manga_preview
Boruto 6

NFFORPG - Sunagakure no Sato




Nechť se celý svět chvěje v očekávání toho, co hodlám udělat!
- Sedmý Kazekage

Udatní budou žít navěky. To je cesta k nesmrtelnosti.
- Osmý Kazekage






Osmý Kazekage

Sekretářka




Zlaté písky, První divize

Sensei: Raizo (700) - Jaden




Zlaté Písky, Druhá divize

Sensei: Katai Take (700) - Tobicek

Sensei: Ikazuchi Yumeka (500) - Ichi



Zlaté Písky, Záložní divize

Yon už nemůže věřit ani svému nadřízenému. Po fiasku při tréningovém cvičením se Yon rozhodl vzít spravedlnost do svých rukou a vytvořil si jakousi pojistku v podobě této divize. Jen lidé, kterým Yon opravdu věří mohou být součástí jeho malé vzpoury. Ačkoliv tato divize spadá pod zlaté písky, nenajdete tu žádného "zlatého shinobiho".






Černé písky, První divize

Sensei: Minami Kazuha (750) - ichi




Černé písky, Druhá divize

Sensei: Daichi Nagana (700) - Ero Michi





Alfa Tým

Sensei:
Kirazu Dangatsu (500) - Kimiimaro



Beta Tým

Sensei: Yoshitsune Chika (500) - ichi


Gama Tým

Sensei: Satsuki Nekomi (600) - Ero Michi



Delta Tým

Sensei: Kyra Kurasaki (500) - Mon



Omega Tým

Sensei: Ritsu Osamu (500) - Ero Michi



Zástupce
Daichi Nagana



Senseiové
Kenzeru Takada - ninjutsu
Kira Mushi - genjutsu
Hina Ayone - taijutsu



Přihlášené týmy:

TÝM RAIZO

Toshimi Kokumotsu - Ichi
Zkušenostní body: 152

Hirotado Yutsurai - Davien
Zkušenostní body: 310



TÝM CHIKA

Daisuke Mokushi - Jaden
Zkušenostní body: 364

Tekuro Ashikaru - Swreck
Zkušenostní body: 316

Hizuki Shima - Mitora
Zkušenostní body: 75



TÝM YUMEKA

Keiko - Stan.com
Zkušenostní body: 120

Shiki Kokumotsu - Emiel254
Zkušenostní body: 100



TÝM KAZUHA

Akeno Ikazuchi - Stan.com
Zkušenostní body: 145



TÝM RITSU

Risa Mokushi - ichi
Zkušenostní body: 121


Zmražené postavy:




Aktuality, sdělení:




Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Leon. S. Uchiha
Vložil Leon. S. Uchiha, So, 2017-01-21 16:29 | Ninja už: 1536 dní, Příspěvků: 1152 | Autor je: Recepční v lázních

Yoshimitsu Kazama
Domov--->Kancelária Kazekageho

Už prešli asi dva dni od toho fiaska v reštaurácii. Náš tím... Sa akosi rozpadol, prišla mi o tom správa. O novom tíme ani chýru ani sla. ychu. Aspoň som mal čas venovať sa svojmu mladšiemu bratovi, čistiť si luk a tak podobne. Teraz som ale sedel vo svojej izbe, zamknutý a sám, triedil som si myšlienky a premýšľal nad novým lepším svetom, ktorý nastane, až bude náš pán, Siedmy, oživený a opäť sa ujme svojho miesta. Vlasy som mal odhrnuté z oka, aby diera, kde bývalo moje oko, bola viditeľná. Chcel som sa na ňu pozerať. Toto sa mi stalo kvôli Kultu. Tak prečo som ho tak uctieval? Kult je spása, jediná možnosť ako toto miesto zostane stáť a ja nažive. Potom mi zrazu brat zaklopal na dvere.
,,Máš tu nejakú poštu, starec!" zakričal.
,,Dobre," odvetil som. Minútu som ešte sedel, potom som si vlasy opäť upravil na oko a vstal som. Odomkol som izbu a išiel k predným dverám. Tam bol na zemi list. Stálo v ňom, že sa mám dostaviť do kancelárie Kazekageho kvôli novému tímu a senseiovi. Znechutene som pozrel na slovo 'Kazekage'. Obliekol som si nohavice, tričko a zelenú voľnú mikinu. Vzal som si luk a šípy.
,,Musím ísť, nepodpáľ dom," rozlúčil som sa s bratom a odkráčal som naprieč Sunou. Moc som si nevšimal okolie a došiel som k budove. Vošiel som dnu a pred kanceláriou už boli nejaký chlapci, ktorí pravdepodobne čakali na Kazekageho vyzvanie tiež. Neklopal som, to by bolo už asi zbytočné. Iba som sa postavil opodiaľ od nich a čakal. Dával som si obvzlášť pozor, aby nebolo vidieť moje poranenie.

I tak to nikto neotvorí, ale keby aj... Veľa šťastia...


You step outside, you risk your life.
You take a drink of water, you risk your life.
Nowadays, you just breath... and you risk your life.
Every moment now, you don´t have a choice.
The only thing you can choose is, what you´re risking it for.
I can help the people feel better and hang on a little bit more.
That´s enought reason to me.

R.I.P, Hershel Greene

I´M THE DOCTOR!
Ja to nebyl - takto vyzerám v škole

You´re goddamn right...

DC SUCKS!!!
MARVEL IS DA BEST!!!

Markimoo rocks!

So, no matter what I do, hooray for me, cause I´m a great guy? It's all good? No matter how many dogs I kill, what, I just do an inventory? And accept? I mean you backed your truck over your own kid and you accept? What a load of crap!..... No no no you know what? Why I´m here in the first place.... is to sell ya meth! You're nothing to me but customers! I made you my bitch! You okay with that? Huh. you accept? About time...
-Jesse Pinkman

Obrázek uživatele Shiraishi
Vložil Shiraishi, So, 2017-01-21 13:48 | Ninja už: 492 dní, Příspěvků: 26 | Autor je: ONLINE, Pěstitel rýže

Kuranosuke Yukimara
Tým Alfa
Domov bývalého senseia
Zazvonil ešte niekoľko krát na mieste kde mal bývať jeho senseia, než to vzdal a zamieril smerom domov. Bol trochu sklamaný že ho nenašiel doma. Trochu stratení v myšlienkach šiel smerom kde býval so svojou rodinou, mal aj strach s toho ako zareagujú jeho rodičia nato že sa stal ninjom.

Kuranosukeho domov, budova Kazekage
Veľmi potichúčky ako myška vstúpil do domu kde býval a rovno zamieril do svojej izby. Trochu dúfal že jeho rodičia ešte nie sú doma, pre jeho smolu ho zastavil otec."Ale, ale kam si myslíš že ideš" chytil ho za ruku otec a usmieval sa pri tom. "Do svojej izby" špitol Kuranosuke potichu a sklonil pohľad, nemalo cenu mu neodpovedať. Poznal ho až priveľmi dobre nato aby vedel že by to aj tak musel povedať. "Takže je to pravda že si dokončil akadémiu?" opýtal sa ho jeho otec a zdvihol mu hlavu tak aby sa mu Kuranosuke pozeral do očí. "Áno otče, ododneška som oficiálne ninjom" v ruke stisol sponu draka, uhol pohľadom pred tým jeho otca a vystrelil smerom do svojej izby. Vedel že by nemal utekať ale nedokázal čeliť svoju otcovi, ak ho tak mohol nazývat. Ignoroval aj volanie jeho sestier na večeru a tam mu ju doniesli do jeho izby. Vedeli až moc dobre že sú na Kuranosukeho ich rodičia nahnevaný preto že si robil čo chcel. Chvíľu sa s nimi rozprával uistili ho že určite bude v dobrom týme. Zaspal asi okolo pol 12 v noci a spal dosť nekľudne do rána. Prišli ho zobudiť sestri s raňajkami a dozvedel sa od nich že sa má niekedy po obede zastaviť u Kazekageho. Celé dopoludnie premýšľal prečo vôbec má ísť zas ku Kazekagemu. Hneď ako dojedol obed šiel sa poprechádzať. Mal zo sebou svoju katanu a keď nastal čas ísť zistiť prečo mal ísť do kancelárie Kazekageho šiel s malým úsmevom. Zastavil sa pred dverami a veľmi potichu pozdravil chalana čo tam čakal.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Pá, 2017-01-20 21:55 | Ninja už: 3479 dní, Příspěvků: 1504 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Chika Yoshitsune
Sensei týmu Beta
Sentake
„Ještě že ti nic není!“ oznámila žena a konečně Daisukeho pustila. Mezitím se ke čtveřici přidala ještě jedna osoba, která celá jako by z oka vypadla Tekurovi. Zelenovláska zamrkala a přiskočila k Hizuki. „No jó! Kdopak jsi?“ optala se se zájmem. „To se mi jen tak nepoštěstí, abych okolo sebe měla tolik bišíků!“ zavrněla a zavrtěla se. „Mám to ale štěstí!“
Bylo to zajímavé. Tekuro se nikdy nezmínil, že by měl dvojče. Zároveň nechápala, kde se tu druhý mladík vzal. Následoval je po cestě ze Suny? Nebo bydlel mimo městu? A měl ještě nějaké takhle fešné sourozence? Rozhodně by chtěla kontakt!


Yuri Fan - Stala jsem se členem zdejší yuri komunity. ˘^˘

(A na závěr malá reklama. Laughing out loud)
Popusťte uzdu své fantazii a zažijte dobrodružství ve světě Naruta!

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Pá, 2017-01-20 20:55 | Ninja už: 974 dní, Příspěvků: 263 | Autor je: Tsunadin poskok

Kami Kamai
Tým Delta

Domov>Knihovna

Kami se ráno probudila a byl to další den, kdy byla bez sensei. Vstala z postele a podívala se rozespale okolo. Následně se převlékla a zamířila do kuchyně pro něco k jídlu. Dole už byla její teta a tak jí pozdravila a pustila se do snídaně, která ležela na stole.
Když se najedla, tak se rozešla do svého pokoje pro vějíř a šla na zahradu trénovat své techniky, tak jako ostatní dny. Když se po nějaké době před ní objevil posel, tak ho málem sejmula její technikou. Dívka si jen povzdechla a následně si vzala svitek. Když posel zmizel, tak ho otevřela a začala číst. Velká knihovna, hlavní vchod, dnes, 15:00 přečetla si mladá Kamai a jen si povzdechla. Poté schovala svitek a opět se vrátila ke svému tréninku.
Když jí po nějaké době teta zavolá na oběd, tak si jen povzdechne a zamíří s vějířem do jejího pokoje a následně se jde najíst. Když dojí, tak zamíří zpět do pokoje. Nachystá si čisté oblečení a poté si jde dát ještě sprchu, protože má dost času.
Celou dobu přemýšlí nad jejími bývalými sensei. 'Když se to tak vezme, tak tu první jsem vlastně viděla jen chvíli, poté jsme měli Nanami, která nebyla ani tak moc šílená, jak by se mohlo zdát, no i když, doufám, že tahle nová bude lepší. Také jsem zvědavá, jestli budu v týmu s tím klukem a s Tsubaki, popravdě raději budu s nimi v týmu než si zase zvykat na nové lidi už bude dost, že si budu muset zvyknout na nového senseie. No jsem zvědavá, co sensei bude zač,“ řekne si pro sebe lehce otráveně a následně se vrátí zpět do svého pokoje. Když se obleče, tak si začne chystat všechny věci. Když má doplnění vybavení v pouzdech, tak si je připne, uváže si čelenku a nakonec si hodí na záda svůj vějíř a poté se rozejde dolů. „Tak já jdu,“ řekne neutrálním hlasem, zatím co jde do chodby, většina lidí by se určitě těšila na nového senseie, ale jí to bylo jedno, určitě horší nebo stejnou osobu jako Nanami již nedostanou. Když se obuje, tak vyjde na ulici. Jde celkem pomalu, protože má dost času.
Prochází vesnici a většinu času se zamyšleně dívá pod nohy a přemýšlí, jak se stát ještě silnější, že bude muset ještě více trénovat. Následně se blíží ke knihovně.
Po chvíli dojde až ke knihovně, kde uvidí Kiho. Pomalu k němu dojde a postaví se kousek od něj. „Ahoj,“ řekne a poté se už dívá do písku a čeká na Tsubaki a případně jejich senseie, když se tady tedy měli sejít.

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Pá, 2017-01-20 19:44 | Ninja už: 696 dní, Příspěvků: 747 | Autor je: ONLINE, Propadlý student akademie

Ki Hayabusa
Tým Éta/Delta

Kiho domov, Velká knihovna
Ki seděl doma v kuchyni a jedl jablko. Posledních pár dní nestálo za nic. Nebylo to nudou, bylo to vztekem. Bělovláska dost štvalo to, že jeho jediné zkušenosti z života ninji bylo veřejné ponížení spjaté s tím, že se před šílenou Nanami skryl do kanálů a vylezl v roztrhaném oblečení a od hlavy až k patě vymáchaný ve špíně a splaškách, dále pak boj bez kalhot a následná procházka Sunou ve spodním prádle s ponižující větou na zádech, a nakonec zmlácení jeho střelenými spolubojovnicemi u jejich nové a poněkud podivné sensei. Někdo zazvonil. Ki odhodil ohryzek do koše v rohu místnosti a šel se podívat, kdo ho otravuje. Stál tam posel, který mu předal vzkaz. Ki jej přelétl očima. Mísily se v něm pocity nadšení z nové akce a strachu, na co, či na koho tam narazí. Vzhledem k tomu, že čas neúprosně kvapil, si raději sbalil své náčiní a vyrazil. Ke knihovně dorazil jako první. Stál a vyhlížel, jestli se neobjeví některá z jeho bláznivých kolegyň.

Obrázek uživatele KisameCZE
Vložil KisameCZE, Pá, 2017-01-20 19:39 | Ninja už: 696 dní, Příspěvků: 12 | Autor je: Pěstitel rýže

Jaku Tanoki
Tým Alfa
restaurace, ulice Sunagakure, dveře u Kazekageho

Potom, co se Jaku dobře najedl a zaplatil, chtěl pokračovat v hledání senseie, ale najednou k němu běžel jakýsi muž. Jak k němu přišel, zeptal se ho: "Jste Jaku Tanoki?"
"Ano, to jsem," odpověděl Jakku.
"Kazekage s vámi chce mluvit," řekl muž a potom šel pryč. Jakku si myslel, že je to jeho první mise, a proto vyběhl co nejrychleji ke Kazekagemu. Při běhání přemýšlel, co to může být za misi. Jak tam, dnes už podruhé, přiběhl, zaklepal na dveře a čekal na výzvu ke vstupu.

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, Pá, 2017-01-20 16:59 | Ninja už: 2988 dní, Příspěvků: 1241 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, II. div.
Toshimi souhlasila a Hiro nepříliš šetrně pustil Kenchiho nohy, aby se mohl vydat do sálu. Třeba tam Raizo ani není a on bude muset prohledávat polovinu paláce ve kterém se nevyznal. Navíc už byli u ošetřovny a tady by toho nejspíše moc nezmohl.
Při odchodu se ještě otočil za Toshimi a usmál se. "Vždycky." Řekl jistě a z elegantní otočky se rozeběhl za Raizem.
"Ať už jsi kdekoliv Blonďáku, ať už se s tebou děje cokoliv, kavalérie je na cestě!"

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, Pá, 2017-01-20 16:28 | Ninja už: 3044 dní, Příspěvků: 438 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Nekomi Satsuki
Tým Gama
centrum Sunagakure no Sato, byt Satsuki

Pokývla hlavou na rozuměnou, že tedy připraví trochu lahodného čaje a zamířila z obývacího pokoje do vedlejšího průchodu, který vedl do malé kuchyňky. Při přípravě zeleného čaje však tiše naslouchala vyprávění šedovlásky.
"To je hezké přání. Má v sobě hloubku i sílu," promluvila teprve ve chvíli, kdy dívka ztichla a po bytě se tak rozlehlo ticho, přerušené syčící párou ucházející z konvice. Než však mohla Satsuki v hovoru či přípavě čaje pokračovat, ozvalo se druhé zaklepání. Fialovláska tázavě zdvihla pohled.
"Omluv mě," hlesla k Aki, když kolem ní prošla ke dveřím. Chlapec, který za nimi stál, jí nebyl nijak zvlášť povědomý, přesto se na něj Satsuki téměř okamžitě mile usmála. S jeho vysvětlením, proč tam ovšem je, jí úsměv zamrzl ve tváři.
Jeho... Jeho... Copak vypadala jako muž?
Bezděky sjela pohledem do svého výstřihu, aby se ujistila, že její prsa během těch několika vteřin nikam nezmizela, načež se s ním vrátila ke tváři chlapce a rozpačitě pokývla hlavou.
"Prosím, pojď dál. Jsi tu správně," uhnula přitom ze dveří, aby mohl projít. Se strnulým bouchnutím za ním pak zavřela dveře a pokynula mu na polštář vedle Aki.
"Posaďse tu, prosím. Právě jsem připravila čaj," dostala ze sebe se značnou roztržitostí a rychle zaplula zpět do kuchyňky.
Muž... Jak si jen mohl myslet, že je muž??
Fialovláska si dala s přípravou nálevu obzvlášť záležet, aby získala dostatek času pro urovnání svých rozbouřených emocí. Když tedy položila hotový čaj se třemi kalíšky na nízký stolek, byla již zcela klidná a ve tváři jí pohrával milý úsměv.
"Tak. Tady si vezměte čaj a můžeme pokračovat," nalila oběma studentům plné šálky a usadila se proti nim na pohovku.
"Tady Aki právě říkala, že má ráda přírodu a příliš nemiluje pouštní vedra. Také by si přála zesílit kvůli chraně svých blízkých. A co ty? Jaká jsou tvá přání-" Satsuki se zarazila, když si uvědomila, že se jí vlastně hnědovlásek nepředstavil.

Osamu Ritsu
Tým Omega
centrum Sunagakure no Sato, nemocnice

Ritsuův spokojený úsměv, kterým vyprovázel rudovlasého chlapce, rázem zmizel z obličeje a hlava mu klesla zkroušeně mezi ramena.
"Díky, Riso-chan. To mi už dlouho nikdo neřekl..." odpověděl schlíple na její poznámku o zápachu, přičemž se mu nad blonďatými vlasy vznášela aura naprostého ponížení.
"Ghi- hihi-" uprsknul se zrudlým obličejem jeho klon, ve snaze potlačit hlasitý smích. Ritsu mu přes stín ve své tváři věnoval potemnělý pohled.
"GHAAAAAAHAHA," vybuchnul klon ihned na to v záchvatu smíchu. Ritsu svěsil rezignovaně i ramena a ohnutý v zádech zamířil plouživým krokem do první ulice, aby donesl Risu do nemocnice. Řehtající se klon mu byl celou dobu v patách.
Teprve v okamžik, kdy vešli všichni čtyři do nemocnice, se Ritsu konečně napřímil a začal se rozhlížet kolem. Hledal mezi všemi pobíhajícími lidmi kolem jednu konkrétní tvář, kterou vzápětí zaznamenal z profilu u recepce.
"Hej, Noriko-chan!" zvihnul levou paži do vzduchu a zamával na zelenovlasou sestřičku. Hlasitost svého oslovení si uvědomil teprve v okamžik, kdy se po něm všichni jako na povel podívali.
"Ehehe- pardon," usmál se Ritsu nejistě a rozpačitě se poškrábal za krkem. Zelenovláska, která jeho přítomnost zaregistrovala také, mu vesele zamávala na odpověď a s popadnutím desek z pultu za ním přispěchala.
"Ritsu-kun! Dlouho jsem tě tu neviděla!" oplatila mladému jouninovi veselý úsměv.
"Vlastně od doby, co js-"
"Jsem se stal jouninem," přerušil ji Ritsu s hrdým vypnutím hrudi. Noriko pokývla souhlasně hlavou, načež přeskočila očima k jeho dvojníkovi. Pohledem sjela k bělovlásce v jeho náručí a tázavě pohlédla zpět na Ritsua, jemuž na zádech visela pobledlá blondýnka.
"Co se jim to stalo?" povytáhl významně obočí. Ritsuův hrdý úsměv i postoj se v mžiku přeměnil na křečovitý a nejistý.
"My jsme- tak trochu trénovaly a- asi jsme to- trochu přehnali, takže-" začal ze sebe soukat, zatímco mu na čele naskakovala jedna kapka potu za druhou a dlaní si nervózně dřel kůži na krku. Nakonec ale svěsil paži dolů podél těla a provinile svěsil hlavu.
"Mají úpal."
Noriko si znovu obě dívky přeměřil pohledem, načež si hlasitě povzdechla a praštila Ritsua deskami po hlavě.
"Baka, Ritsu. Kolikrát jsem ti říkala, ať si dáváš větší pozor? Vždyť si jejich sensei! Nemůžeš být takhle nezodpovědný!" vyčinila blonďákovi s káravým výrazem ve tváři. Ritsu zahanbeně přikyvoval hlavou na souhlas, dokud zelenovláska neskončila. Teprve poté k ní znovu vzhlédnul.
"Potřebují hydratovat a ochladit organismus. Taky vydezifinkovat odřeniny na rukách a dát hojivý obklad. Mohla bys to zařídit, Noriko-chan?"
"Jistě," odpověděla zelenovláska a s otočkou na patě na ně mávla deskami, aby ji oba následovali.
"Jestli tě tu uvidí Aya-san a zjistí, že za tohle můžeš, udělá z tebe dva malé," poznamenala Noriko vážně. V Ritsuově tváři se na vteřinu mihnul zděšený výraz.
"Tak uděláme všechno proto, aby mě tu neviděla. Co říkáš, Noriko-chan? He- hehe-" zasmál se s křečovitým úsměvem, než bleskurychle zaplul do vyšetřovny, kam je zelenovláska zavedla. Noriko za nimi pečlivě zavřela dveře a založila si obě ruce v bok. Ritsu i s jeho klonem automaticky ucouvli o krok dozadu pod tíhou bodavého pohledu, jímž si je zelenovláska přeměřovala.
"Ale jen proto, že jsi to ty," vydechla nakonec se spuštěním rukou podél těla. Ritsuovi spadnul obří kámen ze srdce.
"Noriko-chan umí být vážně děsivá, když se mračí," zašeptal na vysvětlenou k Rise na svých zádech.
"Položte je tady na ta lehátka a jděte stranou. Už se o ně postarám," ukázala na dvě bílá lehátka u protějších zdí a rovnou si začala chystat potřebné věci. Ritsu okamžitě zakleknul před lehátkem, aby z něj mohla Risa pohodlně slézt a ihned se i se svými koláčky pakoval do kouta, kde se svezl na židli. Jeho klon zmizel v obláčku bílého kouře ihned poté, co položil Hikari vedle. Noriko, která napojila obě dívky na kapačku a chopila se nachystaných věcí k dezinfekci jejich odřenin, úkosem na blonďatého jounina pohlédla.
"Ritsu-kun... Proč máš v kapuci něčí oběd?"

Banditi
2. divize - Černé písky
oáza

"Tche," odfrknul posměšně první z banditů a trhnul řetězem mírně k sobě, načež jej druhou rukou strhnul vlevo. Kosa tak po odmrštění pánví změnila směr a zamířila k jeho společníkovi, s úmyslem odrazit letící sekáček. Ten však těsně minula kvůli nedostatečné délce řetězu. Sekáček se tak zabořil přímo do spánkové kosti maskovaného útočníka nalevo, jež se zkácel v okamžiku k zemi.
"Hmch," ušklíbnul se maskovaný muž vpředu, když si řetěz přitáhnul blíže k sobě a začal s kosou na jeho konci točit v líném tempu před sebou.
"Sežer si to!" mrsknul kosou přímo proti Akenovi ve stejný okamžik, v jakém po něm z pravé strany jeho společník vrhl dvojici kunaiů s výšbušným lístkem.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Čt, 2017-01-19 21:02 | Ninja už: 1607 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Ošetřovatel TonTon

Hizuki Shima
Tým beta
Oáza

Po Daisukeho odpovědi se jí vše v hlavě pospojovalo a ona nad svými teoriemi o vzniku výbuchu zavrtěla hlavou. ´Samozřejmě, že by tady nikdo neodpaloval výbušné lístky jen tak pro zábavu. To ninjové nedělají... A tebe to taky nemělo ani napadnout.´ Párkrát si bouchla z boku dlaní do hlavy a hned nasadila svůj zářivý úsměv, jímž obdarovala každého z přihlížejících obyvatel oázy, který jí obdařil svým pohledem a pozorností. Skutečnost, že Daisukemu se pravděpodobně nedostávalo dostatečné množství vzduchu zaregistrovala až ve chvíli, kdy na to Tekuro upozornil. Úsměv na tváři se jí ještě rozšířil a s jistou dávkou hyperaktivity se zhoupla na špičky a zpátky.
"Je to divný... Já jsem v tom taky nevině," zazubila se v reakci na pronesené zhodnocení situace, i když o nic takového Tekuro asi nestál.
S pozorností roztahanou po celém prostoru si záhadné postavy blížící se k jejich skupince všimla až těsně předtím, než promluvila. Bezmyšlenkovitě se naklonila o něco blíže, aby o nic nepřišla a zkoumavým pohledem probodávala jak svého týmového kolegu, který očividně věděl o koho se jedná, tak nově příchozího. Nestihla ani začít otázku o koho se jedná, když si sundal kápi. Zjevně úplně odignorovala, že se ti dva mezi sebou baví a vyhrkla první věc co jí napadla.
"Tekuro-kun, ty máš dvojče?" Její oči se najednou jakoby zvětšily do enormních rozměrů a kmitali mezi dvěma stejnými tvářemi a následně jednou tváří a jednou hlavou zezadu, když se neznámý rozešel pryč. ´Jo tohle vypadá na fakt divný den.´

Obrázek uživatele Tobicek
Vložil Tobicek, Čt, 2017-01-19 20:59 | Ninja už: 2994 dní, Příspěvků: 943 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Ake Hoku
Yohei
Ake věnoval trojici, která mu zastoupila cestu jeden ze svých úsměvů, načež si protáhl prsty, až zakřupaly v kloubech. Uplynula další vteřina ticha, než se Ake pohnul rychle a prudce jako had. Ostrá ocel se zablýskla a molo se zbarvilo krví námořníků do ruda. S lehkým bouchnutím dopadly tři těla na zem a z proseknutých hrdel jim prýštila krev na všechny strany. Ake se pomalu otočil a klidným krokem vyrazil k Moshinovi. Po cestě se ho pokusili zastavit další dva námořníci, ale jediné čeho dosáhli byla rychlá a čistá smrt z Akeho rukou. Pomalým krokem, s vědomím, že Moshino nemá kam utéct, přešel Ake po lodní lávce, kterou za sebou skopl do vody, aby lidé, co běželi ze břehu na pomoc, nemohli zasáhnout do toho, co se měl udát.
Moshino, bledý jako smrt, se pokusil vzdorovat s velkým nožem v ruce, jen aby mu Ake vyrazil oko jílcem meče a pak mu usekl ruku s nožem.
"Měl jste mě nechat jít..." pronesl Ake chladným tónem, než chytil kapitána za nemyté vlasy a několik údery jeho hlavou o zábradlí ho připravil o všechny zuby.
"A taky nejsem žádný vemeno!" po těchto slovech jediným seknutím přesekl svému bývalému kapitánovi šlachy pod koleny a hodil ho na palubu. Když byl s tímhle hotov, jen přeskočil na molo, odkud klidným krokem vyrazil pryč, vstříc dalšímu dobrodružství a v pozadí za ním loď explodovala!

Ake vrhl další ošklivý pohled na trojici námořníků před sebou. "Tak to vypadá, že Touma podvedl nás oba..." zamručel si sám pro sebe Ake a jako spráskaný pes šel nosit zboží z lodi a do lodi. Když bylo všechno vyloženo a v lodi bylo nové zboží, Ake se nalodil a zpoza vesla sledoval, jak se loď pomalu vzdaluje od místa, kde chtěl vystoupit...
Když se jim konečně ztratila země z obzoru, Ake najednou pustil veslo, vstal ze svého místa a vyrazil směrem na horní palubu.

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas...

Katai Take
Jižní cvičiště
"No konečně!" zajásal Take, když si všiml, že se mu písek stahuje kolem nohou. Od teď se měl boj podstatně ztížit. Ovšem pořád to nebylo dokonalé, protože Rei se pokusila polapit jeho samotného, místo aby techniku využila na útok ze slepého bodu, kterým by mu sebrala rolničky u jeho pasu.
Nejspíš k velkému překvapení Rei se Take nechal chytit a vůbec nereagoval na její pokusy. Vlastně teď už byl jen zvědavý, o co se Rei pokusí, když ho má na lopatě. Nebo to tak aspoň vypadá.

Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Čt, 2017-01-19 15:58 | Ninja už: 3479 dní, Příspěvků: 1504 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Toshimi Kokumotsu
Zlaté písky, 2. divize
Sídlo Kobachi
Toshimi zachytila Negumin pohled a vydolovala pro ni něco jako podpůrný úsměv. Pětice se následně vydala do paláce. Katashi jim konečně prozradil, kde zůstal Raizo, a Hiro se měl k pomoci.
Kývla. „V pořádku, Hiro. Já tu s nimi zůstanu a pohlídám je,“ pravila. „Ale vraťte se celý, jo?“
Měla strach. Smrti okolo bylo už dost a ona nechtěla přijít o blízké. Navíc už všichni museli být unavení. Kdy vlastně naposledy jedli nebo spali?
Rychle myšlenky zahnala a jala se soustředit na věci, které byly přímo před nimi. „Můžu nějak pomoct?“ zeptala se, když dorazili na ošetřovnu.


Yuri Fan - Stala jsem se členem zdejší yuri komunity. ˘^˘

(A na závěr malá reklama. Laughing out loud)
Popusťte uzdu své fantazii a zažijte dobrodružství ve světě Naruta!

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, St, 2017-01-18 14:37 | Ninja už: 2216 dní, Příspěvků: 636 | Autor je: Prostý občan

Tekuro Ashikaru & Shi
Tým Beta
Oáza

S pozvednutým pravým obočím se díval na celou situaci.
"Daisuke téměř celej schovanej do výstřihu naší sensei, vystrašený lidi kolem, vůně, kterou může vykouzlit jen výbuch lístku. A za nic z toho nejsem zodpovědnej já. Dnešek je vážně divnej. mluvil Tekuro zdánlivě k nikomu konkrétnímu. Kdokoliv ale stál poblíž, tak to mohl slyšet.
Samozřejmě i on byl rád, že se nikomu nic nestalo a že nemusí čelit útoku.
Vlastně ani nevěděl, jestli bude nějaký boj potřeba. Třeba jen udělají to, co mají a půjdou spokojeně domů.
Posunul si brýle trochu výš. Už dlouho se nedostal do pořádné akce. A za to možná i rád. Pořád si nebyl sám sebou stoprocentně jistý. Polovinu jeho technik nesměl ukazovat na veřejnosti.
"To kolem tebe pořád něco bouchá?" oslovil Tekura jeden z vesničanů. Byl oblečen v kápi. Tekuro sebou trhl hned ze dvou důvodů. Zaprvé vůbec netušil, kdy se k němu ten chlápek přiblížil a zadruhé ten hlas poznal. I tu tvář. Byla stejná, jako jeho vlastní.
"Ček..čekal jsem, že dorazíš později." usmál se křečovitě.
Nově příchozí si sundal kápi a obhlédl okolí.
"Koukám, že tým se docela obměnil. Máte hezkou sensei, to se musí uznat."
"Představíš se sám? Myslím sensei a Hizuki." Tekuro začínal být klidnější. Když přemýšlel o tomhle setkání, čekal to horší. Sice ho to vykolejilo, ale ne zase tak moc.
"Jasně. Ty bys ani nevěděl jak." řekl muž, který vypadal jako Tekuro a vyrazil směrem k téměř udušenému loutkáři.

Obrázek uživatele Mon
Vložil Mon, Út, 2017-01-17 22:39 | Ninja už: 2977 dní, Příspěvků: 321 | Autor je: ONLINE, Prostý občan

Kyra Kurasaki
Tím Delta
Stred západného kaňonu

Sedí na kameni niekde uprostred západného kaňonu. Medzi prstami drží zapálenú cigaretu, z ktorej sem tam potiahne a vzápätí mierne zakloní hlavu a dym vydýchne pred seba. Dnes je ten deň. Deň s veľkým D. Skôr pre ňu ako pre troch geninov, ktorí už čo to majú za sebou. Pre ňu je to ale jej prvý tím. Jej sen, ktorý sa stal skutočnosťou. Tak dlho čakala na tento deň. A teraz, keď konečne prišiel, je naozaj zvedavá, kto budú jej študenti. Komu to venuje svoj čas, svoje nervy a svoje skúsenosti. „Tsk,“ odfrkne. Snáď to nebude banda idiotov a neschopákov. To si bude musieť veľmi často pripomínať, čo je vlastne jej úlohou, jej poslaním. Veď sa uvidí. Napriek tomu, že už o nich niečo počula a niečo si prečítala v ich zložkách, rozhodla sa nevenovať tomu príliš veľa dôležitosti. Radšej im dá možnosť začať s čistým štítom. Západný kaňon si nevybrala ako miesto ich prvého stretnutia len tak náhodou. Dokonalý labyrint, ktorý vyžaduje istú dávku trpezlivosti, prefíkanosti a spolupráce. Na niektorých miestach pre nich pripravila pasce. Niekde ich čakajú slepé uličky. Mnohé cesty sa im budú zdať rovnaké. Kyra potiahne z cigarety a pousmeje sa. Je vlastne veľmi zvedavá, či ju tam nájdu a ako na tom budú.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, St, 2017-01-18 19:08 | Ninja už: 1345 dní, Příspěvků: 249 | Autor je: Pěstitel rýže

Taji Sakyu
čtvrť Shiro chiku, restaurace Tanaka-ulice-byt Satsuki Nekomi ,centrum vesnice
"Taaak to stačí,můžeš si odpočinout."Usmála se Futaba a rozhlédla se po kuchyni."Mno dobrý výkon na takového mezka,ale už tu nemáme co bychom nakrájeli,tak šupej za svou sensei."Taji si otřel pot s čela a dovolil si drobné ušklíbnutí na zmasakrované ingredience.I když se ani tentokrát Futabě nevyrovnal,dlouhou dobu s ní držel tempo a kromě pár drobných říznutí do svých prstů se něměl za co stydět.Taji se zadíval z okna a uvědomil si ,že už se blíží poledne."Měl bych vyrazit... minimálně zjistit do kdy tu s náma mají smlouvu a co je dál třeba."Pomyslel si Taji než se rozloučil s Futabou a odešel najít svůj tým.
Jeho tým našel vzadu na dvorku v dost ponuré náladě.Než stačil Taji otevřít pusu, strčila mu sensei do ruky obálku se slovy,že jsou všichni předěleni do jiných týmů."No to je fakt úžasný..fakt skáču radostí."Zamumlal k sensei kysele Taji a nakopl nejbližší kámen co uviděl.Dělalo mu problém s někým vycházet a v tomhle týmu měl aspoň štěstí ,že se to jakš takš povedlo.Nový lidé znamená nové problémy a nové neznámé pro jeho horkou hlavu."Mno lidi...tak se zatím mějte.Snad se někdy zase setkáme jako už shinobi co něco svedou."Rozloučil se s Hitomi,pokývnul Lučišníkovi a prošel kolem toho nového co od něj stejně neslyšel ani jedno slovo.
Před restaurací si konečně přečetl vzkaz z kanceláře.-tým Gama,Satsuki Nekomi- K jménu byla ještě připsána adresa někde v centru.Mladý shinobi si povzdechl a zamířil si to po ulicích vesnice rovnou k jeho cíli.Našel zmíněnou budovu,kterou Taji tipoval jako dům jeho nového senseie a po řadě schodů našel i svůj cíl.Chvilku otálel přede dveřma a přemýšlel nad nesmrtelností chrousta,než konečně zaklepal na tvrdé dřevo.Chvilku se nic nědělo načež se dveře otevřely."Další prsatá ženská..."Prolétlo Tajimu hlavou a to bylo taky to jediné co jeho mozek zvádl vyprodukovat.Kdyby nebyl takový ignorant možná by mu došlo,že Satsuki je ženské jméno a jeho nový sensei není nějaký starý dědek,kterého vyhlížel v bytu za osobou před ním.Chvilku civěl jak tele na nová vrata,než z něj něco vypadlo."E já Satsuki....ehm totiž hledám Satsuki Nekomi...jsem jeho nový student."Oznámil krkolomně a rovnou si v duchu vynadal ,že se chová jako idiot.


Obrázek uživatele Jaden
Vložil Jaden, Út, 2017-01-17 19:12 | Ninja už: 3259 dní, Příspěvků: 2873 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Prostý občan

Daisuke Mokushi
Tým Beta
Oáza
Daisuke se instinktivně ohlédl za zvukem bot, když se kousek od něho zjevil jeho kamarád a hned za ním Hizuki, načež se mu po Tekurově otázce promítl provinilý úsměv do tváře.
„Ah, omlouvám se, nechtěl jsem vás vyděsit. Jen jsem zkoušel, kolik toho bariéra vydrží,“ podrbal se rozpačitě za hlavou.
Než se však stihl omluvit i těm několika málo obyvatelům oázy, které svým nedomyšleným a nezodpovědným pokusem nechtěně vzbudil, objevila se na scéně Chika.
„Mhmhm!“ vyšlo tak z rudého hnědovláska namísto omluvy, když ho kunoichi objala, což šlo nevyhnutelně ruku v ruce s tím, že si jeho tvář zabořila hluboko do výstřihu, a on začal přidušeně mávat rukama.

Kapitán Moshino a jeho posádka
Přístav v zemi Větru
„Kampak, vemeno?“ zastoupila však Akemu cestu trojice námořníků z lodě Umikou, se samolibými úsměve ve tváři.
„Kam si myslíš, že deš?!“ zahromoval na Akeho za jeho zády kapitán Moshino zpoza zábradlí paluby, „Touma mě slíbil pomocníka jako vyrovnání jeho dluhu, a ten ti zabere odpracovat víc, jak jednu platbu! A teď koukej dělat, co sem ti řek, než ti necham zmalovat zadek do ruda veslem, jasný?!“ osopil se na blonďáka pán lodě vztekle, načež se na něho trojice „bratří v triku“ před ním škodolibě usmála.
„Slyšels, vemeno.“


Obrázek uživatele Emiel254
Vložil Emiel254, Út, 2017-01-17 16:07 | Ninja už: 857 dní, Příspěvků: 127 | Autor je: Pěstitel rýže

Kokumotsu Shiki
Zlaté písky, druhá divize.
Rakuen

Ještě než usl, utřídil si myšlenky. Měl o čem přemýšlet a snažil se vyvodit nějaký závěr.
Ráno se u snídaně rychle najedl a vydal se za Tadaem.
Dostihl ho v kuchyni, kde pracoval na nádobí. Obecně mu přišlo divné, že domovník v panském domě pracuhe i zároveň jako uklízečka a myčka nádobí.
"Dobré ráno Tadao-san, koukám, že máte mnoho práce. Přátelsky se na něj usmál, i když v tom přátelského nebylo pranic. Nicméně by z něj byl asi dobrý herec. Rád bych si s vámi promluvil v klidu. Můžete mi říct vaší vlastní verzi příběhu o řetízku a jeho ztrátě?" Nakrčil vyčkávavě obočí a usadil se na kuchyňskou desku, lde si zcela dětsky začal houpat nohama.

Obrázek uživatele ichi
Vložil ichi, Po, 2017-01-16 17:07 | Ninja už: 3479 dní, Příspěvků: 1504 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Chika Yoshitsune
Sensei týmu Beta
Sentake
„Mokrý klín?“ padl Chice do očí stín a málem jí narostli růžky. „To se nemusíš bát, já to tak mám pořád, chichi,“ prohlásila potměšile.
Víc říct nestihla. Oázou otřásl výbuch. Tekuro vylítl ze své pozice, přičemž hlavou naboural do ženiných prsou, čemuž nevěnovala moc pozornost, protože jí na mysli vytanula hrozivá myšlenka.
„Daisuke-kun!“ vykřikla zděšeně a rozeběhla se k epicentru toho hluku.
Velmi rychle zjistila, že na jejího studenta nikdo neútočí a ze srdce jí spadl kámen. To však neznamenalo, že se zastaví. Pokračovala dál, dokud neskočila po hnědovláskovi a vroucně ho neobjala. „Daisuke-kun! Já se lekla, že ti někdo ubližuje! Jsem tak ráda, že jsi v pořádkůůů!“ pískala starostlivě se slzičkami v očích.
Okolo čtveřice se zatím sešlo několik domorodců, kteří z bezpečné vzdálenosti celé divadlo zvědavě pozorovali.

Risa Mokushi
Tým Omega
Západní cvičiště
„G-gomen,“ pípla dívka a dál raději ignorovala okolí. Faktem však bylo, že se jí udělalo lépe. Nepřítomně převzala koláčky a snažila se na ně nedívat. Každé jídlo v ní teď vyvolávalo nehezké pocity.
Nakonec se přesvědčila, že nebyla jediná, s kým Ritsuův tvrdý trénink seknul. Hikari byla dokonce v bezvědomí.
Blondýnka ožila. „Hicchan!“ vyhrkla. „Jsi v pořádku, Hicchan?! Sensei! Musíme jít do nemocnice!“ Krátce se zarazila a nakrčila nos. „Fůůůůj! Vy smrdíte!“


Yuri Fan - Stala jsem se členem zdejší yuri komunity. ˘^˘

(A na závěr malá reklama. Laughing out loud)
Popusťte uzdu své fantazii a zažijte dobrodružství ve světě Naruta!

Obrázek uživatele Knedlíček
Vložil Knedlíček, So, 2017-01-14 20:57 | Ninja už: 2407 dní, Příspěvků: 417 | Autor je: Pěstitel rýže

Aki Saburou
Tým Gama
Byt Satsuki

"Správně... Satsuki." Opravila se posléze a na vyzvání vešla do bytu. Vypadalo to, že správně přeci jen nakonec byla, což byl s jejími znalosti vesnice obrovský úspěch. Musela říct, že to měla Satsuki uvnitř pěkně zařízené, což znamenalo, že má nejspíš ráda pořádek a vzhledem k zimní zahradě nejspíš i jemnou povahu. Alespoň to si tedy plavovláska po prvním setkání se svou sensei myslela. Teď však přišla řada na ní, neboť byla vyzvaná k tomu, aby se představila.
"Vlastně bych si čaj dala." Odpověděla na předchozí otázku na uvolnění atmosféry, zatímco se posadila na jeden z polštářů naproti pohovce kde žena seděla. Moc nervózní sice nebyla, ale i tak pro ní setkávání s novými lidmi nebylo nic pohodlného. Pokusila se však na sobě nedat nic znát a přemýšlela, co by o sobě mohla říct.
"No, já nikdy nebyla moc dobrá v mluvení. Nemám ráda písek a vedra, mám radši přírodu, čehož se tady člověk nejspíš nikdy nedočká. A moje přání? Myslím... Myslím, že bych se chtěla stát silnější, abych mohla chránit lidi mě blízké." Vypadalo to, jako by chtěla ještě pokračovat, ale radši se odmlčela a čekala, co jí na to Satsuki odpoví.

Sometimes you must HURT in order to Know,
FALL in order to Grow,
LOOSE in order to Gain,
because life's greatest lessons are learned through PAIN.

제발 좀 잘난 척하지 마
알고 보면 네가 제일 불쌍해
그래 날 더 자극 시켜봐
잠깐 재미라도 볼 수 있게

Obrázek uživatele Davien
Vložil Davien, So, 2017-01-14 15:12 | Ninja už: 2988 dní, Příspěvků: 1241 | Autor je: Prostý občan

Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, II. div.
Běželi palácem a Katashi udával směr k ošetřovně. Raizo tedy zůstal v sále s nějakým Hideem, což byl nejspíše druhý ninja, který se prve střetl s Raizem při útoku na Aozoru-sama, když tábořili u oázy.
"Tak tomuhle týpkovi Hideovi dlužím ránu do hlavy."
Řekl si Hiro pro sebe, vzhlédl a zeptal se na něco jiného.
"Jak se dostanu z ošetřovny do sálu?"
Musel se ujistit že Raizo nepotřebuje pomoc. Byl to moc velký frajer na to, aby se nechal zabít nějakým Hideem ale pro jistotu se musel Hiro přesvědčit.
Navíc věřil, že Toshimi ošetřovnu a Aozoru-sama především, dokáže ochránit i bez něj.
Raději ale parťačce věnoval dlouhý pohled, čekající na její souhlas.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, So, 2017-01-14 04:29 | Ninja už: 863 dní, Příspěvků: 354 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Keiko
2.divize Zlatých písků

Rakuen
Když se tým rozdělil a každý šel po svém vlastním úkolu, zamířil si to Keiko k velkému domu. Celá tahle situace mu dělala v hlavě obrovský zmatek a všechny jeho šrouy, až byly některé v prapodivných úhlech nahnuty, rotovali jako o život. Základním faktem bylo, že se ztratil náhrdelník po nebožce matce z pokoje mladé dcerky, která uvedla, že ji probudil podivný šramot a poté uviděla u okna siluetu postavy s trojůhelníkovou hlavou. Podle toho co jim řekl Sajin, byla oblast Rakuenu prohledána a protože byl Sajin velkým pánem v této oáze, Keiko nepochyboval, že hledači byli prostější lidé. Poté byli do případu zapojeni oni. Keiko se zastavil. Tohle mu nějal nesedělo. Chápal, že každý může mít doma zapečetěnou místnost a Sajina přistihli, jak se do ní dostal..ne. nepřistihli ho při tom. Jenom věděli, že byl uvnitř a pak ho viděli vycházet ven. Bylo to všechno velmi záhadné. A ten sluha. Ten vypadal jako chodící skála, která si sice pamatuje, ale protože je skalou, stejnak vám nic neřekne. A každý přece ví, že kameny nenaznačují. Alepoň tak se Keikovy zdál.
Keiko vstoupil do domu a prošel až do jídelny.
"Ránko, Sajin-san."
Usmál se na něj Keiko svým klasickým úsměvem, který jasně ukazoval, že ani on není tak chytrý jak nevypadal ani předtím.
"Jistě vám nebude vadit, když vám položím pár otázek, co říkáte?! Abychom si mohli doplnit všechny dílky skládačky."
Keiko ani nečekal na vyzvání a usadil se ke stolu. Práce byla důležitá. To ano, ale toho jídla tam bylo tolik, že Keikovy stále ujížděli oči k němu a chlapec se musel opravdu prát, aby byl profesionální.

Obrázek uživatele Mitora
Vložil Mitora, Pá, 2017-01-13 23:35 | Ninja už: 1607 dní, Příspěvků: 640 | Autor je: Ošetřovatel TonTon

Hizuki Shima
Tým Beta
Oáza

Povzbuzení od zelenovlásky do ní vlilo potřebnou sebedůvěru a ona se ke škrábanci vrátila a pokusila se do něj pustit více chakry. Když ani to nevypadalo, že nějak zvláště pomáhá, zazubila se na sensei a zavřela oči. Klíčem práce s chakrou bylo soustředění a to byla věc, na které musela Hizuki ještě zapracovat. Domnívala se, že svého limitu soustředěnosti dosáhla již někde během cesty, ale musela posouvat své hranice a nepřestávala se dál snažit.
Ponořila se do sebe tak hluboko, že ani nezaregistrovala, že Chika odešla. Vyslala část své chakry do oblasti škrábance, aby měla alespoň nějaké informace a pokusila se znovu vypustit chakru ze dlaně, tentokrát snad více koordinovanou. Díky již přítomné chakře uvnitř zaznamenala, že její snažení skutečně nezůstává bez odezvy. Nebyla to sice až tak silná reakce v jakou by doufala, ale přece jenom se chod buněk v ráně zrychlil. Otevřela oči a rozhlédla se, že svůj objev sdělí sensei a zjistila, že zelenovláska už tam není. Zmateně se rozhlédla kolem, protože si opravdu nevšimla jejího odchodu. Zmatený výraz na její tváři vydržel i když jí pohledem vyhledala u Tekura, právě ve chvíli, kdy jí tam zavolali. S úsměvem se zvedla, oprášila ze sebe písek co nejvíce zvládla, aby se příliš nezdržovala a odhopsala směrem k těm dvoum. Nesoustředila se sice moc dlouho, ale za vyrušení byla velice ráda i tak.
"No zkusit to můžu, za zkoušku nic nedám, spíš jestli se nebude Tekuro-kun bát, že to ještě zhorším..." zazubila se a zhoupla na patách zatímco čekala na odpověď od mladíka na zemi. Odpověď ale nepřišla, protože se stala nečekaná věc a tou byl výbuch. Nic takového Hizuki nečekala a tak nebyla tak pohotová jako Tekuro a chvíli zůstala zaraženě stát na místě. Nevšimla si proto ani jeho urychlenému nasazování brýlí, což bylo pozitivní, protože neměla spoustu otázek. Takto ovšem pouze mladíka následovala ke zdroji toho pozdvižení. Ani nevěděla co očekávala, ale asi to nebyly tři předkloněné loutky a vydýchávající se loutkař. Vzhledem k tomu, že jí Tekuro předstihl s otázkou a ani ona neměla potřebu ptát se na stejnou věc dvakrát, zůstala mlčet a s pohledem putujícím po okolí čekala na odpověď.

Obrázek uživatele stan.com
Vložil stan.com, St, 2017-01-11 22:20 | Ninja už: 863 dní, Příspěvků: 354 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Akeno Ikazuchi
1.divize Černých písků

Oáza
I přesto, jaká v poušti byla tma, viděl Akeno všechno co se kolem dělo. Možná to bylo tím, že banditi nebyli nejspíš úplní profesionálové, protože odlesky jejich zbraní od světla ohně je prozrazovali, ale Akeno je rozhodně nehodlal podceňovat. Navíc byli tři a vypadali, že jsou ochotni odstranit každou překážku, která se jim postaví do cesty. Teď musel spoléhat jen na svou rychlost a přesnost. Dva z útočniků se ho snažili minout, ale tak jako tak byl jejich cíl až za ním, takže museli kolem něj. Ten třetí se rozhodl Akena zbavit útokem zbraně, která měla svůj účel jen jako strašák, protože jen profesionál dokázal bojovat tímhle a přežít. Akeno se napřáhl a jedním máchnutím pánve odrazil letící hrot na útočníka v pravo. Poté zaplul levou rukou za pas v úrovni zadku, kde mu do ruky s lehkým *puf*, skočil neobvykle sekáček, který hodil přesně po levém útočníkovy. Sekáček rozhodně neměl v povaze útočníka zastavit, ale na místě ho zabít. Druhou ruku vrátil opět na pánev a sledoval, nepřátele. Věděl, že je to nezastaví, ale jediné co potřeboval bylo, aby se všichni zaměřili na něj. Pak si s nimi už nějak poradí.

Obrázek uživatele Ero Michi
Vložil Ero Michi, St, 2017-01-11 19:00 | Ninja už: 3044 dní, Příspěvků: 438 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Pěstitel rýže

Nekomi Satsuki
Tým Gama
byt Satsuki, centrum Sunagakure no Sato

"Satsuki," opravila dívku jemně, na tváři se jí však držel milý, přívětivý úsměv.
"Prosím, pojď dál," ustoupila přitom ze dveří a paží poukázala dívce dovnitř svého bytu, aby vstoupila. Tiše za ní poté zavřela vchodové dveře a dlouhými kroky prošla kolem k pohodlné pohovce, jež byla uprostřed prostorné místnosti, z níž vedly dveře do kuchyně, do ložnice a na krytou zimní zahradu, v níž proměnila balkon.
"Posaď se tu a pověz mi něco o sobě pro začátek. Co máš ráda, co nemáš ráda, co by sis přála?" vyzvala Aki k usazení se na jeden z měkkých polštářů, co byly rozmístěny proti pohovce za nízkým dřevěným stolkem, a sama se usadila na okraj pohovky.
"Nemám ti připravit trochu čaje? Pitný režim je důležitý," naklonila do strany hlavu s tázavým výrazem ve tváři.

SAJRAJTI!

Na pana S a na pana K nám nesahejte! Jsou výhradním majetkem dvou nezbedných úchylů :3

Obrázek uživatele Uzumaki_Adi
Vložil Uzumaki_Adi, Po, 2017-01-09 22:37 | Ninja už: 1146 dní, Příspěvků: 328 | Autor je: Propadlý student akademie

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas...

Kokumotsu Rei
Zlaté písky, Druhá divize
Jižní cvičiště

Dívčiny písečné shurikeny byly přesně jak předpokládala rozprášeny s naprostou lehkostí, skoro až netečností. V poslední chvilince proto dívka zaváhala s vysláním dalších projektilů a toto zaváhání jí naštěstí a naprostou náhodou pomohlo alespoň trochu prohlédnout.
Její mozek totiž sice byl dost rychlý na to, aby pochopil, že metat proti Takemu další neškodné hvězdičky nemá cenu, ale ten pitomej nepoužitelnej orgán už nebyl schopen vymyslet co jiného tedy má dívka dělat. Na chvíli, která by pro ni v boji s reálným nepřítelem byla jistě nebezpečná, se tedy zastavila na místě. Její schopnost jakéhokoliv alespoň trochu strategického uvažování zkratovala, což Rei pochopitelně dopálilo. Jakoby už teď nebyla někde mezi zoufalým zhroucením a výbuchem vzteku.
Červenovláska bezmyšlenkovitě stiskla pěst a její reflexy cvičeného Kokumotsu se ani v této zdánlivě nekontrolované chviličce nedaly popřít. Kolem Takeho nohou se zvedlo ze země několik spršek písku. Ty ale nereagovaly na vítr ani jiné vnější podmínky. Ale na dívčino gesto.
V tu chvíli se Rei do panicky zmraženého mozku náhle vrátily použitelné myšlenky. A to ještě mnohem rychlejší než před chvilkou. Už neváhala ani chviličku a nestihla si ani v duchu vynadat do blbců, když svůj s chakrou smíšený písek nechala vystřelit ze země kolem Takeho nohou a vytvořit kolem mužova těla bytelnou písečnou schránku.
Jestli nevyjde tohle, tak už nic křičely její myšlenky.

Uzumaki Adi - Shoodai no Hokage

Něco... Chňachňachňa http://uzumakiadi.webgarden.cz/
Můj Deviantart http://uzuadi.deviantart.com/

Obrázek uživatele Swreck
Vložil Swreck, Po, 2017-01-09 23:17 | Ninja už: 2216 dní, Příspěvků: 636 | Autor je: Prostý občan

Tekuro Ashikaru
Tým Beta
Oáza

Jak se tak jeho mysl upínala na základní otázku života, vesmíru a vůbec, zaznamenal ještě další věc. Někdo pohyboval s jeho hlavou. Vůbec to nebylo nepříjemné.
*Chika-sensei!* připomněl mu mozek.
"Hele, fakt si toho vážim, ale jsem zpocenej jak prase, takže pokavaď nechcete mít mokrej celej klín, možná to není ten nejlepší nápad. A to rameno už je celkem v pohodě."
Ta druhá část byla lež. To rameno nebylo ani zdaleka v pořádku. Tahalo to při každém pohybu a Tekuro byl moc rád, že dneska nemusel trénovat nic s katanou.
Až do téhle chvíle měl zavřené oči.
Náhle se ozvala neuvěřitelná rána. Výbuch.
Tekuro vyskočil na nohy a vytasil katanu. Myslel si, že jsou pod útokem.
"Co to sakra...!" nedokončil, protože si uvědomil jednu závažnou věc. Nemá brejle.
*Ještě že jsem ty oči zavřel!* zhrozil se.
Div si nožičkami svých sklíček nevypíchl oko. Vyrazil směrem za zvukem.
Jestli je někdo sledoval a teď zaútočili na Daisukeho o samotě, má vážný problémy. Ne že by mu Tekuro nějak nevěřil, jenom prostě věděl, že jakmile je člověk sám proti organizovaný skupince, nemá moc šancí.
Mohutně se odrazil s tasenou katanou (přes adrenalin zapomněl na bolest) stál pár metrů od Daisukeho.
"Co tady blbneš?"

Obrázek uživatele Tobicek
Vložil Tobicek, Po, 2017-01-09 18:10 | Ninja už: 2994 dní, Příspěvků: 943 | Autor je: Moderátor, Editor fóra, Prostý občan

Rolničky, rolničky, kdopak vám dal hlas...

Katai Take
Jižní cvičiště
"Výborně!" zajásal Take, když viděl dívčino počínání. S dvacítkou shurikenů co na něj vyslala si na své úrovni hlavu nedělal, prostě jen zatočil svojí holí a postupně je jeden po druhém roztříštil na jednotlivá zrnka písku, ze kterých vzešly.
Tak, pomyslel si, když s tím byl hotov, schválně jestli jí ta nápověda dojde. Tím, že rozmlátil písek na... písek, se její, chakrou nabitý, písek ztratil v tom okolním, čímž mu zmizel ze zorného pole. Jinými slovy, právě teď byl obklopen jejím pískem, který on neviděl, co víc si mohla Rei přát?
Tak se opět postavil do střehu se svojí holí a čekal, co bude z následného útoku, který Rei chystala kousek před ním.

Ake Hoku
Yohei
Ake se malátně vypotácel na palubu lodi a ohlédl se po Moshinovi. "Aye aye, kapítáne." odpověděl s úsměvem a vyrazil se chopit zboží, aby ho vynesl na suchou zem, po které toužil jako po soli. Po pár vteřinách se zastavil a poupravil své tvrzení, soli měl totiž po dnech strávených na moři po krk a něco mu říkalo, že po pár dnech bude mít plné zuby i toho sucha. Taky měl už dost toho, že mu říkali vemeno. Kdyby tu nebyl inkognito, všechny by je povraždil na otevřeném moři a loď by potopil, ale to by mohlo vyvolat otázky a z dlouhodobého hlediska se tomu chtěl vyhnout.
Takže nakonec prostě jen zatnul zuby, obtočil si svůj šátek kolem hlavy, aby nedostal úpal a zašel do podpalubí, kde se chopil svého batohu s věcmi. S batohem na zádech a prázdnýma rukama nakonec vyrazil na palubu, kde se samozřejmostí sobě vlastní přešel a obratně seběhl po můstku na molo. Když byl konečně na pevné zemi, která se nehoupala sem tam, naposledy nasál mořský vzduch do plic, až se z toho málem rozkašlal a vyrazil směrem do přístavu. Na rozloučenou jen zvedl ruku aniž by se ohlédl.
Konečně byl v Zemi Větru, teď už jen stačilo najít správný směr a mohl s klidem na pár dní nechat toho divadla. Původně měl v plánu připojit se k nějaké karavaně, ale po těch několika dnech měl toho divadla až až, a tak se rozhodl, že prostě jen doputuje někam poblíž Sunagakure, kde se tajně připojí k nějaké karavaně. Než ale mohl vyrazit, potřeboval směr a vodu.

Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^

Obrázek uživatele Kimiimaro
Vložil Kimiimaro, Ne, 2017-01-08 19:27 | Ninja už: 696 dní, Příspěvků: 747 | Autor je: ONLINE, Propadlý student akademie

Ki Hayabusa
Tým Éta

Byt Satsuki
Co se dělo okolo něj nevnímal, ale nějakým způsobem přeci jen zachytil slova řečená Tsubaki. Zavraždil ji pohledem a chystal se schovat nůž, protože čekal, že se něco bude dít, ale někdo zaklepal a Satsuki šla otevřít.
"Já se nudím... Já se nudím... Nuda... Nuda... Samá nuda... Asi umřu nudou..." bručel si Ki pro sebe otráveně, když jejich sensei otevřela dveře a vykecávala se tam s nějakou holkou. Prohlédl si nožík, který zrovna držel v ruce a začal ho leštit okrajem svého černého trička.

Nuu Kirimashi
Tým Alfa

Restaurace Tanaka
Nuu si po vynadání od jejich nové sensei jen opatrně a tiše povzdechl, ale měl pro ni pochopení. Beze slov se vrátil k Riko. Ta se evidentně poněkud uklidnila, protože už mluvila plynuleji a slyšitelněji. Během krátkých chvil mezi přívaly hostů se pokoušela s mladým loutkářem prohodit pár slov, ale ten toho nijak moc nenamluvil. Na většinu dotazů odpovídal pokud možno jednoslovně a svou práci dělal téměř mlčky. V jistém smyslu souhlasil se střelcem, že takhle se nic nenaučí, ale mise byla mise, a tu chtěl splnit už jen z důvodu, že to byla jeho povinnost.

Obrázek uživatele Uzumaki.Hikari
Vložil Uzumaki.Hikari, Ne, 2017-01-08 17:11 | Ninja už: 91 dní, Příspěvků: 58 | Autor je: Recepční v lázních

Hikari Kibono
tým Omega
na cestě do nemocnice

Ani nevěděla, kdy si uvědomila lehké drncání a to, že ji pevně drží dvě ruce. Někdo mě nese? napadlo ji a divila se, proč i jí samotné vlastní myšlení připadalo tak strašně zpomalené. Snažila se rozlepit oči, ale bylo to těžší než čekala. Najednou uslyšela hlas, který identifikovala jako senseiův a cítila, jak ji převzaly silnější ruce. Konečně se jí podařilo rozlepit oči a otupěle koukala na bílou, známou mikinu. Sensei...takže...kdo mě to nesl předtím? Hikari se chtěla ohlédnout, ale s těžkou hlavou to dost dobře nešlo a výsledkem bylo mírné zacukání. Bohové, já mám žízeň... koukala okolo sebe a uvědomila si jednu věc. Nebyl ještě večer. Musela omdlít. Netrvalo dlouho a následovalo pochopení.Já jsem ale kus pitomce....proč jsem se nenapila, když jsem mohla?
"Omlouvám se," zachrčela skrz vyschlý krk a schlípla. Takhle odpadnout hned první den kvůli vlastní blbosti!

Obrázek uživatele Asaki Uchiha
Vložil Asaki Uchiha, Ne, 2017-01-08 16:23 | Ninja už: 974 dní, Příspěvků: 263 | Autor je: Tsunadin poskok

Renji Kokumotsu
Tým Omega

Západní cvičiště>domov

Renji se držel za prašnou cestičkou, která po senseiovi zbyla. 'Proč musí tak rychle běžet,' řekne si pro sebe mladý Kukomotsu a dále pokračuje s dávkou v náručí. Všimnl si, že se sensei zastavil a tak Renji za ním šel. Když k němu do chvíli došel, tak se jen rychle podíval na Risu, která nevypadala dobře.
Poté co sensei vytvoří klon, tak se na něj Renji dívá. Když si klon vezme Hikari tak si jen oddychne. Poté co červenovlasému chlapci řekne, že si vedl dobře, tak se jen usměje, když rozcuchá vlasy tak se na něj jen mlčky podívá. 'Tak přece bych jí tam nenechat,' řekne si pro sebe a poté vyrazí domů.
Mlčky se dostane do vesnice a poté vyrazí co nejkratší cestou to čtvrti klanu Kokumotsu a poté domů. Když dojde domů, tak, shodí tykev s pískem v pokoji a té si napustí vanu, ve které stráví celkem dost času. Poté se převlékne a vyrazí do kuchyně pro něco k jídlu. Poté co se nají tak zamíří do svého pokoje, kde si nějakou chvíli čte a po nějaké době usne, protože dnešní trénink ho unavil.
Po několika hodinách se probudí, protože ho bolí ruce od toho, jak mlátili do písečných sloupů a tak jde dolů za mamkou. Když jeho mamka uvidí, jeho ruce, tak jen překvapeně zamrká a ošetří mu je. Poté si ještě vezme něco k pití a zmizí zpět do svého pokoje, kde po chvíli opět usne a spí až do dalšího dne.

Obrázek uživatele theFilda4
Vložil theFilda4, Ne, 2017-01-08 11:36 | Ninja už: 1345 dní, Příspěvků: 249 | Autor je: Pěstitel rýže

Taji Sakyu
tým Delta
čtvrť Shiro chiku, restaurace Tanaka
Taji cítil jak mu kapička potu přejela po spánku.S jeho ostrým nožem a jeho rychlostí neměla žádná ingredience šanci,přesto dokázala ta ženská Futaba naproti němu držet tempo a s úsměvem ho překonávat.Nějakou chvíli oba sekali jak divý za rytmického zvuku dopadání čepelí o dřevo nasáklé štávou z masa a zeleniny,když tu najednou Futaba zabodla svůj nůž do krájecí desky a protáhla se."Mno to na chvíli stačí,teď se to odnese a uvaří."Oznámila a s úšklebkem se zadívala na hrnce."Hehe dobrý výkon,ale pořád jsi žabař!Přijď si někdy pro odvetu a teď mi ještě pomoz to odnést."Poté co jí Taji pomohl a odhodlaně ji slíbil ,že ji příště porazí ,zamířil na zadní dvorek.
Když tam přišel, nadechl se aby aspoň pozdravil Hitomi a Lučišníka,když tu se za ním ozvala sensei a začala něco kafrat o misích ,morálce a podobně.Pak je poslala zpět na pracoviště.
Taji se jen otočil na podpatku,poznamenal něco o potrhlých kozatých ženských a nakráčel si to opět do kuchyně."Tu odvetu chci teď a tady!"Oznámil zmatené Futabě co tam něco kuchtila."Tak dobře chachá!Chytej a naostři čepele."Hodila mu brousek a dál se věnovala vaření.Podle vůně to Taji ostřící nože odhadoval na nějaký vývar.