manga_preview
Tlumočení B 16

Dobro proti zlu - kapitola 1: Mise ve Sněžné vesnici

Hokage Listové vesnice stála u okna své kanceláře. Zamračeně sledovala déšť, který bušil do skleněných tabulí. Myšlenkami byla kdesi jinde, někde u rozhovoru, který ještě před chvílí vedla se Shizune. Její asistentka jí sklíčeně pozorovala a pravou rukou hladila Tonton.
„Tsunade-sama,“ hlesla po chvíli opatrně.
Její nadřízená jen zamručela a nepřestávala sledoval dnešní nehostinné počasí. Po chvíli se skutečně otočila čelem k ní, než si pomalu sedla za svůj stůl.
„Opravdu o tom uvažujete, Tsunade-sama?“ zeptala se prchlivě a sledovala mračící se tvář, podepřenou štíhlými prsty.
„Jsem si jistá, že teď nadešel ten správný čas, abychom ji přivedli zpět,“ odpověděla vážně a sáhla do zásuvky pro láhev saké.
Pomalu si nalila malý doušek a nepřítomně ho usrkávala. Venku hlasitě zahřmělo a jakási větev narazila do okenní tabule. Shizune sebou poplašeně škubla a ustrašeně ztišila hlas.
„Nemyslíte si, že tím uvedete Konohu do nebezpečí? Přece jen….“
„Ne,“ přerušila jí Hokage s klidem. „ Narodila se tady, patří tady. Evakuace do Skryté Sněžné byl jen krok k její ochraně. Je dcerou shinobiů Vesnice ukryté v Listí a proto nepochybuji o tom, že zdědila naši ohnivou vůli,“ pronesla a zavdala si saké.
Shizune si povzdechla, ale neodvažovala se snad dále odporovat rozhodnutí hokage.
„ Chci, aby tady zítra přišel Kakashi, zařiď to Shizune,“ nařídila jí po chvíli.
„Hai,“ přikývla Shiz a měla se na odchodu. Na poslední chvíli se otočila a nechápavě pohlédla na Tsunade.
„ Jen Kakashiho?“
„Ano, bude velitelem týmu, který s ním musím prodiskutovat. Tak už běž,“ pobídla jí a znovu si nalila alkohol.

„Tak tohle jste po mě chtěla Pátá,“ pronesl Kakashi druhého dne ráno v kanceláři hokage.
„Jsi nejschopnější jounin Kakashi. Jistě jsi pochopil situaci, kterou jsem ti vysvětlila,“ ujistila se, aniž by snad Kakashi přikývl. „ Je rozhodně velice důležité, aby se ta žena vrátila sem.“
„Rozumím,“ přikývl zamyšleně a prohlédl si složku, kterou mu Shizune vtiskla do ruky.
„Čekal jsem, že mi je vyberete,“ řekl potěšeně a položil papíry na okraj stolu.
„Tvůj tým je pro tuhle misi jako stvořený.“
„O tom nepochybuji.“ujistil Tsunade.
Beze slova vstala od svého stolu a opět se odebrala k oknu. Vyhlédla ven. Po včerejším dešti ani stopy. Svítilo slunce a jen stromy se lehce kymácely v nepříliš silném, teplém větru.
„Kakashi,“ oslovila ho vážně, „úspěch mise je důležitý. Pokud jí nepřivedeme a neochráníme, je v nebezpečí celý náš svět. Je silná a schopná kunoichi, ale stejně křehká jako sněhové vločky, mezi kterými teď žije.“
„Přivedeme jí,“
„Nepochybuji, že Narutův talent měnit lidi se vám bude velice hodit,“ podotkla Tsunade a letmo se usmála. „Vyražte ihned jak to bude možné,“ rozkázala a Kakashi s puknutím zmizel. Zůstal jen slabý obláček kouře.

„Zase jdete pozdě, Kakashi-sensei,“ zamručela růžovovlasá dívka s rukama v bok. „Přišel jste někdy přesně?“
Kakashi se upřímně zamyslel. „Nevzpomínám si,“ opáčil suše a podrbal se na hlavě.
Sakura prohodila očima v sloup a Naruto se vrhnul před svého mistra.
„Kakashi-sensei! Tak honem, řekněte nám misi,“ prosil ho.
Kakashi ho nejdřív gestem ruky umlčel, prohlédl si všechny tři, než se povzbudivě usmál.
„Naší misí je: dopravit se do Sněžné vesnice a přivést sem do Listové jistou osobu,“ vysvětlil jim.
„Osobu?“ zopakoval Naruto a probodl mistra pohledem.
„Osoba, tím je myšleno-“ začal Sai, ale Naruto ho vztekle zarazil.
„Zmlkni, já přece vím co je to „osoba“!“
„Koho, Kakashi-sensei?“ vložila se do jejich rozpravy Sakura a stoupla si kousek před Naruta, aby jí tak nemohl přerušit. Oba chlapci ztichli a čekali na odpověď senseie.
„Je to někdo opravdu důležitý,“
„To není odpověď!“ zavřeštěl Naruto.
Kakashi si povzdechl a trochu svěsil hlavu. „ Až jí najdeme, poznáte jí,“ odvětil.
Další Narutovy nesmyslné otázky zanikly v Sakuřině pěsti, která chvíli na to padla na jeho tvář.

Vesnice ukrytá ve Sněhu.
Jako většinu času opět sněžilo. Vesnice byla v klidném rozpoložení. Všude se ozýval dětský smích s rodičovskými připomínkami, které v tuto dopolední dobu nebyly moc brány v potaz.
Krom smíchu dětských tváří se ozýval i jiný. Byl trochu dospělejší, ale upřímný a osoba si ho vyloženě užívala.
Rudovlasá mladá žena jen lehce klusala v jemném sněhu, utíkajíc před svým přítelem, který jí pronásledoval s velkou hroudou sněhu v ruce. Tváře jí hořely červení a oči se podivně leskly.
Chvíle nepozornosti zapůsobila náhlý nečekaný pád. Mladý muž využil své příležitosti a vrhl sněhovou kouli proti ní. Hbitě se otočila na záda a v momentu kdy kulička byla už kousek od ní, mávla štíhlým prstem a sníh se rozprsknul opět na sněhové vločky.
„Nikdy jsi mě nedokázal trefit!“ zasmála se provokativně a přitom zatočila nenápadně prstem.
Hrouda sněhu, kterou vytvořila ho zasáhla zezadu do temena hlavy.
Zaúpěl a promnul si místo na hlavě.
Žena byla v mžiku na nohou a dala se znovu se smíchem do běhu. Její přítel neotálel a rozeběhl se za ní. Dohnal jí, rázem se chytil jejího pasu a stáhnul sebou dolů na zem.
„Jen papej, papej!“ uculoval se, když jí cpal sníh do světle růžových rtů.
Ona ho vyprskávala a překulila se na něj.
„Ale, ale. No papej, papej!“ zopakovala se záchvatem smíchu.
Po chvíli oba padli vedle sebe na zasněženou zem. Roztáhli ruce a zhluboka vydechovali.
„Daki,“ oslovila ho najednou vážně.
„Co se děje?“ otočil na ní hlavu a trochu překvapen z tonu jejího hlasu pozvedl obočí.
„Já-,“začala, ale rázem mávla rukou, „to nic. Byla to hloupost, zapomeň na to.“
„Hanayo,“ povzbudil jí tiše, „řekni mi co se stalo. Tyhle tvoje náhlé výpadky v konverzaci přímo nenávidím.“
Místo odpovědi mu vtiskla surově další dávku sněhu do pusy a hbitě se rozeběhla ke svému domovu. Daki nečekal a vydal se za ní. Oba vběhli do jejího obývacího pokoje a její přítel se sesunul do měkkého křesla. Hanaya po něm mrštila peřový polštář, který ho trefil přímo do obličeje. Hodil ho po ní zpět a vstal.
„Radši nám půjdu udělat čaj,“ navrhnul a zmizel v další místnosti.
Hanaya se přemístila k okennímu parapetu a ladně si na něj sedla. Padající vločky jí natolik hypnotizovali, že se hluboce a nepřítomně zamyslela.
„Tady je ten-,“ vrátil se Daki s čajovými šálky v ruce. Když si, ale všiml zasnění své kamarádky, opatrně je položil na stolek a přešel k ní. Nevšimla si ho do té doby, až jí položil na rameno studenou ruku.
Škubla sebou a jaksi nepřítomně zamrkala. Pokusila se o úsměv, ale její oči zůstávaly smutné a bez plamene, který v nich doposud plál.
Daki si trochu poposedl vedle ní a snažil se zatvářit povzbudivě, když viděl, že jeho gesto ani trochu nezabírá opatrně se zeptal: „Je něco co mi chceš říct?“
„Daki já-,“ začala, ale její slova se ztratila v hlubokém povzdychu.
Zabodl do ní svůj pronikavý pohled a jakýmsi zamručením se snažil povzbudit slova, která chtěla vyřknout.
„Mám pocit, že mi pořád něco chybí,“ dořekla po chvíli a nepřestávala hledět z okna.
„Chybí?“ zopakoval Daki nechápavě.
„Jako bych byla skládačka, které pořád malý kousek chybí a nebyl nikde poblíž,“ vysvětlovala, nevšímajíc si pohledů svého společníka. „Mám divný pocit, tady uvnitř,“ ukázala dlaní na své srdce a lehce ho stiskla.
Daki jí mlčky poslouchal. Zavrtal svůj pohled kamsi do dřevěné skříně v rohu místnosti jakoby s ní snad chtěl v tuto chvíli splynout.

Poznámky: 

Je tady nová série, která se mi psala snad sama Laughing out loud takže hezké počteníčko a Itadakimasu! Laughing out loud

4.960785
Průměr: 5 (51 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Aki Uchiha
Vložil Aki Uchiha, Čt, 2017-07-06 14:59 | Ninja už: 2521 dní, Příspěvků: 599 | Autor je: Konohamarova chůva

" Misia L2" Začiatok je skvelý a chvíľku mi vážne vŕtalo v hlave, o koho to vlastne pôjde. Na sekundičku som si myslela, keď som čítala , že žena má červené vlasy, že nebodaj pôjde o Kushinu, ale napokon je to Hanaya. Som zvedavá, čo sa stane ďalej a ako bude Hanaya reagovať, až k nej príde Kakashi so skupinkou a či je medzi ňou a Kakashim nejaká spojitosť.

Obrázek uživatele odin-sama
Vložil odin-sama, Po, 2009-02-02 21:54 | Ninja už: 3776 dní, Příspěvků: 1224 | Autor je: Prostý občan

je to pěkné

Obrázek uživatele Kaori n_n
Vložil Kaori n_n, Ne, 2009-01-18 17:23 | Ninja už: 3336 dní, Příspěvků: 643 | Autor je: Prostý občan

Je vidět, že se psala sama, absolutně skvěle se to čte! Eye-wink Jsem zvědavá, co se z ní vyklube.
_____________________
Free userbars
Free userbars
Free userbars
Free userbars
Free userbars

Motta: Nejdříve skoč, potom přemýšlej, co dělat. xD
Smrt je jen vykoupení do nového života...
Tím se řídím já!!

Smeťák s mými FeFes xDD
Můj blog xP

Obrázek uživatele Kimm-chan
Vložil Kimm-chan, Čt, 2009-01-15 21:31 | Ninja už: 3552 dní, Příspěvků: 712 | Autor je: Prostý občan

Paráda Cink, opravdu super Smiling Akorát nesnáším, že to vždy utnete ( obecně pro všechny spisovatele) v tom nejlepším... teď aby si člověk čekal na další týden, než bude pokráčko.
Každopádně ale nic nezmění můj zájem o tuhle povídku a tak si počkám klidně rok, jen abych si pokráčko mohla přečíst Smiling


• Stačilo jedno slovo, aby se všechny naděje proměnily v prach.
• Je důležité vidět svět i bez těch růžových brýlí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Když před sebou máte dětství a dospělost, srovnáváte: O letech to není

Obrázek uživatele Sinero
Vložil Sinero, Čt, 2009-01-15 19:55 | Ninja už: 3209 dní, Příspěvků: 20 | Autor je: Prostý občan

úplně super .... nemám slov Smiling

Obrázek uživatele sea
Vložil sea, St, 2009-01-14 14:15 | Ninja už: 3282 dní, Příspěvků: 430 | Autor je: Prostý občan

Vypadá to moc pěkně. Smiling
Jsem docela zvědavá, proč je tak důležitá.

"If you're remembered, you're alive. If you're forgotten, you're dead."
seinka také občas píše

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Út, 2009-01-13 22:22 | Ninja už: 3309 dní, Příspěvků: 7088 | Autor je: Pečetící ninja

Další talent se nám tu objevil Eye-wink píšeš vážně dobře a každé tvé dílo je něco kouzelného a nutí mě, abych četla dál... Jen pěkně piš Kakashi YES (není myšleno jako rozkaz)

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska