manga_preview
Tlumočení B15

Hiragana a katakana

Japonské písmo obecně

Chceme-li my napsat například slovo „ahoj“, napíšeme postupně čtyři písmenka, ze kterých se dané slovo skládá. Písmenka a a o jsou samohlásky, h a j pak souhlásky. Tohle všechno známe již z první třídy. Avšak všichni jsme bezpochyby seznámeni s faktem, že ne všude na světě se používá naše latinka. Rusové mají azbuku, která principiálně latinku velice připomíná, v Koreji se zase používá hangul, který se latince podobá již mnohem méně, nás však samozřejmě bude více než latinka, azbuka či hangul zajímat písmo japonské.

Japonci k zápisu používají celkem tři druhy písma, a to kanji, což jsou vlastně převzaté znaky z Číny, a dvě slabičné abecedy, hiraganu a katakanu, kterým je tento článek věnován.

Jak to funguje:

Hiragana katakana jsou tak zvané slabičné abecedy. Co si však pod tímto pojmem představit? To je prosté: každý jeden znak v hiraganě i katakaně je jedna slabika (přesněji se tomu říká móra). Například hiraganové な je naše „na“, す je „su“, a tak podobně. Obě abecedy si podrobněji projdeme v pozdějších částech článku.

Historie

Většina z vás je již pravděpodobně seznámena s tím, že každý čínský znak má nějaký význam. Bohužel, přesně nevím, jak funguje čínská gramatika a jak si Číňané vystačí pouze s kanji, avšak Japoncům jen znaky nevyhovovaly, neboť je třeba si uvědomit, že japonská gramatika je naprosto odlišná od čínské. Pro zápis například koncovek a dalších gramatických jevů se proto z některých kanji časem vyvinula hiragana a katakana.

Hiragana vznikla v devátém století zjednodušováním celých kanji („hira“ v japonštině znamená „celkový“) a říká se, že to bylo za nemalého přispění jistého buddhistického mnicha jménem Kúkai.


Jak se z kanji vyvinula hiragana. Ve vrchním řádku je původní znak, ve spodní řádce již dnešní podoba hiragany.

V souvislosti s hiraganou můžete narazit také na označení „onnade“, což v češtině znamená „ženská ruka“. Hiragana se pod tímto označením proslavila nedlouho po svém vzniku, poněvadž pomocí ní psaly převážně ženy, kterým dříve nebylo umožněno učit se složitým znakům kanji. V období Heian díky tomu vznikla spousta ženských literárních děl psaných hiraganou.

Navíc, když se na hiraganu podíváte, zjistíte, že její znaky obsahují spousty zaoblených tvarů a různých smyček. Na rozdíl od znaků katakany, kterou v tehdejší době používali převážně muži, a které obsahují spousty kolmých čar a rovných tahů.
Samotná katakana vznikla již o sto let dříve než hiragana, tedy v osmém století. Vznikla podobně jako hiragana zjednodušováním čínských znaků kanji, tentokrát však pouze jejich částí („kata“ znamená „část“).

Původně měla funkci nápovědy pro buddhistické mnichy ve výslovnosti různých náboženských spisů, podobně jako se dnes hiragana používá pro malé děti nebo složité znaky (viz. dále v článku). Říká se, že je katakana jednodušší na naučení, než hiragana. Cizinci, kteří se učí japonsky, jí proto většinou dávají přednost a učí se ji jako první.

Proč dvě abecedy?

Samozřejmě vyvstává otázka, nač Japonci potřebují dvě abecedy, když nám stačí jen jedna, a ještě znakové písmo? Odpověď je mnohem snazší, než by někteří lidé čekali. Existují jednoduchá pravidla, která nám říkají, která abeceda se k čemu používá:

Hiragana:

  1. Furigana (viz. dále v článku)
  2. Okurigana (viz. dále v článku)
  3. Slova japonského původu, která nemají kanji
  4. Knížky pro děti (hiragana se na školách učí jako první)
  5. Soukromé dopisy (převzato z wikipedie)
  6. Partikule (částice)

Katakana:

  1. Přejatá slova (nejčastěji z angličtiny a čínštiny)
  2. Zdůraznění v textu (ekvivalent k naší kurzívě čí tučnému písmu)
  3. Telegramy (převzato z wikipedie)
  4. Citoslovce
  5. Cizí místní názvy

Pokud jde o historický důvod, proč Japonci používají dvě slabičné abecedy, ten je snad ještě prostší: prostě si na to zvykli.

V průběhu věků se hiragana a katakana používaly na různé účely, nebylo tedy nic neobvyklého vidět katakanu i na místech, kde by dnes neměla co dělat (pomineme-li její funkci zvýraznění). A vidět ji tam opravdu můžeme, neboť ustálená pravidla pro používání hiragany a katakany existují teprve jen asi sto let. Dřív mohla věta vypadat klidně takto: 我等ハ永世ニ亘リ平和ヲ希求シ且今ヤ人類ヲ揺リ動カシツツアル人間関係 (úryvek z japonské ústavy). Samotným významem věty se zabývat nebudeme, sám bych si netroufnul to zkusit překládat Sticking out tongue. Jak však vidíme, kromě změti kanji obsahuje věta i spoustu katakany, navzdory tomu, že dnes by se místo ní použila hiragana.

Hiragana:

Již dříve v článku jsem zmiňoval, že co jeden znak slabičné abecedy, to jedna slabika. Avšak není to tak úplně pravda, některé japonské slabiky bychom my v Česku jako slabiky nechápali. Jedním příkladem za všechny může být například slabika あ, neboli „a“, na kterou bychom se dívali jen jako na samostatné písmenko. A to je něco, co by se nám při učení japonštiny stát nemělo; japonština totiž oficiálně nemá samostatná písmenka.

Jak tedy hiragana vypadá? Představte si tabulku o pěti sloupcích a deseti řádcích. V nadpisech sloupců si představte samohlásky a v řádcích zase souhlásky. Schematicky nějak takhle:

Jak vidíte, tam, kde se řádek setká se sloupcem, dají se dohromady a slabika je na světě Smiling. Avšak není to zas až tak jednoduché. Jistě jste nepřehlédli, že jsem některé slabiky škrtnul. Je to proto, že mají nepravidelné čtení. Navíc první řádek tabulky (a, i, u, e, o) se také do abecedy počítá. Všechny znaky hiragany jsou na následujícím obrázku (Tabulka s vyznačenými výjimkami a mnemotechnickými pomůckami). Vybral jsem tento, protože mi pro učení přijde nejvhodnější. Slova, která jsou u každé slabiky napsána, mohou sloužit jako doplnění slovní zásoby nebo i mnemotechnická pomůcka, pokud uvidíte nějaký znak hiragany a nebudete sto si vzpomenout, jak se čte. Když jsem sám s japonštinou začínal, slova uvedená u slabik せ (sensei), に(nihon) a mnohých dalších, mi tímto způsobem dopomohla při čtení i zápisu hiragany.

Dovolil jsem si také orámovat přepis slabik červeně, v případě nepravidelného čtení pak zeleně + vykřičník, aby vás to hned praštilo do očí Smiling. Jak sami vidíte, není jich zas až tolik, pouze し (ši, nikoli si), ち (či, nikoli ti), つ (cu, nikoli tu) a ふ (fu, nikoli hu). Poslední věc, kterou jsem v obrázku upravil, je modrý vykřičník u slabiky ん (n), neboť nezačíná na w, ačkoli je v obrázku uvedeno ve w řádku.

Za zmínku nepochybně stojí i pět vynechaných slabik: ji, je, wi, wu a we. Slabiky wi a we dřív do hiragany i katakany patřily (viz. první obrázek), avšak byly označeny za zastaralé a používat se přestaly. Moderní japonština zkrátka těchto pět slabik nepoužívá, ačkoli jinak tomu může být u některých katakanových slov, jmenovitě například Vácurafu (Václav – viz. dále v článku).

Dále slabika wo, se čte pouze jako o a její užití je pouze jako partikule, v normálních slovech se nepoužívá. Jako wo se označuje kvůli rozlišení od slabiky お (o).

Poslední věcí, na kterou chci upozornit – a platí to nejen u hiragany, ale také u katakany i kanji, dbejte při psaní na správné pořadí tahů. V následujících obrázcích, znázorňujících všechny hiraganové i katakanové slabiky, jsou uvedeny malé šipky, ukazující, jak se daná slabika správně píše. Pomáhá to jak vám při učení, tak osobě, která po vás text bude číst.

Katakana

Katakana má stejný počet znaků, jako hiragana. Jediný rozdíl mezi nimi, kromě použití, je psaní. Jak jsem již řekl, cizinci učící se japonsky se většinou učí katakanu dřív, než hiraganu, neboť se říká, že je jednodušší. Já osobně preferuji učení katakany až jako druhé, po vzoru japonských základních škol.

V předešlé části jsem se zmínil o dodržování správného pořadí tahů, jak kvůli vám samotným, tak kvůli osobě, která po vás bude text číst. Myslím, že tato osoba vaše správné dodržení tahů obzvláště ocení u katakanových slabik ソ (so) a ン (n). Speciálně jsem pro vás do obrázku domaloval šipky a nepravidelné slabiky opět zvýraznil. Všimněte si, že nepravidelné slabiky jsou stejné jako v hiraganě.

Také už jsem psam o nepravidelnosti čtení a použití wo. Jelikož, jak již víme, není katakana primárně určena k zápisu gramatických vět, nepotřebuje žádnou partikuli wo, proto se v katakaně slabika ヲ používá v normálním zápisu.

A ještě poslední a nemálo důležitá věc, kterou bych ke katakaně chtěl říct je, že tato abeceda bude vyžadovat, a to obzvláště z počátku, více vaší fantazie než hiragana. Co to znamená? Jak jste se dočetli již o několik částí nazpět, katakana se používá hlavně u přepisu cizích slov. Avšak ne vždy bude slovo přepsané katakanou znít po přečtení stejně, jako znělo původně. Jedním z příkladů může být například batá (バター), což je přepis anglického butter (máslo), nebo šea (シェア), což znamená share (sdílet). Uznejte sami, že bez fantazie se občas jen těžko hádá, co dané katakanové slovo znamená. Příkladem českého přepsaného slova může posloužit například šukora (シュコラ, škola), míču (ミーチュ, míč), a tak podobně. Pokud se dostatečně naučíte japonsky, podobná slova pro vás budou rutina, do té doby však bude vaše fantazie muset zapracovat Smiling.

V takovýchto slovech většinou platí, že končí-li původní slovo na ~er, pak bude katakanový přepis končit na ~á (viz. batá), není to však bezpodmínečným pravidlem.

Mnemotechnické pomůcky:
Všechny slabiky, které jste se právě naučili, jsou sice moc pěkné, ale na naučení mohou být obtížné. Z toho důvodu jsem pro vás připravil několik mnemotechnických pomůcek, které vám snad učení trochu usnadní:

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že plno katakanových slabik se velice podobá svým hiraganovým protějškům, nebo jsou dokonce naprosto totožné. Jmenovitě へ a ヘ, キ a き, ツ a つ, カa か a tak podobně.

Mnemotechnické pomůcky pro hiraganu a katakanu
Jak si můžete všimnout po prohlédnutí hiraganové slabiky ふ (fu), může tato slabika vzdáleně připomínat obličej.

Japonsky se strom řekne „ki,“ jak si možná někteří z vás pamatují z obrázku s hiraganou o něco výše. Tato slabika v katakaně náhodou připomíná svým tvarem právě strom, že? (キ).

Další praktickou mnemotechnickou pomůckou může posloužit podobnost písmen se slabikami: K a く (ku), T a て (te) a O a こ (ko).

Poslední, co na obrázku uvádím, je podobnost slabik し s シ a ツ s つ, při jejich vzájemném překrytí. Tato mnemotechnická pomůcka mi také v začátcích velice pomohla.

Ještě bych rád uvedl dva odkazy na praktické procvičování vašich znalostí hiragany a katakany:
http://www.csus.edu/indiv/s/sheaa/projects/genki/hiragana-timer.html
http://www.csus.edu/indiv/s/sheaa/projects/genki/katakana-timer.html
Musíte správně přetáhnout všechny slabiky obou abeced k jejich přepisům do latinky (tomuto přepisu se také říká romaji). Celé akci se počítá čas Eye-wink.

Prodlužování slabik:
Japonská slova, samozřejmě jako kterákoli jiná slova na světě, potřebují občas prodloužit znění některé své samohlásky. Docílit toho v japonštině není nic těžkého. Ti z vás, kteří dávali ve škole pozor, ví, že v češtině se kdysi samohlásky prodlužovali zdvojením při zapisování, tedy něco jako: é = ee, á = aa a podobně (než nám Hus zavedl diakritická znaménka). Dlouhé ú se zase zapisovalo zápisem uo, což se časem zkrátilo na ů s kroužkem.

Japonské prodlužování samohlásek se od tohoto staročeského zas až tolik neliší. V hiraganě se to totiž dělá právě zdvojováním.

  1. Á = AA okaasan おかあさん matka
  2. Í = ii ii いい dobrý
  3. É = ei sensei せんせい učitel
  4. Ó = ou gakkou がっこう škola
  5. Ú = uu ryuu りゅう drak

Dvoje nepravidelné prodlužování jsem zvýraznil. Vidíme, že dlouhého é docílíme zapsáním e a i, a dlouhého ó zase zapsáním o a u, namísto zápisů ee, nebo oo. Avšak měli byste vědět, že se čas od času můžete setkat i se zápisem oo. Jedná se o výjimky, například ve slově おおかみ (ookami - vlk). A ačkoli to není pravidlem, v drtivé většině těchto výjimek se jedná o začátek slova.

Tento postup však nelze uplatnit v katakaně. Zde je tvoření slabik jednodušší, neboť stačí za danou slabiku dopsat vodorovnou čáru (ー). Například batá bude バター. Tuto vodorovnou čáru najdete na klávesnici v alfanumerické části, v řádku, kde je backspace, vpravo od nuly. V českém režimu je to klávesa „= / %“.

Kouzlíme se slabikami:
Hiraganu a katakanu jako takové již umíme, avšak někteří z vás si možná všimli, že bychom stále ještě některá slova prostě nedokázali napsat. Například, s tím, co již umíme, jak bychom rozlišili například slova jako bjóin (nemocnice) a bijóin (kadeřnictví)? Odpověď je opět snadná, stačí si trošku zakouzlit se slabikami Smiling.

A jak že se to vlastně dělá? Podívejte se znovu na tabulku s hiraganou či katakanou a zaměřte svou pozornost na sloupec s i. Ke všem slabikám z tohoto sloupce, kromě samotného i, můžeme připojit malé ja, ju nebo jo. Pak se nám například ze slabiky ki (き), stane slabika kja (きゃ). Vidíme, že po připojení malého ja nám ze slabiky ki, zmizelo i a bylo nahrazeno právě připojenou slabikou ja. Stejně to funguje i u všech ostatních slabik končících na i, samozřejmě ale jen v případě pravidelného čtení Sticking out tongue.

V i-sloupci máme všehovšudy dvě nepravidelné slabiky, ši a či. Po jejich spojení s ja, ju nebo jo nám z nich sice vymizí část i, ale rovněž i část j. Tedy ze ši (し) máme prostě jen ša (しゃ).

Ekvivalentem k připojování malých ja, ju a jo je připojování malých a, i, e, o a u. Výsledek bude naprosto stejný, tedy ki -> kja, avšak v takovémto případě se dává přednost použití s ja, respektive s j řádkem.

A čas od času také může být potřeba zapsat například slabiku fe. To uděláme stejně jak to již umíme s i-sloupcem, pouze tato pravidla aplikujeme na slabiku fu. Z fu (ふ) tak tedy dostaneme fe (ふぇ – připojení malého e). U slabiky fu se zase dává přednost připojování malých slabik z prvního a-řádku.

Nigori a marunigori:
Že umíme celou hiraganu s katakanou, je sice moc pěkné, avšak jak zapíšeme například sponu desu (být)? Ať hledáme, jak hledáme, žádný d-řádek v tabulce s hiraganou nenajdeme (samozřejmě hledáme v tabulce s hiraganou, neboť desu je čistě japonské slovo, pomineme-li katakanovou funkci zvýraznění, anebo fakt, že hiragana i katakana mají totožné přepisy do latinky).

Odpověď na tuto záludnou otázku v sobě skrývají takzvané nigori a marunigori. Můžete si je představit jako japonský ekvivalent k našim háčkům nad písmeny. Nigori jsou takové ty dvě čárečky, které občas můžete vidět v japonských větách. Příkladem může být například již zmíněné desu: です.

Z ukázky vidíme, že se nigori zapisují doprava nahoru nad slabiku. Jejich účel je prostý: měnit neznělé souhlásky ve slabikách na znělé. Teď se možná chytáte za hlavu, že jste na hodinách češtiny nedávali dostatečný pozor a nerozeznáte znělé souhlásky od neznělých (můj případ Laughing out loud). To však není žádný problém, zde máte výpis, nad jaké řádky tabulky smíte dávat nigori a co to s nimi udělá:

  1. K -> G
  2. S -> Z
  3. T -> D
  4. H -> B

Marunigori jsou v podstatě totéž, co normální nigori, pouze místo dvou čárek píšeme malý kroužek (maru = kruh). Můžeme je aplikovat pouze na řádek H:

  1. H -> P

Zmínit bych se samozřejmě měl i o dopadu aplikování nigori na nepravidelné slabiky.

  1. ŠI -> DŽI かん čas
  2. ČI -> DŽI はな krvácení z nosu
  3. CU -> DZU つく pokračovat
  4. FU -> BU (jako pravidelné) あそ hrát si

V japonštině se dají slova spojovat, což je další případ, kdy v některých případech musíme použít nigori. Napřiklad máme slova hana (nos) a či (krev). Po spojení těchto slov dostaneme hanadži (はなぢ), což znamená krvácení z nosu. Záměrně zdůrazňuji slabiku dži, abyste si všimli, že právě první slabika připojovaného slova bude ta, nad kterou přidáme nigori.

A záměrně jsem také vybral toto slovo ještě z jednoho důvodu: spojování slov je totiž jediný případ, kdy smíme použít či s nigori (ぢ), neboť první (a jediná) slabika slova či, je právě ち, po připojení nigori dostaneme či s nigori (ぢ). Avšak ve všech ostatních případech, kdy je třeba napsat dži, používáme ši s nigori (じ). Je důležité si tohle pravidlo vštípit hned ze začátku, psaní ぢ na místech, kam má přijít じ je ošklivý zlozvyk Smiling.

Avšak jako někdo, kdo s japonštinou teprve začíná, byste se měli spojování slov pokud možno vyhnout, neboť ne vše, co vyprodukujete, by Japoncům znělo tak, jak byste asi předpokládali Sticking out tongue.

Jako poslední věc v této části bych se chtěl vrátit k oněm pěti „vynechaným“ slabikám hiragany a katakany. Víme, že mezi nimi byly dvě slabiky, začínající na w. Avšak výplod moderní japonštiny přidělil katakaně novou vychytávku – samotné písmenko v (záměrně píši jednoduché, nikoli dvojité, neboť se opravdu výslovnostně jedná o čisté jednoduché v). A napsat jej dokážeme snadno – aplikací nigori nad slabiku ウ (u). Pomocí toho, co jsme se naučili v části kouzlíme se slabikami, pak z tohoto ヴ můžeme udělat jakoukoli slabiku začínající na v. Například již zmíněný Vácurafu (ヴァーツラフ). Toto však lze uplatnit pouze na katakanu, takže pozor!

Možná si teď říkáte, že by se dalo namísto ヴァーツラフ použít ワーツラフ, to je otázka čtení. Václav s ワー (wá) na začátku, by se četl spíše jako [uácurafu], naproti tomu Václav začínající na ヴァー (vá), se bude číst na začátku s [vá].

Malé つ:
Již jsme mluvili o připojování malých slabik za některé slabiky, a co to s nimi udělá. V souvislosti s tím bych vám chtěl představit gramatický jev malé tsu (oficiální český přepis je cu, záměrně však píši tsu, neboť předpokládám, že tak jste si tuto slabiku vštípili do paměti již při prvním zmínění jména Tsunade v Narutovi Laughing out loud). Malé tsu zapsané za nějakou slabikou způsobí krátkou pauzu ve čtení. Snad nejznámějším příkladem použití malého tsu je slovo matte (まって - počkej). Jak vidíme, v romaji se malé tsu znázorňuje zdvojením souhlásky, před kterou malé tsu patří. Matte se pak bude číst jako ma*krátká pauza*te. Krátkou pauzu si samozřejmě nepředstavujte jako pauzu na jídlo nebo třeba jen na nádech, měla by to být řádově necelá vteřina, což ale jistě nemusíte striktně dodržovat, žádná pravidla na délku této pauzy totiž neexistují Eye-wink. Snad nejlepší a možná jediný způsob, jak této pauze vlastně přijít na kloub, protože – ruku na srdce – pouze čtením se to učí opravdu obtížně Smiling, je pustit si nějaké anime a čekat na starou dobrou frázi čotto matte.

Avšak existuje jedna výjimka, kdy zápis této „přestávky“ vypadá jinak, a to pokud se nachází před slabikou začínající na n. V takovém případě zapisujeme i v hiraganě zdvojením samohlásky, neboť hiragana i katakana mají samotnou slabiku n. Příkladem nám může posloužit slovo onna, která v japonském zápisu bude vypadat jako おんな, namísto použití malého tsu.

Záludnosti:
Co byste si také měli zapamatovat, jsou menší záludnosti v zápisu hiragany. Již jsme si představili partikuli wo, která se však čte jako o. Pokud jste již prošli nějakou začátečnickou lekcí japonštiny, třeba i jen jako samoukové, jistě jste narazili na další, nejzákladnější partikuli, wa. Slabiku wa už známe jakožto わ, avšak měli byste si zapamatovat, že v případě zápisu této partikule píšeme slabiku は (ha).

Například i ve slově konničiwa se poslední slabika zapisuje jako は, protože i zde se jedná o tutéž partikuli. Doslova přeloženo to znamená tento den (den = podmět). Japonci to (jak jistě víte) používají jako pozdrav.

Podobně i partikule určení směru e, se namísto え zapisuje jako へ (he).

Furigana a okurigana:
S pojmy furigana a okurigana jsme se již setkali ve čtvrté části. Z té také víme, že se furigana a okurigana zapisují hiraganou. Ale co to vlastně je? Na následujícím slově se tyto jevy vyskytují oba: ます.

Toto slovo znamená vidět. Skládá se z kanji a koncovky napsané v hiraganě. Právě tato koncovka se nazývá okurigana. Nad kanji znakem také můžeme vidět malou hiraganovou slabiku み (mi), která nám napovídá, jak se daný znak čte. Těmto značkám nad kanji se říká furigana a hojně se využívá v knížkách a mangách pro malé děti, které ještě neumí číst složité znaky, nebo pro dospělé u složitých, ne příliš často používaných znaků, či v případě záměrně změněné výslovnosti znaku (často využívané v zápisu různých roztodivných jmen). Furiganu můžeme také najít v mangách Naruta Smiling.

Závěrečné cvičení:
Na závěr jsem připravil malý testík, který procvičí znalosti, kterým jste se v článku naučili. Přepište následující slova do hiragany, respektive katakany:

  1. Nomimasu
  2. Sošite
  3. Kuroi
  4. Hanbágá
  5. Aisukurímu
  6. Otokonoko
  7. Konničiwa
  8. Denša
  9. Čotto matte
  10. Itadakimasu
  11. Curururu
  12. Zašši
  13. Dómo arigató
  14. Dóitašimašite
  15. Esukarétá
  16. Bjóin
  17. Naruto
  18. Batá
  19. Katta
  20. Kádo
  21. Onnanoko
  22. Kissaten
  23. Vácurafu hiroba
  24. Čeko

Překlad:
Nomimasu pít
Sošite spojka „a“ užívaná na začátku věty
Kuroi černá
Hanbágá hamburger
Aisukurímu zmrzlina
Otoko no ko chlapec
Konničiwa dobrý den
Denša vlak
Čotto matte počkej chvíli
Itadakimasu čas k jídlu, dobrou chuť
Curururu crrr (citoslovce, zvonění telefonu)
Zašši magazín
Dómo arigató děkuji mnohokrát
Dó itašimašite nemáte zač
Esukarétá eskalátor
Bjóin nemocnice
Naruto vlastní jméno
Batá máslo
Katta vyhrál jsem
Kádo karta
Onna no ko dívka
Kissaten čajovna
Vácurafu hiroba Václavské náměstí
Čeko Česko

5
Průměr: 5 (19 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele kifena
Vložil kifena, So, 2017-08-19 23:52 | Ninja už: 125 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

Bojím se do něčeho takového pouštět,když jdu teprve do prváku na střední,kde se budu navíc učit ruštinu... Ale jednou se určitě do toho pustím Smiling Obdivuji že tu máme takové profíky Smiling

Obrázek uživatele katka-chan
Vložil katka-chan, Po, 2017-08-07 21:55 | Ninja už: 2634 dní, Příspěvků: 102 | Autor je: Prostý občan

Nevím, jestli to tu ještě někdo spravuje a vnímá komentáře, ale mám problém ._. stáhla jsem si do telefonu klávesnici s hiraganou a katakanou. Ale za boha tam nemůžu najít nigori a marunigori. Víte aspoň kde by se to mělo nacházet na počítačvé klávesnici, abych přibližně věděla, kde hledat? :<

I am Midori!!! :3

Obrázek uživatele Nicolette17
Vložil Nicolette17, Út, 2016-10-11 16:13 | Ninja už: 652 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

Ahoj:D
Ani nevím jak, ale začala jsem přemýšlet nad takovou blbůstkou.
Jak by se zapsalo ve znacích slovo ,prayer', a pak slovo ,player'?
Nebylo by to úplně stejné?:DD

Obrázek uživatele Abe
Vložil Abe, St, 2016-08-31 17:02 | Ninja už: 357 dní, Příspěvků: 2 | Autor je: Prostý občan

Ahoj, prosím, co to je za mnemotech. pomůcku u Hiragany u slabiky KO? předem moc díky! Smiling

Obrázek uživatele Abe
Vložil Abe, St, 2016-08-31 18:51 | Ninja už: 357 dní, Příspěvků: 2 | Autor je: Prostý občan

tak jich nemůžu najít více Smiling konkrétně: NO (nori), MI (mikan), MU (mushi), MO (momo), N (hon) a WO. teprve začínám, tak si chci rovnou vštípit do paměti nová slovíčka (a stejně jako u čínštiny se mi potvrdilo, že translátor je k ničemu Laughing out loud ) PS: promiň za další koment, mohl jsem upravit ten první, to už teď nejde, příště si dám pozor Eye-wink

Obrázek uživatele StuJap
Vložil StuJap, Čt, 2016-01-14 02:46 | Ninja už: 588 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

Ahoj, nevím, jestli jsem to nepřehlídl, ale jak napíšu písmeno "L"? Laughing out loud

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, Čt, 2016-01-14 18:21 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

japonci v takovém případě používají katakanové (ru), případně ostatní slabiky z "r" řádku (Milan = Miran , Pavel = Paberu , ...)

Obrázek uživatele OtakuDesuYo
Vložil OtakuDesuYo, St, 2015-04-15 18:14 | Ninja už: 861 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

Ahoj mám takový menší problém. Laughing out loud Umím číst a psát Hiraganou a Katakanou. Všiml jsem si, že někdy se znaky OU nečtou jako Ó, ale normálně OU. Např. Ve slově "Omou" . Sním se zeptat proč? Laughing out loud

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, So, 2015-04-18 01:05 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

zpravidla se OU čte jako Ó, pokud se oboje "schovává" pod stejným kanji. například rougoku (牢獄, vězení), 牢=rou a 獄=goku, což není případ jako u omou (思う, myslet), kde znak 思 se čte jako omo a う se dopisuje jako okurigana. podobně například kouma (小馬, hříbě) se nečte jako kóma, protože 小=ko a 馬=uma Smiling

EDIT: doufám, že se ti korektně zobrazujou japonský znaky, jinak to asi nedává moc smysl Laughing out loud

Obrázek uživatele OreWaOtakuDesu
Vložil OreWaOtakuDesu, Ne, 2015-04-19 20:46 | Ninja už: 922 dní, Příspěvků: 4 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Zobrazují se mi znaky. Laughing out loud Díky za objasnění. Až teprve teď mi došlo to s těma koncovkama atd. (Sem dobrej co? Laughing out loud). Tak teda díky.

Obrázek uživatele Mori
Vložil Mori, Čt, 2015-02-05 20:43 | Ninja už: 3145 dní, Příspěvků: 148 | Autor je: Recepční v lázních

Komentář přesunut sem.

Tempora mutantur, et nos mutamur in illis
Mors principum est.

Obrázek uživatele Danieru
Vložil Danieru, So, 2014-12-13 11:34 | Ninja už: 1000 dní, Příspěvků: 8 | Autor je: Pěstitel rýže

Nechápu, kdy mám napsat kanji a kdy hiraganu nebo katakanu. Např. věta: Watahi wa nihongo o manabu. (Učím se Japonsky.)

Je tu slovo "učit se" a to se píše jako
Vůbec to nechápu Sad

Danieru

Obrázek uživatele Calime Istima Wilin
Vložil Calime Istima Wilin, So, 2014-12-13 12:55 | Ninja už: 3254 dní, Příspěvků: 2058 | Autor je: Editor všeho, Anime tým, Prasatkova sekretarka, Recepční v lázních

Prostě kde to jde, napiš znak, pokud ho umíš Eye-wink Jsou výrazy, které se píší hiraganou, i když pro ně existuje kanji, ale to v začátcích asi nemá cenu vůbec řešit...

Btw, v té větě bych použila spíš benkyou suru:
Watashi wa nihongo wo benkyou shimasu.

Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.

>(=^.^=)><(^..^)<

Obrázek uživatele DeiDei-chan
Vložil DeiDei-chan, Čt, 2014-12-04 22:54 | Ninja už: 993 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

Já mam dotaz (který je nejspíše způsobený mojí pozorností nebo tak něco Laughing out loud jak se obvykle stává) ohledně dalších písmen využívaných v japonských slovech. Např. "baka" musela bych k zapsání "ba" neužít kanji,... nebo se to nějak přechyluje ? o.o

Obrázek uživatele Calime Istima Wilin
Vložil Calime Istima Wilin, Pá, 2014-12-05 11:46 | Ninja už: 3254 dní, Příspěvků: 2058 | Autor je: Editor všeho, Anime tým, Prasatkova sekretarka, Recepční v lázních

Tak teď vůbec nechápu, co chceš vlastně vědět...

Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.

>(=^.^=)><(^..^)<

Obrázek uživatele AkemiNokara5
Vložil AkemiNokara5, Út, 2014-09-30 20:01 | Ninja už: 1058 dní, Příspěvků: 1 | Autor je: Prostý občan

Ahoj, prosim moc se mi nechce učit písmo i když mě to docela baví (divné co? Laughing out loud ) Je důležitější spíš Katanka nebo Hiragana nebo Oboje? pls o odpověď díky Smiling

Obrázek uživatele Calime Istima Wilin
Vložil Calime Istima Wilin, St, 2014-10-01 07:48 | Ninja už: 3254 dní, Příspěvků: 2058 | Autor je: Editor všeho, Anime tým, Prasatkova sekretarka, Recepční v lázních

Oboje ;o)

Mluvit pravdu má neobyčejné výhody.
Člověk si nemusí pamatovat, co kdy řekl.

>(=^.^=)><(^..^)<

Obrázek uživatele Numennes
Vložil Numennes, Čt, 2013-12-05 16:24 | Ninja už: 2032 dní, Příspěvků: 408 | Autor je: Prostý občan

Pěkný článek "Neas". Vše jsi pěkně popsal, pro začínající japonštináře jsou takové článečky k nezaplacení. Včetně odkazů na procvičení, což je taky paráda. Chválím Smiling

NaruHina Fan!
Jinsei wa kantan dewa arimasen
Nesuď knihu podle obalu.
Naruto RPG

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, Pá, 2013-12-06 23:43 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

Díky Smiling

Obrázek uživatele Hitsumaru
Vložil Hitsumaru, Út, 2013-11-05 20:08 | Ninja už: 1757 dní, Příspěvků: 140 | Autor je: Utírač Udonova nosu

Nás v Japonštině učí místo třeba "Shi a chi" "Ši a či"
A to je takový nezvyk Puzzled

Obrázek uživatele Numennes
Vložil Numennes, Čt, 2013-12-05 16:20 | Ninja už: 2032 dní, Příspěvků: 408 | Autor je: Prostý občan

Záleží, jestli se učíte podle českého nebo anglického přepisu. Vy se třeba učíte český přepis(Ši, či, cu,...), takže znaky vlastně píšeš tak jak je čteš, zato u anglické (shi, chi, tsu,...) se zapisují jak by je angličané zapsaly. Ale bez ohledu na zápis se obojí čte stejně. Nás taky učí podle českého přepisu, což je myslím pro čecha lepší.

NaruHina Fan!
Jinsei wa kantan dewa arimasen
Nesuď knihu podle obalu.
Naruto RPG

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, Ne, 2013-11-10 13:06 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

na to si zvykneš, oboje je správně.

Obrázek uživatele derpinka
Vložil derpinka, Út, 2013-07-09 19:55 | Ninja už: 1593 dní, Příspěvků: 11 | Autor je: Prostý občan

Laughing out loud lol Laughing out loud to je super Laughing out loud aj ked je toho kus viac a troška som to potom nepochopila hlavne tu okuriganu a furiganu ale inač dobra práca

Obrázek uživatele Kazushi
Vložil Kazushi, Po, 2013-05-13 19:46 | Ninja už: 1631 dní, Příspěvků: 18 | Autor je: Prostý občan

Chtěl bych se zeptat proč se mi na googlu když chci přeložit třeba "les"
ukáže kanji a né hiragana která je upřednostňovaná ?

je chybou psát jakékoliv kanji hiraganou ?

momentálně se učím hiraganu a chci udělat nejdřív ji aby v tom nebyl guláš

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, Po, 2013-05-13 20:54 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

upřednostňuje se zápis v kanji, kde to jde (až na vzácné výjímky). psaní striktně hiraganou chybou samo o sobě není, ale nevede se to. takový text je pak něco, co se velice obtížně čte, neboť japonci nevedou mezery mezi slovy. pokud jsi ale začátečník, tak děláš dobře, kanji se začni učit, až budeš umět obě abecedy.

Obrázek uživatele KlaJa
Vložil KlaJa, St, 2013-02-27 18:00 | Ninja už: 1791 dní, Příspěvků: 9 | Autor je: Prostý občan

Jak se kanji napíše katakana a hiragana? Mockrát díky Laughing out loud

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, St, 2013-02-27 21:33 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

平仮名 hiragana
片仮名 katakana

Obrázek uživatele Xino
Vložil Xino, So, 2012-11-03 20:11 | Ninja už: 3213 dní, Příspěvků: 3 | Autor je: Prostý občan


Nevíte někdo k čemu slouží nebo co znamená tenhle znak? Asi jsem slepý ale nepovedlo se mi najít nic podobného mezi Hiraganou ani Katakanou.

Obrázek uživatele Neas
Vložil Neas, So, 2012-11-03 23:43 | Ninja už: 3236 dní, Příspěvků: 728 | Autor je: Prostý občan

ぞ hiraganové "zo" (psáno jako "so" + nigori)

Obrázek uživatele Jozzynko
Vložil Jozzynko, Po, 2012-10-15 19:14 | Ninja už: 3196 dní, Příspěvků: 225 | Autor je: Prostý občan

Komentář přesunut sem.