
"Ale to jsou zatím jen dohady a my jsme přešli mnoho hor. Kdo ví jestli nás vůbec stopuje a pokud ano, kdy nás vůbec dožene, takže stačí, když se budeme mít na pozoru. A taky se od něj nemusíte bát žádných podvodů, to by bylo proti jeho bushido..." S každým slovem Saito opět nabýval optimismu, než to zase zakončil ledovou sprchou. "Takže až nás dostihne, tak nás zmlátí a seřeže, že na to v životě nezapomenete." Dodal nakonec ponuře a tak tak zadržel svoji ruku, aby se při vzpomínkách na minulost nechytil za zadek.

Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, So, 2017-06-17 16:24 | Ninja už: 2369 dní, Příspěvků: 658 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

"Zabij!" zasyčel Razaki směrem k těm dvěma. Jeho rozkaz ale mířil ke kamenné postavě za jeho zády. Ta zareagovala téměř okamžitě. Dlouhými kroky se vyřítila na bližšího z dvojice a obloukovým kopem na žebra oznámila, že tady se rozhodně žádní lidé nikomu předávat nebudou.
Razaki sám planul čirou, dětskou nenávistí k těm dvěma.
Oni ji chtěli zabít. Bez důvodu.
"No a co, že vám něco vzala! Tak jste si to měli líp hlídat!" volal na ně, až se zdálo, že jim dává přátelskou radu. Celý dojem ale kazil dvoumetrový golem, snažící se z dvojice udělat fašírku.
*Snad mu neublíží. Ten poslední chlápek s kladivem ho úplně rozbil. Musel jsem si udělat nového.* smutnil Razaki náhle při vzpomínkách na nedávné události v tunelech.
"Kryj se, nezapomeň že máš ruce! Teď uhni a znova vykopni. Zkus to na hlavu! Odstrč ho od sebe! Přidrž si ho! Úder! A další! Nevadí, zkoušej to dál!" rozkřičel se najednou Razaki naprosto rozvášněně. Úplně ztratil přehled o okolí. Teď pro něj existoval jen jeho kamenný přítel a zápas, který vedl.

Shi
Skalní aréna
Tým Nekomi

Nelíbilo se mu to. Navenek nedal nic znát, ale jakmile ho žena znovu chytla, měl sto chutí jí jednu natáhnout. Začínal být lehce paranoidní. Když vznesla svou nabídku, nijak to nepomohlo.
Vsadil si ještě na jeden zápas a když zjistil, že tentokrát odhadl oba bojovníky špatně a přišel o polovinu předchozí výhry, vyrazil k východu. Cestou narazil na poměrně tichý kout. Tam promíchal polovinu balíčku karet.
*Kādotorikku - Henkan.*
Až když byly karty v rukávech se odvážil vyjít ven. Šel klidně. Vyrovnaně. Pomalu. Přitom očima přejížděl sem a tam. Jednak hledal onu ženu nebo kohokoliv z její skupiny a jednak jakýkoliv podraz.
Jeho opatrnost dokonce zašla až do toho bodu, že nikdy nešel kolem rohu, aniž by se za něj nejdřív podíval.
*Tak kde se schováváte?*

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2017-06-16 12:59 | Ninja už: 3632 dní, Příspěvků: 1579 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
„Och, moc se omlouvám, ojou-san,“ uvolnil sevření, aby se mohla dívka postavit. „Zůstaňte prosím u mě.“ Tamaki dále propaloval dva muže pohledem, připraven kdykoliv zareagovat.
I jeho dva svěřenci se hodlali zapojit. „Přijde na to, Razaki. Mohli by nám to říct oni,“ odvětil a zamračeným pohledem dal pronásledovatelům najevo, že mají povídat a to hned.
Muži se však nějakého holomka a party dětí nezalekli. „Vás se to netýká. Ta malá dě*ka ukradla velmi důležitej svitek a za takovej prohřešek musí týct její krev!“ prsknul po hnědovláskovi Yoku. „Takže nám ji vydejte. Nepotřebujeme se prát s nějakýma kůzlatama, kterým teče mlíko po bradě,“ poručil druhý. „Ta holka už má ale smůlu.“
Hnědovlásek svůj pohled nepovolil. „A tvoje verze, ojou-chan?“
Yokuovi naskočila na čele žilka. „Na soudce si budeš hrát!“ prsknul pohrdavě. „Řek sis o to, mladej!“
Oba hromotluci zanechali vyjednávání a vhrnuli se na mladíka. Bývalý jounin se postavil a koutkem oka zabloudil k černovlásce. „Zůstaň za mnou.“


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2017-06-14 01:11 | Ninja už: 3412 dní, Příspěvků: 2937 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Hikari
Les poblíž přírodního onsenu
Když se začínala Hikari opět vzpamatovávat z následků exploze, byli její pronásledovatelé už u ní.
Hned, jak zaslechla jejich hlasy, sebou trhla a otočila hlavu tím směrem, ale než se nadála jak ona, tak ti dva, kdosi ji popadl a dostal bleskurychle z jejich dosahu.
Černovláska zaskočeně pootevřela ústa a povytáhla obočí.
„Co se to děje...?“ přemýšlela. Kdosi ji držel... v náručí?
Vzápětí její rysy však opět ztvrdly. Sluch se konečně zklidnil. Nechat se takhle dostat... Příště musí být opatrnější!
Zurčící potůček k ní promlouval stejně, jako další hlasy lesa, včetně těch lidských, co se kolem ní začaly ozývat v o něco hojnějším počtu.
Kdo byli tihle čtyři, na které narazila? Soudě podle reakce obou mužů k nim nepatřili. A kromě toho, ten muž, co ji teď držel v náručí, ten Tamaki, jak ho ten menší a podle hlasu i mladší oslovil... Ta rychlost, jakou se jí chopil... Byl na jiné úrovni, než ti dva.
Co byl ale zač? To, že ji dostal mimo jejich dosah, pořád ještě neznamenalo zhola nic.
Hikari se zamračila a celá se nepatrně napjala, jak se připravila bránit.
„Hanase... (Pusťte mě...) hlesla sice tišeji, avšak zároveň i důrazně.

Goku
Země Čaje, městečko Hama
Zatímco den ubíhal a hodiny střídaly jedna druhou, stejně jako venku déšť slunečno, hosté se z podniku stařenky, ve kterém Kara vypomáhala a Goku se „občerstvoval“, pomalu vytráceli, dokud nezmizeli úplně a nastal čas zavíračky, která zde byla nastavena vzhledem k možnostem majitelky poměrně brzo.
Za normálního počasí by teď bylo možné sledovat krásný západ slunce, ale vzhledem k mračnům, která Hamu nelítostně zalévala, byli zdejší obyvatelé toho pohledu bohužel zproštěni.
„No jasné~“ zazubil se rozverně Goku s už řádně zarudlými tvářičkami od všech těch kalíšků, co do sebe už vyklopil, když se k nim Kara vrátila konečně bez zástěry.
Následující výměnu mezi stařenkou a černovláskou jen vysmátě pozoroval, načež ukázal Kaře na konci jen palec nahoru a mírně se při tom na židli zapotácel, jak se na pár vteřin připravil zvedlou pravačkou o oporu.
„Vo čem? Ty jo... Asi vo koších, hehé~ Ale neboj! Tvuj zadek sem s ní neprobíral! Ten si nechávám pro sebe, Ka-ra-chan~!“ opřel se opilý muž pro jistotu o druhý loket, který mu při tom mírně ujel, a znovu se na dívku s rudými tvářičkami a nosem zakřenil, slabikujíc její jméno provokativně.
To už se ale ve dveřích hostince objevil Teku, promočený deštěm, ale i vlastní krví.
Když se k dvojici černovlásek dobelhal a začal listovat balíkem peněz, hromotluk si ho konečně všiml.
„Huh?“ natočil se nemotorně na barové stoličce Goku, aby se mohl na nově příchozího ohlédnout. Když v něm ale rozpoznal Tekua, promočeného na kost s nepěknou, krvavou skvrnou na ruce, ztuhl.
„Teku...!?“ dostal ze sebe, sjel mladíka znepokojeným pohledem a sesoukal se ze stoličky viditelně neobratněji, než předtím stařenka, div nespadl.
„Co je? Co se stalo-!?“ staral se poté, co nabral opět balanc. Když k němu ale chlapec jen mlčky natáhl ruku se zakrvácenými bankovkami, Gokuovi zorničky se zúžily a on na ni zůstal chvilku jen mlčky zírat.
„... Kdes to vzal?“ zeptal se chlapce muž, jehož tón hlasu rázem klesl o několik stupňů celsia a spolu s ním i atmosféra v hostinci.
V ulicích Hamy mezitím vydatný déšť pokračoval ve svém zavlažování půdy a spolu s ní i všech, co se před ním ještě neschovali, zahánějíc je tak do jejich domovů či kamkoliv jinam, kam by na ně nemohl, až na strážné, kteří akorát dokončovali svou práci s výtržníky, před kterými Teku utekl.


Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Út, 2017-06-13 21:06 | Ninja už: 567 dní, Příspěvků: 13 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Razaki se nadechl. Chtěl začít s výkladem, když v tu chvíli začal chaos. Shiori i Razakiho upoutal výbuch a hluk z okraje lesa. Tím směrem se k nim hnali dva chlápci. No, spíš už stáli. Byli trošku vyvedení z míry, jelikož Tamaki rychle reagoval a zachránil nějaké děcko, které teď držel v náručí daleko od nich.
Následně Razaki položil svou otázku. Shiori po něm střelila pohledem. Dobře. Takže je připravený bojovat. Sama Shiori byla v připraveném postoji pro boj nebo úprk. Úžasný! Schovat se nemělo smysl, les byl na druhé straně. Zbytečné k němu běžet. Nezbejvá než provést první možnost. Rozhodla se. Tak je tu ten golem a Tamaki, ten má určitě mnoho zkušeností v boji. Podle toho, jak jim vyfoukl tu holku nebyli moc rychlí, jinak by se snažili provést aspoň protiútok. A také by nás vycítili, kdyby šlo o někoho zkušeného. Co ten výbuch? Že by jeden z nich měl takovou schopnost? Je tu ještě možnost výbušného lístku. Je tu i pravděpodobnost, že nejsou jen dva. Je někdo schovaný v lese? Dobře.
Shiori se připravila, čekala na Tamakiho odpověď. Jestli Razaki zaútočí, podpořím ho.

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Ne, 2017-06-11 22:09 | Ninja už: 2369 dní, Příspěvků: 658 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Už se chystal spustit výklad toho, jak je potřeba koncentrovat chakru do nohou a další rady a triky "zkušenějšího", když v tom jeho plnou pozornost upoutal výbuch, holčička a dva chlapíci.
Jejich nový vedoucí ji okamžitě zachránil, což Razaki sice zaznamenal, ale nijak zvlášť neprožíval. Jen si z toho vyvodil informaci, kterou bylo ale potřeba si ujasnit.
"Tamaki, tihle dva jsou špatní lidé, že?" upřel na dva hromotluky své oči barvy zaschlé krve.
Děsivé se na tom mohlo zdát i to, že do té doby nehybná socha náhle upřela svůj "zrak" tím samým směrem, co její stvořitel. Nemohla vidět, nemohla cítit, dokonce ani zaznamenat jejich příchod.
*Ta holka vypadá špatně. A to jenom proto, že se k ní ti dva chovali špatně. Tohle chování se nedá prominout, nedá se to tolerovat. Svět tyhle lidi nepotřebuje. Potřebuje víc lidí, jako můj sensei.*
Ta chvíle, než mu Tamaki odpověděl, se zdála jako věčnost.
Na druhou stranu, situace si to mohla dovolit. Na té odpovědi závisely dva naprosto bezcenné životy.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Ne, 2017-06-11 18:22 | Ninja už: 3632 dní, Příspěvků: 1579 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
„Jde o to, co považuješ za zajímavou techniku. Teď konej,“ odbyl ho Tamaki a plácnul sebou na zem. Na něm teď bylo vymyslet, jak maso zpracuje. To byla přeci velmi důležitá práce!
Než však stihl vymyslet, do čeho kořist naloží, zaregistroval zrychlené kroky, které následoval výbuch a výkřik.
Ze svahu se přikutálela mladá slečna s páskou na očích, celá pomlácená od svého pádu. A v patách jí byli dva hromotluci a netvářili se zrovna přívětivě.
„Mohla sis to odpustit a vrátit nám svitek rovnou. Sice tě zabijem tak jako tak…“
„Yoku, nejsme tu sami,“ oslovil druha druhý a kývnul hlavou k Tamakimu, který je probodával pohledem. „Seberem ji a… Kde je?!“
Muž se chtěl po dívce natáhnout, jenže ona už před nimi neklečela. Nacházela se o několik metrů dál v mladíkově náruči, jako kdyby byla princezna.
Chtěli zabít malou, bezbrannou, slepou holku a ještě ke všemu hezkou černovlásku? Tohle jim neprojde.


Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-06-11 21:05 | Ninja už: 850 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Hospoda, městečko Hama
Teku hluboce funěl a sledoval, jak se jeho zakrvácené nitky pomalu soukají do rukávu. Chaos okolo nevnímal, lidi v hospodě se mu snažili vyhýbat. Když jeden z pětice zakřičel, Teku se otočil s pohledem plným nenávisti na ty lidi. Pět velkých svalnatých chlapů s meči, noži, jizvami a drsnými pohledy. Nebyli to ninjové, spíš jen takoví hromotluci, kteří se nechávali najímat obchodníky jako levná a nebezpečně vypadající ochrana před bandity. On sám už jich zabil několik. Opět švihl rukou na skupinu, která se proti němu rozběhla. Další nitky vyletěly z rukávu a zabodly se do břichů a hrudí dvou chlapů. Dva uskočili, přičemž jeden z nich klopýtl o převrácenou židli a v pádu narazil hlavou o hranu stolu, jen jeden uhnul nitkám a pokračoval v běhu. Teku bleskurychle vytáhl kunai, uřízl nitě a hodil ho po tom chlapovi, který se na něj stále řítil. Zasáhl ho do břicha. Rychle se otočil, hrábl do kaluže krve a vytáhl z ní svazek bankovek, pak se odrazil a vyskočil z okna. Ucítil přitom ostrou bolest v levé ruce - jeden z chlapů vytáhl kudlu a hodil ji po něm. Teku sykl a dal se na útěk od hospody. Kličkoval postranními uličkami víc do centra městečka. Po chvilce se zdálo, že má klid. Došel k jedné slepé uličce s popelnicí. Vytáhl si kudlu z ruky a zkrvavený, zpocený a zmáčený deštěm se posadil za popelnici. Začal počítat bankovky ve svazku. Každá bankovka ve svazku se pyšnila hodnotou tisíc Ryou. Jedna... Dvě... Pět... Deset... Patnáct... Sedmnáct. Držel v ruce sedmnáct tisíc Ryou. S obtížemi se zvedl a jal se vyrazit na cestu. Šel pomalu zpět k lázním. Když se náhodou rozhlédl, aby si zkontroloval, zda ho nesledují ti zbylí chlápci, spatřil restauraci a v ní zahlédl Karu s Gokuem. Přibelhal se k nim, ani nepozdravil, jen přepočítal zmáčený a pomačkaný svazek a vytáhl z něj devět tisíc. Zbytek si strčil do kapsy, pak sykl bolestí a chytil si zraněné a zakrvácené místo na ruce.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Ne, 2017-06-11 09:06 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Tým Nekomi

Skalní aréna

"No, ten nos docela bolí." Naslouchal tomu, jak spolu ti dva mluví. Yuu se otočil za jeho soupeřem. Hm? Co se bude dít? Sledoval rozhovor sensei a jeho soka. Na jeho sarkastické přání naklonil hlavu a podepřel si bradu pěstí. Sensei se očividně baví. Tohle nevypadá hezky. Yuu se zamyslel nad tím, co by mu mohla říct a začal hledat něco k snědku v batohu. Pokyn k odchodu zaregistroval až když se skoro vytratili. Nepěkné místo, pomyslel si nakonec a ohlédl se ještě naposled. Kývl Okami, že už jde, snažil se protlačit skrz davy lidí. Skoro se ztratil, ale všiml si Yami, jak prolézá mezi nohama všech přítomných. Přidal do kroku a prodral se mezi skupinkou lidí stejně starých jako on. Pozor. Strčil trochu nešetrně do jednoho z nich, a tak radši zmizel. Vchod byl opět trochu malý, ale Yuu se jím snažil prodrat.

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, So, 2017-06-10 20:53 | Ninja už: 3412 dní, Příspěvků: 2937 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Hikari
Les poblíž přírodního onsenu
„Hah, hah, hah, hah...!“ hnala se černovláska lesem jako o život, vířící každým krokem vždy pár lístků, popadaných na zemi. Její oči kryl obvaz, ale ona se i tak řítila a proplétala mezi stromy, jako by viděla stejně dobře, jako kdokoliv jiný.
Vzteklé hlasy a dusot dalších párů bot ji pronásledovaly už notnou chvíli. Ona se ale nemohla zastavit, i když už sotva popadala dech.
O svou kořist v podobě malého svitku, který křečovitě svírala v levačce, nemohla přijít! Byla to zatím nejcennější stopa, kterou se jí podařilo získat, a ona se jí nehodlala jen tak vzdát.
Se svými pronásledovateli se ale nemohla jen tak utkat. Nebyli to obyčejní lapkové, kterým už musela párkrát dokázat, že není tak bezbranná a křehká, jak vypadala.
O jejím osudu však nakonec rozhodla bomba, přivázaná na kunaii, který se zabodl do stromu zhruba metr za dívkou.
„Ah!“ vyjeklo děvče na útěku, když jej následující exploze tvrdě odmrštila vpřed, přímo ze srázu, ke kterému mířila.
Z toho se teď namísto seskoku bezmocně skutálela a zastavila se až pod ním, u potůčku, kde zůstala potlučená černovláska chvilku jen ležet.
„Kuh...“ zasténala dezorientovaná zlodějka, když se vyškrábala alespoň na všechny čtyři.
Tohle bylo zlé. O poslední rezervy energie ji připravil pád ze svahu a její pronásledovatelé, o kterých navíc ztratila povědomí stejně jako o tom, kde teď vlastně byla, tu budou každou chvilku...!


Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, So, 2017-06-10 11:10 | Ninja už: 1128 dní, Příspěvků: 291 | Autor je: Propadlý student akademie

Okami Inuzuka & Yami
Tým Nekomi

Skalní aréna

Jen jsem se dívala po okolí a přemýšlela jsem nad mým soubojem a hlavou mi také probíhalo plno jiných myšlenek. Poté co na mě promluví Yuu, tak se na něj podívám. „Dobře díky. Bolí ten nos hodně,“ řeknu a následně natáhnu ruku a nechám si ji obvázat.
'Yuu, taky nevypadá zrovna moc dobře,' pomyslím si zatím co si ho lépe prohlížím. Následně si všimnu, že ona osoba, která se tady s námi bavila se chystá odejít. Najednou ho, ale sensei zastaví. Já jen nakloním hlavu na boj a sleduju je.
Když po chvíli řekne, že jdeme, tak se podívám na Yami a Yuua a pomalu se rozejdu za sensei. Začínala jsem být ráda, že jdeme odtud, že by jsme se sem už ani nemuseli vracet a tím pádem by mě už nečekal další boj, ale opravdu jsem neměla tušení, jestli se ještě budeme vracet a nebo už ne. Já se jen podívám na Yami, která jde vedle mě a usměju se na ní.

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, St, 2017-06-07 18:46 | Ninja už: 2560 dní, Příspěvků: 443 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

Jak tak den pokračoval, počet zákazníků se snižoval asi stejně rychle, jako dívčina trpělivost. Přesto se zdálo, že už nebude dlouho trvat a bude mít celou tuhle noční můru konečně za sebou.
Po vyprovození posledního zákazníka ještě stihla sklidit pár stolů načež zamířila do kuchyňky, kde se konečně měla možnost dostat z toho příšerného oblečení. Strhala to ze sebe, jako by se nechumelilo a po vyzvednutí Otenby pod pultem zamířila k posledním dvou lidem, kteří stále byli v hostinci - stařence a Gokuovi.
"Vypadá to, že se skvěle bavíte." Rýpla si, když viděla obličej rozesmáté stařenky, která zrovna vyprávěla jednu z jejích mnoha životním příhod.
"Jen jsme si tak povídali o... O počasí, že, mladý muži?" Odfrkla stařenka pobaveně a věnovala hromotlukovi spiklenecké mrknutí.
"Počasí jo? Hmmmm." Zamumlala si černovláska nedůvěřivě a čekala, co se ze stařenky vyklube. Nikdy předtím totiž pro nikoho nepracovala, takže nevěděla, jestli by si o peníze měla říct, nebo jednoduše počkat, až jí stařenka nějaké dá. Jak však předpokládala, iniciativi se ujmula stařenka, která se nějakým zázračným způsobem seškrábala ze stoličky, načež zamířila na druhou stranu pultu, kde byla také kasa. Odtamtud poté vyndala balík peněz, který se černovlásce za celý den podařilo vydělat a s tímto balíkem v ruce nakonec zamířila ke schodům, které začala pomalu vyšlapávat skoro, jako by na černovlásku úplně zapomněla.
"Ach. Ještě jednou ti děkuju za pomoc, bylo to od tebe moc milý. Škoda, že v dnešní době už není tolik děvčat jako ty."
Nevěříc svým očím tam Kara jen tak na místě stála, skoro jako by zrovna dostala mrtvici. V tom se však ze schodů ozvala další várka smíchu.
"Jen žertuju, odpustíš přece staré stařence jeden blbý vtípek na rozloučenou ne?" Zasmála se ještě jednou a rukou signalizovala černovlásce, aby přišla blíž. Do ruky jí poté dala celý balík, ze kterého si jen něco málo vytáhla a na její tváři se objevil milý úsměv.
"Počkejte, nemusíte mi toho přeci dávat tolik, co bude s vámi?" Optala se Kara nervózně obávající se o stařenku.
"Nic se neboj, děvče, já budu v pohodě. Krom toho..." odmlčela se "mladé páry jako vy to přeci potřebují mnohem víc." Odpověděla šklebící se jako nemluvně.
"C-Co? To má být vtip? Nechte si to! Nic z toho nechci!" Zakřičela černovláska naštvaně a už už byla na cestě pryč. V tom jí však Otenba kousl do nohavice a dotáhl zpátky ke stařence.
"Eh... No tak já si to teda vezmu." Souhlasila nakonec i přes vší silou zadržovaný vztek načež věnovala Gokuovi velice nepříjemný pohled.
"Takžeee, o čem že jste se to bavily?" Postavila se vedle hromotluka s nevinným úsměvem, skoro, jako by ho každou vteřinou měla zavraždit.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Pá, 2017-06-02 20:28 | Ninja už: 3197 dní, Příspěvků: 483 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

"Humpf, ty mat-cha dago nefou fůbec šp-tný," huhlala Toriko s plnou pusou, zatímco vycházkovým krokem procházela ulicí vesnice a sledujíc ulici před sebou si do pusy cpala jeden dango knedlíček za druhým. V každé ruce držela tři špejle, z toho dvě už snědené, pořád ale neměla dost. Malé rýžové knedlíčky se zelenou polevou díky zelenému čaji, které objevila v jednom malém stánku na okraji ulice, byly chuťově podstatně lepši, než jak se na první pohled tvářily.
"Hmgh," zafuněla plavovláska spokojeně při nacpání dalších dvou knedlíčků do pusy a teď už tři prázdné špejle odhodila do koše, jež právě minula. Dusot několika párů nohou, který se ozval přímo za ní, ji přiměl otočit s tázavým výrazem hlavu pře rameno. Jediné, co však stačila zahlédnout, bylo několik mužských těl, co se prohnalo přímo kolem ní. Toriko duchapřítomně zdvihla paže nad hlavu, aby uchránila zbývající dango koule a jako květina ve větru se zavlnila ze strany na stranu, vyhýbajíc se tak loktům i bokům kolem probíhající hlídky.
"HELE! To nevidíte na cestu nebo co?!" vykřikla za nimi se zamračeným obličejem a nacpáním dalších knedlíčků do úst.

Nekomi Mei
Tým Nekomi
skalní aréna

V obličeji fialovlásky se objevilo pobavené pousmání, zatímco spustila paže podél těla a chytila odcházejícího chlapce za nadloktí dříve, než stačil v davu lidí zmizet.
"To jsi nešel zrovna na správné místo, když sem ninjové nesmí," poznamenala k jeho uchu syknutím, když se k němu naklonila, budíc na pohled dojem, že mu jen něco důvěrného šeptá.
"Nebudu ti působit problémy. Jen mám pro tebe určitou nabídku," hlesla ještě, než se pomalu opět narovnala a upřela na Shia pronikavé, fialkové oči.
"Počkám venku," kývla směrem k východu a otočila se k přihlížející dvojici.
"Jdeme," pokynula jim, než se skrze povykující lidi začala prodírat ven.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2017-05-30 14:47 | Ninja už: 3412 dní, Příspěvků: 2937 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
Gokuovi stekla pomyslná kapka po čele a v koutku úst mu zacukalo, když ho Kara tak chladnokrevně spražila ledovým paprskem, prýštícím z jejích očí.
„... Co jí je...? Má svý dny nebo co...?“ přemýšlel Goku s tikem v oku a raději si nalil další kalíšek saké, který do sebe kopl stejně jako ten první.
„He?“ ohlédl se na stařenku, když si k němu přisedla.
„Vážně? To je od ní fakt milý co?“ pokusil se černovlásek pro stařenku vyloudit úsměv, když se o Kaře rozpovídala.
„Jo? Myslíte? Já mam ale dojem, že bych akorát schytal košem...“ odvětil na poznámku stařenky se skepsí v hlase a s menším tikem v oku, „jestli ne rovnou vidlema...“ dodal na závěr spíše sám pro sebe a znovu si nalil.
K hospodě o pár bloků dál, kde se na zemi šířila krvavá skvrna pod hromotlukem, kterého Teku zabil a jehož krví byly potřísněné i bankovky, co mu vypadl, mezitím vyrazila početná hlídka zdejších ochránců zákona, která div neporazila Toriko, když ji mýjeli. Skupinka proběhla kolem hospody, kde Kara obsluhovala a Goku popíjel, a mířila dál, k lokálu na okraji vísky, kde se strhla mela.
„Cos to udělal Jurouovi-sama!?“ zhrozil se nad mrtvolou jeden z ozbrojené pětice, načež zabodl nenávistný pohled do černovláska, kterému zakrvavené nitě stále ještě koukaly z rukávu.
„Seš mrtvej!“ vrhla se po něm pětice chlapů bez varování, zatímco se osazenstvo hospody hlasitě klidilo ze scény, kromě vrchního, co se jen krčil za barem a vyplašeně to celé sledoval.


Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-05-28 22:38 | Ninja už: 850 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Městečko Hama, putyka
Teku se procházel poměrně poklidným městečkem a zahloubán do vlastních myšlenek, ignoroval zvědavé pohledy kolemjdoucích lidí. Ani si nevšímal, že s tím, jak jde, se mění jejich vzhled na nepříjemnější, ošumělejší a špinavější, stejně jako budovy, které stály okolo. Také počasí se zdálo stále pochmurnějším. Smrákalo se a obloha šedla. Tekua z jeho myšlenek probrala studená kapka, která mu kápla za krk. Začalo lehce pršet a okolí začalo nabývat typickou vůni deště. Rudooký chlapec se rozhlédl. Stál na okraji městečka poblíž jakési špinavé hospody. Vešel dovnitř.
Uvnitř to páchlo cigaretami, a když se člověk rozhlédl, viděl tam spíše ty typy lidí, kterým je radno se obloukem vyhnout, pokud tedy člověk nechtěl ztratit hodinky nebo peněženku. Lidi, kteří se skrývali v temných uličkách, aby vás tam mohli obrat o majetek a vy jste mohli být rádi, pokud vás nechali naživu. Na slušného člověka Teku pohledem nenarazil. Odebral se někam ke schodům do kouta, k jednomu oknu. Hospodský si ho nevšiml, tak mohl nerušeně sledovat venkovní déšť. Díval se asi patnáct minut, když do hospody vešel jakýsi velký plešatý chlápek. Jizvy, potrhané oblečení, silné svaly, v kapse kudla. Zamířil k Tekuovi, popadl ho za límec a zvedl ho ze židle.
"Hele, skrčku, tohle místo je mý!" řekl a hodil chlapce na zem. Lidi se začali krutě a přihlouple chechtat. S Tekuem cloumal vztek, a když se pokoušel vztát, celý se třásl vztekem.
"Co uděláš, prde? Skočíš po mě?" zavolal na něj svalnatý chlap. V putyce vypukla nová salva krutého smíchu. V Tekuovi z toho ponižování vzplanul hněv a přestal se ovládat. Švihl rukou tak, jako by chtěl toho člověka udeřit. Z pod rukávů mu vylétlo sedm nití, a než stihl svalnatý chlap cokoli udělat, nitě mu probodaly trup a prošpikovaly kosti a orgány. Nevěřícně zíral na to dítě, které mu to způsobilo, sesunul se z židle a zhroutil se mrtvý na podlahu. Z jedné kapsy mu přitom vypadl nemalý svazek pomačkaných bankovek. Nastalo ostré ticho, které jen přerušovalo Tekuovo vzteklé hluboké dýchání. Toto trvalo pár vteřin, než se člověk nejblíž u dveří rozhodl zpanikařit a uniknout. V hospodě propukl chaos. Několik lidí se snažilo utéct, jedna servírka se zhroutila a asi pět chlapů vytáhlo nože a meče.

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Ne, 2017-05-28 21:33 | Ninja už: 2560 dní, Příspěvků: 443 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

"Hmpf." Odfrkla si černovláska, když si znovu vyslechla hromotlukovu objednávku.
"Saké došlo." Odpověděla chladně bez toho, aby se vůbec podívala a pomalu mířila k dalším zákazníkům ignorujíc mužovu otázku.
"Momentíček, myslím, že jsem tu ještě nějaké saké viděla." Angažovala se najednou stařenka a pod pultem vytáhla jednu z mnoha flašek saké, které tam stále byly.
"Vidíš? Musíš se dívat pozorněji." Zasmála se nahlas a podala láhev do rukou černovlásky.
"D-Děkuju." Zakoktala se snažíš se v sobě zadržet vztek.
"Tady je jedno saké. Nechte si chutnat!" Zvolala s úsměvem a letmě se k hromotlukovi naklonila. "Mohlo by to totiž být vaše poslední." Zašeptala chladně jako nikdy a obrátila se k místu, kde jí předtím upadl talíř s jídlem. Teď už ale šlo jen o talíř, jelikož se Otenba o všechny zbytky samozřejmě bez sebemenších výhrad postaral.
"Nevím, co bych si bez tebe počala." Podrbala štěně s úsměvem ve tváři a rychle sesbírala zbylé střepy ze země.
Kmitala z jedné strany na druhou, do kuchyně a zpátky. Nikdy nečekala, že by se do takovéhleho hostince mohlo najednou nacpat tolik lidí, ale zřejmě se řeči o jejích schopnostech co se vaření týče docela rychle šířili. Nemluvili však pouze o vaření, což platilo obzvláště u mužů a tak ve výsledku do hostince dorazili i tací, kteří si dali jednoduše něco k pití a se zalíbením sledovali černovlásku pracovat.
"Vypadalo to, jako by jste se vy dva znaly." Konstatovala stařenka k hromotlukovi a s křečovitým pohybem se posadila na stoličku vedle něj.
"Je to hodné děvče. Nebýt jí tak dneska ani neotevřu. A těch nápadníků, co tu má. Měl by jste jí říct o svých citech, mladý muži, než to udělá někdo jiný." Zasmála se zatímco si sama otevřela flašku saké, kterou si pod pultem vzala. Její oči už přestávaly soužit, takže si Gokua jednoduše zaškatulkovala jako jednoho z místních, kteří se na černovlásku přišli podívat bez toho, aby o tom nějak hlouběji přemýšlela.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Čt, 2017-05-25 11:17 | Ninja už: 2369 dní, Příspěvků: 658 | Autor je: Prostý občan

Shi
Tým Nekomi
Skalní aréna

Takže byli spolu. Všichni tři. Shimu hned došlo, že když se kolem něj začnou takhle stahovat, nebude to jen tak. Jejich další poznámky přešel bez povšimnutí, kromě jedné, která ho krajně znepokojila.
"Neptal jsem se." utrousil s úšklebkem.
*Co teď hodláš udělat? Naprášíš mě? Už jsi to udělala?*
Při všem tom hluku, fandění a zvucích ran se přemýšlelo vážně špatně. On ale hodlal shrábnout odměnu a zmizet. Peníze potřeboval a zahazovat se tady s kamarádkami jeho protivníka bylo opravdu hodně mimo plán.
Navíc tu "shinobi poznámku" slyšeli oba dva. Zase tak tlumeně to evidentně neřekla, vzhledem k tomu, že všude panoval organizovaný chaos a občas nebylo slyšet vlastního slova.
"Myslím, že tady jsme skončili. Hezkej den přeju." rozloučil se a vyrazil pryč. Kamkoliv. Nenechá se zabít kvůli jedné pitomé chybě.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2017-05-24 01:12 | Ninja už: 3197 dní, Příspěvků: 483 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Jakmile úhledně vypadající žena odsouhlasila její nabídku, zakývala Toriko horlivě hlavou na souhlas a znovu se napřímila, aniž by se pohnula z místa. Pohledem paní Hoshi vyprovodila až za roh, prohlížejíc si přitom zaujatě její zátylek, jako by šlo o nejzajímavější část na lidském těle. Když se znovu s otočením na patě obrátila k majitelce lázní, zeširoka se na ní zazubila.
"Domluveno," ujistila ji o uzavřeném obchodu. Hnědovlásku, která následovala svou šéfku dovnitř, už ovšem zase nevnímala, jelikož se její pozornost okamžitě přemístila někam jinam. Pohledem zakotvila na hotové panence ve svojí ruce. Přestože se však na pohled mohlo zdát, že si ji právě zamyšleně prohlíží a zkoumá, co teď s ní, myšlenkové pochody plavovlásky se ubítaly úplně jiným směrem. Teď, když byl nocleh zajištěný a koupele taky, stejně jako peníze, co po nich Goku chtěl, byl správný čas na jídlo!
Toriko zastrčila vyrobenou tanečnici za kožené pásky, které měla křížem na zádech, a jako matka s nošeným dítětem vyrazila do ulic. Musela najít co nejdřív obchod s dango knedlíčky, aby ozkoušela, jaké tu vyrábí druhy. A taky potřebovala objevit místo, kde by sehnala nějaké dřevo. Hodně dřeva. Nejlépe sakurového. Ale hlavně knedlíčky. Ty byly na prvním místě. Až jich bude mít plné břicho a ještě jednou tolik v sobě, podívá se po dřevě na druhou panenku. A až bude mít dřevo...
"Dám si další knedlíčky!" zavýskla sama pro sebe, až se po ní několik kolemjdoucích tázavě otočilo. Toho si však plavovláska vůbec nevšimla.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2017-05-24 00:27 | Ninja už: 3412 dní, Příspěvků: 2937 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
„Opravdu? To by bylo vskutku úžasné,“ usmála se na Toriko Hoshi mile, načež stočila pohled k Miyano.
„Už se těším, až uvidím svou panenku stvořenou na míru, Miyano-san. Prosím dejte mi vědět hned, jak budete znát datum vystoupení,“ pronesla se stejným úsměvem, načež se sebrala a i se slečnou, co ji doprovázela, odešla.
„Hai, hai, Hoshi-sama,“ přikyvovala majitelka lázní, vystřihujíc u toho jednu uctivou poklonu za druhou, načež se narovnala a zabodla nevraživý pohled do Toriko.
Nakonec si ale jen povzdechla a její rysy lehce povolily.
„Tak dobře. Souhlasím. Vystoupíš v sobotu před večeří. Když se vyznamenáš, dostaneš ode mě něco navrch. Jestli mé hosty ale znechutíš, naúčtuju ti to celé a tu panenku si nechám i tak, jasné? Pojď Chiyoko!“ sdělila Toriko Miyano nekompromisně, načež se otočila na patě a odešla.
„Ah! Eh... Gomenasai, ojousan,“ probrala se hnědovláska zmateně, párkrát těkla pohledem z Toriko na Miyano a zpět, načež se blondýnce s rozpačitým úsměvem omluvila a odběhla za svou šéfovou.
„Co to tu děláš, Karo-chan!? A co má bejt ta roztomilá zástěra a šátek a-O-Oi!“ civěl na černovlásku překvapeně Goku, sjížděje ji pohledem od hlavy k patě a zpět, dokud ho kunoichi nepopadla a nezačala ho před sebou postrkovat k východu.
„Eh?“ zarazil se však muž stejně, jako černovláska, když se na schodišti objevila starší, téměř babičkovská paní. Její příchod vzápětí způsobil proměnu v chování černovlásky prakticky v opak a ta dostrkala Gokua zpátky na místo. Pohled, který do něho zabodla, už ale rozhodně tak milý, jako předtím, nebyl.
„Co se to tu sakra děje... Je todle ňákej kyougen nebo co...?“ pozoroval Kařin výraz s cukání v koutku úst a oka Goku.
„Saké... Pořádný saké bych prosil...“ dostal ze sebe nakonec.
„Oi, Karo-chan, seš to vážně ty, Karo-chan? Co to má bejt todle? Prohrálas ňákou sázku nebo tak něco?“ naklonil se poté k dívce černovlasý muž přes pult, když si nalil vrchovatý kalíšek a bez otálení ho do sebe kopl.


Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Út, 2017-05-23 19:54 | Ninja už: 2560 dní, Příspěvků: 443 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

"Vtip... tohle všechno musí být jen jeden velkej vtip." Zabědovala si černovláska, zatímco si nandavala zástěru a své vlasy sepnula do jednoduchého culíku.
"Tak to tu tedy nechám na tobě." Zasmála se stařenka nahlas načež po schodech zamířila kamsi do druhého patra aniž by si všimla frustrace v dívčině tváři. Kara si jen povzdechla a s nuceným úsměvem ve tváři zamířila přivítat první zákazníky restaurace. Jejich objednávky si poté zapsala na malý lísteček a rychlými kroky zase zmizela ve dveřích do kuchyně, které se nacházely na druhé straně pultu. Otenba mezitím seděl u dveří dávajíc pozor, aby se nikdo nepokusil nic ukrást po očku sledující, jak si jeho páníčka v kuchyni vede. Vzhledem k tomu, že byli její rodiče oba ninjové a neustále byli někde na misích si povětšinu času musela malá Kara vařit sama. Díky tomu pro ní vaření nebyl žádný problém, tedy krom toho, že to byla strašná otrava. Krom zmatených pohledů na znaky na její tváři však dostávala také nemalé zpropitné, takže to nejspíš nebylo až tak zlé. Možná jí to začínalo i bavit. V tom se však rozezvonil zvonek na dveřích oznamující příchod dalšího zákazníka.
"Vítejte." Zvolala jak nejmileji dokázala zatímco připravovala jídlo pro jednoho z již přítomných zákazníků. Objednávku nově příchozího si poté jednoduše zapsala načež zpoza pultu vytáhla flašku saké, kterou poté s malou skleničkou postavila před nově příchozího muže obývajícího jednu ze stoliček.
"Prosím." Usmála se mile a už už byla na cestě pryč. V tom jí to však celé docvaklo.
"Ty!" Zvolala naštvaně, popadla Gokua, kterého poté vlekla před sebou přímo ke dveřím z obchodu.
"Zmiz, zmiz, zmiz!" Bědovala naštvaně a už už chtěla hromotluka vyhodit.
"Děje se něco, děvenko?" Ozvalo se najednou ze schodů, kde stála stařenka sledujíc onu situaci se zmateným výrazem ve tváři.
"Eh... Já jen... Vítejte, vítejte, vítejte! Jen pojďte dál, co si dáte?" Vlekla najednou Gokua zase zpátky načež ho posadila na jednu ze stoliček kde muž předtím seděl. Pohledem hromotluka přímo propalovala zatímco netrpělivě čekala na jeho objednávku, i když ji už dávno věděla.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Pá, 2017-05-19 19:00 | Ninja už: 377 dní, Příspěvků: 56 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Tým Nekomi

Skalní aréna

Stále si prohlížel svého soupeře. Yuu v něm ucítil značnou nejistotu, jakmile se okolo něj shlukli všichni tři. Problémy? Ty by se mohly naskytnou, pokud budeme na sebe moc upozorňovat. Posadil se trochu vzpřímeněji, aby lépe slyšel. Ale ne, nelíbí se mi to, jak tu okolo něj sensei chodí. Hm... Sledoval Okami, jak je celá poničená. Yuu si vzpomněl, že má nějaké nezbytné obvazy s sebou. Vytáhl je a pokusil se zvednout, ale docela ho zabolely záda ještě z boje. Dohrabal se k Okami a řekl: "Natáhni ruku, obvážu ti to." Pak jí podal druhý obvaz. Mezitím sledoval v periferním vidění scénku mezi sensei a jeho soupeřem. "Nejsem lékařský ninja, ale snad to ten obvaz alespoň zafixuje," odvětil a usmál se. Velmi namáhavě si opět sedl k batohu a povzdechl si. Začal se hlásit jeho rozemletý nos. Mezitím, co hledal něco, čím by utřel krev, se zarazil nad tím, co řekla sensei. No jasně! Tím se to vysvětluje. Mohlo mi taky dojít, že je ninja, byl velmi dobrý v taijutsu... Asi by mu nebylo příjemné, kdyby na něj někdo zíral za podobných okolností, a tak se dál hrabal v batohu a dělal, že to přeslechl.

In this hole
That is me
The dead are rolling over
In this hole
Thickening
Dirt shoveled over shoulders

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Čt, 2017-05-18 20:04 | Ninja už: 850 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Městečko Hama
Teku ignorovoval hromotlukovu poznámku a vydal se dál do ulic. Opět se pokusil zahloubat do tajemného šera svých myšlenek. Bezcílně se procházel a bloudil, lidi se mu spíše vyhýbali, takže do nikoho nevrazil. Když k němu kdosi promluvil, trochu zmateně se otočil. Nepostřehl přesně, co ten člověk povídal. Rozhlédl se a spatřil, že ve stínu jedné uličky se něco pohnulo. Nobo snad někdo? Celé to bylo nějaké zmatené. Teku se rozmýšlel, kam teď. Rozhodl se jít dál a nechat to plavat. Nestál o problémy, chtěl se jen projít, a pak sehnat prachy pro toho obra.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Po, 2017-05-15 18:38 | Ninja už: 1128 dní, Příspěvků: 291 | Autor je: Propadlý student akademie

Okami Inuzuka & Yami
Tým Nekomi

Skalní aréna

Když Yuu zvedne palec, tak se na něj usměju. Následně položím ruku na Yaminu hlavu a začnu jí drbat po hlavě.
Když se na mě podívá kluk, kterého jsem viděla jak bojoval s Yuuem, tak si pro přeměřím pohledem a pak jen pokrčím rameny. Poté se podívám na své ruce na kterých jsou různé šrámy a tak si jen povzdychnu a poté se raději opět podívám na Yami. Když onen nově příchozí, začne mluvit, tak jen tázavé povzdychnu obočí.
Když sensei začala mluvit, tak jsem se na ní podívala a poté jsem opět přesunula pohled na toho kluka. 'Tady a nemít problémy no nevím,' řeknu si pro sebe. Následně jsem začala přemýšlet, jestli ještě vůbec zvládnu další boj, po téhle nakládačce.

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Ne, 2017-05-14 21:37 | Ninja už: 567 dní, Příspěvků: 13 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

„Dobře, jdu si teda zabalit věci,“ řekla Shiori. Byla moc nadšená, ale nechtěla to dát znovu najevo. Teď ji čekala důležitější věc a to balení. Hlavně tu nesmí nic zapomenout, sem se už nikdy nevrátí. Když byla hotová zjistila, že i ostatní mají zabaleno, a tak se nezdržovali a šli.
Cesta byla pohodlná a tichá. Shiori to vyhovovalo, mohla se ponořit do vlastních myšlenek nebo se kochat okolím. Jediná věc to kazila a na tu se musela sem tam po očku kouknout. Brr ten golem je fakt děsivý. U lidí se dá aspoň vypozorovat, jak se chovají a co asi provedou, ale u tohohle. Jak se asi chová kus šutru, když je naštvaný něco šťastný? Představila si to, ale vždy ji vyšel stejný obrázek. Povzdychla si. Tohle ji fakt iritovalo.
Nakonec došli k cíli. Odložili si věci a Tamaki hodil maso do vody. Pak se k nim vrátil a pronesl tu nejhorší větu pod sluncem. Co? To mě má učit on? To jako fakt? Chtěla mu to vytknout nebo se v tu chvíli i pohádat, ale nestihla to, Razaki se toho hned chytl.
Jo táááák, sensei. Založila si ruce na prsou a povytáhla jedno obočí. „Takže já můžu začít hned Ra-za-ki-K-U-N,“ vyslovila to normálně, až na poslední slovo, které s pomlkami odslabikovala. Takový špunt se nade mnou nebude převyšovat. Ach, kde je ostatním konec. V kolektivu se dalo tak dobře skrýt a poslouchat. Ale mít na krku jen jednu osobu bylo děsný. Nakonec řekla: „Dobře vysvětli mi, co mám teda dělat a potom mi to ukaž.“ Věděla, že teď se musí soustředit není čas na blbosti. V budoucnu jí to může zachránit krk.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Pá, 2017-05-12 21:51 | Ninja už: 3197 dní, Příspěvků: 483 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Země Čaje, městečko Hama

Toriko její postoj napodobila, stejně jako zarputilý výraz ve tváři.
"V tom případě dva dvoulůžkové pokoje na tři noci včetně koupelí a čtyři tisíce pět set za tu pannu," odpověděla nesmlouvavě, načež zavřela oči. Její výraz v obličeji tak nabral smrtelně vážný výraz, který odmítavý postoj vůči nabídce paní Miyano jen podtrhoval.
Hlas druhé ženy, jež se připojil k rozhovoru, přiměl Toriko pootevřít levé oko a koutkem se po nabízející ženě podívat. Na pohled vypadala docela slušně, taková udržovaná, solidně oblečená, postarší větev.
"Je mi líto, ale tahle tanečnice je pro tenhle lázeňský dům," otočila se na patě čelem k nabízející ženě. Paže přitom spustila podél těla, stočila je za záda a ruce sepnula i s panenkou k sobě.
"Ale protože umíte ocenit mojí práci, vyřežu vám jinou," nahnula se do předu, v obličeji roztomile rošťácký výraz.
"Takovou, co bude přesně pro vás!" zamrkala zelenýma očima, které najednou vypadaly podstatně větší.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2017-05-10 18:41 | Ninja už: 2369 dní, Příspěvků: 658 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Nakrčil ret a díval se stranou. Očekával pochvalu, ne zadání úkolu. V téhle póze zůstal až do cíle jejich cesty. Až tam si uvědomil, že tohle z něj dělá někoho dospělejšího.
"No jasně že jí to naučím!" zavýskl radostí a okamžitě začal přemýšlet, jak začít.
"Budeš mi říkat Razaki-sensei!" zazubil se na svou novou týmovou kolegyni. Bylo vidět, že si celou situaci vyloženě užívá a neuvěřitelně se jí baví. Tohle místo se mu líbilo. Ani nevěděl proč, jen se tu cítil dobře.
"Tak až budeš chtít, tak začneme." mrkl na Shiori a hned na to se otočil na jejich nového velitele.
"Naučíte mě pak za odměnu nějakou zajímavou techniku?" při slově "zajímavou" se bezděčně zadíval na golema, kterého nechal stát i s veškerou bagáží u jednoho stromu. Měl svého kamenného přítele rád. Připomínal mu, co všechno prožili se svým senseiem.
*Kdy ho asi zase uvidím?* zasnil se na moment.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Ne, 2017-05-07 15:46 | Ninja už: 3412 dní, Příspěvků: 2937 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Goku
Země Čaje, městečko Hama
Hromotluk se sice snažil, ale černovlásek jeho snahu beztak odbil a nechal ho na ulici, zatímco si to sám zamířil rychle pryč od něj.
Gokuovi naskočila žilka na čele.
„FAJN NO! ALE NIKDO TĚ NENUTÍ SE MĚ DRŽET JAK KLÍŠTĚ, VÍME!?“ zahulákal za odcházejícím mladíkem muž dopáleně. Pohledy kolem jdoucích, které tím na sebe upoutal, ale také nebyly moc příjemné. Černovlasý ninja si tak jen povzdechl a zabočil do restaurace po svém levém boku, ze které právě vycházela spokojeně štěbetající skupinka lidí, patrně z rodinného oběda či turisté.
„Za co... Fakt, za co...“ dřepl si Goku znaveně na barovou stoličku u pultu, na který se rozvalil, jako by za sebou měl dvě šichty v kamenolomu.
„Jeden shoyu ramen a saké prosim...“ poprosil černovlasou dívku, která zády k němu připravovala další jídla, načež se trošku narovnal a s podepřenou tváří dlaní se zadíval na sluneční brýle, které držel v levačce.
Toho kluka vážně nechápal.
Brýle nakonec prostě vzal a poté, co si z nádobky s hůlkami před sebou jeden pár vzal, do ní ony brýle zastrčil.
„Arigatou~...“ poděkoval černovlásce s úsměvem, když před něj položila jeho objednávku.
„Poslyšte slečno, kdy Vám tu končí šichta~? Máte dokonalý proporce na zvěčnění v ka-“ spustil, zatímco jeho oči putovaly výš a výš. Když se však dostaly k tváři, muž se zasekl a na chvíli mezi oběma zavládla trapná chvilka ticha.
„KA-KARO-CHAN!?“ vyjekl zděšeně Goku div z židle nespadl, civící nevěřícně na mladou nukeninku za pultem, se zástěrou kolem pasu a šátkem kolem hlavy.
Teku si to mezitím dál štrádoval ulicemi Hamy. Svého dobrodince se zbavil, takže mu nic nebránilo v tom vzít svůj osud a štěstí do vlastních rukou. To první, a možná i druhé, těžko říct, na sebe nenechalo moc dlouho čekat.
„Máš zajímavý oči, chlapče... Úplně jako on,“ prohodil k němu jeden kolemjdoucí, když ho Teku míjel. Kromě tmavomodrých kalhot a zelené vestičky bez rukávů měl ve tváři černé brýle s kulatými sklíčky a cigaretu v puse. Hned, jak černovláska minul, však kráčel ležérně dál, jako by na něho vlastně vůbec nepromluvil.
Pár očí, který se chlapce ze stínů celou dobu držel, to také viděl, načež se tvář jejich majitele na moment lehce zkrabatila v nespokojeném úšklebku a zmizela ve stínech úplně.
„Co...“ zamrkala na Toriko paní Miyano nevěřícně, „COŽES TO ŘÍKALA!?“ vyjekla.
„Dva dvoulůžkové pokoje na tři noci a čtyři tisíce ryou za tu pannu!? Zbláznila ses!? Nechám ti jeden jednolůžkový pokoj až do soboty včetně koupelí a za tu pannu ti dám tak tisíc a půl ryou!“ vychrlila na blondýnku svou protinabídku a založila si ruce nesmlouvavě na prsou.
„Já bych Vám za ni ty čtyři tisíce dala, slečno. Je to působivá práce,“ vmísil se však do jejich rozhovoru někdo další. Byla to elegantní, starší paní s šedinami na hlavě, oděná ve slušivém kimonu, kterou doprovázela mladší dívka s nákupní taškou, patrně slušebná nebo vnučka.
„H-Hoshi-sama...!?“ vystřídal Miyanin zarputilý výraz ve tváři výraz překvapení.