manga_preview
Kapitola 14

Hanae, kapitola 8.

Hiashi netušil, že to, co prohledával pohledem nebyl les. Pečeť na okraji vytvářela iluzi a on ji nemohl prohlédnout. Vracel se do vesnice, chtěl vyslat pro jistotu další dva ninji aby se přesvědčili, že zemřela. Sama, na selhání organismu. Znovu se přesvědčoval o své nevině, myslel na manželku a dcery. Neustále se přesvědčoval, že by nemohl normálně žít, kdyby to neudělal. Marně. V hlavě se mu neustále ozýval temný hlásek. Jeho bratr a Neji, oba zemřeli, neměl by dobrovolně vyvražďovat svůj klan, vždyť by nakonec mohli skončit jako Uchihové a po tom netoužil. Ale oni také neměli tzv. "polokrev". Pospíchal do vesnice, celý hořel, toužil si lehnout a spát. Sám byl překvapený, že tahle situace ho tolik sebrala. Měl by být vyrovnaný. Zhluboka se nadechl a násilím se vracel do klidu. Vzdálenost místa incidentu od vesnice překonal dvojnásobně rychleji. Stál před vesnicí, rukou si upravil vlasy, uhladil záhyby svého oděvu, nasadil neutrální výraz. Po otci strhaném posledními událostmi nebylo ani památky a místo něj tu stál vážný vůdce klanu. Zamířil rovnou do kageho kanceláře.
„Tak jak to dopadlo?“ ptal se Kakashi.
„Je to vyřízené,“ pomlčel o tom, že nejednou na cestě zpátky pomýšlel na sebevraždu. Byl znechucen sám sebou.
„O co šlo?“ chtěl vědět Hokage.
„Radši bych to nezmiňoval jednalo se o osobní záležitost klanu.“
„Dobře,“ Kakashi neměl právo se tím zabývat, pokud to bezprostředně neohrožovalo vesnici.
„Možná tam pro jistotu ještě někoho pošlu, nechci to podcenit.“
„Říkal jste, že je to vyřízené,“ Kakashi se na něj upřeně podíval okem.
„Ano, ale to neznamená, že bych měl polevit na ostražitosti,“ pronesl důležitě.
„Chápu, pokud by se to mělo týkat vesnice, okamžitě mi dejte vědět,“ s těmito slovy ho propustil. V duchu si ale umínil, že pošle nějaký tým zjistit, co se stalo.

Když dojedli, spokojeně se opřeli o stěnu a odpočívali. Přemýšleli, co dál. Sasuke se zamyšleně díval na zbylé dva. Bratr byl vždy o krok napřed a teď tomu nebylo jinak. Připadal si zase osaměle. Ale nemusel by být.
„Vrátím se do Konohy,“ přerušil ticho.
„Proč?“
„Tady jsem zbytečný,“ odpověděl.
„Asi máš pravdu,“ nerada přiznávala Hanae, „moc jsi mi pomohl, ale nerada bych tě dál obtěžovala. Děkuji ti.“
„Zase jsi mě předběhl,“ řekl Itachimu.
„A ty se mě už zase snažíš dohonit,“ odpověděl starší bratr, „pojď sem.“ Když přišel blíž, cvrnknul ho do čela.
„Auu,“ mimovolně řekl, ač dávno zažil větší bolest.
„Žij svůj život,“ dostalo se mu rady, „ale díky, žes´ pomohl.“
„Stejně jsem rád, že žiješ,“ Sasuke se konečně zbavil smutku, který ho trápil od chvíle, co se dozvěděl pravdu, „mám něco vyřídit ve vesnici?“
„Ani ne, nevíme, co komu Hiashi řekl,“ přemýšlela Hanae.
„Nejspíš neřekl nikomu nic, jen dávej pozor na Hiashiho. Varuj nás prosím, kdyby se něco podezřelého dělo,“ poprosil ho bratr.
„Jak vás najdu?“
„Stačí poslat vzkaz,“ podala Sasukemu svitek, ze kterého mohl jednoduše vyvolat několik havranů.
„Jasně, půjdu,“ mávl rukou na rozloučenou a otočil se. Tady už nemá co dělat. Co si od toho vlastně sliboval?
„Je to všechno tak strašně složité,“ povzdechl si už venku a vzpomněl si na Shikamara. Přemýšlel nad tím, co znamená žít vlastní život. Ten jeho se právě nachází v troskách. S umělou rukou, neznámými pocity. Měl by se vrátit do vesnice a začlenit se do normálního života. Vzpomněl si na sen, co se mu zdál. Ještě nikdy neviděl Sakuru tak krásnou, ještě nikdy se mu tak nelíbila. Mělo ho to někam nasměrovat? Vydal se ven z lesa a přemýšlel. Rozjímal nad tím, co chce od života. Chtěl se vrátit zpátky do dětství, kdy jeho klan, ač v ústraní, byl pořád vážený.
„To je ono,“ zamumlal pro sebe, „prostě to zkusím.“ Rozhodl se požádat Sakuru o schůzku. Naruto už dávno chodil s Hinatou, Temari a Shikamaru byli také spolu častěji, než by bylo normálně potřeba a nedávno se Ino začala červenat v přítomnosti Saie. Rozběhl se a skákal ze stromu na strom, aby byl ve vesnici rychleji. Nevšiml si, že minul jednoho z lidí, kteří po nich šli. Šli především po Hanae, ale měli za úkol zlikvidovat každého, kdy by o ní mohl něco vědět. A tak, ačkoliv nechtěl, byl do případu dál zapojen.

„Tak co dál?“ zeptala se Hanae.
„Buď můžeme zůstat tady, předělat to tu a mít útočiště v tomhle lese,“ začal.
„A nebo?“
„Nebo se můžeme vrátit do vesnice.“
„Ráda bych to jednou provždy vyřešila, ale nevím, co se se mnu stane teď. Nemám zkušenosti se zmenšenou pečetí a ani jsem ještě nezkusila svou techniku,“ namítla.
„Takže tu chvíli zůstaneme a pak se vrátíme,“ shrnul to.
„Souhlasím,“ spokojeně kývla, „ale radši bych byla nahoře, tady je to moc tmavé.“
„Jakoby tam bylo větší světlo.“ Tu větu už Hanae neslyšela. Zavřely se jí oči a jen hluboce a pravidelně dýchala.
„Co je zas tohle?“ divil se Itachi, „je to všechno tak strašně složité.“ Povzdechl si ve stejnou chvíli, jako Sasuke. Rozhodl se, že dokud bude Hanae normálně dýchat, nebude nic řešit a prostě počká.

Vykřikla, rozhodila rukama a otevřela oči. Čelo měla orosené a třásla se, po zádech jí běhal mráz ale uvnitř ji spaloval žár.
„Klid,“ vyslovil tichý měkký hlas a někdo ji vzal za ruku.
„Už ne,“ sténala. Zdála se jí noční můra, jakkoliv se to mohlo zdát divné, procházela poslední fází tréninku.
„Kdo jsi?“ zeptala se s očima přivřenýma vyčerpáním.
„Itachi,“ odpověděl.
„Ty žiješ? Nemáš být náhodou mrtvý?“
„To je od tebe milé, že to zmiňuješ,“ nemohl si pomoci.
„Kde je Sasuke,“ chvatně se začala zvedat, ale tělo jí vypovědělo službu.
„Šel přece do vesnice.“
„Tys´ ho nechal jít samotného?“ zděsila se, „zabijí ho!“
„Je to dospělý shinobi, zvládne to,“ uklidňoval ji.
„Musíme bez prodlení za ním,“ znovu zkusila vstát. Marně.
„Co se děje, chováš se úplně jinak,“ zeptal se. Tak náhlá změna povahy nemohla být jen tak. A taky to vypadalo, že si něco nepamatuje nebo to tají.
„Pamatuji si, jak jsem tě našla a pak jsem bojovala s otcem, od té doby mám prázdno,“ zamyslela se. Co se jen mohlo stát?
„Nic si od té doby nepamatuješ?“ ujišťoval se.
„Ne, víc nic.“ Zvedla ruce a prohlížela si je. Najednou si vyhrnula rukávy, zdvihla dolní okraj trika. Pochopila, že pečeť je zmenšená. To také vysvětlovalo, že jí bylo líp než obvykle, což se projevilo v tu chvíli, kdy ustaly vedlejší účinky nevědomky prováděného tréninku.
„Jak se to zmenšilo?“ ptala se sama sebe. Itachi zčervenal.
„Zmenšil jsem ti ji,“ ozval se hrdě, ale vzápětí toho zalitoval.
„Jak?“ zněla prostá otázka dožadující se detailního popisu.
„To ti povím až někdy jindy,“ autoritativně prohlásil.
„Co o mě víš?“ byla rozhodnutá nevzdat se, ale byla natolik inteligentní aby věděla, že teď jí to neřekne.
„Vážně si nic nepamatuješ. Ale jak je to možné? Ledaže...“ vyndal mast, ale na krabičce nic nebylo. Pak si vzpomněl, že má u sebe dopis, vlastně dva. Jeden pro ni, jeden pro něj.

Itachi, ještě jednou ti děkuji, že ses toho úkolu ujal. Ta mast, kterou jsem ti dala způsobí, že po dobu jejího působení si pacient vůbec nic nepamatuje. Nenech se zmást tím, že se pacient probere. Mast působí do té doby, než se pacientovi opět zavřou víčka. Může to být kdykoliv, přesně nevím, jak dlouho působí, neměla jsem čas to zjistit. Postarej se prosím o mou dceru, pomstěte mě, co uděláte pak je na vás. Pravděpodobně ji budou trápit noční můry, ale musí to vydržet. V té masti je složka, která dokončí její trénink, dohlédni na to, aby ji ještě nejméně sedmkrát použila. Děkuji ti.

Hanae, Itachi ví úplně všechno, možná toho ví víc než ty. Můžeš mu věřit. Má mast, díky které dokončíš trénink své techniky. Jakmile zvládneš vyvolat všechny koridory, můžeš s nimi pohybovat, prodlužovat je, prohazovat, co si jen vzpomeneš. Také to bude méně náročné na chakru, ale nesmíš to podcenit. Několikrát si to zkus. Kladu ti důrazně na srdce, pomsti mě, je to mé poslední přání. Musíš zabít svého otce, i v tom ti snad Itachi pomůže. Mám tě moc ráda. Sbohem, máma

Poznámky: 

Takový kratší a slabší díl, ale potřebovala jsem, aby mi série úplně nemřela. Chci ji dokončit. Smiling

5
Průměr: 5 (4 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2017-05-17 07:40 | Ninja už: 3246 dní, Příspěvků: 7018 | Autor je: Lékařský ninja

I takové díly se počítají, protože se pak ukáže, že jsou mnohdy důležitější na děj i na směr povídky. Takže mi tenhle díl vyhovoval.
Jak už mnozí tady napsali. Strašně by mě zajímalo, zdali by se Itachi červenal a koktal, kdyby měl popisovat jejich situaci. Laughing out loud Fakt parádní dílo a budu se těšit dál.
Btw., chudák Sasuke, všechno zařídil a pak žádná odměna? Ani pitomá pusa na tvář a její vroucné: "Děkuji za vše." Xd

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, St, 2017-05-17 10:22 | Ninja už: 187 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Já to psala hlavně proto, aby mi ta povídka neumřela. Ale je fajn, že ti vyhovoval.
Koukám, že to, čemu jsem se chtěla vyhnout je velmi žádané. Laughing out loud Když mě něco ucházejícího napadne, tak to tam vrazím. :
Mám v plánu to ještě trošku zamotat. Ale ano, život je někdy nefér, ačkoliv sám nechce.


Obrázek uživatele Akhara
Vložil Akhara, Út, 2017-05-16 22:08 | Ninja už: 187 dní, Příspěvků: 259 | Autor je: Obsluha v Ichiraku

Jsem moc ráda, že pokračuješ. Smiling
Úplně souhlasím se Senpai - proč posílali Sasukeho pryč? (I když nesouhlasím, že by Sakura byla striga Laughing out loud ) To od nich nebylo pěkný. Laughing out loud
To jsi to docela solidně zamotala, s tou mastičkou... Pokračování bude podle všeho velmi zajímavé.
Já jsem taky pro vysvětlování! Ono mě teda pobavilo už "ozval se hrdě", ale tohle bych fakt chtěla vidět. Laughing out loud

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, Út, 2017-05-16 22:46 | Ninja už: 187 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Také jsem ráda, že jsem se do toho znovu pustila. Laughing out loud
Proč pryč? Protože jsem ho neplánovala jako hlavního hrdinu. A hlavně jsem nevěděla, co tam s ním. Itachi doufal, že ho nevystaví riziku a bude víc v bezpečí, (ano, Hanae tak trošku asi kecal) Itachi prostě nechtěl, aby mu lezl do zelí. On (i) kvůli tomu zemřel, tak to chce dořešit... Laughing out loud

Děkuji, četla jsem si poslední díl a připadal mi dost nereálný, takový moc hrr a přeslazený. Laughing out loud Jo, ta mastička je potvora, vedlejší účinky nespecifikovány. Ale jedním z nich je "okno" a druhým trochu jiné chování.

Jej, no, tak teď jsem v rozpacích já místo Itachiho. Zkusím něco vymyslet, ale nic neslibuji... Smiling


Obrázek uživatele Senpai-sama
Vložil Senpai-sama, Út, 2017-05-16 21:18 | Ninja už: 218 dní, Příspěvků: 608 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Už som sa bála, že sa Hanae nedočkám Laughing out loud Chudák Hiashi má pocuchané nervy, vidno, že nie je taký otrlý a necitný, ako by sa rád tváril. Trošku mi ostalo smutno, že Sasuke ostal dajako mimo obliga s odporúčaním, že má žiť svoj život. Fuuu ešte si zo zúfalstva zavesí na krk tú strigu Sad Hanae si nič nepamätá z rituálu, ale aspoň cíti Sasanovu neblahú situáciu. Ity to tiež nemá ľahké, nemal poslať brata do hája, keď situácia nebola celkom stabilizovaná. Uvidíme, ako to matka Hanae zamotala, možno aj Hiashi nakoniec pomôže, alebo náš Narutík objaví Ameriku Laughing out loud Dúfam, že sériu dokončíš, oddýchni si a určite nápady prídu, však si sa rozpísala ako Balzac Sticking out tongue Ja som tiež momentálne totálne vymletá Laughing out loud

Môj obrázok je darček od zlatej duše, vynikajúcej spisovateľky a vzácneho človeka, Akumakirei, ktorej zo srdca za všetko ďakujem Smiling

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, Út, 2017-05-16 22:37 | Ninja už: 187 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Nějak jsem se k tomu nemohla dostat a jako na potvoru mě napadlo tolik jiných námětů (včetně nenarutovského, kvůli kterému jsem si zakládala dokonce spešl blog Laughing out loud můj původní se vydal směre do háje a sice ho nechci smazat, ale ani v něm pokračovat...)Laughing out loud

Sasukeho jsem neplánovala jako hlavní postavu, ale nějak jsem se ho pořád nemohla zbavit a pokud to vyjde, tak mu ještě není konec... Smiling

Nesnáším nedokončené série, tak se ji budu snažit dopsat. Přirovnání k Balzacovi je pro mne velká pocta, tím více, že už to slyším po druhé. :)Děkuji, strašně moc děkuji. Smiling


Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Út, 2017-05-16 19:38 | Ninja už: 2862 dní, Příspěvků: 2109 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Manga tým, Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Zákeřná mastička. Škoda, že jí Itachi vše nevysvětlil, zajímalo mě, jestli bude koktat Laughing out loud

Obrázek uživatele L Arpet
Vložil L Arpet, Út, 2017-05-16 20:27 | Ninja už: 187 dní, Příspěvků: 275 | Autor je: Recepční v lázních

Taky jsem nad tím přemýšlela, buďto může lhát (což se nevyplácí, ale jemu to očividně šlo - viz. Sasuke) nebo jí to řekne stručně, použije názornou ukázku, elegantně se tomu vyhne a nebo zčervená a zakoktá se. Laughing out loud A protože jsem se nemohla rozhodnout, tak jsem to odložila. S tím, e se k tomu (ne)vrátím. Eye-wink Ale vzhledem k tomu, že je dokonalý, tak by mohl koktat, že?