manga_preview
Tlumočení B 17

NFFORPG - Svět Shinobi


Volných míst: 2

Tým Saito





Tým Goku






Tým Tamaki





Tým Kuro







Tým Nekomi






Tuláci












Aktuality, sdělení:

2.9.2015 - Kolonka „Úspěchy, výjimečné výkony" byla nahrazena dvojicí nových kolonek, a to sice „Veřejně známé věci" a „Veřejnosti neznámé věci".
Smyslem této změny je umožnit postavám proslavit se nebo se jakoliv jinak dostat do povědomí světa kolem nich a jeho obyvatel.
„Veřejně známé věci" jsou, jak název napovídá xD, známé všem, tudíž potká-li se někdy vaše postava například s někým, kdo má v této kolonce napsáno, že sám porazil obávanou bandu hrdlořezů, ví o něm tento fakt i vaše postava (také nemusí, pokud je to ignorant xD).
„Veřejnosti neznámé věci" jsou pro změnu věci, které o vaší postavě veřejnost neví. Jaké věci se do této kolonky dostanou bude dost záležet na situci a oné věci. Obvykle to budou věci, které vaše postava provedla nějak anonymně nebo tajně.


Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, St, 2017-10-18 01:39 | Ninja už: 3530 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Pan Tsubasa, Shou, madam Miyano
Země Čaje, městečko Hama
Pan Tsubasa si trpělivě povzdechl, když se Toriko zatvářila opět zmateně. To děvče bylo vážně divné. Možná nějaký poblázněný sirotek?
Když mu ale strčila pod nos svou loutku, řezbář zvážněl a obratným chvátnutím si loutku od dívky vzal dřív, než mohla něco namítnout.
„Zajímavé...“ držel v ruce rázem kapesní lupu, zkoumaje každý detail loutky.
„To je vaše dílo, slečno?“ optal se Toriko během svého průzkumu. I Shou se už vrátil z kuchyňky a se zaujetím sledoval, co se mezi starým mužem a blondýnkou odehrávalo.
„Oh!“ obrátila se mezitím na Karu v podobě Toriko madam Miyano a přeměřila si ji kriticky od hlavy k patě.
„No to je dost! Kde máš ty své loutky? Chci to tvé představení vidět předem, abych se ujistila, že mi tu neuděláš ostudu,“ založila si mezitím Miyano ruce v bok.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Út, 2017-10-17 23:15 | Ninja už: 2487 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

"To by bylo skvělé. Jiný už nemám." Razaki ještě pořád nevěděl, jestli a za co se na něj Tamaki zlobí. Naštěstí jeho pozornost upoutalo úplně jiné téma.
Přendal tedy jídlo do jiného pytlíku, aby se té problematice mohl naplno věnovat.
"Mně by to taky nevadilo. Bude to príma. Můžeš být naše kamarádka!"
Hikari mohla být skeptikem jak moc chtěla, ale Razaki zněl tak neuvěřitelně upřímně a čistě, že tomu zkrátka uvěřit musela. Řeč se stočila na svitek.
Napadla ho k tomu poměrně věcná otázka. Chvilku váhal, jestli jí má říct, ale zvědavost ho stejně přemohla.
"Víš vůbec, co v něm je? Přečetl ti ho někdo? Písmenka přece slyšet nemůžeš, ne?" vykulil oči. Vážně ho to zajímalo. Možná to totiž bylo upravené právě pro lidi bez očí.

Shi
Shiho trojka
Shiho tajná lokalita

Narušitel na chvilku ztichl, takže se Shi zase na moment mohl uklidnit. "Je toho dost, co byste se oba mohli naučit. Takže. Anketní otázky. Základy z akademie máte?" chvilku čekal na odpověď a pokračoval, "chození po pevnejch věcech a vodě?" přešel na vyšší level toho, co by měli bezpodmínečně zvládnout.
Pokud cokoliv z toho neuměli, bylo potřeba je to doučit. Pokud ne, mohli se věnovat dalším věcem.
"První se najíme" v jednom okamžiku se zvedal a v druhém zmizel. Objevil se záhy s hrstí suchých větviček.
"Skočte pro nějaké větší kusy dřeva" požádal je a sám zatím naskládal několik ubrousků, které se mu válely v batohu, společně se suchým chrastím do ohniště opodál. Nechal ho tam z minula a evidentně ho nikdo nerozbil.

Zanedlouho mohl Shi "naservírovat" instantní polévku pro celý svůj tým. Zrekapituval odpovědi, které se mu dostaly a během jídla začal přemýšlet o tréninku. Tedy, chtěl, než se vrátil narušitel.
"Asi si ten úlovek můžeš nechat. Jestli tu hodláš pořvávat jak předtím, vypadni. Ve vlastním zájmu" vysvětlil "přátelsky" situaci. Už nejedl. Pro případ, že by se musel bránit. Po tomhle světě se poflakovala tuna divných lidí a on nechtěl přijít o život kvůli nepozornosti.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, So, 2017-10-14 19:38 | Ninja už: 1246 dní, Příspěvků: 372 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Okami Inuzuka & Yami
Shiho trojka

Shiho tajná lokalita

Poté jsem se podívala na oba dva. Najednou Shi trhl s Yuuovým nosem. 'Au, tak tohle asi muselo bolet, ale tak snad už to bude mít lepší,' řeknu si pro sebe a následně se podívám na Yami, která sedí u mě.
„No to mám štěstí, že máme stejný element, mě se teda raiton líbí ze všech nejvíce, ale ani katon a suiton není k zahození,“ řeknu a lehce se usměju. Poté jsem poslouchala, co Shi říká směrem k Yuuovi. [b]'Takže Yuu má Fuuton, zajímavé,' pomyslím si.
Poté se podívám okolo a všimnu si onoho kluka, se kterým Shi nebyl vůbec nadšen, ale pravdou bylo, že ani já jsem nebyla nadšená z jeho přítomnosti, no možná ještě divnější pocit byl z toho, že jsem tam byla jediná holka. Těm dvěma jsem už celkem věřila, no nejvíce asi Yuuovi, protože jsem ho znala nejdéle, ale ani Shi nebyl špatný, navíc to vypadalo, že nebylo úplně k zahození s ním zůstat, protože nebyl zase tak slabý. 'Hmm, ten kluk se mi vůbec nelíbí, doufám, že tady s námi nezůstane,' řeknu si pro sebe lehce znepokojeně a následně se podívám na Yuua a Shiho.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2017-10-11 21:54 | Ninja už: 3750 dní, Příspěvků: 1621 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
Tamaki se obrátil na Razakiho a zmateně zamrkal. „Je to tvoje porce, tak si ji klidně schovej. Jen… Nechceš čistej pytlík? Tenhle nevypadá úplně nezávadně,“ usmál se na chlapce a obrátil se zpátky k Hikari.
„Jak říká Shiori-chan. Můžeš jít s námi. A co se týče toho svitku… Vidím, že se ti to moc nelíbí, ale… Já bych opravdu potřeboval vědět, co v něm je. Nechci ohrozit ani Razakiho, ani Shiori,“ vysvětloval. „A moc rád bych ochránil i tebe,“ usmál se.
Nejraději by jí řekl, ať si svitek nechá, jenže to by pak hned odešla a hrozilo by jí nebezpečí. Byl si vědom, že není ve stavu, kdy by mohla bez problému cestovat.


Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Út, 2017-10-10 21:20 | Ninja už: 2678 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

"Ach... Jakej to opruz." Povzdechla si nahlas Kara jen, co za sebou rozpálená žena zabouchla dveře.
"Proč jsme sem vlastně vůbec šli?" Přemýšlela nahlas černovláska tiše se rozhlížejíc po místnosti. Ležela na zádech na posteli, přímo vedle svého identického dvojčete, než se náhle konečně ozvalo ono očekávané puf, načež se kolem rozšířil obláček dýmu, ze kterého se nevynořil nikdo jiný, než Otenba, který bez váhání vyskočil na černovlásčin klín kde si okamžitě ustlal.
"Možná bych se na Toriko mohla přeměnit, ale jelikož tu nesmí být psi, musela bych udržovat i tvojí proměnu a to by bylo dost namáhavé." Přemýšlela dál klidně Inuzuka přerušená pouze rychlým štěknutím značícím souhlas.
"No, za zkoušku hádám nic nedáme." Pronesla nakonec a vyskočila na podlahu míříc ven z pokoje na chodbu, kde rychle složila pečeť.
"Ty tu radši zůstaň." Pokynula na psa, který zůstal ležet vzadu na posteli a vzápětí zmizela v chodbě doprovázená pouze tichým zaklapnutím dveří.
"Aaaaah, tady jste! Musela jsem něco obstarat, ale už jsem zpátky!" Zvolala zničehonic zpoza ženiných zad Toriko, která však nebyla tak úplně Toriko. Kara se navíc i snažila napodobit blondýnčin hlas, aby i to nejmenší riziko odhalení pomalu ale jistě eliminovala.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Ne, 2017-10-08 16:26 | Ninja už: 474 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Ari Shigeru
tulák

Vyhřívání na balvanu bylo báječné. Když se Ari konečně usušil, hodil kamínek na párek žab, které ještě pořád protestovaly proti jeho přítomnosti a začal se oblékat do svých starých kalhot a natahovat si na sebe pár týdnů nové tričko, které už nebylo potřísněné asi litrem krve jako to předešlé. Když si ho přetahoval přes záda, opět ucítil letmou bolest na zádech, jak si přejel látkou přes zjizvenou kůži. Ta bolest jeho výraz na okamžik přeměnila na kamenný a trochu smutný, ale v mžiku se opět proměnil v příjemný úsměv.
Přes rameno si přehodil svůj ošumtělý batoh a uvolněnou chůzí se vydal okolo jezírka a stojících balvanů ke skupince, kterou viděl z vody. Nějak ho to k nim táhlo a jako obvykle... Ari se moc nezajímal o okolnosti. Prostě dělal to, co mu připadalo fajn.
"Hej, čááu!" Zvolal, když prošel kolem posledního balvanu a naskytl se mu na ně výhled.
"Jestli chcete, tak se s váma můžu podělit o svůj úlovek. Můžeme bejt kámoši." Zakřenil se a pak na moment sklonil hlavu i když v chůzi stále pokračoval.
"Botanovi by se to asi nelíbilo. Je mi jasný co by na to řekl." Promlouval na svá chodidla trochu nervózním hlasem. Pak se ale opět podíval před sebe a bezstarostně dodal. "Ale co, zase něco ulovím."

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Pá, 2017-10-06 00:00 | Ninja už: 3530 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Hikari
Les poblíž přírodního onsenu
Jak Shiori tak Tamaki jí pochválili její jméno.
„Dě...Děkuji,“ odpověděla Hikari nejistě. Nechápala význam tohoto jejich gesta, tak jim za něj alespoň poděkovala. Přeci jen to byla poklona, nebo ne?
Razaki sice ztichl, akorát pípl cosi o zbytku, ale Tamaki hovořil dál. Mrzelo ho, že se k nim nechtěla přidat? Proč? Vždyť ji vůbec neznali. Byla pro ně přece naprostý cizinec, tak proč by je to mělo mrzet? Mohlo za tím být něco víc? Trojice ninjů, putujících pospolu kamsi, na které narazila úplnou náhodou... nebo ne? Mohla to být nějaká jednotka z některé ze Skrytých vesnic? Proč se o ni tak zajímali? A proč ji pořád chtěli tak moc „ochraňovat“, „doprovázet“ a „přátelit se“ s ní? Nemohli přece tušit, kým byla, a i kdyby, k čemu by jim byla dobrá...?
Z úvah ji vytrhl hnědovlásek, který zabodl prst ke svitku, který dívka svírala v ruce. Chtěl vědět, co v něm bylo...!?
Hikari přestala jíst, ztuhla a sevřela svitek v pěsti ještě pevněji.
Nebyla přece pravda, že se stali cíli i oni, ne...? Vždyť neměli tušení, co byli ti tři muži zač a ani nevěděli, co bylo v tom svitku, tak proč by po nich měl někdo jít!?
„Iya. Je dost možné, že si je se mnou spojí jen na základě toho, že mi pomohli... Co když si z těch zrůd udělali nepřítele už teď? Kdo ví, jak rozsáhlá jejich síť je...!“ přemýšlela Hikari usilovně.
„Nemůžu jim jen tak říct, co v tom svitku je! Na to je pro mě příliš cenný! Je to moje jediná stopa! Navíc to ani sama nevím! Kuso, nemůžu si ho ani sama přečíst! Kuso... KUSO!“ mlčela dál černovláska, zatínajíc křečovitě zuby a drtící svůj úlovek v dlani jako o život.


Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Čt, 2017-10-05 18:41 | Ninja už: 685 dní, Příspěvků: 19 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

„Hikari, to je pěkné jméno.“ prohodila Shiori a usmála se na Hikari. Po chvilce ji trklo. A jo, ona mě vlastně nevidí. Přimouřila oči a pozorně se podívala na její pásku přes oči, zda tam opravdu nemá škvírku. Nakonec s uspokojením dál naslouchala Hikari. Bylo od ní hezké, že měla starost o nás ostatní a nechtěla nás ostatní zatahovat do jejích věcí. Ha, tohle jí neprojde. Určitě jí Tamaki pomůže, co to půjde. Vždyť na ni byl taky hodný, starší parta byla fajn, přijal Razakiho (úplný cizinec) a navíc Hikari hned pomohl. Další větě Shiori nevěřila. Prý se o sebe umí postarat. No dobře. To, že se umí o sebe postarat tomu věřila. Vždyť by jinak dodnes nepřežila. Ale bojovat? Když je podle všeho slepá a nahání ji tři chlapi. Tomu fakt ne.
Ukousla si další kus masa. Mezitím si povšimla, že Razaki nějak ztichl. Automaticky se podívala na Tamakiho, ale ten už byl otočený na Hikari a rozmlouval s ní. Sakra něco mi tu právě uniklo. I když byl Razaki s nimi jen krátkou chvíli, Shiori ho brala jako součást party. Sice mu ještě plně nevěřila a Tamakimu taky zcela ne, ale to se časem poddá, až se lépe poznají. Proto se jí tohle nelíbilo. Proto dloubla loktem do Razakiho a povzbudivě se na něj usmála. Pak uslyšela zajímavá slova od Tamakiho. Co je v tom svitku? Musela se otočit zpět k ostatním, jelikož i jí tahle otázka zajímala.
Nakonec, než stihla Hikari něco ještě říct, prohodila k ní Shiori pár slov: “No, pokud budeš chtít a máš stejný směr cesty, můžeš jít kus s námi. Vsadím se, že ostatním to vadit nebude.“

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2017-10-04 10:02 | Ninja už: 3315 dní, Příspěvků: 505 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Dílna pana Tsubasi

Plavovláska přestala s horlivým gestikulováním, když se dal starý řezbář do řeči. Pohledem mu visela na rtech a nedočkavě naslouchala, až jí konenčně poví, kde takové dřevo v téhle vesnici splaší. Když však pan Tsubasa oznámil, že jsou jeho předností výrobky ze dřeva, zůstala na něj Toriko nechápavě několik minut civět.
"He?" vypadlo z ní nakonec, jelikož z jeho poslední věty porozuměla sotva dvěma slovům.
"O čem to zase mluvíš, ojii-chan?" přešlápla z pravé nohy na levou a založila si ruku v bok. Nakonec ze zad sundala jednoduchý postroj z bandáže, ve které měla na zádech připevněnou vyřezanou tanečnici a přistrčila jí řezbáři téměř pod nos.
"Vidíš to, ojii-chan? Potřebuju udělat ještě jednu takovou. Ale větší. Mnohem větší. Na to potřebuju dřevo. Kde seženu dřevo?" zkusila tentokrát polopatě jako malému dítěti vysvětlit panu Tsubasovi, co vlastně chce.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2017-10-03 20:44 | Ninja už: 3530 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Cizinec, pan Tsubasa, Shou, madam Miyano
Země Čaje, městečko Hama
Muž se na Tekua krátce ohlédl. Ptal se ho na jméno.
„Ise,“ řekl cizinec nakonec a znovu se ohlédl před sebe, načež černovláskovi pokynul, aby ho následoval, a sám se svižněji, avšak stále nijak nápadně, vydal s rukama v kapsách k okraji města, ke kterému mířil bočními uličkami tak, aby na těch větších strávili co nejméně času.
Majitelka lázní, jednající mezitím s Karou, se nad dívčinou poznámkou ušklíbla a probodla ji přimhouřeným pohlede.
„Jestli se tu ta holka do půlhodiny neukáže, nechám vás váš pobyt zde se vším všudy proplatit, jasné?“ zdůraznila dvojici svá slova přísně vztyčeným ukazováčkem zabonutým proti nim, načež se otočila na patě a odešla stejně svižně a rázně, jako přišla.
Toriko samozřejmě nemohla tušit, že je po ní sháňka, a tak se dál „vesele“ dohadovala s nebohým řezbářem, který se v jejích požadavcích lehce ztrácel.
„Eh,“ pípl mladý pomocník, když mu blondýnka vrazila použitý ručník zpátky do ruky.
„N-Neni zač...“ vzal si od ní i prázdný hrnek a s pomyslnou kapkou na čele se raději otočil a zamířil zpět do kuchyňky.
„Ta je divná...“ ušklíbl se skepticky, „... ale hezká...~“
„Špalek, říkáte?“ zamrkal na gestikulující Toriko starý Tsubasa a poškrábal se na hlavě.
„Samozřejmě bych vhodné dřevo měl,“ přitakal, „ale obávám se, že jsou mým artiklem přeci jen věci z něho vyrobené, nikoliv surový materiál, slečno,“ pousmál se na Toriko smířlivě.


Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Ne, 2017-10-01 18:31 | Ninja už: 495 dní, Příspěvků: 82 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Shiho trojka

Tajná lokalita

V okamžiku, kdy mu Shi trhnul nosem, sebou škubl. Bylo to spíš jako "živel Krve: Technika nosního krvopádu", než elegantní ustání nápravné metody. "Díky," přijal hadr, který Shi odněkud vykouzlil, a usmál se nazpět, "popravdě jsem s tebou bojoval rád."
Téměř nenápadný zvuk tekoucí krve, který vlastně byl jen nával adrenalinu a "slyšel" ho pouze Yuu, střídalo šplouchání, které vyvolával neznámý mladík v jezeře. Nevšímal si ho. Pořád okoukával kameny, které byly tvarované přírodou vlastně do nádherných balvanů. Připomnělo mu to Doton, který byl v jeho rodině běžný. Vzpomněl si na to, co dovedl jeho otec, a hlavně jeho strýc, s tímto elementem. Když byl menší, měl vždy pocit, že strýček vystavěl celá města jeho živlem. Jenže on jediný měl Fuuton. Nic si z toho v současnosti nedělal, ale vzpomínal na to, že to byla metafora jeho odchodu z ruin vesnice na hranicích země Větru a země Země. Z jeho myšlenek ho vyhodil Shi, který zrovna použil pojmenování pro jeho element.
"No, myslím, že se zbraněmi jsem docela dobrý, zejména s tou svou "speciální"... Všechno můžu ale zlepšovat. Nikdo přece není nejlepší, ne? To samý v boji se summonem. Pokud to bude třeba, můžu některého z nich přivolat," dokončil větu a podíval se na Shiho. Přejel znova pohledem po Okami, Yami, i novém "senseiovi" a pak ho trklo, když si vzpomněl na živly. "I přesto, že jsi řekl, že nevíš o Fuutonu nic, mám s sebou nějaký papíry a svitky ze svojí vesnice. Moc jsem je nečetl, protože jsem na to neměl čas, a nevím, co v nich je, protože jsem se taky moc neodhodlal to rozluštit, ale možná tam něco bude. Jinak, nějaký obecný návrh, co bych teď mohl trénovat, nemáš?," řekl a začal se přehrabovat ve svém mega batohu.
Raiton, jo? Ten znám ze všech nejméně... Možná tu taky něco bude! Tím ale nemyslel primárně pro Shiho, ani Okami, ale pro sebe. Chtěl se zase dozvědět něco nového.

Awakening
To all we were and all that we've become
Apathy
Your vain in desperation
Hail to the thief
The cavalcade of victims interfaced
To revere the hate, the orchestration
Say oh can you see the manipulation
I have a dream of liberation

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Ne, 2017-10-01 17:31 | Ninja už: 2487 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Byl na sebe hrdý. Přeci jen právě prohlásil, že si o něj nemusí dělat starost a můžou se věnovat ochraně sami sebe. A sám Razaki jim v tom plánoval pomoci, jak jen bude moc. O to víc nechápal, proč se na něj Tamaki podíval tak zle. Úplně mu to zkazilo náladu, což se projevilo jednak pomalejším tempem v jídle a tím, že už neřekl jedno jediné slovo. Jen poslouchal, co říkají ti ostatní a pro sebe si přikyvoval. Byl zklamaný a smutný. Nevěděl, co udělal špatně a bál se zeptat, aby to ještě nezhoršil.
Jídlo nakonec nedojedl. Snažil se ho nenápadně zabalit do pytlíku, který mu zůstal v kapse z dřívějších svačin a vůbec mu nedocházelo, ale bylo to tak okaté, že si toho musel všimnout každý.
"Kdyby někdo neměl dost, trochu mi tu zbylo" pípnul nakonec provinile.

Shi
Shiho Trojka
Shiho lokalita

Tentokrát poslouchal ještě pozorněji. Ne toho povykujícího blbečka, ale své nové svěřence. Vzal je postupně. První bez varování chytl Yuua za nos a trhnul s ním tak, jak ho to kdysi učil jeden učitel na Akademii. Trochu podivín, ale na jeho vlastní nos to fungovalo. Když potom trval na tom, že ho to musí naučit, nebyl s tím jediný problém. Jediná závada na tom byla ta, že se nebohému chlapci spustilo krvácení ještě silněji, než kdy předtím, což bylo ale v pořádku.
"Prostě to nech téct a ono to pak prostě přestane. Hlavně si ho nenech zlomit znova, když ti to bude srůstat. Jinak ti ho už nenarovnám ani já" vzpomněl si na poslední větu, co od něj k tomuhle případu slyšel.
"Doufám, že mi ten nos nemáš za zlý. Byl jsi nepřítel. Teď si u toho drž tenhle hadr a moc s tím nosem nehejbej. Jestli máš rýmu, na rovinu říkám, není to dobrý" usmál se na něj přátelsky Shi.

"Nechtěl bys tam už zavřít hubu?!" zařval najednou bez varování na úchyla, který už nějakou dobu kazil idylku celé oblasti. Bez něj by to bylo lepší místo. Svět. Shi zaplašil narůstající temné myšlenky a potom se vrátil k dvojici sedících lidí.
"Dobře. Tobě," ukázal na Yuua "možná pomoci můžu. O fuutonu vím prd, to ti řeknu rovnou, ale se zbraní ti pomoc můžu" pokrčil rameny a při zmínce o přivolávacím jutsu uznale pokýval hlavou. Sám už několikrát o summonech přemýšlel, ale nikdy se k tomu pořádně nedostal.
"No a my dva máme společný element, takže máš štěstí. S raitonovými technikami problém nebude. A věř mi, je to super element" obrátil se na Okami.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Ne, 2017-10-01 12:25 | Ninja už: 1246 dní, Příspěvků: 372 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Okami Inuzuka & Yami
Shiho trojka

Shiho tajná lokalita

Stála jsem a poslouchala jsem jejich slova. Yami se po chvíli vrátila ke mně. Shi se začala představovat, ale byl přerušen oním klukem. Dále mluvil a různých věcech, mé myšlenky se začaly ubírat směrem do minulosti a mých týmů od doby, kdy jsem odešla z vesnice.
'Ach jo, co bych vše měla říct,' pomyslím si a podívám se na Yami, která seděla vedle mě.
„Já se specializuju na techniky klanu Inuzuka a mou podstatou je Raiton, ale ještě neumím žádné Raitonové techniky. Časem bych chtěla zvýšit svou rychlost, zlepšit se v technikách a kdo ví co ještě, zatím jsem si ještě nenašla cíl, ale věřím, že ho časem najdu,“ řeknu a dívám se na Shiho. Bylo pravdou, že mi dneska nebylo moc do řeči, takže jsem byla ráda za to, že nebudu muset moc mluvit, ale raději poslouchat okolí, i když jsem teda nejspíše vypadala dost znuděně a otráveně.

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, So, 2017-09-30 13:52 | Ninja už: 1418 dní, Příspěvků: 352 | Autor je: Propadlý student akademie

Inuzuka Kazuko
Tým Saito
Tábořiště

Egaovi se podařilo v lese ulovit jakési drobné zvířátko podobné zajícovi, k nasycení mu to stačilo. Když ubohou mrtvolku celou spořádal, vrátil se zpět do tábořiště, kde našel Kazuko v naprosto stejné pozici jako když odešel. Byla do tréninku natolik zabraná, že takřka nepostřehla návrat svého chlupatého společníka a tak se vlk sám pustil znovu do usilovné snahy vehnat chakru do své srsti, byť by se nejradši schoulil na zem a už jen ležel.
Jenže soustředěně strnulá šedovláska nevypadala ani v nejmenším, že by se chystala přestat. A tak si v nastávajícím šeru Egao lehnul kousek od jejích nohou a čekal, jestli bude jeho společnice nějak reagovat. Ale ta neřekla ani slovo. Vědomí, že Tenno teď v lese obětuje svoje tělesné i duševní zdraví děsivému drilu, ji nutilo čím dál tím víc taky nepřestávat cvičit. Vlastně jí to dodalo takovou potřebu sebekázně, že nepřestala ani u ovládnutí dvaceti plamínků, které po ní chtěl Saito a pokračovala stále dál ve snaze zlepšit se ještě víc. Vlastně by nejraději okamžitě šla za Saitem a požádala ho, ať se tady a teď pustí do další fáze tréninku, ale v tak pozdní hodině se k tomu neodvážila, ačkoliv ji srovnání s Tennem neustále dráždilo až k zešílení.
Nakonec se jí podařilo přesvědčit sebe samu, že zůstat celou noc vzhůru jen kvůli chakrovým plamínkům by byla hloupost a tak se uložila vedle Egaa ke spánku. Potlačit jakékoliv myšlenky a výčitky svědomí musela takřka násilím. Jakoby už před usnutím upadla do zvláštního druhu mrákot a osvobodila se od svého vlastního já.
Ve snu běžela po čtyřech jako vítr vedle vlka, který vypadal úplně jako Egao. Myslela jen na kořist, volnost a rychlý běh a byl to neskutečně osvobozující pocit.

Právě se koukám na novou sérii Sherlocka, takže pro mě mějte pochopení a odpusťte mi až se budu chovat jako psychický labilní narušený magor...
(Ups, tak se vlastně chovám pořád. Ehm ehm... no... eh, raději to nechme být.)

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Pá, 2017-09-29 21:22 | Ninja už: 968 dní, Příspěvků: 808 | Autor je: Propadlý student akademie

Teku Naware
Tým Goku

Městečko Hama
Teku se nad odpovědí cizince zamyslel. V hlavě si převracel odpověď tohoto muže. Obzvlášť ho zajímal "nový smysl". Sám už smysl života měl, a tím bylo pomstít smrt svého otce, kterého zabili ti bastardi z Takigakure. Měl tedy "nový smysl" znamenat, že by se měl svého cíle vzdát? Že by měl zapomenout na násilnou smrt toho, kdo mu byl nejbližší? Ovšem na druhou stranu se sám plahočil světem a aby přežil, musel zabíjet a loupit, a každou chvílí se vystavoval nebezpečí... Nakonec po chvilce váhání udělal první krok za cizincem. Pomalu se k němu přiblížil.
"Můžu jen vědět vaše jméno?" zeptal se tajemného člověka před ním. Koneckonců, znát cizincovo jméno bylo dobré už jen kvůli jednodušší komunikaci.

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Pá, 2017-09-29 15:14 | Ninja už: 2678 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

Pomalým krokem vstoupila do malé místnosti v jejímž prostředku se nacházela postel, na kterou si černovláska ihned unaveně lehla.
"Jaký to vyčerpávající den." Povzdechla si Kara a už už se chystala zrušit techniku a vrátit Otenbu do normální podoby. V tom však zaslechla kroky přicházející z chodby a se zákazem psů na mysli musela zatnout zuby a techniku ještě chvíli udržet. Do místnosti vtrhla na pohled rozhněvaná žena, která se kolem začala rozhlížet a blábolit cosi o představení a plakátech. Když však mezi všemi těmi pro ní naprosto zbytečnými věcmi zaslechla spojení blonďatá kamarádka, černovlásce se v hlavě ihned rozsvítilo.
"Jo, ehm... Ona bude hned zpátky, nebojte. Neměla by jste se mračit, nedělá to dobře vaší pleti." Šťouchla si krapet Inuzuka a na její tváři se vykouzlil sebevědomí úsměv, jako by měla alespoň nějakou potuchu o tom, o čem mluví, následující tichým pokynutím od druhé Kary.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, St, 2017-09-27 00:32 | Ninja už: 3750 dní, Příspěvků: 1621 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
Dívka byla roztomilá, jak jí chutnalo. Naštěstí dříve, než stihl zase prohlásit něco nevhodného, jeho pozornost přilákal Razaki.
‚Tak jdi pryč,‘ probodl chlapce Tamaki pohledem. Doufal, že nepotkal dalšího spratka, jako byli Aimi a Mineki. Na druhou stranu, třeba chtěl Razaki jen společnost. To mladíkovi zas tak nevadilo, jen ho musel naučit krotit svoji zbrklost.
Shiori byla o něco méně hovornější, než když se představovala poprvé, nicméně nabídla nové dívce holčičí povídání, což bývalého jounina příjemně zahřálo u srdce.
„Hikari-chan je hezké jméno,“ zavrtěl se Tamaki, když se jim slepá dívka představila. „A je škoda, že s námi nechceš být. Určitě toho máš hodně za sebou a před něčím utíkáš, nemám pravdu?“ Krátce se zamyslel a ukázal na svitek. „Každopádně svůj dluh splatíš, když nám řekneš, co je v tom svitku. Nyní jsme cíli i my, takže máme právo vědět, co v něm je,“ usmál se.


Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Út, 2017-09-26 10:33 | Ninja už: 3315 dní, Příspěvků: 505 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toriko
Tým Goku
Dílna pana Tsubasi

Na nechápavý výraz starého řezbáře hleděla bez povšimnutí, avšak nad jeho nechápavou reakcí svraštila obočí a založila si ruce v bok.
"Hele, ojii-chan, čemu nerozumíš? Sháním přeci jen dřevo," kabonila se na pana Tsubasu jako strašidlo, co ho každým okamžikem sbalí do pytle, přehodí přes rameno a odnese do podsvětí, odpykávat si tisíce let muk a bolestí. Na podávaný ručník s šálek čaje pohlédla jen koutkem oka, načež několik dlouhých vteřin trvalo, než spustila paže zpět podél těla a ručníku se chopila. Rychle si s ním přešmudlala obličej, po němž na látce zůstal smutný, blátivý smajlík, a vydrbala si s ním přebytek vody z vlasů, takže jí vzápětí trčely ještě více do stran než předtím.
"díky," vrazila mokré, zablácené cosi zpět do mladíkovy ruky a chopila se šálku čaje, který do sebe na jediný lok překlopila. Skutečnost, že byl čaj vařicí, s ní ani nehla.
"Bezva," vrátila mu i vyprázdněný hrnek a obrátila svůj pohled zpět na řezbáře.
"No tak, ojii-chan. Prostě potřebuju dřevo. Měkké, ale ne moc. Aby se z něj dobře vyřezávalo, pěkně vypadalo a dobře drželo. Potřebuju asi takhle velký špalek, takhle široký, s takovýmahle dýhama," začala vysvětlovat panu Tsubasovi za doprovodné gestikulace rukou, jimiž naznačovala velikost, šířku, délku i strukturu sháněného dřeva. Ani ve snu by ji nenapadlo, že její horlivé vysvětlování připomíná spíše domorodý tanec k vyvolání písečné bouře.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Po, 2017-09-25 09:24 | Ninja už: 474 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Utírač Udonova nosu

"Kvák! Kvák!" Ozývaly se pobouřené hlasy žab, kterým nějaký nestydatý chlapec čeřil vodu domácího jezírka a rušil je při jejich každodenní rutině.
Skupinka přihlížejících chlapce ignorovala, ale nenechte se splést. Jeho to nezajímalo o nic víc, než vodní rostliny, které právě zkoumal. Jejich nahnědlé listy působily tak leskle a živě pod rozčeřenou vodní hladinou...
Chvíli ještě plaval za rybkami a plašil ptáky, přičemž občas zamával na přihlížející.
Pak se s hlasitým cákáním vyhrabal na břeh a bez jakéhokoli oděvu se vyvalil na blízký kámen aby uschl ve slunečním svitu.
Většinu toho času co ležel vykřikoval různé pochvaly jak byla voda skvělá a o co přišli, když zůstali na suchu.
Jeho vlasy byly tak stěžklé vodou, že jeho hlava ani nevypadala, jakoby byla skoro z půlky oholená a prameny, které mu většinou stály jako bodliny na ježkovi, byly nyní poházené přes jeho oční víčka.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, Pá, 2017-09-22 16:24 | Ninja už: 495 dní, Příspěvků: 82 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Shiho trojka

Tajná lokalita

V tu chvíli, co to dořekl a Shi mu odpověděl, vletěl do výjevu kamenů a okolní přírody kluk, který se čvachtal ve vodě. Malinko s jejich tichými poznámkami souhlasil, ten kluk se mu nezdál. Třeba je v pohodě. Ale... Na tom teď nesejde. Neměl rád, když se kruh rozšiřoval, a tak se cítil malinko nesvůj. Ale byl rád, že skončil takhle. S těmito lidmi.
Shi i Okami byli čestní. Pak zamrkal a ucítil kapičky zaschlé krve pod nosem. Na něj skoro zapomněl.
Měl bych si s ním něco provést. Už to tolik nebolí, když moc nezakláním hlavu. Ale stejně to chce trochu ho srovnat. Ještě by mi to blbě srostlo. Nebyl lékařský ninja. Ale ošetřit se dovedl poměrně dobře. I když, bylo to poprvé, co se potýkal se zlomeným nosem. Ruku už si jednou zlomil, ale něvěděl, co se zraněným obličejem. Vzal si ze své malé taštičky uvnitř batohu tampónky a nos si opatrně posunul vpravo. Bolelo to. Vyteklo mu trochu krve z nosu, ale tu rázem zatlačil látkovým chomáčem. Nevěděl, zda to bylo dobře, ale nechal to tak. "Jestli se zajímáš o spoustu věcí, Shi, nevěděl bys náhodou, jak se dá spravit zlomenej nos? Alespoň provizorně. Protože já nevim, co jinýho s tim mám dělat než tohle," řekl Yuu a ukázal na svůj nos.
Poslouchal Shiho, jak promlouval o světě. Odpověď byla tak trochu na něm. Věděl, že se Shi snaží je nějak spojit.
"Fuuton. Je to můj živel a už ho umím používat. Tedy, nějaké základy a techniku, kterou bych sice demonstroval, ale možná až půjdeme na dříví," řekl. Pak zašmátral za sebe a nahmatal Bo. "Tohle je můj hlavní nástroj. Je mi přednější než kunaie a shurikeny, nebo jiné ninja pomůcky a zbraně. S Bo bojuji už odmalička, učil mě to otec a strýc, když ještě žili. Řekl bych proto, že s tím mám už nějaké zkušenosti. Mimoto, co se týče zbraní, umím jimi vést chakru. Celkově bych řekl, že s chakrou nějaké problémy nemám," pokračoval. Svůj monolog dokončil: "A to zajímavý na závěr, Kuchiyose no Jutsu. Můj summon je mlok. Mám ta zvířata velmi rád. Aktivně jsem po boku s Fa-Mingem nebo Saburem, oba jsou to velcí mloci, avšak mladí.
Chci se zabývat živly, chakrou a za nějakou dobu bych chtěl i trénovat s mloky. Ovšem teď... Teď bych chtěl být trochu rychlejší nebo zlepšit ovládání své chakry. Myslím, že by to pomohlo mému taijutsu a také ninjutsu."
Byl upřímný, a proto to z něj šlo hladce. Nebál se s nimi o takových záležitostech mluvit. Zatím sledoval ptáky v dálce, které kluk ve vodě plašil.

Awakening
To all we were and all that we've become
Apathy
Your vain in desperation
Hail to the thief
The cavalcade of victims interfaced
To revere the hate, the orchestration
Say oh can you see the manipulation
I have a dream of liberation

Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Čt, 2017-09-21 21:01 | Ninja už: 3530 dní, Příspěvků: 2993 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky

Hikari
Les poblíž přírodního onsenu
Z hypnózy, do které Hikari uvedla vůně masa, vytrhl až Tamakiho hlas, který se ji tázal na jméno. Dívka se tak konečně probrala, opanovala se a nahodila opět ten svůj neprostupný výraz.
Chvilku jen mlčela, ale nakonec se rozhodla, že za představení nic nedá. Přeci jen se ti tři zatím jevili jako někdo, kdo ji skutečně nezištně pomohl z pořádné patálie a tak by bylo na místě se k nim podle toho chovat.
„Hikari...“ hlesla zdrženlivě.
Její netrpělivý zachránce poté složil několik pečetí a přiložil ruce na maso, které se rázem dopeklo.
Hikari při tom stekla pomyslná kapka po čele. Vážně právě použil ninjutsu na zrychlení procesu pečení masa...?
Stěžovat si ale rozhodně nemohla. Díky tomu se k ní totiž právě natahovala ruka, podávající jí onu voňavou baštu i přílohou.
Dívčiny ruce nejprve instinktivně cukly k nabízenému listu, jak se Hikari na chvilku zmocnila chuť se do masa naprosto necivilizovaně pustit. Naštěstí se ale včas opanovala a tak se jí podařilo si improvizovaný tácek od Tamakiho způsobně převzít, složit před jídlem dlaně k sobě a poděkovat za něj.
„O... Oishii~...“ neubránila se Hikari blaženému výrazu, když si ukousla první sousto. Její hlad chuť masa ještě umocňoval.
Po několika dalších soustech se jí ho ale konečně podařilo umlčet a tak se do její tváře opět vrátil klid a vyrovnanost jí vlastní.
Následovalo jakési seznamovací kolečko, které dívka nijak nekomentovala, dokud nepřišla řada na ni.
Když se tak stalo, s patřičným rozžvýkáním a spolknutím právě ukousnutého kusu masa a brambory nijak nepospíchala, než otevřela ústa.
„Je pravda, že se mi vaše pomoc vážně hodila a já jsem vám za to... dlužna,“ začala, při čemž poslední slovo vyslovila s nepatrnou, avšak citelnou dávkou nevole, „ale nenechte se prosím zmýlit. Nehodlám se k vaší ‚družině‘ přidat, stejně jako nepotřebuji ničí ‚ochranu‘. Dovedu se o sebe postarat sama a kromě toho mám vlastní cíle. Vystavovat kvůli nim nebezpečí jiné by nebylo správné,“ pronesla odměřeně a napila se.
„Pokud vás napadá, jak bych vám mohla svůj dluh splatit, řekněte mi to prosím a já udělám, co bude v mých silách, abych vám vaši laskavost oplatila. Musím se dát co možná nejdřív opět na cestu,“ dodala na závěr, jako by byla spíš nějakou obchodnicí na poradě se svými partnery, než kunoichi na útěku, sedící u ohně s lidmi, kteří na tom byli pravděpodobně stejně.

Cizinec, pan Tsubasa, Shou, madam Miyano
Země Čaje, městečko Hama
Teku položil muži celkem logickou otázkou. Dotyčný se na chvíli odmlčel, pohled z chlapce však nespouštěl.
„Protože jsi výjimečný, chlapče. Jestli tě zajímá jak, měl bys mě následovat a začít mi trošku víc věřit. Jinak ti nebudu moct pomoct slepit střepy, na které se ti život rozsypal a dát mu nový smysl,“ spustil muž paže založené na prsou volně podél těla, načež prošel kolem Tekua a na druhém konci uličky zkontroloval situaci. Když byl vzduch čistý, kývl na chlapce a vyšel ven.
Kara se mezitím dostala do slíbeného pokoje, díky čemuž mohla vystřídat pohled na smutnou ulici plnou deště a chladu za krásný příslib teplé a měkké postele. Klid jí ale bohužel nevydržel moc dlouho.
„To je dost! Už jsem si myslela, žes frnkla jen tak! To by totiž nešlo děvenko! Nechala jsem už vylepit po městě plakáty na tvé představení a-... He?“ vtrhla totiž do pokoje zničehonic paní Miyano jako uragán rozdávající povinnosti a povely, dokud si nevšimla, že místo na Toriko hledí na dvě identické dívky.
„Dvojčata?“ zamrkala majitelka lázní nejprve překvapeně, ale velice rychle se zase vzpamatovala.
„Kde máte svou blonďatou kamarádku? Potřebuji s ní a mluvit a vám by mělo být jasné, že bez ní žádné pokoje ani koupel nebudou...“ napřímila se žena s rukama v bok před oběma Karami jako skála před horolezcem, probodávající dívky přísným pohledem.
„E... Eh...?“ zamrkal řezbář zmateně, až mu z toho sklouzly brýle níž, div mu nespadly z nosu.
„Ano, to opravdu jsem, mladá slečno,“ přitakal s pomyslnou kapkou na čele a skeptickým úsměvem ve tváři, když z Toriko vypadlo prozření o jeho povolání až notnou chvilku poté, co mu ukázala jeho reklamní plakát, podle kterého se sem přece musela i dostat, tak jak to...?
„Nejsem si ale bohužel tak úplně jist, jak přesně bych Vám mohl pomoci,“ nechal to nakonec raději být a místo se pokusil ze zmoklé blondýnky dostat nějakou kloudnou informaci.
„Na,“ přispěchal mezitím k Toriko řezbářův pomocník, podal jí ručník a počkal, až se trochu osuší, aby jí mohl podat i šálek čaje, co jí připravil.


Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Po, 2017-09-18 22:49 | Ninja už: 2487 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Shi
Tým co zatím nemá pojmenování, trefně označen jako Shiho trojka
Shiho tajná lokalita

Snažil se pozorně poslouchat. Informace o těch lidech pro něj byly smrtelně důležité, protože oni sami mu mohli kdykoliv vrazit kunai do zad a zdrhnout. Tím, že to ještě neudělali, si získali částečnou, ale zdaleka na bezmeznou důvěru.
Yuu, jeho bývalý soupeř, vypadal jako celkem fajn kluk. I s tím rozbitým nosem. Ta holka mu na druhou stranu nesedla. Byla nepříjemná, působila otráveně a Shi si s ní nehodlal dál kazit náladu. Fena vypadala jako příjemnější polovina jejich Inuzuka týmu. Ta si alespoň nemumlala nic pro sebe.
"Mé jméno je Shi. Zajímám se o spoustu věcí a...no to si děláš...!" otočil se otráveně za zvukem šplouchající vody a otravného hlasu. Za normálních okolností mohl být krásný jak chtěl, ale jemu kazil tu tichou a klidnou atmosféru.
"To jezero je strašně malý, že si musíš vybrat zrovna tuhle stranu" zavrčel potichu. Pohledem překontroloval okolí, dokonce se podíval i za strom. Znejistěl, protože si uvědomil, že tohle klidně mohla být volavka. Někdo, kdo měl upoutat jejich pozornost, zatímco někdo jiný jim vpadne do zad.
"Kdyžtak potom!" zavolal narušitelovým směrem neutrální odpověď a hned na to se vrátil zpět ke svým svěřencům.
"Fajn. Situace je jaká je a já vás tudíž mám naučit, jak v tomhle světě přežít. Neznám vaší minulost, ale budoucnost je nejistá pro každého z nás. Takže pokud se chcete něco naučit, můžu být nápomocný, jak jen to bude v mých silách. Takže to nechám na vás. Řekněte mi alespoň nějaké indicie a společně něco vymyslíme."
Shi si nebyl jistý, jak by měl s jejich "výcvikem" začít, ale přeci jen už měl nějaké zkušenosti a ty mu dodávaly sebejistotu. Zvládne to.

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Po, 2017-09-18 12:50 | Ninja už: 1246 dní, Příspěvků: 372 | Autor je: Účastník Irukova doučování

Okami Inuzuka & Yami
Shiho trojka

Shiho tajná lokalita

Poslední dny byly celkem podivné a tak jsem se snažila utřídit si vše, co se za tu dobu stalo, abych se v tom celkově vyznala. Většinu cesty jsem byla potichu a nebo jsem se bavila s Yami, která často zůstávala pozadu, protože se zajímala velmi podrobně o okolí, kterým jsme procházeli.
Když jsme se po nějaké době dostali na místo, které měl Shi zřejmě rád a jednalo se o jeho tajnou lokalitu, tak jsem se zastavila a rozhlížela jsem se okolo. Vypadalo to tam pěkně. Yami se zalíbilo jezírko, okamžitě se k němu rozešla, aby se napila.
Pak se nás Ki zeptal, proč jsme tady. Když domluvil Yuu, tak jsem si povzdechla a pustila jsem se do řeči. „Hledám rodiče, kteří se ztratili na jedné misi, prý jsou mrtví, ale já tomu nevěřím a tak jsem se je vydala hledat. Možná je to šílené, ale je to tak. Já jsem Okami Inuzuka a tohle je Yami,“ řeknu a ukážu na fenu, která si něco prohlížela ve vodě.
Podívala jsem se na Yami na Yami a dívala jsem se, co tam má, pak jsem si všimla nějakého kluka a tak jsem se podívala na fenu, která chodila po břehu a chtěla ho buď to sežrat a nebo očichat. 'Ach jo, že by zase nová osoba v našem týmu a nebo ne, já už se tady v tom všem fakt ztrácím za těch pár dnů, no snad se to časem zase všechno utřepe, celkem bych se zase chtěla naučit něco nového, ale to mám asi smůlu. Kde je to doba, co nás měla ještě Saeki sensei,' řeknu si pro sebe a dívám se na toho nového kluka.
„Kdo jsi,“ zeptám se ho po chvíli zatím co jedním okem pozoruju Yami, která nechce do vody a zároveň ho chce asi sníst jak to tak vypadá.

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Ne, 2017-09-17 11:48 | Ninja už: 474 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Ari Shigeru
tulák na cestách

Hnědovlasý chlapec putoval po světě ninjů už tolik dní, že už je přestal počítat a žádné místo se mu nezamlouvalo tak, aby tam byl ochotný zůstat; Dostal se do chrámu mnichů, odkud po pár minutách utíkal co mu nohy stačily, protože tam byla podle něj s těmi páprdy moc velká nuda. Prošel i pár malých vesnic s pěknou řádkou milých lidí, ale jeho životní styl ninji mu nedovoloval usadit se někde v ústraní a žít spořádaný život. A pokud toužil po nebezpečí skoro tak jako po přátelství, musel najít někoho, kdo mu pomůže získat sílu ubránit se sám sobě a do určité chvíle před ním uchránit ostatní.
Ari si Hotaky nebyl vědom. Nikdy mu nic špatného dlouho v mysli nezůstávalo, ale Botan si byl vědom rizik, která se zkrývají v Ariho povaze věřit všem. Bez ohledu na jejich počínání.
V jednom slunečném dni kolem poledne bylo Ariho možné spatřit, jak se vyhřívá na jednom kameni, na kraji lesní cesty v místech, kde začínaly být houštiny a koruny stromů řidší a kde nebylo ani vidu ani slechu po nějakých lidech. Zasněně si pískal melodii, kterou před chvílí vyslechl od malinkého ptáčka, zpívajícího z koruny nejbližšího dubu. Dnes měl obzvlášť dobrou náladu, po tom, co se mu úspěšně podařilo chytit do pasti zajíce. Do pasti, kterou nastražil on sám a nemusel se zpoléhat na Botana. Zajíce si upravil, jak jen to bylo v lesních podmínkách a s jeho schopnostmi možné, a teď už se jen spkojeně usmíval.
Ačkoliv byl teto kámen obzvlášť pohodlný, Ari díky své roztěkanosti a netrpělivosti nedokázal dlouho vydržet na jednom místě. Po chvíli blaženého odpočinku se opět zvedl na nohy a vydal se dál po pěšině mířící ven z lesa. Během pár minut se vytratily všechny stromy a keře a kolem něj se už rozprostírala jen prázdná pláň, zarostlá nízkou trávou... Něco v dáli ale tu jednotvárnost narušovalo. Ze země tam vyrůstaly vysoké balvany a když se Ari dostal blíž, všiml si i jezírka, které obklopovaly. Rozzářil se a přidal do kroku, přičemž už ze sebe stahoval jeden kus oblečení za druhým. Na břehu všechno své oblečení odhodil k nejbližšímu kameni a se žbluňknutím zmizel ve vodě. Chvíli jen tak plaval a radostně se smál a pak si všiml skupinky lidí, na které od místa kudy přišel nebylo vidět. "Čááu!" Zamával na ně. "Pojďte taky. Voda je super!"

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele Bl4ckGh0st
Vložil Bl4ckGh0st, So, 2017-09-16 20:39 | Ninja už: 495 dní, Příspěvků: 82 | Autor je: Prostý občan

Yuu Haruko
Shiho trojka
Tajná lokalita

Sledoval vlastně celou dobu svoje boty a sem tam si promnul oči. Nedokázal si příliš nějak logicky vysvětlit, co se v jeho posledních pár týdnech toho, co byl na cestě, stalo. Země Země, země Deště, země Ohně... Bylo to zkrátka... zvláštní. Zvláštní a docela nevysvětlitelné. A hlavně náhoda. Přesto však nacházel smysl v tom, co dělal. Přece jen, to, co chtěl, bylo cestovat a získat zkušenosti. Tak nějak "splynout" s přírodou.
Nehleděl na čas. Ani příliš na to, proč jdou na nějaké místo, které nezná a pravděpodobně nikdy předtím neviděl. Ale Shi mu prostě nepřišel jako nečestný nebo dokonce prolhaný člověk. Co by se mohlo stát? Ano, je dobré být ve střehu. Ale... Podle mě to teď budeeee- cože? Kde mám to jídlo? Už zase?! Začal se zběsile přehrabovat v batohu, zatímco šel vzadu a rozhlížel se. Odvrátil tím ale svůj podivný, zasněný pohled od bot asi po dvou hodinách. Pak si oddychl. Bylo to vespodu, a tak se spokojeně, s úsměvem někoho na omamných látkách, pohyboval kupředu. Ještěže ho neviděli, přitom když to dělal. Tedy alespoň si to myslel.
Najednou Shi pokynul k zastávce. na první pohled neviděl nic, ale jak se vyjasnil výhled, Yuu se zhluboka nadechl a koulel po okolí očima. Rozhodl se, že se půjde na ty obří kameny později podívat zblízka. Místo bylo příhodné. Mýtina vypadala jako ty, na kterých vždy sedával. Položil vedle sebe svoje zavazadlo a čekal, co bude. Po tom, co Shi řekl, nastalo ticho. A bylo rázem přerušeno.
"Jsem někdo, kdo hledá cestu. Jsem prostě jen poutník, co cestuje a snaží se žít s přírodou. Pocházím z jednoho místa, které není známé ve světě. Jednalo se o malou vesnici na kraji země Země, jižní hranice s zemí Větru. A tím "jednalo" myslím to, že je to... mrtvé. Už je to nějakou dobu, co jsem pryč. Jsem jediný přeživší odsud. Tak trochu mou vinou," řekl, "ale nemyslím to tak, jak to zní. Posledního přeživšího jsem zabil já sám. Svého bratra, jehož iniciativou a spojenectvím s kočovnými nájezdníky byla vesnice vyvražděna. Ale... Na tom nesejde." Odmlčel se a zatím se zahleděl na vodní plochu vedle nich. "Na tom, "kdo jsem", nesejde. Ale můžeš mi říkat Yuu." Domluvil a nahodil úsměv. Poslouchal zvuky přírody a užíval si odpočinku po dlouhé cestě. "A kdo jsi ty?"

Awakening
To all we were and all that we've become
Apathy
Your vain in desperation
Hail to the thief
The cavalcade of victims interfaced
To revere the hate, the orchestration
Say oh can you see the manipulation
I have a dream of liberation

Obrázek uživatele Reiko-chan
Vložil Reiko-chan, Čt, 2017-09-14 20:53 | Ninja už: 685 dní, Příspěvků: 19 | Autor je: Prostý občan

Shiori Asakawa
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Vzala si od Tamakiho jídlo, které začal všem rozdávat a sedla si kousek od něho.
Pustila se do jídla. Hmm, mňam, to je dobrota. Jak to jen dělá. Tamaki musí být kuchař nebo v minulém životě byl. Se svým vnitřním spokojeným prohlášením se opět vrhla do jídla, ale i nadále poslouchala Tamakiho.
Tamaki měl recht. Shiori byla taky zvědavá, koho vlastně zachránili a z jakého důvodu. A vlastně zda je budou stále otravovat ti chlápci. Než ta nová stihla něco říct a představit se, Razaki se náhle vytrhl z transu nad upečeným masem a začal svůj velmi krátký projev. Shiori se zamračila. Hlásek jí říkal, že toho moc neřekne. De acto to co říkal, když se potkali. Otočila se na cizinku, a tahle toho taky moc neřekne. Budeme rádi, když aspoň bude její jméno pravé.
Nerada na sebe upoutala pozornost, ale mlčení by ledy neprolomilo. Odkašlala si a následně se představila. Ahoj, já jsem Shiori. S Tamakim-san jsem se potkala před nějakou dobou. A pak se k nám přidal i Razaki. To je ale na delší vyprávění, a když budeš chtít ráda ti ho pak povím. No a jak se jmenuješ ty?

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, So, 2017-09-16 16:37 | Ninja už: 2487 dní, Příspěvků: 677 | Autor je: Prostý občan

Razaki Oyasumi
Tým Tamaki
Les poblíž přírodního onsenu

Kontrast, který vyvolávali Razaki s jeho společníkem by mohl zaujmout kdejakého přítomného. Mladík byl plně zabraný do jídla tak, že jeho mozek zpracoval položenou otázku až po nějaké chvíli. Stále se u toho usmíval a házel do sebe kusy jídla. Golem zas jen nehybně seděl u stromu opodál, takže si ho kdokoliv mohl zmýlit s pláštěm přehozeným přes opravdu velký předmět.
"Nóóó...fakže já fem Razaki," konečně polknul, "a já chránit nepotřebuju. Mám sebou kamaráda." uzavřel svojí vyčerpávající výpověď a dál se věnoval jídlu s pocitem, jak krásně a dobře celou větou zodpověděl položenou otázku. Jeho nejoblíbenější učitelka z vesnice by na něj byla nepochybně hrdá. Jeho obličej lehce potemněl při vzpomínce na ostatní učitele a opět zazářil, když si vzpomněl na senseie.
To ale ostatní nemohli vědět. Viděli jen potrhlého malého kluka, který se svérázně vypořádával se svým obědem.

Shi
Shiho tajná lokalita

I když mu zkušenosti napovídaly, že není bezpečné se vracet na stále stejná místa, neměl důvod se obávat. Nepřátele zatím neměl, nevěděl o nikom, kdo by po něm pátral, kdo by na něj měl počíháno a jediná osoba, která skutečně prahla po jeho smrti byla na kilometry vzdálená. A navíc se mu tohle místo zalíbilo na první pohled. Objevil ho úplně náhodou a usmyslel si, že se sem bude vracet.
Na cestě byli už dva dny a jeho slovník se po celou dobu držel na nezbytném "ano, ne, nevím, hm."
Byl rozrušený. Neměl žádnou povinnost přijímat tyhle dva pod svá ochranná křídla, navíc ani nevěděl, jestli se o ně může postarat. Neznal je, o trénování neměl ani ponětí, pokud nepočítal tu jednu výjimku v životě. Ty dva dny zkrátka moc nemluvil především z důvodu, že si to všechno musel utřídit v hlavě.

Když trojice dorazila a na Shiho pokyn zastavila, naskytl se jí pohled na místo obklopené ze všech stran obrovskými kameny a vysokými stromy. Všichni tři ninjové navíc stály na louce, která dříve snad byla mýtinou, ale někdo si dal tu práci s odstraněním všem pařezů. Tráva navíc působila neuvěřitelně měkce a lákala k odpočinku. Ten také po dlouhé cestě potřebovali.
"Tady na pár dní zůstaneme. Potřebujeme trochu stmelit tým. Takže, co mi o sobě vy dva můžete říct? Co jste zač? Proč jste skončili mimo vesnici? A co vlastně máte v plánu, kromě toho, že mi budete viset na krku?" začal Shi tak, jak si myslel, že by to mělo být správně. Senseie dělal poprvé a upřímně se za něj nepovažoval. On sám se stále měl co učit.

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, Po, 2017-09-11 23:14 | Ninja už: 2678 dní, Příspěvků: 454 | Autor je: Pěstitel rýže

Kara Momochi
Tým Goku

"Děkuji mnohokrát." Odpověděla Kara zmatené recepční načež s radostí převzala klíčky z její ruky. Pokoj deset, huh? Pomyslela si černovláska na cestě ke schodům, které vedly do druhého patra, kde se, jak předpokládala, nacházely pokoje. Letmým pohledem se ještě ohlédla za Toriko, která zmizela stejně rychle jako se stihla objevit.
"Lidi jsou fakt divní." Nadhodila unaveně doplněna pouze tichým pokynutím ze strany druhé Kary.
Po příchodu do druhého patra se před ní rozléhala delší chodba s mnoha pokoji. Nic, co by ale vyčnívalo, takže se černovláska bez většího rozmýšlení rozešla až konečně našla pokoj s číslem deset. Opatrným pohybem ruky zasunula klíč do zámku a rychlým otočením ruky odemkla.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Vikitori
Vložil Vikitori, Ne, 2017-09-10 21:26 | Ninja už: 474 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Ari Shigeru
svět
osamocený shinobi

"Ťuk, ťuk. Ťuk, ťuk." Znělo z korun stromů v hustém lese při východu slunce. Ariho to vzbudilo, ale tvářil se jakoby se už dlouho tak dobře nevyspal. Zamžoural do slunce vykukujícího mezi stromy a usmál se. "OOOOOooo." Zívnul a vstal. "Tak tu máme další den datle. Ty už pracuješ z plných sil. To bych taky neměl otálet. Půjdu se podívat jak jsou na tom moje pasti tak zatím." Promluvil na ptáka bušícího zobákem do tlustého stromu a vydal se mezi křoviny po mechu dál do lesa. Jak míjel strom za stromem slyšel zpívat další ptáky. Uklidňovalo ho to.
U potůčku se zastavil aby se napil a doplnil si čutoru, ve které už bylo jen pár kapek vody. "Taak. Odtud to bylo sto kroků k první pasti." Pomyslel si a začal opatrně krokovat mezi houbami po spadeném jehličí. "98, 99, 100! Hééé? Nic? To je smůla." Řekl Ari a vydal se k druhé pasti. Ta byla kousek od vodopádu, ke kterému mu to trvalo asi 20 minut cesty mezi stromy. Tahle byla dokonce poškozená. "To si ze mě dneska dělají srandu ne? Ta zvířata se na mě dneska domluvila..." Pomyslel si Ari a doufal, že něco chytil aspoň do třetí pasti. Ta byla jen kousek za vodopádem. Opatrně přešel kládu, která ležela přes vodu kousek před vodopádem a po pěti minutách byl na místě. Třetí past byla dokonce tak rozházená jakoby si z ní udělalo divoké prase závodní dráhu. No... Vypadá to tak, že budu příště muset nechat Botana aby ty pasti nastražil on." Povzdechl si a sedl na nejbližší pařez. Otevřel batoh a podíval se co mu zůstalo. Vodu měl doplněnou, ale peníze už neměl žádné, válel se mu tam kousek chleba, který dostal v nejbližší vesnici a kousek usušeného masa, které si šetřil na nejhorší chvíle. Sebral krajíc, zakousl se do něj, batoh si hodil na záda a vydal se dál. Byl si jistý že nemíří do mlžné vesnice a jinak mu bylo jedno kam jde. "Třeba potkám někoho s kým se spřátelím." Pomyslel si a usmál se.

Falling
down is an
accident.
Staying
down is a
choice.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2017-09-08 23:21 | Ninja už: 3750 dní, Příspěvků: 1621 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Jadenovo osobné Icha icha

Tamaki Sakamoto
Náhodný kolemjdoucí bavič
Les poblíž přírodního onsenu
Tamaki znovu potřel maso bylinkovou směsí, oheň příjemně zasyčel a do vzduchu se zvedl další opar příjemné šťavnaté vůně.
Mladíka trochu otravovalo, že jsou všichni zticha, nicméně to asi bylo logické. „No tak, jouchan, to nám ani neřekneš svoje jméno?“ zkusil promluvit na černovlásku, zatímco šťouchal do flákoty. ‚Takhle tu budeme půl dne,‘ zaúpěl v duchu. Nedalo se nic dělat, musel použít chakru. Zkušeně složil pár pečetí a přiložil ruku na maso. To náhle začalo vonět ještě víc.
„Tak, hotovo!“ pronesl nakonec s úsměvem a vytáhl kunai, kterým začal porcovat pečeni a pokládat ji na připravené velké listy, sloužící jako talíře. Nakonec každému nakrájel dvě brambory opečené ve slupce a porce rozdal. „Nechte si chutnat,“ usmál se. Hikari její list podal pomaleji, aby si ho mohla přebrat. Už si stihl všimnout, že i přes její slepotu se dokáže poměrně dobře orientovat.
„Takže,“ načal po chvíli mlaskání a pochutnávání. „Družina se mi zase obměnila. Nechcete mi o sobě něco říct? Potřeboval bych vědět, před čím vás mám chránit.“